Erin – možný první hurikán letošní sezóny v Atlantiku a role tropických vln při jeho vzniku
V minulém týdnu se shluk přeháněk a bouřek, spojený s tzv. tropickou vlnou, přesunul od afrického pobřeží směrem ke Kapverdským ostrovům (Obr. 1). V průběhu neděle se tento shluk změnil v tropickou bouři. Podle aktuálních předpovědí se očekává další zesílení a je velmi pravděpodobné, že do konce týdne se z tropické bouře stane hurikán Erin. Vzniku hurikánu nahrává několik faktorů. Prvním z těchto faktorů je malé množství saharského prachu, který často bývá transportován nad tropický Atlantik a tlumí sluneční záření a konvekci v této oblasti. Mezi další faktory pak patří teplejší oceánské vody a nízký vertikální střih větru. V dnešním článku se zaměříme na vznik tropické bouře Erin a vysvětlíme si, jakou roli při tom sehrály tropické vlny.
Obr. 1 24hodinový mikrofyzikální RGB produkt z družice MTG 9. 8. 2025 ve 22:00 UTC, zdroj: view.eumetsat.int
V předchozím odstavci jsme uvedli, že se tropická bouře zformovala díky tzv. tropické vlně. Tyto vlny (nazývané také východní vlny) představují v tropickém Atlantiku a jeho okolí typ brázd nízkého tlaku vzduchu s osou orientovanou v meridionálním směru, které se pohybují od východu k západu, a způsobují vznik přeháněk a bouřek. Tropické vlny se vytvářejí podél jižní strany subtropických tlakových výší (např. podél jižní strany azorské nebo havajské tlakové výše), kde převládá východní proudění, které tyto vlny následně transportuje západním směrem (Obr. 2). Jejich studium je důležité, protože mohou vést k vzniku tropických cyklón. Kromě Atlantiku se vyskytují také v tropickém Pacifiku, kde mohou vést k rozvoji Tajfunů.
Obr. 2 Schéma výskytu tropických vln, které se po jižní straně azorské tlakové výše pohybují od afrického pobřeží směrem na západ k Americe , zdroj: en.wikipedia.org
Jak ukazuje Obr. 3, na přední (západní) části brázdy bývá jen zmenšená oblačnost kvůli divergenci horizontálního proudění (proudnice jsou od sebe a nemůže dojít k výstupným proudům a vzniku oblačnosti, převažují spíše sestupné pohyby). V blízkosti osy brázdy a v její zadní (východní) části se v důsledku konvergence často vytváří rozsáhlá konvektivní oblačnost spojená s přeháňkami a bouřkami, kterou označujeme jako tropická porucha. Z této poruchy se za vhodných podmínek může dále vyvinout tropická bouře a později i cyklona. Popsané projevy počasí se mohou lišit v závislosti na terénu, například nad pevninou může být popsaná asymetrie v projevech počasí narušena vlivem orografie nebo denního chodu meteorologických prvků.
Obr. 3 Schematické znázornění tropických vln, zdroj: lookingtothesky1.weebly.com
Odlišné podmínky mohou nastat v tropickém Atlantiku. V některých případech následuje po tropické vlně advekce suchého vzduchu ze Sahary, která se nachází ve středních vrstvách troposféry (tzv. Saharan Air Layer, zkráceně SAL) a zamezuje vzniku oblačnosti. Advekce suchého a relativně teplého vzduchu způsobuje v určité vrstvě v troposféře teplotní inverzi, což tlumí atmosférickou konvekci. Dále pak větší množství saharského prachu v SAL, který je bohatý na železo, odráží sluneční záření a tím ochlazuje vzduch v nižších vrstvách troposféry. Prachové částice také snižují množství slunečního záření dopadajícího na oceán, což vede ke snížení jeho ohřevu. Pokud se částice dostanou do nižší vrstvy troposféry, slouží zde jako kondenzační jádra a vedou k vzniku drobných oblačných kapek. Srážková oblačnost se však nevytváří, protože kapky jsou příliš malé a lehké, aby mohly padat, a navíc se jen obtížně shlukují. Drobné kapky se následně při kontaktu se suchou vrstvou, která se nachází nad nimi, snadno odpařují. Díky působení těchto faktorů může SAL potlačit rozvoj a zesilování tropických cyklón. Typický příklad intenzivní advekce saharského prachu nad Atlantikem ukazuje Obr. 4. V případě vzniku tropické bouře Erin se významné množství saharského prachu západně od afrického pobřeží nevyskytovalo (pouze severněji, jak ukazuje Obr. 1).
Obr. 4 Advekce saharského prachu nad Atlantik zachycená 18. 6. 2020, zdroj: en.wikipedia.org
K formaci tropických vln dochází díky působení afrického východního jet streamu, který vane ve středních vrstvách troposféry nad západní Afrikou (Obr. 5). Toto proudění vzniká v důsledku teplotního kontrastu mezi teplou a suchou Saharou a relativně chladnějším, vlhčím prostředím Guinejského zálivu a střední Afriky. Na rozhraní těchto dvou odlišných prostředí dochází k tvorbě baroklinní atmosféry, což vede k tvorbě tropických vln, která se následně dále šíří na západ.
Obr. 5 Schematické znázornění vzniku tropických vln nad Afrikou v důsledku působení afrického východního jet streamu, zdroj: climate-science.mit.edu
Pokud se vrátíme k tropické bouři Erin (Obr. 6), která se aktuálně nachází přibližně 1500 km západně od Afrického pobřeží, tak je pravděpodobné, že se z ní během noci ze středy na čtvrtek stane první letošní hurikán v Atlantiku. Studie naznačují, že tropické vlny hrají v celosvětovém měřítku dominantní roli v přibližně 22–71 % genezí tropických cyklón, nicméně největší vliv na tvorbu tropických cyklón mají v severním Atlantiku (71 %) a západním Pacifiku (54 %). Na Obr. 6 je dále patrné, že nad Afrikou se nacházejí další bouřkové systémy, které jsou spojeny s dalšími tropickými vlnami. V této souvislosti můžeme uvést, že se africké tropické vlny vyznačují průměrnou vlnovou délkou 2000–4000 km a periodou trvání v průměru 2–10 dní. V některých případech mohou na západoafrické pobřeží přinést extrémní srážky v podobě přívalových dešťů a silných záplav, jako například v městských oblastech Ouagadougou 1. září 2009 a Dakar 26. srpna 2012. Tyto události a jejich synoptické příčiny blíže popisuje tato studie.
Obr. 6 Družicový snímek v tepelném pásmu atmosférického okna (kanál IR10.5) zachycený družicí MTG (přístroj Flexible Combined Imager - FCI) 12. 8. 2025 ve 2:00 UTC. Nejchladnější oblačnost je znázorněna červeně, zdroj: view.eumetsat.int
Na závěr uveďme, že vývoj tropické bouře Erin v severním Atlantiku názorně ukazuje, že tropické vlny hrají zásadní roli v genezi tropických cyklón. Přestože jejich přeměna na hurikán závisí na řadě dalších faktorů – od teploty oceánu přes střih větru až po přítomnost saharského prachu – zůstávají klíčovým iniciačním mechanismem, zejména v severním Atlantiku. Pečlivé sledování tropických vln a podmínek, které provázejí jejich vývoj, je proto nezbytné nejen pro včasné předpovědi hurikánů, ale i pro pochopení celkové dynamiky tropické atmosféry.
Obr. 1 24hodinový mikrofyzikální RGB produkt z družice MTG 9. 8. 2025 ve 22:00 UTC, zdroj: view.eumetsat.int
V předchozím odstavci jsme uvedli, že se tropická bouře zformovala díky tzv. tropické vlně. Tyto vlny (nazývané také východní vlny) představují v tropickém Atlantiku a jeho okolí typ brázd nízkého tlaku vzduchu s osou orientovanou v meridionálním směru, které se pohybují od východu k západu, a způsobují vznik přeháněk a bouřek. Tropické vlny se vytvářejí podél jižní strany subtropických tlakových výší (např. podél jižní strany azorské nebo havajské tlakové výše), kde převládá východní proudění, které tyto vlny následně transportuje západním směrem (Obr. 2). Jejich studium je důležité, protože mohou vést k vzniku tropických cyklón. Kromě Atlantiku se vyskytují také v tropickém Pacifiku, kde mohou vést k rozvoji Tajfunů.
Obr. 2 Schéma výskytu tropických vln, které se po jižní straně azorské tlakové výše pohybují od afrického pobřeží směrem na západ k Americe , zdroj: en.wikipedia.org
Jak ukazuje Obr. 3, na přední (západní) části brázdy bývá jen zmenšená oblačnost kvůli divergenci horizontálního proudění (proudnice jsou od sebe a nemůže dojít k výstupným proudům a vzniku oblačnosti, převažují spíše sestupné pohyby). V blízkosti osy brázdy a v její zadní (východní) části se v důsledku konvergence často vytváří rozsáhlá konvektivní oblačnost spojená s přeháňkami a bouřkami, kterou označujeme jako tropická porucha. Z této poruchy se za vhodných podmínek může dále vyvinout tropická bouře a později i cyklona. Popsané projevy počasí se mohou lišit v závislosti na terénu, například nad pevninou může být popsaná asymetrie v projevech počasí narušena vlivem orografie nebo denního chodu meteorologických prvků.
Obr. 3 Schematické znázornění tropických vln, zdroj: lookingtothesky1.weebly.com
Odlišné podmínky mohou nastat v tropickém Atlantiku. V některých případech následuje po tropické vlně advekce suchého vzduchu ze Sahary, která se nachází ve středních vrstvách troposféry (tzv. Saharan Air Layer, zkráceně SAL) a zamezuje vzniku oblačnosti. Advekce suchého a relativně teplého vzduchu způsobuje v určité vrstvě v troposféře teplotní inverzi, což tlumí atmosférickou konvekci. Dále pak větší množství saharského prachu v SAL, který je bohatý na železo, odráží sluneční záření a tím ochlazuje vzduch v nižších vrstvách troposféry. Prachové částice také snižují množství slunečního záření dopadajícího na oceán, což vede ke snížení jeho ohřevu. Pokud se částice dostanou do nižší vrstvy troposféry, slouží zde jako kondenzační jádra a vedou k vzniku drobných oblačných kapek. Srážková oblačnost se však nevytváří, protože kapky jsou příliš malé a lehké, aby mohly padat, a navíc se jen obtížně shlukují. Drobné kapky se následně při kontaktu se suchou vrstvou, která se nachází nad nimi, snadno odpařují. Díky působení těchto faktorů může SAL potlačit rozvoj a zesilování tropických cyklón. Typický příklad intenzivní advekce saharského prachu nad Atlantikem ukazuje Obr. 4. V případě vzniku tropické bouře Erin se významné množství saharského prachu západně od afrického pobřeží nevyskytovalo (pouze severněji, jak ukazuje Obr. 1).
Obr. 4 Advekce saharského prachu nad Atlantik zachycená 18. 6. 2020, zdroj: en.wikipedia.org
K formaci tropických vln dochází díky působení afrického východního jet streamu, který vane ve středních vrstvách troposféry nad západní Afrikou (Obr. 5). Toto proudění vzniká v důsledku teplotního kontrastu mezi teplou a suchou Saharou a relativně chladnějším, vlhčím prostředím Guinejského zálivu a střední Afriky. Na rozhraní těchto dvou odlišných prostředí dochází k tvorbě baroklinní atmosféry, což vede k tvorbě tropických vln, která se následně dále šíří na západ.
Obr. 5 Schematické znázornění vzniku tropických vln nad Afrikou v důsledku působení afrického východního jet streamu, zdroj: climate-science.mit.edu
Pokud se vrátíme k tropické bouři Erin (Obr. 6), která se aktuálně nachází přibližně 1500 km západně od Afrického pobřeží, tak je pravděpodobné, že se z ní během noci ze středy na čtvrtek stane první letošní hurikán v Atlantiku. Studie naznačují, že tropické vlny hrají v celosvětovém měřítku dominantní roli v přibližně 22–71 % genezí tropických cyklón, nicméně největší vliv na tvorbu tropických cyklón mají v severním Atlantiku (71 %) a západním Pacifiku (54 %). Na Obr. 6 je dále patrné, že nad Afrikou se nacházejí další bouřkové systémy, které jsou spojeny s dalšími tropickými vlnami. V této souvislosti můžeme uvést, že se africké tropické vlny vyznačují průměrnou vlnovou délkou 2000–4000 km a periodou trvání v průměru 2–10 dní. V některých případech mohou na západoafrické pobřeží přinést extrémní srážky v podobě přívalových dešťů a silných záplav, jako například v městských oblastech Ouagadougou 1. září 2009 a Dakar 26. srpna 2012. Tyto události a jejich synoptické příčiny blíže popisuje tato studie.
Obr. 6 Družicový snímek v tepelném pásmu atmosférického okna (kanál IR10.5) zachycený družicí MTG (přístroj Flexible Combined Imager - FCI) 12. 8. 2025 ve 2:00 UTC. Nejchladnější oblačnost je znázorněna červeně, zdroj: view.eumetsat.int
Na závěr uveďme, že vývoj tropické bouře Erin v severním Atlantiku názorně ukazuje, že tropické vlny hrají zásadní roli v genezi tropických cyklón. Přestože jejich přeměna na hurikán závisí na řadě dalších faktorů – od teploty oceánu přes střih větru až po přítomnost saharského prachu – zůstávají klíčovým iniciačním mechanismem, zejména v severním Atlantiku. Pečlivé sledování tropických vln a podmínek, které provázejí jejich vývoj, je proto nezbytné nejen pro včasné předpovědi hurikánů, ale i pro pochopení celkové dynamiky tropické atmosféry.
