Na srpen neobvyklá bouře Floris zasáhla Spojené království. Přinesla nárazy větru až přes 190 km/h
Během pondělí zasáhla Britské ostrovy tlaková níže Floris, která s sebou přinesla zejména velmi silné nárazy větru. Bouře způsobovala komplikace v pozemní a letecké dopravě. Ve velké části Skotska byly přerušeny železniční spoje a nejezdí ani některé trajekty. Desítky tisíc domácností v Irsku, Severním Irsku a Skotsku se ocitly bez elektřiny. Na Skotské vysočině (konkrétně na stanici Cairn Gorm v nadmořské výšce 1 245 m) byl naměřen náraz větru o rychlosti více než 190 km/h. Pro zajímavost připomeňme, že právě na této stanici ve Skotské vysočině byla zaznamenána i vůbec nejvyšší rychlost větru v Británii, a to 278 km/h dne 20. března 1986. V dnešním článku se podrobněji podíváme na tuto tlakovou níži, která není úplně typická pro letní období.
Obr. 1 Předpokládané rychlosti větru během pondělního odpoledne nad Británií podle modelu ICON, zdroj: ventusky.com
Tlaková níže Floris byla na poměry letní sezóny atypická. Z hlediska jejího vývoje a projevů bychom ji zařadili spíše do zimního půlroku, ve kterém se typicky nad severním Atlantikem, kde se obvykle vyskytují výrazné teplotní gradienty, vytvářejí hluboké tlakové níže spojené se silnými větry. Floris je první bouří, kterou pojmenovala západoevropská skupina pro pojmenování bouří (skládající se z Met Office, Met Eireann a KNMI) od bouře Éowyn, která přinesla do Skotska 24. ledna extrémní vítr.
Tlaková níže Floris se v druhé polovině minulého týdne začala vyvíjet nad západní částí severního Atlantiku. Příčinou této cyklogeneze byla zřejmě advekce relativně chladnějšího vzduchu nad východní část Severní Ameriky a západní Atlantik po přední straně hřebene vyššího tlaku vzduchu nad Aljaškou (Alaskan Ridge). Advekce relativně chladnějšího vzduchu nad teplejší vody západního Atlantiku přispěla ke zvýšení baroklinity – tedy k vytvoření prostředí, v němž se teplota vzduchu mění i v horizontálním směru. Horizontální teplotní (tedy i hustotní a tlakové) gradienty způsobují změnu rychlosti a směru větru s výškou. Takové prostředí je klíčové pro vznik a vývoj mimotropických tlakových níží. Vzniklá tlaková níže se následně v souladu s tryskovým prouděním a po jižní straně málo pohyblivé řídící tlakové níže nad Islandem začala přesouvat směrem k západní Evropě.
Obr. 2 Silný jet stream západně od Británie (barevně – rychlost větru). Černě jsou znázorněny izolinie geopotenciálu a bíle izolinie divergence, vše v hladině 300 hPa, zdroj: wetter3.de
Během víkendu a pondělka došlo nad severním Atlantikem k zesílení jet streamu (tryskového proudění), přičemž západně od Británie se vytvořil tzv. jet streak, což je oblast s maximální rychlostí větru uvnitř jet streamu (Obr. 2). V zimním půlroce je typické, jak uvádí například studie Schutte et al. (2025), že několik dní po poklesu teploty v Severní Americe dojde k zesílení jet streamu nad severním Atlantikem, což v této oblasti podporuje vznik hlubokých tlakových níží a výskyt extrémních větrů nad Evropou. Zmíněná studie se však zabývá zimními situacemi, kdy výskyt hřebene vyššího tlaku vzduchu nad Aljaškou často způsobují odražené planetární vlny ve stratosféře od polárního víru, které se v létě nevyskytují (protože se nevyskytuje ani polární vír nad severní polokoulí, a navíc v létě převažují ve stratosféře východní větry, při kterých se planetární vlny nemohou šířit vertikálně). Situace ukazuje, že i v létě při mírně odlišné dynamice může za této situace dojít k vzniku významné větrné bouře nad západní Evropou.
Poloha jet streaku západně od Británie (Obr. 2) byla pro velmi rychlé zesílení tlakové níže Floris nad východním Atlantikem důležitá. Tlaková níže se nacházela pod severovýchodní částí jet streaku, kde převažuje výšková divergence proudění. Tato divergence je znázorněna velkým bílým „plus“ severozápadně od Británie. Divergence ve vyšších vrstvách atmosféry znamená, že proudění vzduchu se rozbíhá, což způsobuje transport vzduchu z nižších vrstev. Při zemi tak dochází ke konvergenci (sbíhavosti) proudění, což podporuje výstupné pohyby a je velmi vhodné pro rychlé zesílení tlakové níže.
Obr. 3 Snímek z družice MTG v tepelném pásmu atmosférického okna (kanál IR 10,8) z 4. 8. 2025 5:00 UTC. Červený kruh označuje oblast vzniku sting jetu. Modrá a červená čára ukazují přibližnou polohu front, zdroj: view.eumetsat.int
V pondělí zasáhl Skotsko v rámci bouře Floris v letním období velice raritní tzv. sting jet. Jedná se o úzké pásy velmi silných až extrémních větrů, které klesají přibližně z hladiny 700 hPa směrem k povrchu. Velmi silné větry se nacházejí v blízkosti špičky oblačného systému na konci teplé fronty (na Obr. 3 zakroužkováno červeně). Sting jety se vyskytují často u cyklón, které prošly vývojem podle Shapiro-Keyserova modelu (o těchto cyklónách podrobněji někdy příště), ale mohou se vyskytnout i u jiných mimotropických cyklón. Jedna z hypotéz vzniku sting jetu předpokládá, že když se chladný přenosový pás (černě na Obr. 3), který obepíná teplé jádro cyklóny, spojí se suchou intruzí (žlutě), oblačné kapičky se na jižním okraji teplé fronty v suchém vzduchu vypaří a tím ochladí okolní vzduch. Tento proces ochlazování vede k destabilizaci, která zvyšuje vertikální transport hybnosti směrem k povrchu a vede k vzniku sting jetu.
Závěrem uveďme, že se jedná o zajímavou meteorologickou událost, která ukazuje, že i v letním období může dojít při působení různých aspektů atmosférické dynamiky, kterou známe spíše ze zimního období, k vzniku silné větrné bouře nad západní Evropou.
Obr. 1 Předpokládané rychlosti větru během pondělního odpoledne nad Británií podle modelu ICON, zdroj: ventusky.com
Tlaková níže Floris byla na poměry letní sezóny atypická. Z hlediska jejího vývoje a projevů bychom ji zařadili spíše do zimního půlroku, ve kterém se typicky nad severním Atlantikem, kde se obvykle vyskytují výrazné teplotní gradienty, vytvářejí hluboké tlakové níže spojené se silnými větry. Floris je první bouří, kterou pojmenovala západoevropská skupina pro pojmenování bouří (skládající se z Met Office, Met Eireann a KNMI) od bouře Éowyn, která přinesla do Skotska 24. ledna extrémní vítr.
Tlaková níže Floris se v druhé polovině minulého týdne začala vyvíjet nad západní částí severního Atlantiku. Příčinou této cyklogeneze byla zřejmě advekce relativně chladnějšího vzduchu nad východní část Severní Ameriky a západní Atlantik po přední straně hřebene vyššího tlaku vzduchu nad Aljaškou (Alaskan Ridge). Advekce relativně chladnějšího vzduchu nad teplejší vody západního Atlantiku přispěla ke zvýšení baroklinity – tedy k vytvoření prostředí, v němž se teplota vzduchu mění i v horizontálním směru. Horizontální teplotní (tedy i hustotní a tlakové) gradienty způsobují změnu rychlosti a směru větru s výškou. Takové prostředí je klíčové pro vznik a vývoj mimotropických tlakových níží. Vzniklá tlaková níže se následně v souladu s tryskovým prouděním a po jižní straně málo pohyblivé řídící tlakové níže nad Islandem začala přesouvat směrem k západní Evropě.
Obr. 2 Silný jet stream západně od Británie (barevně – rychlost větru). Černě jsou znázorněny izolinie geopotenciálu a bíle izolinie divergence, vše v hladině 300 hPa, zdroj: wetter3.de
Během víkendu a pondělka došlo nad severním Atlantikem k zesílení jet streamu (tryskového proudění), přičemž západně od Británie se vytvořil tzv. jet streak, což je oblast s maximální rychlostí větru uvnitř jet streamu (Obr. 2). V zimním půlroce je typické, jak uvádí například studie Schutte et al. (2025), že několik dní po poklesu teploty v Severní Americe dojde k zesílení jet streamu nad severním Atlantikem, což v této oblasti podporuje vznik hlubokých tlakových níží a výskyt extrémních větrů nad Evropou. Zmíněná studie se však zabývá zimními situacemi, kdy výskyt hřebene vyššího tlaku vzduchu nad Aljaškou často způsobují odražené planetární vlny ve stratosféře od polárního víru, které se v létě nevyskytují (protože se nevyskytuje ani polární vír nad severní polokoulí, a navíc v létě převažují ve stratosféře východní větry, při kterých se planetární vlny nemohou šířit vertikálně). Situace ukazuje, že i v létě při mírně odlišné dynamice může za této situace dojít k vzniku významné větrné bouře nad západní Evropou.
Poloha jet streaku západně od Británie (Obr. 2) byla pro velmi rychlé zesílení tlakové níže Floris nad východním Atlantikem důležitá. Tlaková níže se nacházela pod severovýchodní částí jet streaku, kde převažuje výšková divergence proudění. Tato divergence je znázorněna velkým bílým „plus“ severozápadně od Británie. Divergence ve vyšších vrstvách atmosféry znamená, že proudění vzduchu se rozbíhá, což způsobuje transport vzduchu z nižších vrstev. Při zemi tak dochází ke konvergenci (sbíhavosti) proudění, což podporuje výstupné pohyby a je velmi vhodné pro rychlé zesílení tlakové níže.
Obr. 3 Snímek z družice MTG v tepelném pásmu atmosférického okna (kanál IR 10,8) z 4. 8. 2025 5:00 UTC. Červený kruh označuje oblast vzniku sting jetu. Modrá a červená čára ukazují přibližnou polohu front, zdroj: view.eumetsat.int
V pondělí zasáhl Skotsko v rámci bouře Floris v letním období velice raritní tzv. sting jet. Jedná se o úzké pásy velmi silných až extrémních větrů, které klesají přibližně z hladiny 700 hPa směrem k povrchu. Velmi silné větry se nacházejí v blízkosti špičky oblačného systému na konci teplé fronty (na Obr. 3 zakroužkováno červeně). Sting jety se vyskytují často u cyklón, které prošly vývojem podle Shapiro-Keyserova modelu (o těchto cyklónách podrobněji někdy příště), ale mohou se vyskytnout i u jiných mimotropických cyklón. Jedna z hypotéz vzniku sting jetu předpokládá, že když se chladný přenosový pás (černě na Obr. 3), který obepíná teplé jádro cyklóny, spojí se suchou intruzí (žlutě), oblačné kapičky se na jižním okraji teplé fronty v suchém vzduchu vypaří a tím ochladí okolní vzduch. Tento proces ochlazování vede k destabilizaci, která zvyšuje vertikální transport hybnosti směrem k povrchu a vede k vzniku sting jetu.
Závěrem uveďme, že se jedná o zajímavou meteorologickou událost, která ukazuje, že i v letním období může dojít při působení různých aspektů atmosférické dynamiky, kterou známe spíše ze zimního období, k vzniku silné větrné bouře nad západní Evropou.
