Severoatlantická oscilace přechází do záporné fáze, do střední Evropy pronikne chladnější vzduch
Severoatlantická oscilace (NAO z angl. North Atlantic Oscillation) představuje jeden z hlavních režimů variability atmosférické cirkulace v oblasti severního Atlantiku. Popisuje rozdíl tlaku vzduchu mezi oblastí Azorské tlakové výše a Islandské tlakové níže, který ovlivňuje sílu a směr západního proudění do Evropy. V její pozitivní fázi bývá tlakový gradient silnější, což podporuje příliv oceánského vzduchu do střední Evropy a často vede k nadprůměrným teplotám zejména v zimním půlroce (v tomto období je oceán zpravidla teplejší než pevnina). Naopak při negativní fázi NAO gradient slábne, proudění se ze zonálního často mění na meridionální (severojižní), což zvyšuje pravděpodobnost pronikání chladnějšího vzduchu z vyšších zeměpisných šířek do (nejen) střední Evropy.
Obr. 1 Rozložení tlakových útvarů ve středu 15. 4. 2024 (nahoře) a ve středu 22. 4. 2026 (dole). Patrná je zde změna fáze NAO z kladné na zápornou, přičemž šipky ukazují změnu proudění do střední Evropy. , zdroj: ventusky.com
Na obr. 1 je patrný rozdíl mezi pozitivní a negativní fází NAO. V horní části (NAO+) je výrazná tlaková níže v oblasti okolo Islandu a zároveň v oblasti azorských ostrovů se nachází tlaková výše. Toto rozmístění tlakových útvarů vytváří tlakový gradient nad severním Atlantikem, což podporuje západní proudění (znázorněné červenou šipkou), které přináší do Evropy relativně teplý a hlavně do západní a severozápadní Evropy také vlhký oceánský vzduch. Naopak při záporné fázi NAO (NAO-) je tlakové pole uspořádáno odlišně, islandská níže je oslabená nebo posunutá, případně se v oblasti severního Atlantiku vyskytuje blokující tlaková výše, zatímco v oblasti Azor se častěji objevuje tlaková níže. To vede k oslabení zonálního proudění a častějším blokujícím situacím. V důsledku toho se proudění nad Evropou stává více meridionální, což umožňuje pronikání chladnějšího vzduchu ze severních směrů do střední Evropy (modrá šipka). Tento rozdíl v uspořádání tlakových útvarů dobře ukazuje, proč změna fáze NAO často souvisí se změnou charakteru počasí.
Schéma na obr. 1 odpovídá situaci ve středu 15. 4., kdy převažuje kladná fáze (NAO+), zatímco spodní část znázorňuje očekávané uspořádání tlakových útvarů ve středu 22. 4., tedy již po přechodu do záporné fáze (NAO-). Tento přechod je patrný i na vývoji indexu NAO na Obr. 2, kde předpověď ukazuje pokles hodnot z kladných do záporných právě na přelomu tohoto a příštího týdne.
Obr. 2 Vývoj a předpověď indexu NAO, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov
V příštím týdnu se k nám díky tomuto rozmístění tlakových útvarů nad Evropou bude dostávat chladnější vzduch ze severních směrů, jak naznačují např. anomálie teploty vzduchu v úterý odpoledne (Obr. 3).
Obr. 3 Anomálie teploty vzduchu v úterý 21. 4. 2026 odpoledne , zdroj: ventusky.com
Na ensemblové předpovědi teploty vzduchu v tlakové hladině 850 hPa (přibližně 1,5 km) pro Prahu podle modelu ECMWF je dobře patrné ochlazení mezi 19. a 20. 4. Následně se teploty udržují několik dní pod normálem kvůli zmíněnému proudění relativně chladnějšího vzduchu ze severních směrů. Až po zhruba 23.–24. 4. se rozptyl mezi jednotlivými členy ensemblu výrazně zvětšuje, což odráží rostoucí nejistotu v předpovědi dalšího vývoje počasí. Přesto větší část ensemblu nadále naznačuje spíše chladnější podmínky.
Obr. 4 Ensemblová předpověď teploty vzduchu v tlakové hladině 850 hPa (cca 1,5 km) modelu ECMWF pro Prahu, zdroj: wetterzentrale.de
Na závěr zmiňme, že změna fáze NAO úzce souvisí s variabilitou tryskového proudění nad severním Atlantikem. Pokud je tryskové proudění silné, udržuje se výrazný západní přenos a převažuje kladná fáze NAO. Jakmile ale proudění zeslábne nebo se začne více vlnit (meandrovat), dochází k větším výkyvům na sever a na jih a tím i ke změně rozložení tlakových útvarů. To vede k oslabení zonálního proudění a většímu uplatnění meridionálního proudění, tedy k situaci odpovídající záporné fázi NAO. V jarním období je navíc tryskové proudění slabší a méně stabilní než v zimě, takže k těmto změnám dochází snáze a častěji.
Obr. 1 Rozložení tlakových útvarů ve středu 15. 4. 2024 (nahoře) a ve středu 22. 4. 2026 (dole). Patrná je zde změna fáze NAO z kladné na zápornou, přičemž šipky ukazují změnu proudění do střední Evropy. , zdroj: ventusky.com
Na obr. 1 je patrný rozdíl mezi pozitivní a negativní fází NAO. V horní části (NAO+) je výrazná tlaková níže v oblasti okolo Islandu a zároveň v oblasti azorských ostrovů se nachází tlaková výše. Toto rozmístění tlakových útvarů vytváří tlakový gradient nad severním Atlantikem, což podporuje západní proudění (znázorněné červenou šipkou), které přináší do Evropy relativně teplý a hlavně do západní a severozápadní Evropy také vlhký oceánský vzduch. Naopak při záporné fázi NAO (NAO-) je tlakové pole uspořádáno odlišně, islandská níže je oslabená nebo posunutá, případně se v oblasti severního Atlantiku vyskytuje blokující tlaková výše, zatímco v oblasti Azor se častěji objevuje tlaková níže. To vede k oslabení zonálního proudění a častějším blokujícím situacím. V důsledku toho se proudění nad Evropou stává více meridionální, což umožňuje pronikání chladnějšího vzduchu ze severních směrů do střední Evropy (modrá šipka). Tento rozdíl v uspořádání tlakových útvarů dobře ukazuje, proč změna fáze NAO často souvisí se změnou charakteru počasí.
Schéma na obr. 1 odpovídá situaci ve středu 15. 4., kdy převažuje kladná fáze (NAO+), zatímco spodní část znázorňuje očekávané uspořádání tlakových útvarů ve středu 22. 4., tedy již po přechodu do záporné fáze (NAO-). Tento přechod je patrný i na vývoji indexu NAO na Obr. 2, kde předpověď ukazuje pokles hodnot z kladných do záporných právě na přelomu tohoto a příštího týdne.
Obr. 2 Vývoj a předpověď indexu NAO, zdroj: cpc.ncep.noaa.gov
V příštím týdnu se k nám díky tomuto rozmístění tlakových útvarů nad Evropou bude dostávat chladnější vzduch ze severních směrů, jak naznačují např. anomálie teploty vzduchu v úterý odpoledne (Obr. 3).
Obr. 3 Anomálie teploty vzduchu v úterý 21. 4. 2026 odpoledne , zdroj: ventusky.com
Na ensemblové předpovědi teploty vzduchu v tlakové hladině 850 hPa (přibližně 1,5 km) pro Prahu podle modelu ECMWF je dobře patrné ochlazení mezi 19. a 20. 4. Následně se teploty udržují několik dní pod normálem kvůli zmíněnému proudění relativně chladnějšího vzduchu ze severních směrů. Až po zhruba 23.–24. 4. se rozptyl mezi jednotlivými členy ensemblu výrazně zvětšuje, což odráží rostoucí nejistotu v předpovědi dalšího vývoje počasí. Přesto větší část ensemblu nadále naznačuje spíše chladnější podmínky.
Obr. 4 Ensemblová předpověď teploty vzduchu v tlakové hladině 850 hPa (cca 1,5 km) modelu ECMWF pro Prahu, zdroj: wetterzentrale.de
Na závěr zmiňme, že změna fáze NAO úzce souvisí s variabilitou tryskového proudění nad severním Atlantikem. Pokud je tryskové proudění silné, udržuje se výrazný západní přenos a převažuje kladná fáze NAO. Jakmile ale proudění zeslábne nebo se začne více vlnit (meandrovat), dochází k větším výkyvům na sever a na jih a tím i ke změně rozložení tlakových útvarů. To vede k oslabení zonálního proudění a většímu uplatnění meridionálního proudění, tedy k situaci odpovídající záporné fázi NAO. V jarním období je navíc tryskové proudění slabší a méně stabilní než v zimě, takže k těmto změnám dochází snáze a častěji.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
