Na vrcholu Praha v Brdech vznikají radarové snímky, svými výhledy láká i turisty
Pro sestavení předpovědi potřebují mít meteorologové především dokonalý přehled o současném počasí. K tomu slouží meteorologické stanice, satelity, meteorologické balony a radary. A právě data z radarů jsou u veřejnosti nejoblíbenější. Sledují je miliony lidí, aby věděli, kde se aktuálně nachází srážky a jestli se třeba neblíží bouřka. V dnešním článku se podíváme na místo, kde radarové snímky vznikají.
K jejich vytvoření je potřebný meteorologický radar. Na našem území jsou umístěny dva meteorologické radary. První se nachází na vrcholu Praha v Brdech a druhý na vrcholu Skalky u Protivanova na Drahanské vrchovině. Maximální dosah radarů použitých v Česku je přibližně 250 km na všechny světové strany (potom již data vlivem zakřivení zemského povrchu s tímto typem radaru nelze získávat).
Obr. 1: Mapa umístění dvou radarů na našem území včetně vyznačení jejich dosahu (kružnicemi), zdroj: ČHMÚ.
Umístění radarů není náhodné. Cílem je umístit radar tak, aby dobře pokrýval naše území a zároveň byl na co nejvyšším místě. Většina hor se ovšem nachází v pohraničí, což není pro pokrytí našeho území vhodné. Je tak nutné hledat pohoří uvnitř našeho území a jedním z takových míst jsou právě Brdy na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje. Dva nejvyšší vrcholy Brd jsou Tok (864 m n. m.) a Praha (862 m n. m.). Právě na druhém jmenovaném vrcholu byla v roce 1999 postavena meteorologická věž s radarem. Vrchol je zajímavý i pro turisty. Je snadno přístupný a nabízí celou řadu výhledů do krajiny.
Turisté se na vrchol Praha nejčastěji dostávají z obce Nepomuk (neplést se stejnojmenným městem Nepomuk v Plzeňském kraji). Zde je na severním okraji obce bezplatné parkoviště. Na vrchol se následně můžete vydat po několika cestách (obrázek 2).
Obr. 2: Možné cesty z parkoviště k vrcholu (barevné značení se neshoduje s turistickým značením a je pouze ilustrační): modře označená cesta je nejdelší (3,2 km), žlutě označená cesta je o něco kratší (2,8 km) a navíc je možné si ji o téměř 1 km zkrátit využitím lesní cesty označené červeně. Podrobněji můžete trasu prostudovat na turistických mapách.
Cesty na vrchol vedou po zpevněných cestách. Jen v případě červeně označeného úseku (obrázek 2) se jedná o cestu lesem, která je náročnější kvůli rychlému stoupání (na pouhých 500 metrech vystoupáte o 100 metrů). Na ostatních cestách je stoupání pozvolnější, protože je rozloženo do většího úseku. Celkově z parkoviště k vrcholu musíte vystoupat o 173 m výše. To se projeví i poklesem teploty zhruba o 2 °C. V chladnější části roku tak může na vrcholu ležet ještě sníh, i když pod vrcholem již není.
Obr. 3: Na vrcholu se můžete pohybovat po pohodlných cestách vysypaných červeným štěrkem, jenž pochází z nedalekého lomu.
Dominantou vrcholu je právě meteorologická věž radaru. Stavba je i s radarem vysoká 56 metrů a tyčí se tak do výšky 916 m n. m. Z ochozu radarové věže je za dobré viditelnosti kruhový rozhled na Šumavu, Krušné hory, Krkonoše a další české pohraniční hory (za vynikající dohlednosti mohou být patrné i Alpy). Přístup na ni bohužel není pro veřejnost možný. Samotný radar se nachází v kopuli na vrcholu věže.
Obr. 4: Pohled na radarovou věž a smrčiny v okolí - v bílé kopuli nahoře je umístěn radar.
Radar zde umístěný poskytuje snímky srážek s horizontálním rozlišením 1x1 km a měření provádí každých 5 minut. Vertikální rozlišení činí 0,5 km a radar snímá srážky až do výšky 14 km. Jedná se o radar od společnosti Vaisala s frekvencí 5630 MHz. Průměr radaru je 4,5 metru a měří na vlnové délce 5,3 cm. Výhodou je, že se jedná o dopplerovský radar. Dopplerův mód umožňuje měřit rychlost pohybu srážek. Měření je založeno na skutečnosti, že rozdíl mezi frekvencí vysílaného a odraženého mikrovlnného signálu je přímo úměrný rychlosti pohybu srážek. Radar snímá zhruba západní polovinu našeho území (druhou polovinu snímá radar v Drahanské vrchovině). Snímky odtud pravidelně odchází do centrálního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Libuši, kde jsou automaticky zpracovány (především je tvořen kompozit - spojuje se měření z radaru v Brdech a na Drahanské vrchovině). Celý proces je automatický a velmi rychlý (trvá v řádech desítek sekund). Odtud jsou následně snímky distribuovány na webové stránky a do mobilních aplikací, kde je sledují miliony lidí.
Obr. 5: Pohled na radarovou věž a smrčiny v okolí.
Radar není jediným místem, který je na vrcholu Praha zajímavý. Samotný vrchol je tvořen spíše rozsáhlou plání. Úplně nejvyšší bod se nachází kousek za radarovou věží a je označen. Najdete zde i teploměr, který vám prozradí aktuální teplotu. Vedle vrcholu je pěkný výhled na Brdy (vidět jsou například nedaleké Padrťské rybníky). U výhledu najdete také silnou kamennou zeď, jež sloužila jako ochrana stojanu a kabiny zaměřovače Freya. Za druhé světové války sloužil jako jedno ze stanovišť k navigaci německých letounů.
Obr. 6: Vedle vrcholu je pěkný výhled na Brdy - vidět jsou například nedaleké Padrťské rybníky.
Obr. 7: U výhledu najdete také silnou kamennou zeď, jež sloužila jako ochrana stojanu a kabiny zaměřovače Freya.
Kousek od věže radaru je také tzv. Čákova vyhlídka. Výhled z ní je ovšem lehce schován stromy. Zajímavější výhledy směrem na jih na Šumavu nabízí až vzdálenější výhlídka z Malého Toku.
Vrchol Praha patří k jedněm z nejzajímavějších vrcholů Brd a určitě stojí za návštěvu. Po tichých lesních cestách vám většinou dělá společnost jen kvílení větru ve smrkovém porostu. Ještě před několika lety byla celá oblast veřejnosti uzavřená a zatím tak není turisticky natolik vyhledávaná (chybí zde například občerstvení, které by přilákalo větší počty turistů).
Obr. 8: Na vrchol Praha se můžete vydat i večer - odměnou vám bude krásně osvícená věž radaru, autor: Zdeněk Pracný
K jejich vytvoření je potřebný meteorologický radar. Na našem území jsou umístěny dva meteorologické radary. První se nachází na vrcholu Praha v Brdech a druhý na vrcholu Skalky u Protivanova na Drahanské vrchovině. Maximální dosah radarů použitých v Česku je přibližně 250 km na všechny světové strany (potom již data vlivem zakřivení zemského povrchu s tímto typem radaru nelze získávat).
Obr. 1: Mapa umístění dvou radarů na našem území včetně vyznačení jejich dosahu (kružnicemi), zdroj: ČHMÚ.
Umístění radarů není náhodné. Cílem je umístit radar tak, aby dobře pokrýval naše území a zároveň byl na co nejvyšším místě. Většina hor se ovšem nachází v pohraničí, což není pro pokrytí našeho území vhodné. Je tak nutné hledat pohoří uvnitř našeho území a jedním z takových míst jsou právě Brdy na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje. Dva nejvyšší vrcholy Brd jsou Tok (864 m n. m.) a Praha (862 m n. m.). Právě na druhém jmenovaném vrcholu byla v roce 1999 postavena meteorologická věž s radarem. Vrchol je zajímavý i pro turisty. Je snadno přístupný a nabízí celou řadu výhledů do krajiny.
Turisté se na vrchol Praha nejčastěji dostávají z obce Nepomuk (neplést se stejnojmenným městem Nepomuk v Plzeňském kraji). Zde je na severním okraji obce bezplatné parkoviště. Na vrchol se následně můžete vydat po několika cestách (obrázek 2).
Obr. 2: Možné cesty z parkoviště k vrcholu (barevné značení se neshoduje s turistickým značením a je pouze ilustrační): modře označená cesta je nejdelší (3,2 km), žlutě označená cesta je o něco kratší (2,8 km) a navíc je možné si ji o téměř 1 km zkrátit využitím lesní cesty označené červeně. Podrobněji můžete trasu prostudovat na turistických mapách.
Cesty na vrchol vedou po zpevněných cestách. Jen v případě červeně označeného úseku (obrázek 2) se jedná o cestu lesem, která je náročnější kvůli rychlému stoupání (na pouhých 500 metrech vystoupáte o 100 metrů). Na ostatních cestách je stoupání pozvolnější, protože je rozloženo do většího úseku. Celkově z parkoviště k vrcholu musíte vystoupat o 173 m výše. To se projeví i poklesem teploty zhruba o 2 °C. V chladnější části roku tak může na vrcholu ležet ještě sníh, i když pod vrcholem již není.
Obr. 3: Na vrcholu se můžete pohybovat po pohodlných cestách vysypaných červeným štěrkem, jenž pochází z nedalekého lomu.
Dominantou vrcholu je právě meteorologická věž radaru. Stavba je i s radarem vysoká 56 metrů a tyčí se tak do výšky 916 m n. m. Z ochozu radarové věže je za dobré viditelnosti kruhový rozhled na Šumavu, Krušné hory, Krkonoše a další české pohraniční hory (za vynikající dohlednosti mohou být patrné i Alpy). Přístup na ni bohužel není pro veřejnost možný. Samotný radar se nachází v kopuli na vrcholu věže.
Obr. 4: Pohled na radarovou věž a smrčiny v okolí - v bílé kopuli nahoře je umístěn radar.
Radar zde umístěný poskytuje snímky srážek s horizontálním rozlišením 1x1 km a měření provádí každých 5 minut. Vertikální rozlišení činí 0,5 km a radar snímá srážky až do výšky 14 km. Jedná se o radar od společnosti Vaisala s frekvencí 5630 MHz. Průměr radaru je 4,5 metru a měří na vlnové délce 5,3 cm. Výhodou je, že se jedná o dopplerovský radar. Dopplerův mód umožňuje měřit rychlost pohybu srážek. Měření je založeno na skutečnosti, že rozdíl mezi frekvencí vysílaného a odraženého mikrovlnného signálu je přímo úměrný rychlosti pohybu srážek. Radar snímá zhruba západní polovinu našeho území (druhou polovinu snímá radar v Drahanské vrchovině). Snímky odtud pravidelně odchází do centrálního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Libuši, kde jsou automaticky zpracovány (především je tvořen kompozit - spojuje se měření z radaru v Brdech a na Drahanské vrchovině). Celý proces je automatický a velmi rychlý (trvá v řádech desítek sekund). Odtud jsou následně snímky distribuovány na webové stránky a do mobilních aplikací, kde je sledují miliony lidí.
Obr. 5: Pohled na radarovou věž a smrčiny v okolí.
Radar není jediným místem, který je na vrcholu Praha zajímavý. Samotný vrchol je tvořen spíše rozsáhlou plání. Úplně nejvyšší bod se nachází kousek za radarovou věží a je označen. Najdete zde i teploměr, který vám prozradí aktuální teplotu. Vedle vrcholu je pěkný výhled na Brdy (vidět jsou například nedaleké Padrťské rybníky). U výhledu najdete také silnou kamennou zeď, jež sloužila jako ochrana stojanu a kabiny zaměřovače Freya. Za druhé světové války sloužil jako jedno ze stanovišť k navigaci německých letounů.
Obr. 6: Vedle vrcholu je pěkný výhled na Brdy - vidět jsou například nedaleké Padrťské rybníky.
Obr. 7: U výhledu najdete také silnou kamennou zeď, jež sloužila jako ochrana stojanu a kabiny zaměřovače Freya.
Kousek od věže radaru je také tzv. Čákova vyhlídka. Výhled z ní je ovšem lehce schován stromy. Zajímavější výhledy směrem na jih na Šumavu nabízí až vzdálenější výhlídka z Malého Toku.
Vrchol Praha patří k jedněm z nejzajímavějších vrcholů Brd a určitě stojí za návštěvu. Po tichých lesních cestách vám většinou dělá společnost jen kvílení větru ve smrkovém porostu. Ještě před několika lety byla celá oblast veřejnosti uzavřená a zatím tak není turisticky natolik vyhledávaná (chybí zde například občerstvení, které by přilákalo větší počty turistů).
Obr. 8: Na vrchol Praha se můžete vydat i večer - odměnou vám bude krásně osvícená věž radaru, autor: Zdeněk Pracný
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
