Teplotní inverze: proč bývá v nížinách chladněji než na horách
Teplotní inverze je stav atmosféry, kdy se teplota vzduchu s rostoucí výškou nezmenšuje, ale naopak roste. Jde tedy o obrácené uspořádání teplot oproti běžné situaci, kdy je u země tepleji a s výškou se ochlazuje. Inverze se může vytvořit u zemského povrchu, ale i ve vyšších vrstvách atmosféry. Nejčastěji se objevuje za klidného počasí bez výrazného proudění, typicky při dlouhodobém vlivu tlakových výší. V takových podmínkách se vzduch ve vertikálním směru nedostatečně promíchává a jednotlivé vrstvy atmosféry se od sebe výrazně oddělují. Inverze často podporuje vznik mlh a nízké oblačnosti, zejména v chladné části roku, a v obydlených oblastech také zhoršuje kvalitu ovzduší, protože znečišťující látky zůstávají uzavřeny v přízemní vrstvě. V dnešním článku se podíváme na aktuální situaci a přiblížíme si ji pomocí několika fotografií a grafů.
Obr. 1 Satelitní snímek ze soboty 13. 12. 2025, zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje satelitní snímek ze soboty (13. 12. 2025), na kterém je patrná nízká oblačnost pokrývající většinu území České republiky (a rovněž i okolních států). Jedinými místy, která vystupují nad nízkou inverzní oblačnost jsou horské oblasti.
Obr. 2 Fotografie z Hrubého Jeseníku ze soboty 13. 12. 2025 zachycující nízkou oblačnost v nížinách, zdroj: D. Tichopád
Během soboty například na hřebeni Hrubého Jeseníku (Obr. 2) panovala jasná obloha a teploty se pohybovaly okolo 6 °C, zatímco v nedalekém Šumperku bylo zataženo nízkou oblačností a teploty se udržovaly okolo 0 °C.
Obr. 3 Rozložení přízemního tlaku vzduchu nad Evropou v soboru 13. 12. 2025 doplněné o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa (přibližně 5,5 km), zdroj: ventusky.com
Obr. 3 ukazuje rozložení tlaku vzduchu v přízemní vrstvě a rozmístění výškových tlakových útvarů přibližně ve výšce 5,5 km (černými izoliniemi) v sobotu. Nad naším územím se nachází výškový hřeben vysokého tlaku vzduchu, který se sem natahuje z jižní Evropy. Tyto hřebeny jsou doprovázeny sestupnými pohyby vzduchu, které označujeme jako subsidence. Při subsidenci se vzduch adiabaticky otepluje a zároveň se zvyšuje jeho stabilita. Tím vzniká výrazná výšková teplotní inverze, která odděluje chladnější a vlhčí vzduch v nižších polohách od teplejších vrstev nad nimi.
Vznik a přetrvávání této inverze jsou dále podpořeny výrazným radiačním ochlazováním zemského povrchu, zejména během nočních hodin. Ochlazování povrchu vede k poklesu teploty vzduchu v přízemní vrstvě, zvýšení relativní vlhkosti a následné kondenzaci vodní páry, což se projevuje tvorbou mlh a nízké oblačnosti. V průběhu dne se povrch vlivem slunečního záření alespoň částečně prohřeje, čímž dojde v přízemních vrstvách k poklesu relativní vlhkosti vzduchu, což způsobuje, že se mlha "zvedne" do podoby nízké oblačnosti. Následně večer při opětovném prochlazení přízemních vrstev vzduchu se mlha zase "vrátí" k povrchu.
Obr. 4 Vertikální profil atmosféry z Prostějově v sobotu 13. 12. 2025 ve 12:00 UTC, zdroj: iradar.app
O vertikálním průběhu teploty a vlhkosti vzduchu nám více řekne sondážní měření. Obr. 4 ukazuje vertikální profil atmosféry z Prostějova v sobotu. Z průběhu teploty je velice dobře patrná výšková teplotní inverze, která se nachází přibližně ve výšce 1 km. Pod touto inverzí je vrstva chladného vzduchu, kde je rovněž i vysoká relativní vlhkost vzduchu, což je patrné z průběhu teploty rosného bodu (zelená křivka). Čím blíže je zelená křivka k červené, tím je vzduch vlhčí, a pokud se překrývají, nachází se v dané vrstvě oblačnost. Z toho vyplývá, že se oblačnost v době měření nacházela přibližně od povrchu do 1 km. Nad oblačností celkem prudce stoupá teplota s výškou, což souvisí s poklesem relativní vlhkosti vzduchu (mezi teplotou rosného bodu a teplotou vzduchu se zvyšuje rozdíl). Všimněme si ještě, že ve výšce okolo 0,5 km se spolu s oblačností vyskytují teploty pod 0 °C. To naznačuje, že se v této vrstvě vyskytují mrznoucí mlhy (nebo i mrznoucí mrholení), což vede k tvorbě námrazy.
Podobné podmínky čekáme i v dalších dnech, protože i nadále nás bude ovlivňovat výškový hřeben vysokého tlaku vzduchu. Ve středu však vliv hřebene zeslábne a obloha se na některých místech po několika zatažených dnech protrhá.
Obr. 1 Satelitní snímek ze soboty 13. 12. 2025, zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje satelitní snímek ze soboty (13. 12. 2025), na kterém je patrná nízká oblačnost pokrývající většinu území České republiky (a rovněž i okolních států). Jedinými místy, která vystupují nad nízkou inverzní oblačnost jsou horské oblasti.
Obr. 2 Fotografie z Hrubého Jeseníku ze soboty 13. 12. 2025 zachycující nízkou oblačnost v nížinách, zdroj: D. Tichopád
Během soboty například na hřebeni Hrubého Jeseníku (Obr. 2) panovala jasná obloha a teploty se pohybovaly okolo 6 °C, zatímco v nedalekém Šumperku bylo zataženo nízkou oblačností a teploty se udržovaly okolo 0 °C.
Obr. 3 Rozložení přízemního tlaku vzduchu nad Evropou v soboru 13. 12. 2025 doplněné o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa (přibližně 5,5 km), zdroj: ventusky.com
Obr. 3 ukazuje rozložení tlaku vzduchu v přízemní vrstvě a rozmístění výškových tlakových útvarů přibližně ve výšce 5,5 km (černými izoliniemi) v sobotu. Nad naším územím se nachází výškový hřeben vysokého tlaku vzduchu, který se sem natahuje z jižní Evropy. Tyto hřebeny jsou doprovázeny sestupnými pohyby vzduchu, které označujeme jako subsidence. Při subsidenci se vzduch adiabaticky otepluje a zároveň se zvyšuje jeho stabilita. Tím vzniká výrazná výšková teplotní inverze, která odděluje chladnější a vlhčí vzduch v nižších polohách od teplejších vrstev nad nimi.
Vznik a přetrvávání této inverze jsou dále podpořeny výrazným radiačním ochlazováním zemského povrchu, zejména během nočních hodin. Ochlazování povrchu vede k poklesu teploty vzduchu v přízemní vrstvě, zvýšení relativní vlhkosti a následné kondenzaci vodní páry, což se projevuje tvorbou mlh a nízké oblačnosti. V průběhu dne se povrch vlivem slunečního záření alespoň částečně prohřeje, čímž dojde v přízemních vrstvách k poklesu relativní vlhkosti vzduchu, což způsobuje, že se mlha "zvedne" do podoby nízké oblačnosti. Následně večer při opětovném prochlazení přízemních vrstev vzduchu se mlha zase "vrátí" k povrchu.
Obr. 4 Vertikální profil atmosféry z Prostějově v sobotu 13. 12. 2025 ve 12:00 UTC, zdroj: iradar.app
O vertikálním průběhu teploty a vlhkosti vzduchu nám více řekne sondážní měření. Obr. 4 ukazuje vertikální profil atmosféry z Prostějova v sobotu. Z průběhu teploty je velice dobře patrná výšková teplotní inverze, která se nachází přibližně ve výšce 1 km. Pod touto inverzí je vrstva chladného vzduchu, kde je rovněž i vysoká relativní vlhkost vzduchu, což je patrné z průběhu teploty rosného bodu (zelená křivka). Čím blíže je zelená křivka k červené, tím je vzduch vlhčí, a pokud se překrývají, nachází se v dané vrstvě oblačnost. Z toho vyplývá, že se oblačnost v době měření nacházela přibližně od povrchu do 1 km. Nad oblačností celkem prudce stoupá teplota s výškou, což souvisí s poklesem relativní vlhkosti vzduchu (mezi teplotou rosného bodu a teplotou vzduchu se zvyšuje rozdíl). Všimněme si ještě, že ve výšce okolo 0,5 km se spolu s oblačností vyskytují teploty pod 0 °C. To naznačuje, že se v této vrstvě vyskytují mrznoucí mlhy (nebo i mrznoucí mrholení), což vede k tvorbě námrazy.
Podobné podmínky čekáme i v dalších dnech, protože i nadále nás bude ovlivňovat výškový hřeben vysokého tlaku vzduchu. Ve středu však vliv hřebene zeslábne a obloha se na některých místech po několika zatažených dnech protrhá.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
