Chorvatsko zasáhne silná bóra, hory ve střední Itálii čeká vydatné sněžení
Tlaková níže, která se prohlubuje nad Tyrhénským mořem, bude několik dní ovlivňovat počasí zejména v Itálii a okolních částech Středomoří. Její setrvání nad touto oblastí povede k vysokým úhrnům srážek i nebezpečným jevům. Ve střední Itálii se na horách očekává vydatné sněžení, během kterého může připadnout až kolem dvou metrů nového sněhu. Situaci dále zkomplikuje silný vítr, přičemž na Jadranu se bude vyskytovat typická bóra s velmi silnými nárazy. V Řecku pak hrozí silné bouřky a bleskové povodně. V dnešním článku se na tuto situaci podíváme podrobněji.
Obr. 1 Poloha tlakové níže ve středu odpoledne , zdroj: ventusky.com
Tlaková níže se zformuje během pondělí nad relativně teplými vodami Tyrhénského moře v důsledku výrazného teplotního kontrastu mezi chladnějším vzduchem proudícím od severu a teplejším, vlhkým vzduchem nad Středomořím. Tento kontrast podpoří cyklogenezi, tedy prohlubování tlakové níže. Chladnější vzduch se do Středomoří dostává po přední straně mohutné tlakové výše se středem severozápadně od Pyrenejského poloostrova. Díky výškovému proudění se v následujících dnech bude tato tlaková níže přesouvat východněji směrem k Itálii a Řecku (Obr. 1), kde se následně během pátku začne vyplňovat. Ještě předtím však způsobí význačné a na některých místech také nebezpečné počasí.
Obr. 2 Intenzita srážek ve středu odpoledne , zdroj: ventusky.com
Obr. 2 ukazuje intenzitu srážek ve středu odpoledne, z čehož je patrné, že právě nejintenzivnější srážky se vyskytnou na severovýchodním návětří Apenin ve střední Itálii. Na celou epizodu zde může napršet lokálně i přes 200 mm srážek, což vyvolá vzestupy hladin vodních toků. Na horách se navíc bude jednat o srážky sněhové, přičemž podle některých modelů zde může připadnout až okolo 2 m sněhu. Srážky jsou v této oblasti intenzivní díky tzv. návětrnému efektu, který vzniká při proudění vlhkého vzduchu přes horskou překážku, kdy je vzduch nucen vystupovat vzhůru. Při výstupu dochází k jeho ochlazování, kondenzaci vodní páry a následnému zesílení srážek. Na návětrné straně hor tak spadne výrazně více srážek než na závětrné, kde se naopak vzduch otepluje a vysušuje. Tomuto efektu nahrává také poloha tlakové níže, která se nachází jižně od této oblasti, takže po její severní straně sem proudí vzduch od severovýchodu.
Obr. 3 Nárazy větru ve středu odpoledne , zdroj: ventusky.com
Především pak do Chorvatska přinese tato situace velmi silný vítr označovaný jako bóra (Obr. 3), který může v nárazech dosahovat rychlosti lokálně až 40 m/s. Bóra je typický padavý (katabatický) vítr, který vzniká při hromadění studeného, hustého vzduchu nad vnitrozemím Balkánu, zatímco nad Jaderským mořem se nachází relativně teplejší a méně hustý vzduch. Tento výrazný rozdíl tlaku a hustoty způsobí, že studený vzduch začne přetékat přes hřebeny Dinárských hor směrem k moři, přičemž při sestupu po závětrných svazích dochází k jeho prudkému zrychlení vlivem gravitace i zúžení proudění v horských průsmycích. Bóra se vyznačuje silnou nárazovitostí, kdy se vítr často vyskytuje v podobě silných poryvů oddělených krátkými obdobími slabšího proudění, což je dáno turbulencí a vznikem rotorů za horskou překážkou. Nejčastěji se objevuje v situacích s tlakovou výší situovanou severozápadně až západně od Jaderského moře a tlakovou níží nad Balkánem, což podporuje silný tlakový gradient a tím i vznik silného větru. Na návětrné straně hor vzduch vystupuje, ochlazuje se a může přinášet oblačnost a srážky, často i sněhové ve vyšších polohách, zatímco na pobřeží se projevuje suchým, ale velmi silným větrem. Nad mořem tento vítr vytváří často nebezpečné vlny.
Obr. 4 Celkový úhrn srážek do konce týdne , zdroj: ventusky.com
Ve středu dorazí srážky také do Řecka. Zejména v oblasti Egejského moře se očekává výskyt silných bouřek doprovázených velmi vydatnými srážkami. Ty mohou vést k bleskovým povodním a lokálně i k sesuvům půdy. Obr. 4 ukazuje celkový predikovaný úhrn srážek do konce týdne, ze kterého je patrné, že kromě Itálie a Řecka se vydatných srážek dočká také pobřeží Turecka a návětrné oblasti Balkánského poloostrova. V pátek a v průběhu víkendu se však bude tlaková níže vyplňovat a situace se uklidní.
obr. 5 Anomálie povrchové teploty Středozemního moře 29. 3. 2026 , zdroj: apps.socib.es
Obr. 5 ukazuje anomálie povrchových teplot Středozemního moře, které jsou aktuálně nadprůměrné o přibližně 1–2 °C. Teplejší mořská voda podporuje výpar, a tím zvyšuje množství vlhkosti v atmosféře. Ta následně přispívá ke vzniku vydatných srážek a bouřek, které mohou být vázány právě na zmíněnou tlakovou níži.
Obr. 1 Poloha tlakové níže ve středu odpoledne , zdroj: ventusky.com
Tlaková níže se zformuje během pondělí nad relativně teplými vodami Tyrhénského moře v důsledku výrazného teplotního kontrastu mezi chladnějším vzduchem proudícím od severu a teplejším, vlhkým vzduchem nad Středomořím. Tento kontrast podpoří cyklogenezi, tedy prohlubování tlakové níže. Chladnější vzduch se do Středomoří dostává po přední straně mohutné tlakové výše se středem severozápadně od Pyrenejského poloostrova. Díky výškovému proudění se v následujících dnech bude tato tlaková níže přesouvat východněji směrem k Itálii a Řecku (Obr. 1), kde se následně během pátku začne vyplňovat. Ještě předtím však způsobí význačné a na některých místech také nebezpečné počasí.
Obr. 2 Intenzita srážek ve středu odpoledne , zdroj: ventusky.com
Obr. 2 ukazuje intenzitu srážek ve středu odpoledne, z čehož je patrné, že právě nejintenzivnější srážky se vyskytnou na severovýchodním návětří Apenin ve střední Itálii. Na celou epizodu zde může napršet lokálně i přes 200 mm srážek, což vyvolá vzestupy hladin vodních toků. Na horách se navíc bude jednat o srážky sněhové, přičemž podle některých modelů zde může připadnout až okolo 2 m sněhu. Srážky jsou v této oblasti intenzivní díky tzv. návětrnému efektu, který vzniká při proudění vlhkého vzduchu přes horskou překážku, kdy je vzduch nucen vystupovat vzhůru. Při výstupu dochází k jeho ochlazování, kondenzaci vodní páry a následnému zesílení srážek. Na návětrné straně hor tak spadne výrazně více srážek než na závětrné, kde se naopak vzduch otepluje a vysušuje. Tomuto efektu nahrává také poloha tlakové níže, která se nachází jižně od této oblasti, takže po její severní straně sem proudí vzduch od severovýchodu.
Obr. 3 Nárazy větru ve středu odpoledne , zdroj: ventusky.com
Především pak do Chorvatska přinese tato situace velmi silný vítr označovaný jako bóra (Obr. 3), který může v nárazech dosahovat rychlosti lokálně až 40 m/s. Bóra je typický padavý (katabatický) vítr, který vzniká při hromadění studeného, hustého vzduchu nad vnitrozemím Balkánu, zatímco nad Jaderským mořem se nachází relativně teplejší a méně hustý vzduch. Tento výrazný rozdíl tlaku a hustoty způsobí, že studený vzduch začne přetékat přes hřebeny Dinárských hor směrem k moři, přičemž při sestupu po závětrných svazích dochází k jeho prudkému zrychlení vlivem gravitace i zúžení proudění v horských průsmycích. Bóra se vyznačuje silnou nárazovitostí, kdy se vítr často vyskytuje v podobě silných poryvů oddělených krátkými obdobími slabšího proudění, což je dáno turbulencí a vznikem rotorů za horskou překážkou. Nejčastěji se objevuje v situacích s tlakovou výší situovanou severozápadně až západně od Jaderského moře a tlakovou níží nad Balkánem, což podporuje silný tlakový gradient a tím i vznik silného větru. Na návětrné straně hor vzduch vystupuje, ochlazuje se a může přinášet oblačnost a srážky, často i sněhové ve vyšších polohách, zatímco na pobřeží se projevuje suchým, ale velmi silným větrem. Nad mořem tento vítr vytváří často nebezpečné vlny.
Obr. 4 Celkový úhrn srážek do konce týdne , zdroj: ventusky.com
Ve středu dorazí srážky také do Řecka. Zejména v oblasti Egejského moře se očekává výskyt silných bouřek doprovázených velmi vydatnými srážkami. Ty mohou vést k bleskovým povodním a lokálně i k sesuvům půdy. Obr. 4 ukazuje celkový predikovaný úhrn srážek do konce týdne, ze kterého je patrné, že kromě Itálie a Řecka se vydatných srážek dočká také pobřeží Turecka a návětrné oblasti Balkánského poloostrova. V pátek a v průběhu víkendu se však bude tlaková níže vyplňovat a situace se uklidní.
obr. 5 Anomálie povrchové teploty Středozemního moře 29. 3. 2026 , zdroj: apps.socib.es
Obr. 5 ukazuje anomálie povrchových teplot Středozemního moře, které jsou aktuálně nadprůměrné o přibližně 1–2 °C. Teplejší mořská voda podporuje výpar, a tím zvyšuje množství vlhkosti v atmosféře. Ta následně přispívá ke vzniku vydatných srážek a bouřek, které mohou být vázány právě na zmíněnou tlakovou níži.
