Teplotní inverze a déšť jsou častou příčinou vzniku ledovky
Ledovka patří k výrazným (a také zrádným) zimním meteorologickým jevům, protože vzniká nenápadně a často během krátké doby výrazně ovlivní dopravu, infrastrukturu i bezpečnost lidí. Její tvorba je úzce spjata s charakteristickým teplotním profilem atmosféry, kdy nad povrchem leží vrstva vzduchu s teplotou pod bodem mrazu, zatímco výše v atmosféře přetrvává teplá vrstva umožňující tání srážek. Kapky zůstávají kapalné při průchodu chladnou přízemní vrstvou, ale jakmile dopadnou na studený povrch, okamžitě mrznou. Výsledkem je souvislá, často velmi hladká a pevná vrstva ledu, která se od běžného náledí liší mechanismem vzniku i chováním. V dnešním článku se na ledovku zaměříme podrobněji, protože porozumění tomu, kdy a proč ledovka vzniká, je klíčové pro její předpověď a omezení jejích dopadů.
Obr. 1 Ukázka ledovky na stéblu trávy , zdroj: cs.wikipedia.org
Ledovka představuje souvislou, zpravidla homogenní a průhlednou vrstvu ledu, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti. Tvoří se na různých površích, a to na vodorovných, svislých i šikmých. Například na větvích a kmenech stromů, drátech, tyčích, chodnících či vozovkách. Při vhodných podmínkách může ledovka postupně narůstat až do tloušťky několika centimetrů a vytvářet značnou zátěž.
K tvorbě ledovky dochází dvěma hlavními způsoby. Prvním je zmrznutí přechlazených vodních kapek při kontaktu se zemským povrchem nebo s objekty, jejichž teplota je záporná či mírně nad nulou. Druhý způsob nastává tehdy, když nepřechlazené kapky (s teplotou např. těsně nad 0 °C) okamžitě zmrznou při dopadu na výrazně studené povrchy. Druhý případ nastává po několika dnech mrazů, kdy se povrchy výrazně ochladí a jejich teplota zůstává hluboko pod bodem mrazu. Pokud poté nastoupí oteplení a začne pršet, kapky deště dopadají na povrchy, které se ještě nestačily prohřát, a okamžitě na nich mrznou.
Obr. 2 Vertikální profil atmosféry z německého Kümmersbrucku pořízený 29. 11. 2025 v 00 UTC, zdroj: iradar.app
Pokud se zaměříme na první ze zmíněných způsobů tvorby ledovky, tak ten je silně závislý na vertikálním teplotním profilu atmosféry. Typicky se vyskytuje při situaci s teplotní inverzí, kdy se v přízemních vrstvách vyskytuje chladný vzduch s teplotami pod 0 °C, zatímco ve vyšších vrstvách (např. mezi 1-2 km, to však závisí na konkrétní situaci) jsou teploty vzduchu kladné. Tuto situaci názorně dokládá Obr. 2, na kterém můžeme vidět vertikální průběh teploty (červená křivka) a vlhkost reprezentovanou teplotou rosného bodu (zelená křivka). Pokud je zelená křivka velice blízko červené nebo s ní splývá, naznačuje to vysokou relativní vlhkost vzduchu a v této vrstvě se pravděpodobně vyskytuje oblačnost. V případě německého Kümmersbrucku na Obr. 2 se oblačnost vyskytovala téměř v celém vertikální profilu. Ve vyšších vrstvá s teplotami pod bodem mrazu se vytvářely srážky v podobě sněžení, které následně propadávaly níže do vrstvy teplejšího vzduchu s kladnými teplotami, jež se nacházela přibližně mezi 0,5 až 2 km. V této vrstvě docházelo k tání srážek. Avšak v přízemních vrstvách jsou patrné opět teploty pod 0 °C, takže srážky, které ve vyšší vrstvě roztály, se zde mění na mrznoucí déšť – kapky, které po dopadu na podchlazené povrchy okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku. Podobná situace může nastat i při přechodu teplé fronty, při níž dochází k nasouvání teplejšího vzduchu na chladný.
Obr. 3 Vertikální profil atmosféry z Prostějova pořízený 7. 2. 2021 v 0:00 UTC, zdroj: Programovací jazyk R, knihovna thundeR
Obr. 3 ukazuje vertikální profil atmosféry z Prostějova pořízený 7. 2. 2021 v 6:00 UTC. Při této situaci se vyskytovala výrazná teplotní inverze, kdy mezi povrchem a výškou 1 km se vyskytoval velmi chladný vzduch. Následně přibližně mezi 1-2 km se nacházela vrstva s kladnými teplotami. Tato situace vedla zejména na jihovýchodě našeho území k vzniku velmi silné ledovky (mocné až několik cm), protože srážky procházely opět zmíněnou vrstvou vzduchu s kladnými teplotami, kde stihly roztát a v přízemních vrstvách se prochladily a na povrchu mrzly. V tomto případě byla zejména na severní Moravě a ve Slezsku vrstva chladného vzduchu mocnější, což vedlo k zmrznutí kapek a vzniku zmrzlého deště. Důležité je však zmínit, že zmrzlý déšť vznik ledovky nezpůsobuje. Při těchto situacích však bývá situace komplikovanější, protože se zmrzlý a mrznoucí déšť mohou střídat nebo padá mix obojího.
Důležité je samozřejmě o riziku tvorby ledovky vždy vědět předem. O jejím vzniku se můžeme dozvědět na numerických modelech nebo ve varováních a samotných předpovědích od meteorologů. Například na Ventusky je vyznačena na srážkových mapách pomocí vykřičníků (obr 4). Na obrázku 4 je patrné, že dnes ráno byla největší pravděpodobnost vzniku ledovky v jihozápadních a severních Čechách, protože se zde nachází teplotní inverze (jak jsme popisovali výše). A ráno zde i tvorbu slabé ledovky lokálně hlásily meteorologické stanice. Důležité je ale sledovat i intenzitu srážek a ta naštěstí byla dnes ráno jen nízká, takže i ledovka byla slabá a rychle díky oteplení roztála. Také samotné teploty nebyly příliš pod bodem mrazu a zem je zatím na začátku zimy ještě málo promrzlá. Tentokrát tak slabá ledovka problémy příliš nepůsobila.
Obr. 4 Předpověď srážek a riziko vzniku ledovky na Ventusky (znázorněna pomocí vykřičníků), zdroj: ventusky.com
Na cestách by potom při dešti měli řidiči sledovat teplotu v daném místě. I při teplotách lehce nad bodem mrazu ale na silnicích může být ledovka. Za prvé se tam může ještě udržovat z předchozích hodin, kdy mrzlo, a nebo povrchy mohou mít o něco nižší teplotu, než ukazuje samotné čidlo v autě.
Na závěr uveďme, že nelze ledovku zaměňovat s označením náledí. Jedná se o odlišný jev. Náledí vzniká, když se na povrchu nahromadí voda (např. z deště nebo tání sněhu) a následně zamrzne, například večer, když klesne teplota pod 0 °C, případně když při provozu vozidel na silnicích a cestách sníh zledovatí.
Obr. 1 Ukázka ledovky na stéblu trávy , zdroj: cs.wikipedia.org
Ledovka představuje souvislou, zpravidla homogenní a průhlednou vrstvu ledu, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti. Tvoří se na různých površích, a to na vodorovných, svislých i šikmých. Například na větvích a kmenech stromů, drátech, tyčích, chodnících či vozovkách. Při vhodných podmínkách může ledovka postupně narůstat až do tloušťky několika centimetrů a vytvářet značnou zátěž.
K tvorbě ledovky dochází dvěma hlavními způsoby. Prvním je zmrznutí přechlazených vodních kapek při kontaktu se zemským povrchem nebo s objekty, jejichž teplota je záporná či mírně nad nulou. Druhý způsob nastává tehdy, když nepřechlazené kapky (s teplotou např. těsně nad 0 °C) okamžitě zmrznou při dopadu na výrazně studené povrchy. Druhý případ nastává po několika dnech mrazů, kdy se povrchy výrazně ochladí a jejich teplota zůstává hluboko pod bodem mrazu. Pokud poté nastoupí oteplení a začne pršet, kapky deště dopadají na povrchy, které se ještě nestačily prohřát, a okamžitě na nich mrznou.
Obr. 2 Vertikální profil atmosféry z německého Kümmersbrucku pořízený 29. 11. 2025 v 00 UTC, zdroj: iradar.app
Pokud se zaměříme na první ze zmíněných způsobů tvorby ledovky, tak ten je silně závislý na vertikálním teplotním profilu atmosféry. Typicky se vyskytuje při situaci s teplotní inverzí, kdy se v přízemních vrstvách vyskytuje chladný vzduch s teplotami pod 0 °C, zatímco ve vyšších vrstvách (např. mezi 1-2 km, to však závisí na konkrétní situaci) jsou teploty vzduchu kladné. Tuto situaci názorně dokládá Obr. 2, na kterém můžeme vidět vertikální průběh teploty (červená křivka) a vlhkost reprezentovanou teplotou rosného bodu (zelená křivka). Pokud je zelená křivka velice blízko červené nebo s ní splývá, naznačuje to vysokou relativní vlhkost vzduchu a v této vrstvě se pravděpodobně vyskytuje oblačnost. V případě německého Kümmersbrucku na Obr. 2 se oblačnost vyskytovala téměř v celém vertikální profilu. Ve vyšších vrstvá s teplotami pod bodem mrazu se vytvářely srážky v podobě sněžení, které následně propadávaly níže do vrstvy teplejšího vzduchu s kladnými teplotami, jež se nacházela přibližně mezi 0,5 až 2 km. V této vrstvě docházelo k tání srážek. Avšak v přízemních vrstvách jsou patrné opět teploty pod 0 °C, takže srážky, které ve vyšší vrstvě roztály, se zde mění na mrznoucí déšť – kapky, které po dopadu na podchlazené povrchy okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku. Podobná situace může nastat i při přechodu teplé fronty, při níž dochází k nasouvání teplejšího vzduchu na chladný.
Obr. 3 Vertikální profil atmosféry z Prostějova pořízený 7. 2. 2021 v 0:00 UTC, zdroj: Programovací jazyk R, knihovna thundeR
Obr. 3 ukazuje vertikální profil atmosféry z Prostějova pořízený 7. 2. 2021 v 6:00 UTC. Při této situaci se vyskytovala výrazná teplotní inverze, kdy mezi povrchem a výškou 1 km se vyskytoval velmi chladný vzduch. Následně přibližně mezi 1-2 km se nacházela vrstva s kladnými teplotami. Tato situace vedla zejména na jihovýchodě našeho území k vzniku velmi silné ledovky (mocné až několik cm), protože srážky procházely opět zmíněnou vrstvou vzduchu s kladnými teplotami, kde stihly roztát a v přízemních vrstvách se prochladily a na povrchu mrzly. V tomto případě byla zejména na severní Moravě a ve Slezsku vrstva chladného vzduchu mocnější, což vedlo k zmrznutí kapek a vzniku zmrzlého deště. Důležité je však zmínit, že zmrzlý déšť vznik ledovky nezpůsobuje. Při těchto situacích však bývá situace komplikovanější, protože se zmrzlý a mrznoucí déšť mohou střídat nebo padá mix obojího.
Důležité je samozřejmě o riziku tvorby ledovky vždy vědět předem. O jejím vzniku se můžeme dozvědět na numerických modelech nebo ve varováních a samotných předpovědích od meteorologů. Například na Ventusky je vyznačena na srážkových mapách pomocí vykřičníků (obr 4). Na obrázku 4 je patrné, že dnes ráno byla největší pravděpodobnost vzniku ledovky v jihozápadních a severních Čechách, protože se zde nachází teplotní inverze (jak jsme popisovali výše). A ráno zde i tvorbu slabé ledovky lokálně hlásily meteorologické stanice. Důležité je ale sledovat i intenzitu srážek a ta naštěstí byla dnes ráno jen nízká, takže i ledovka byla slabá a rychle díky oteplení roztála. Také samotné teploty nebyly příliš pod bodem mrazu a zem je zatím na začátku zimy ještě málo promrzlá. Tentokrát tak slabá ledovka problémy příliš nepůsobila.
Obr. 4 Předpověď srážek a riziko vzniku ledovky na Ventusky (znázorněna pomocí vykřičníků), zdroj: ventusky.com
Na cestách by potom při dešti měli řidiči sledovat teplotu v daném místě. I při teplotách lehce nad bodem mrazu ale na silnicích může být ledovka. Za prvé se tam může ještě udržovat z předchozích hodin, kdy mrzlo, a nebo povrchy mohou mít o něco nižší teplotu, než ukazuje samotné čidlo v autě.
Na závěr uveďme, že nelze ledovku zaměňovat s označením náledí. Jedná se o odlišný jev. Náledí vzniká, když se na povrchu nahromadí voda (např. z deště nebo tání sněhu) a následně zamrzne, například večer, když klesne teplota pod 0 °C, případně když při provozu vozidel na silnicích a cestách sníh zledovatí.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
