Velký přehled úplňků v letošním roce. Celkem jich zažijeme 13, první nastane již zítra
V roce 2023 nás čeká celkem 13 úplňků. Ten první se na nebi ukáže v noci z 6. na 7. ledna. Jaké budou jednotlivé letošní úplňky a připraví nám nějaká překvapení?
Není úplněk jako úplněk. Jsou mezi nimi drobné i velké rozdíly. Je ale zvláštní, že zatímco těm drobným, očima jen těžko postřehnutelných nuancím, se média věnují někdy až přespříliš, tak o těch opravdu nápadných odlišnostech jednotlivých úplňků se skoro vůbec nepíše. My se však zaměříme i na ty mediálně méně atraktivní proměny letošních úplňků.
Vyobrazení všech úplňků v roce. Na první pohled vypadají stejně, ale drobné rozdíly v nich jsou, zdroj: Kompozice: P. Gabzdyl
Superúplňky
Posviťme si nejprve na tzv. superúplňky. Pokud jejich podstatu už znáte, můžete rovnou celý odstavec přeskočit a pokračovat dál. Nebeská mechanika Měsíci velí, že náš souputník kolem Země neobíhá po přesně kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy zase dál (odzemí). Vzhledem k tomu, že časy přízemí a odzemí nesouvisí s měsíčními fázemi, mohou nastávat okamžiky největšího či nejmenšího přiblížení Měsíce k Zemi při libovolných fázích. A právě o to jde. Když totiž přízemí nastane zrovna v době, kdy je Měsíc v úplňku, tak tento úplněk bude o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodly. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je (vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší). A tak některé úplňky jsou více „super“ a jiné méně. Superúplněk navíc není astronomickým termínem a ani nemá jednoznačnou definici. Nejdůležitější ovšem je, že změny velikostí jednotlivých úplňků jsou při pohledu očima natolik zanedbatelné, že si jich nemáme šanci všimnout. To stejné platí i o jejich jasnostech.
Superúplňky letos nastanou hned dva a oba v srpnu. Ten první zažijeme 1. srpna v 19:31 SEČ, kdy od nás bude Měsíc vzdálen 359 tisíc kilometrů (měřeno od pozorovatele stojícího v Brně). Druhý nastane 31. srpna ve 2:35 SEČ a bude od nás ještě blíž než ten z 1. srpna: jen 357 tisíc kilometrů. Druhý srpnový úplněk, tak získá označení „modrý“ (bude totiž druhým úplňkem v jednom kalendářním měsíci) a zároveň bude největším úplňkem roku 2023.
Naopak nejmenší úplňky (tzv. mikroúplňky) nás čekají v lednu a v únoru. Při úplňku, který nastane v sobotu 7. ledna v 0:07 SEČ od nás bude Měsíc vzdálený zhruba 406 tisíc km. V průběhu následujícího úplňku, k němuž dojde v neděli 5. února v 19:28 SEČ, to bude od nás mít Měsíc ještě o pár desítek kilometrů dál než ten lednový, čímž se o „vlas“ stane nejmenším úplňkem roku 2023.
Srovnání velikosti nejmenšího a největšího úplňku letošního roku. I když to vypadá jako dramatický rozdíl, při pohledu bez dalekohledu si rozdílů nevšimnete, zdroj: Kompozice: P. Gabzdyl
Rozkývaný Měsíc
Zatímco velikosti a jasnosti jednotlivých úplňků jsou pro pozorovatele nepodstatné, tak jeho natočení vůči Zemi už svou roli hraje. Pro fanatické lunární nadšence dokonce roli zásadní. Měsíc totiž vůči pozorovateli na Zemi vykonává kývavé pohyby, díky kterým můžeme střídavě pozorovat až 59 % jeho povrchu (viz článek Jak spatřit odvrácenou stranu Měsíce?). A právě aktuální natočení západního, východního, jižního nebo severního okraje Měsíce hraje důležitou roli v tom, jak bude Měsíc při pohledu dalekohledem vypadat.
Pokud se zaměříme na kývání Měsíce ze strany na stranu, tak nám úplňky v roce 2023 nepřinesou žádnou mimořádnou podívanou. Západní (levý) okraj Měsíce se k nám nejvíc natočí při květnovém úplňku, ten východní pak při prosincovém úplňku. Mnohem lepší situace nastane při sledování kývání luny shora dolů. Spodní (jižní) okraj Měsíce se k nám nejvíc natočí při únorovém úplňku, naopak horní (severní) při prvním srpnovém úplňku.
Vzhled úplňků, které letos nejvíce ovlivní librace v délce. Všimněte si například polohy a vzhledu Moře nepokojů (viz šipka), zdroj: Kompozice: P. Gabzdyl
Vzhled úplňků, které letos nejvíce ovlivní librace v šířce. Všimněte si například polohy kráteru Tycho (viz šipka), zdroj: mpozice: P. Gabzdyl
Vysoký Měsíc
A nyní přichází na řadu něco, čeho si při sledování úplňku může všimnout každý: jeho výšky nad obzorem v době tzv. kulminace, což je v případě úplňku okolo půlnoci. Asi víte, že zatímco v zimních měsících dokáže úplněk zalít okolní krajinu jasnou září, v létě se mu to příliš nedaří. Z části je to proto, že zimním nocím občas dodává tu patřičnou „jiskru“ sněhová pokrývka, která účinně odráží měsíční svit. Hlavní důvod ale spočívá v tom, že okolo půlnoci, kdy se úplněk dostane nejvýše nad obzor, na nás svítí v zimě z až šestkrát větší výšky než v létě!
Nejníže nad obzorem se půlnoční úplněk v letošním roce octne 3. července, jen zhruba 12 stupňů nad horizontem. To bude skvělá příležitost zejména pro fotografy, kteří touží zachytit úplňkový Měsíc poblíž objektů na obzoru. Vůbec nejvýš se naopak úplněk na naší obloze dostane v noci z 26. na 27. prosince. Kolem půlnoci si na nás prosincový úplněk posvítí z výšky až 68 stupňů nad obzorem!
Nejpodivnější úplněk
A nakonec tady máme adepta na nejdivnější úplněk v roce. Tím by se mohl stát (pokud nám to počasí dovolí) úplněk, který nastane 28. října. Okolo půl desáté večer letního času se do něj totiž zakousne plný zemský stín a začne částečné zatmění Měsíce, které od nás bude pozorovatelné v celém svém průběhu. V roce 2023 nás čeká i polostínové zatmění Měsíce, jehož část bude od nás pozorovatelná večer 5. května. O obou úkazech vás však ještě v dostatečném průběhu budeme informovat. Užijte si tedy všechny úplňky roku 2023. Ty podivné, ty „super“ a „mikro“, a i ty docela „obyčejné“!
Není úplněk jako úplněk. Jsou mezi nimi drobné i velké rozdíly. Je ale zvláštní, že zatímco těm drobným, očima jen těžko postřehnutelných nuancím, se média věnují někdy až přespříliš, tak o těch opravdu nápadných odlišnostech jednotlivých úplňků se skoro vůbec nepíše. My se však zaměříme i na ty mediálně méně atraktivní proměny letošních úplňků.
Vyobrazení všech úplňků v roce. Na první pohled vypadají stejně, ale drobné rozdíly v nich jsou, zdroj: Kompozice: P. Gabzdyl
Superúplňky
Posviťme si nejprve na tzv. superúplňky. Pokud jejich podstatu už znáte, můžete rovnou celý odstavec přeskočit a pokračovat dál. Nebeská mechanika Měsíci velí, že náš souputník kolem Země neobíhá po přesně kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy zase dál (odzemí). Vzhledem k tomu, že časy přízemí a odzemí nesouvisí s měsíčními fázemi, mohou nastávat okamžiky největšího či nejmenšího přiblížení Měsíce k Zemi při libovolných fázích. A právě o to jde. Když totiž přízemí nastane zrovna v době, kdy je Měsíc v úplňku, tak tento úplněk bude o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodly. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je (vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší). A tak některé úplňky jsou více „super“ a jiné méně. Superúplněk navíc není astronomickým termínem a ani nemá jednoznačnou definici. Nejdůležitější ovšem je, že změny velikostí jednotlivých úplňků jsou při pohledu očima natolik zanedbatelné, že si jich nemáme šanci všimnout. To stejné platí i o jejich jasnostech.
Superúplňky letos nastanou hned dva a oba v srpnu. Ten první zažijeme 1. srpna v 19:31 SEČ, kdy od nás bude Měsíc vzdálen 359 tisíc kilometrů (měřeno od pozorovatele stojícího v Brně). Druhý nastane 31. srpna ve 2:35 SEČ a bude od nás ještě blíž než ten z 1. srpna: jen 357 tisíc kilometrů. Druhý srpnový úplněk, tak získá označení „modrý“ (bude totiž druhým úplňkem v jednom kalendářním měsíci) a zároveň bude největším úplňkem roku 2023.
Naopak nejmenší úplňky (tzv. mikroúplňky) nás čekají v lednu a v únoru. Při úplňku, který nastane v sobotu 7. ledna v 0:07 SEČ od nás bude Měsíc vzdálený zhruba 406 tisíc km. V průběhu následujícího úplňku, k němuž dojde v neděli 5. února v 19:28 SEČ, to bude od nás mít Měsíc ještě o pár desítek kilometrů dál než ten lednový, čímž se o „vlas“ stane nejmenším úplňkem roku 2023.
Srovnání velikosti nejmenšího a největšího úplňku letošního roku. I když to vypadá jako dramatický rozdíl, při pohledu bez dalekohledu si rozdílů nevšimnete, zdroj: Kompozice: P. Gabzdyl
Rozkývaný Měsíc
Zatímco velikosti a jasnosti jednotlivých úplňků jsou pro pozorovatele nepodstatné, tak jeho natočení vůči Zemi už svou roli hraje. Pro fanatické lunární nadšence dokonce roli zásadní. Měsíc totiž vůči pozorovateli na Zemi vykonává kývavé pohyby, díky kterým můžeme střídavě pozorovat až 59 % jeho povrchu (viz článek Jak spatřit odvrácenou stranu Měsíce?). A právě aktuální natočení západního, východního, jižního nebo severního okraje Měsíce hraje důležitou roli v tom, jak bude Měsíc při pohledu dalekohledem vypadat.
Pokud se zaměříme na kývání Měsíce ze strany na stranu, tak nám úplňky v roce 2023 nepřinesou žádnou mimořádnou podívanou. Západní (levý) okraj Měsíce se k nám nejvíc natočí při květnovém úplňku, ten východní pak při prosincovém úplňku. Mnohem lepší situace nastane při sledování kývání luny shora dolů. Spodní (jižní) okraj Měsíce se k nám nejvíc natočí při únorovém úplňku, naopak horní (severní) při prvním srpnovém úplňku.
Vzhled úplňků, které letos nejvíce ovlivní librace v délce. Všimněte si například polohy a vzhledu Moře nepokojů (viz šipka), zdroj: Kompozice: P. Gabzdyl
Vzhled úplňků, které letos nejvíce ovlivní librace v šířce. Všimněte si například polohy kráteru Tycho (viz šipka), zdroj: mpozice: P. Gabzdyl
Vysoký Měsíc
A nyní přichází na řadu něco, čeho si při sledování úplňku může všimnout každý: jeho výšky nad obzorem v době tzv. kulminace, což je v případě úplňku okolo půlnoci. Asi víte, že zatímco v zimních měsících dokáže úplněk zalít okolní krajinu jasnou září, v létě se mu to příliš nedaří. Z části je to proto, že zimním nocím občas dodává tu patřičnou „jiskru“ sněhová pokrývka, která účinně odráží měsíční svit. Hlavní důvod ale spočívá v tom, že okolo půlnoci, kdy se úplněk dostane nejvýše nad obzor, na nás svítí v zimě z až šestkrát větší výšky než v létě!
Nejníže nad obzorem se půlnoční úplněk v letošním roce octne 3. července, jen zhruba 12 stupňů nad horizontem. To bude skvělá příležitost zejména pro fotografy, kteří touží zachytit úplňkový Měsíc poblíž objektů na obzoru. Vůbec nejvýš se naopak úplněk na naší obloze dostane v noci z 26. na 27. prosince. Kolem půlnoci si na nás prosincový úplněk posvítí z výšky až 68 stupňů nad obzorem!
Nejpodivnější úplněk
A nakonec tady máme adepta na nejdivnější úplněk v roce. Tím by se mohl stát (pokud nám to počasí dovolí) úplněk, který nastane 28. října. Okolo půl desáté večer letního času se do něj totiž zakousne plný zemský stín a začne částečné zatmění Měsíce, které od nás bude pozorovatelné v celém svém průběhu. V roce 2023 nás čeká i polostínové zatmění Měsíce, jehož část bude od nás pozorovatelná večer 5. května. O obou úkazech vás však ještě v dostatečném průběhu budeme informovat. Užijte si tedy všechny úplňky roku 2023. Ty podivné, ty „super“ a „mikro“, a i ty docela „obyčejné“!
