Počasí v horách se odlišuje řadou specifik, překvapit dokáže i zkušené pozorovatele
Blíží se letní prázdniny, hlavní doba dovolených a výletů, jejichž cílem pro řadu lidí budou hory. Pro úspěch pobytu a samozřejmě i túry v horském terénu je mimo jiné důležité věnovat pozornost počasí, které se totiž v horách oproti nižším polohám někdy více, jindy méně liší. A občas se může stát, že počasí dokáže překvapit i zkušené turisty (a meteorology). Důvodů, proč je počasí v horách občas tak odlišné, je vícero, nicméně dvěma základními jsou vyšší nadmořská výška a vliv terénu. S rostoucí výškou klesá tlak vzduchu, což mimochodem znamená i pokles dílčího tlaku kyslíku – to se pak především při rychlejším výstupu do větších výšek (například v Alpách) projevuje i tzv. výškovou nemocí.
Pole průměrné rychlosti větru ve výšce 10 m dokumentuje zvýšení rychlosti na hřebenech a kopcích a to nejen v horských regionech v Česku, zdroj: oze.tzb-info.cz
Všeobecně platí, že teplota vzduchu s výškou klesá – až na situace s inverzemi, které ale v létě bývají jen záležitostí nočních hodin a po východu slunce se zpravidla rychle odbourávají. Na každých 500 metrů výšky se teplota snižuje zhruba o 3 až 5 stupňů. Takže například při výstupu na Lysou horu v Beskydech z Ostravice (převýšení 900 metrů) je dobré počítat s teplotou na vrcholu asi o 7 až 8 stupňů nižší než dole v údolí. Jenže pocitovou teplotu v horách často významněji než v nížinách snižuje taky vítr. Jeho rychlost se totiž s výškou zpravidla zvyšuje a to proto, že klesá vliv tření o zemský povrch. Zvýšení větru je obzvláště nápadné na výrazných hřebenech, a ještě více na osamocených vrcholcích typu Milešovka, které značně převyšují okolní terén. V závislosti na konkrétní povětrnostní situaci (především profilu teploty vzduchu s výškou, tedy teplotním zvrstvení) může být rychlost na hřebenech našich pohraničních hor klidně i více než dvojnásobná oproti nížinám. Dodejme, že v údolích může být vítr ještě výrazněji utlumen (zejména vane-li přibližně kolmo k ose údolí), o to překvapivější může být síla větru pro turisty neobeznámené s předpovědí počasí. Názornou ukázkou je v tomto ohledu například Sněžka, na jejímž vrcholu může foukat prudký vítr s rychlostí přes 15 m/s, zatímco dole v Peci třeba jen slabý vítr o rychlosti kolem 2 m/s.
Výhled ze Sněžky - horní část lanovky i během léta občas nejezdí právě kvůli často větrnému počasí na vrcholech Krkonoš
Zejména při přílivu chladného vzduchu můžou teploty na hřebenech našich nejvyšších hor zůstat i uprostřed letního odpoledne docela výrazně pod 10 °C, při silnějším větru pak pocitová teplota snadno klesne pod nulu. Proto je dobré riziko podchlazení nepodceňovat ani v tuzemských horách. A mimochodem, na hřebenech Krkonoš a Jeseníků může při vpádu dostatečně studeného vzduchu i v létě výjimečně sněžit. V této souvislosti ale může někdy nepříjemný zážitek přinést i nedostatečná ochrana přes slunečními paprsky – právě při pocitu chladna máme občas tendenci nevěnovat riziku spálení dostatečnou pozornost a vystavujeme se slunečnímu záření více než je vhodné.
Schématické znázornění vzniku orografických srážek v horách – horní obrázek ukazuje vznik srážek při proudění přes hřeben za stabilního teplotního zvrstvení, prostřední za instabilního, kdy dojde ke vzniku bouřek. Spodní obrázek pak ukazuje konvergenci termicky vyvolaných výstupných pohybů, zdroj: rmets.onlinelibrary.wiley.com
V souvislosti s prouděním větru se na horách uplatňují návětrné a závětrné efekty. To se samozřejmě týká především hor s výraznějším převýšením typu Karpat nebo Alp, nicméně i pro české kopce mívá tento faktor občas nezanedbatelný význam. V letním období se to týká především situací s výskytem srážek (ať už se jedná o přechod atmosférických front nebo oblastí nízkého tlaku vzduchu), které na návětří můžou orograficky zesilovat. Na návětrných svazích je vzduch nucen stoupat a vodní pára v něm obsažená kondenzuje intenzivněji než v případě rovinatého povrchu. Naopak v závětří se za takových situací občas můžeme těšit z protrhané oblačnosti a klidně i delších období mezi srážkovými epizodami. Rovněž mysleme na to, že na návětrné straně bývá základna oblaků často i výrazněji níže než na straně závětrné, což může znamenat, že se při výstupu na návětří dostaneme do oblačnosti dříve než v závětří a možnosti prostorové orientace se nám pak výrazně sníží.
Návětrný oblak v Gibraltaru tvořící se při východním větru Levante, zdroj: Grahame King
Asi nejrizikovějším počasím, které nás v horách v letní části roku může potkat, jsou bouřky. Ty se ve středoevropských horách obecně vyskytují častěji než v nížinách, za což může několik faktorů. Samozřejmě je to podpora výstupných pohybů na návětrných svazích. Dále jde o snadnější ohřívání slunci přilehlých stran hor, od kterých se pak ohřívají přilehlé vrstvy vzduchu. Tomuto ohřátému vzduchu stačí – oproti nížinám – urazit zpravidla menší výšku, než dosáhne kondenzační hladiny, nad kterou se tvoří kupovité oblaky. Vzniku výstupných pohybů napomáhají i rozdíly teplot mezi osluněnými a zastíněnými svahy. Přispívat může taky konvergence, tedy sbíhání výstupného proudění nad kopci a hřebeny z různých stran. A konečně, v horách se často nacházíme nad vrstvou s inverzí nebo stabilním zvrstvením (resp. v horách je menší tzv. konvektivní inhibice neboli CIN), kterou tak není nutné odbourávat slunečním zářením během dne – i proto se nad horami kupovité oblaky tvoří dříve než nad nížinami. V souvislosti s bouřkami je vhodné zdůraznit, že v horách je větší riziko zásahu bleskem, proto je dobré myslet na toto nebezpečí především v otevřené krajině. Současně se v horách taky poněkud častěji vyskytují v bouřkách, resp. přeháňkách kroupy než v nížinách, neboť ledové kousky nestihnou v takové míře roztát. Pokud nehrozí bouřky na frontách, mívají bouřky často typický denní chod s maximem výskytu v poledních až odpoledních hodinách. Proto je dobré na túry za situací s rizikem výskytu bouřek vyrážet co nejdříve.
Slunečné počasí v horách sice potěší, ale rozhodně není časté a rychle se může změnit. Zejména odpoledne může slunečno rychle vystřídat prudká bouřka
S ohledem na komplikované utváření terénu často působí řada faktorů současně (někdy ale i proti sobě), což celkově svědčí rychlosti a složitosti změn počasí v horách. Proto je důležité být na tyto změny připraven a v případě nejistého počasí zvážit túru nebo její pokračování. Aplikace s předpovědí počasí jsou pro horský terén často jen omezeným pomocníkem, neboť nejsou schopny postihnout všechny zvláštnosti lokálního působení kopců – jejich informace je důležité brát s určitou rezervou a snažit se současně pozorovat a pochopit vývoj počasí kolem sebe.
Pole průměrné rychlosti větru ve výšce 10 m dokumentuje zvýšení rychlosti na hřebenech a kopcích a to nejen v horských regionech v Česku, zdroj: oze.tzb-info.cz
Všeobecně platí, že teplota vzduchu s výškou klesá – až na situace s inverzemi, které ale v létě bývají jen záležitostí nočních hodin a po východu slunce se zpravidla rychle odbourávají. Na každých 500 metrů výšky se teplota snižuje zhruba o 3 až 5 stupňů. Takže například při výstupu na Lysou horu v Beskydech z Ostravice (převýšení 900 metrů) je dobré počítat s teplotou na vrcholu asi o 7 až 8 stupňů nižší než dole v údolí. Jenže pocitovou teplotu v horách často významněji než v nížinách snižuje taky vítr. Jeho rychlost se totiž s výškou zpravidla zvyšuje a to proto, že klesá vliv tření o zemský povrch. Zvýšení větru je obzvláště nápadné na výrazných hřebenech, a ještě více na osamocených vrcholcích typu Milešovka, které značně převyšují okolní terén. V závislosti na konkrétní povětrnostní situaci (především profilu teploty vzduchu s výškou, tedy teplotním zvrstvení) může být rychlost na hřebenech našich pohraničních hor klidně i více než dvojnásobná oproti nížinám. Dodejme, že v údolích může být vítr ještě výrazněji utlumen (zejména vane-li přibližně kolmo k ose údolí), o to překvapivější může být síla větru pro turisty neobeznámené s předpovědí počasí. Názornou ukázkou je v tomto ohledu například Sněžka, na jejímž vrcholu může foukat prudký vítr s rychlostí přes 15 m/s, zatímco dole v Peci třeba jen slabý vítr o rychlosti kolem 2 m/s.
Výhled ze Sněžky - horní část lanovky i během léta občas nejezdí právě kvůli často větrnému počasí na vrcholech Krkonoš
Zejména při přílivu chladného vzduchu můžou teploty na hřebenech našich nejvyšších hor zůstat i uprostřed letního odpoledne docela výrazně pod 10 °C, při silnějším větru pak pocitová teplota snadno klesne pod nulu. Proto je dobré riziko podchlazení nepodceňovat ani v tuzemských horách. A mimochodem, na hřebenech Krkonoš a Jeseníků může při vpádu dostatečně studeného vzduchu i v létě výjimečně sněžit. V této souvislosti ale může někdy nepříjemný zážitek přinést i nedostatečná ochrana přes slunečními paprsky – právě při pocitu chladna máme občas tendenci nevěnovat riziku spálení dostatečnou pozornost a vystavujeme se slunečnímu záření více než je vhodné.
Schématické znázornění vzniku orografických srážek v horách – horní obrázek ukazuje vznik srážek při proudění přes hřeben za stabilního teplotního zvrstvení, prostřední za instabilního, kdy dojde ke vzniku bouřek. Spodní obrázek pak ukazuje konvergenci termicky vyvolaných výstupných pohybů, zdroj: rmets.onlinelibrary.wiley.com
V souvislosti s prouděním větru se na horách uplatňují návětrné a závětrné efekty. To se samozřejmě týká především hor s výraznějším převýšením typu Karpat nebo Alp, nicméně i pro české kopce mívá tento faktor občas nezanedbatelný význam. V letním období se to týká především situací s výskytem srážek (ať už se jedná o přechod atmosférických front nebo oblastí nízkého tlaku vzduchu), které na návětří můžou orograficky zesilovat. Na návětrných svazích je vzduch nucen stoupat a vodní pára v něm obsažená kondenzuje intenzivněji než v případě rovinatého povrchu. Naopak v závětří se za takových situací občas můžeme těšit z protrhané oblačnosti a klidně i delších období mezi srážkovými epizodami. Rovněž mysleme na to, že na návětrné straně bývá základna oblaků často i výrazněji níže než na straně závětrné, což může znamenat, že se při výstupu na návětří dostaneme do oblačnosti dříve než v závětří a možnosti prostorové orientace se nám pak výrazně sníží.
Návětrný oblak v Gibraltaru tvořící se při východním větru Levante, zdroj: Grahame King
Asi nejrizikovějším počasím, které nás v horách v letní části roku může potkat, jsou bouřky. Ty se ve středoevropských horách obecně vyskytují častěji než v nížinách, za což může několik faktorů. Samozřejmě je to podpora výstupných pohybů na návětrných svazích. Dále jde o snadnější ohřívání slunci přilehlých stran hor, od kterých se pak ohřívají přilehlé vrstvy vzduchu. Tomuto ohřátému vzduchu stačí – oproti nížinám – urazit zpravidla menší výšku, než dosáhne kondenzační hladiny, nad kterou se tvoří kupovité oblaky. Vzniku výstupných pohybů napomáhají i rozdíly teplot mezi osluněnými a zastíněnými svahy. Přispívat může taky konvergence, tedy sbíhání výstupného proudění nad kopci a hřebeny z různých stran. A konečně, v horách se často nacházíme nad vrstvou s inverzí nebo stabilním zvrstvením (resp. v horách je menší tzv. konvektivní inhibice neboli CIN), kterou tak není nutné odbourávat slunečním zářením během dne – i proto se nad horami kupovité oblaky tvoří dříve než nad nížinami. V souvislosti s bouřkami je vhodné zdůraznit, že v horách je větší riziko zásahu bleskem, proto je dobré myslet na toto nebezpečí především v otevřené krajině. Současně se v horách taky poněkud častěji vyskytují v bouřkách, resp. přeháňkách kroupy než v nížinách, neboť ledové kousky nestihnou v takové míře roztát. Pokud nehrozí bouřky na frontách, mívají bouřky často typický denní chod s maximem výskytu v poledních až odpoledních hodinách. Proto je dobré na túry za situací s rizikem výskytu bouřek vyrážet co nejdříve.
Slunečné počasí v horách sice potěší, ale rozhodně není časté a rychle se může změnit. Zejména odpoledne může slunečno rychle vystřídat prudká bouřka
S ohledem na komplikované utváření terénu často působí řada faktorů současně (někdy ale i proti sobě), což celkově svědčí rychlosti a složitosti změn počasí v horách. Proto je důležité být na tyto změny připraven a v případě nejistého počasí zvážit túru nebo její pokračování. Aplikace s předpovědí počasí jsou pro horský terén často jen omezeným pomocníkem, neboť nejsou schopny postihnout všechny zvláštnosti lokálního působení kopců – jejich informace je důležité brát s určitou rezervou a snažit se současně pozorovat a pochopit vývoj počasí kolem sebe.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
