Víkendové počasí srpen nepřipomíná, postaral se o to vzduch původem až z Arktidy
V průběhu čtvrtku přešla naše území od severozápadu studená fronta, za kterou k nám začal pronikat chladný vzduch od severozápadu. Tento vzduch je původem až z Arktidy, což znamená, že ve vyšších vrstvách je velmi chladný. Ve spodních vrstvách se tato vzduchová hmota však stihla transformovat, tedy zahřát od teplejšího povrchu země, případně hladiny moře. To představuje vhodné podmínky pro vznik výrazného vertikálního gradientu teploty vzduchu, který podporuje konvekční výstupné proudy. V sobotu však konvekce (a s ní spojená konvektivní oblačnost) nebyla vertikálně příliš mohutná kvůli přítomnosti suché vrstvy ve středních a vyšších vrstvách troposféry. V dnešním článku se na tuto situaci zaměříme podrobněji. Postarala se totiž o celou řadu ojedinělých jevů na srpen - ať už sněžení na Sněžce nebo v Tatrách či překonání minimálních teplotních rekordů dnes ráno.
Obr. 1 Rychlosti větru v tlakové hladině 850 hPa doplněné o izobary přízemního tlaku vzduchu. Písmeno V označuje tlakovou výši a N tlakovou níži, zdroj: ventusky.com
Chladnější vzduch k nám během soboty pronikal od severozápadu mezi tlakovou výší se středem nad Britskými ostrovy a tlakovou níží nad Pobaltím. Tato synoptická situace je pro advekce chladnějšího vzduchu do střední Evropy v průběhu letního období typická. V průběhu soboty se v této vzduchové hmotě začaly vytvářet četné přeháňky, které pohánělo ve vyšších vrstvách silnější severozápadní proudění, takže se pohybovaly relativně rychle a větší srážkové úhrny nepřinesly (maximálně do 7 mm). Jak jsme již uvedli, oblačnost, z níž se tvořily přeháňky, nebyla vertikálně příliš mohutná, protože ve středních a vyšších vrstvách troposféry se nacházela suchá vrstva, která další vývoj oblačnosti potlačovala. Tato suchá vrstva je dobře vidět na Obr. 2, kde teplotu vzduchu znázorňuje červená křivka a teplotu rosného bodu zelená křivka. Zjednodušeně řečeno - čím dále od sebe křivky jsou, tím je vzduch sušší (má nižší relativní vlhkost). Suchý vzduch je tak dobře patrný od 3 km výše. Ve výšce 3 km se také nachází teplotní inverze, která spolu se suchou vrstvou zamezuje dalšímu šíření konvektivních stoupavých proudů.
Obr. 2 Skew-T diagram z Prahy-Libuše 23. 8. 2025 ve 12:00 UTC. Zpracování: Programovací jazyk R, zdroj: chmi.cz
Suchá vrstva je také patrná na satelitních snímcích z družice MSG (Obr. 3). Na obrázku je produkt Air Mass RGB, kde jsou zřetelné červené odstíny, které vypovídají o nižším množství vodní páry ve vyšší troposféře. Produkt také ukazuje oblačnost nad ČR, která je dle odstínů šedé teplejší než třeba oblačnost nad východním Slovenskem nebo Polskem.
Obr. 3 Oblačnost a rozložení vzduchových hmot nad Evropou zachycené družicí MSG (produkt Air Mass RGB) 23. 8. 2025 ve 14:00 UTC , zdroj: view.eumetsat.int
Teplotní inverze, která se nacházela přibližně ve 3 km, tvoří pro konvekční stoupavé proudy v uvozovkách pokličku, přes kterou nemohou proniknout výše. Díky tomu se začnou rozprostírat do stran a nevytváří se typická kupovitá oblačnost, ale dochází k tvorbě oblačnosti pod hranicí inverze, kterou označujeme jako stratocumulus cumulogenitus. Obr. 4 ukazuje tuto oblačnost během soboty nad Beskydami. Na spodní straně tohoto oblaku se často vyskytují dynamické výběžky, které označujeme jako mammatus.
Obr. 4 Stratocumulus cumulogenitus nad Beskydami v sobotu 23. 8. 2025, zdroj: D. Tichopád
Z Obr. 2 také vyplývá, že přízemní vrstvy vzduchu byly také relativně suché a oblačnost měla základnu až okolo 2 km (tam kde je hladina kondenzace). Pokud tak z oblačnosti vypadávaly srážky, dostávaly se do relativně suchého vzduchu, který podporuje jejich výpar. Během výparu srážek je spotřebováváno latentní teplo, což vede k dalšímu ochlazování vzduchu. Chladnější a tedy hustší vzduch sestupuje k zemi a následně se šíří při zemi do stran. Z toho důvodu se v přeháňkách objevovaly i nárazy větru s rychlostmi až 55 km/h. Na stanici Sněžka došlo díky ochlazování vzduchu způsobenému spotřebou latentního tepla při odpařování srážek k takovému poklesu teploty, že se zde začaly vyskytovat srážky smíšené. A v Tatrách dokonce v neděli ráno napadl poprašek sněhu v polohách nad 1700 metrů.
Chata Solisko (cca 1800 metrů nad mořem) v Tatrách v neděli ráno, zdroj: chatasolisko.pekyho.sk
V severozápadních Čechách byla v průběhu sobotního odpoledne zaznamenána také ojedinělá bouřka. Obr. 2 ukazuje, že část oblačnosti se nacházela v teplotách pod bodem mrazu, a tedy se zde mohly vyskytovat ledové krystalky. Tyto ledové krystalky přenášejí náboj v konvektivní oblačnosti, přičemž ve spodní části se formuje centrum záporného náboje a v horní části centrum kladného náboje. Mezi těmito oblastmi nebo mezi oblakem a zemí následně může dojít k elektrickému výboji. K těmto procesům však dochází ve vertikálně vyvinutějších oblacích, což znamená, že v některých místech mohly být podmínky pro tvorbu kupovité oblačnosti o trochu lepší v porovnání se sondáží z Prahy-Libuše. Např. vertikální řez touto bouřkou ukazuje, že se srážkové částice vyskytovaly ve výškách až okolo 5 km (Obr. 5). Vzniku blesku se však budeme věnovat podrobněji v jiném článku.
Obr. 5 Vertikální řez ojedinělou bouřkou v severozápadních Čechách, zdroj: iradar.app
Na závěr shrňme, že sobotní počasí nad naším územím ovlivňoval příliv chladnějšího vzduchu od severozápadu, který v kombinaci se suchou vrstvou ve středních a vyšších hladinách omezoval vertikální mohutnost oblačnosti. Díky tomu se vyskytovaly především četné, ale slabší přeháňky s rychlým postupem a jen výjimečně i bouřka. Celá situace je příkladem toho, jak struktura atmosféry ve výšce dokáže zásadně ovlivnit charakter a intenzitu konvekční oblačnosti.
Obr. 1 Rychlosti větru v tlakové hladině 850 hPa doplněné o izobary přízemního tlaku vzduchu. Písmeno V označuje tlakovou výši a N tlakovou níži, zdroj: ventusky.com
Chladnější vzduch k nám během soboty pronikal od severozápadu mezi tlakovou výší se středem nad Britskými ostrovy a tlakovou níží nad Pobaltím. Tato synoptická situace je pro advekce chladnějšího vzduchu do střední Evropy v průběhu letního období typická. V průběhu soboty se v této vzduchové hmotě začaly vytvářet četné přeháňky, které pohánělo ve vyšších vrstvách silnější severozápadní proudění, takže se pohybovaly relativně rychle a větší srážkové úhrny nepřinesly (maximálně do 7 mm). Jak jsme již uvedli, oblačnost, z níž se tvořily přeháňky, nebyla vertikálně příliš mohutná, protože ve středních a vyšších vrstvách troposféry se nacházela suchá vrstva, která další vývoj oblačnosti potlačovala. Tato suchá vrstva je dobře vidět na Obr. 2, kde teplotu vzduchu znázorňuje červená křivka a teplotu rosného bodu zelená křivka. Zjednodušeně řečeno - čím dále od sebe křivky jsou, tím je vzduch sušší (má nižší relativní vlhkost). Suchý vzduch je tak dobře patrný od 3 km výše. Ve výšce 3 km se také nachází teplotní inverze, která spolu se suchou vrstvou zamezuje dalšímu šíření konvektivních stoupavých proudů.
Obr. 2 Skew-T diagram z Prahy-Libuše 23. 8. 2025 ve 12:00 UTC. Zpracování: Programovací jazyk R, zdroj: chmi.cz
Suchá vrstva je také patrná na satelitních snímcích z družice MSG (Obr. 3). Na obrázku je produkt Air Mass RGB, kde jsou zřetelné červené odstíny, které vypovídají o nižším množství vodní páry ve vyšší troposféře. Produkt také ukazuje oblačnost nad ČR, která je dle odstínů šedé teplejší než třeba oblačnost nad východním Slovenskem nebo Polskem.
Obr. 3 Oblačnost a rozložení vzduchových hmot nad Evropou zachycené družicí MSG (produkt Air Mass RGB) 23. 8. 2025 ve 14:00 UTC , zdroj: view.eumetsat.int
Teplotní inverze, která se nacházela přibližně ve 3 km, tvoří pro konvekční stoupavé proudy v uvozovkách pokličku, přes kterou nemohou proniknout výše. Díky tomu se začnou rozprostírat do stran a nevytváří se typická kupovitá oblačnost, ale dochází k tvorbě oblačnosti pod hranicí inverze, kterou označujeme jako stratocumulus cumulogenitus. Obr. 4 ukazuje tuto oblačnost během soboty nad Beskydami. Na spodní straně tohoto oblaku se často vyskytují dynamické výběžky, které označujeme jako mammatus.
Obr. 4 Stratocumulus cumulogenitus nad Beskydami v sobotu 23. 8. 2025, zdroj: D. Tichopád
Z Obr. 2 také vyplývá, že přízemní vrstvy vzduchu byly také relativně suché a oblačnost měla základnu až okolo 2 km (tam kde je hladina kondenzace). Pokud tak z oblačnosti vypadávaly srážky, dostávaly se do relativně suchého vzduchu, který podporuje jejich výpar. Během výparu srážek je spotřebováváno latentní teplo, což vede k dalšímu ochlazování vzduchu. Chladnější a tedy hustší vzduch sestupuje k zemi a následně se šíří při zemi do stran. Z toho důvodu se v přeháňkách objevovaly i nárazy větru s rychlostmi až 55 km/h. Na stanici Sněžka došlo díky ochlazování vzduchu způsobenému spotřebou latentního tepla při odpařování srážek k takovému poklesu teploty, že se zde začaly vyskytovat srážky smíšené. A v Tatrách dokonce v neděli ráno napadl poprašek sněhu v polohách nad 1700 metrů.
Chata Solisko (cca 1800 metrů nad mořem) v Tatrách v neděli ráno, zdroj: chatasolisko.pekyho.sk
V severozápadních Čechách byla v průběhu sobotního odpoledne zaznamenána také ojedinělá bouřka. Obr. 2 ukazuje, že část oblačnosti se nacházela v teplotách pod bodem mrazu, a tedy se zde mohly vyskytovat ledové krystalky. Tyto ledové krystalky přenášejí náboj v konvektivní oblačnosti, přičemž ve spodní části se formuje centrum záporného náboje a v horní části centrum kladného náboje. Mezi těmito oblastmi nebo mezi oblakem a zemí následně může dojít k elektrickému výboji. K těmto procesům však dochází ve vertikálně vyvinutějších oblacích, což znamená, že v některých místech mohly být podmínky pro tvorbu kupovité oblačnosti o trochu lepší v porovnání se sondáží z Prahy-Libuše. Např. vertikální řez touto bouřkou ukazuje, že se srážkové částice vyskytovaly ve výškách až okolo 5 km (Obr. 5). Vzniku blesku se však budeme věnovat podrobněji v jiném článku.
Obr. 5 Vertikální řez ojedinělou bouřkou v severozápadních Čechách, zdroj: iradar.app
Na závěr shrňme, že sobotní počasí nad naším územím ovlivňoval příliv chladnějšího vzduchu od severozápadu, který v kombinaci se suchou vrstvou ve středních a vyšších hladinách omezoval vertikální mohutnost oblačnosti. Díky tomu se vyskytovaly především četné, ale slabší přeháňky s rychlým postupem a jen výjimečně i bouřka. Celá situace je příkladem toho, jak struktura atmosféry ve výšce dokáže zásadně ovlivnit charakter a intenzitu konvekční oblačnosti.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
