Hurikán Erin 2025: Když bouře nabírá sílu rychleji než dřív v důsledku klimatických změn
Hurikán Erin představuje první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně. Centrum hurikánu se naštěstí obydleným oblastem vyhnulo. Během víkendu a počátkem tohoto týdne však okrajové části hurikánu způsobily v Karibiku rozbouřené moře a silné deště s lokálními záplavami, zejména na Závětrných ostrovech, Bahamách a v Portoriku. Na Guadeloupe během šesti hodin spadlo přes 63 mm srážek. V Portoriku přišlo o elektřinu více než 159 000 domácností a došlo k poškození elektrického vedení. Bahamy čelily v důsledků působení hurikánu bouřím i zaplaveným silnicím a na některých ostrovech byly nasazeny záložní generátory. V současné době se hurikán Erin vyskytuje u východního pobřeží Spojených států.
Jedná se o pátou pojmenovanou bouři, první hurikán a rovněž i první významný hurikán (z angl. major hurricane) atlantické hurikánové sezóny 2025. Nejprve došlo k vývoji tropické bouře Erin, která vznikla z tropické vlny 11. srpna západně od Kapverd. O této tropické vlně jsme psali v článku zde. Dne 15. srpna východně od Malých Antil zesílila tropická bouře na hurikán. Velmi příznivé podmínky umožnily hurikánu podstoupit explozivní intenzifikaci, takže 16. srpna dosáhl kategorie 5 na Saffir-Simpsonově stupnici (Obr. 1). Rapidní intenzifikace byla na základě poklesu centrálního tlaku nejrychlejší ze všech zaznamenaných atlantických hurikánů před 1. zářím. V dnešním článku se tomuto hurikánu budeme věnovat podrobněji.
Obr. 1 Hurikán Erin (True Colour RGB produkt) zachycený geostacionární družicí GOES-19 (přístroj ABI - Advanced Baseline Imager) 16. 8. 2025 v 18:00 UTC. Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Dráhu bouře ukazuje Obr. 2, ze kterého vyplývá, že po přechodu bouře přes tropický Atlantik došlo západně od Velkých Antil k rapidní intenzifikaci, kdy se během 16. srpna stal z hurikánu 1. kategorie hurikán 5. kategorie. V této době dosáhl své maximální intenzity s rychlostmi větru okolo 260 km/h a minimálním atmosférickým tlakem 915 hPa v centru bouře. Nejvyšší rychlosti větru jsou dosahovány v centru bouře okolo oka (v oku bouře je klidno). Pro zajímavost uveďme, že větry o síle hurikánu se rozšířily až do vzdálenosti 45 km od středu cyklóny a větry o síle tropické bouře expandovaly až do vzdálenosti 260 km. Tento hurikán je rekordní, protože jak už jsme zmínili výše, rapidní 24hodinová intenzifikace hurikánu Erin byla největší ze všech zaznamenaných atlantických hurikánů na základě poklesu centrálního tlaku před 1. zářím. O rapidní intenzifikaci jsme psali podrobněji zde.
Obr. 2 Dráha a intenzita bouře podle Saffir-Simpsonovy stupnice. Body ukazují polohu bouře v 6hodinových intervalech, zdroj: en.wikipedia.org
Pro představu zmiňme, že na rapidní intenzifikaci tropických cyklón se majoritně podílejí vysoké a rotující konvektivní věže v centru bouře. V anglicky psané literatuře se tyto jevy označují jako horké věže (z angl. hot towers). Tyto věže představují vertikálně mohutný konvekční oblak v rámci tropické cirkulace, který se zasahuje od spodních vrstev troposféry až k tropopauze (případně i do stratosféry). Označení „horké“ je kvůli velkému množství latentního tepla, které se uvolňuje při kondenzaci vodní páry, čímž jsou horké věže relativně teplejší než jejich okolí. Horké věže se vyskytují v centru tropických cyklón v mohutné kupovité oblačnosti stěny oka. Tato horká věž byla patrná také v rámci ještě tropické bouře Erin při vývoji na hurikán 1. kategorie dne 15. srpna ve 13:00 UTC (Obr. 3).
Obr. 3 Tropická bouře Erin (Sandwich produkt) zachycená geostacionární družicí GOES-19 dne 15. 8. v 13:00 UTC. Bílá šipka ukazuje polohu horké věže. Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Obr. 5 ukazuje 3D model (v té době ještě) tropické bouře Erin, který byl zpracován na základě satelitního snímku z Obr. 3. Na 3D modelu je patrné, že nejvýše se nachází nejchladnější (červená) oblačnost, přičemž horká věž v centru bouře ještě tuto oblačnost o kousek převyšuje. Znepokojivé je, že např. tato studie, která se zabývala analýzou pozorovaných maximálních změn rychlosti větru v atlantických tropických cyklónách v období 1971–2020, došla k důležitému závěru. Ukázala, že míra intenzifikace tropických cyklón se v důsledku globálního oteplování způsobeného antropogenními emisemi skleníkových plynů zvýšila. Průměrné maximální míry intenzifikace tropických cyklón jsou v období 2001–2020 až o 28,7 % vyšší než v předchozím období 1971–1990. V novějším období je zhruba stejně pravděpodobné, že se tropické cyklóny zesílí alespoň o 93 km/h během 24 h, a zároveň je pravděpodobnější, že zesílí alespoň o 37 km/h během 24 hodin, než bylo v předchozím období, kdy k takovému zesílení docházelo během 36 hodin. Studie dále uvádí, že počet tropických cyklón, které zesílily z hurikánu kategorie 1 (nebo slabšího) na významný hurikán (kategorie 3 a vyšší) během 36 h, se v období 2001–2020 více než zdvojnásobil ve srovnání s obdobím 1971–1990.Obr. 4 ukazuje vývoj počtu významných hurikánů v severním Atlantiku v období 1851–2024. Z grafu vyplývá, že dochází ke statisticky významnému nárůstu, a to s trendem v průměru 1,41 významného hurikánu za 100 let.
Obr. 4 Roční počty významných hurikánů v severním Atlantiku v období 1851–2024 doplněné o lineární trend. Zpracování: Programovací jazyk R., zdroj: tropical.atmos.colostate.edu
Výhled do budoucna s ohledem na pokračující oteplování atmosféry a oceánů není nijak příznivý co se týče rapidní intenzifikace tropických cyklón. Tato studie zabývající se severoatlantskými tropickými cyklónami zjistila, že podíl tropických cyklón, které projdou rapidní intenzifikací, se v budoucím klimatu podstatně zvýší v celé oblasti Atlantiku a zejména v blízkosti východního pobřeží USA a pobřeží Mexického zálivu. Znepokojivé na základě těchto závěrů je, že v budoucnu bude mít pobřežní obyvatelstvo od začátku rychlé intenzifikace po dosažení pevniny méně času na přípravu a evakuaci před tropickou cyklónou.
Obr. 5 3D model Erin zpracovaný ze satelitního snímku z Obr. 3. Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Vraťme se však k hurikánu Erin. Během 17. srpna došlo k cyklu obměny stěny oka (z angl. eyewall replacement cycle, zkráceně ERC), při kterém hurikán zeslábl z kategorie 5 na kategorii 3. Toto zeslabení je patrné také na obrázku 2. Fenomény ERC se přirozeně vyskytují v intenzivních tropických cyklónách s rychlostmi větru vyššími než 33 m/s nebo ve významných hurikánech. V takových bouřích mohou některé z vnějších dešťových pásů zesílit a zorganizovat se do prstence konvekčních bouří, čímž začnou vytvářet novou vnější stěnu oka. Nová stěna oka se pomalu pohybuje dovnitř a „okrádá“ původní, vnitřní stěnu oka o její potřebnou vlhkost a moment hybnosti. Vzhledem k tomu, že nejsilnější větry jsou ve stěně oka tropické cyklóny, bouře během této fáze obvykle slábne, protože vnitřní stěna je utlumena vnější stěnou. Nakonec vnější stěna oka zcela nahradí vnitřní a bouře může znovu zesílit. Zesílení bylo pozorováno také u hurikánu Erin, který po ERC zesílil z kategorie 3 na kategorii 4.
Proces ERC v případě hurikánu Erin ukazuje Obr. 6. Obrázek 6a zachycuje hurikán Erin 17. 8. v 11:00 UTC (další snímky jsou ve 4hodinové sekvenci), kdy se ještě vyznačoval intenzitou kategorie 5. Je však patrné v jeho středu relativně malé okolo. Pokud se průměr oka příliš zmenší, konvekce ve stěně oka není schopná dále zůstávat organizovaná. To může vést ke vzniku nové konvekce v rámci vnější stěny oka, kde je pro ni více prostoru a energie. Na Obr. 6b je patrná vyvíjející se nová stěna oka (v severozápadní části bouře) okolo původní, která postupně slábne. Při příliš velkých rychlostech větru dochází k turbulentnímu rozpadu vnitřní stěny oka, a pokud větrné pole zůstane méně turbulentní okolo vnitřní stěny oka, vyvine se nová vnější stěna oka. Obr. 6c ukazuje, že vnitřní stěna oka přestala existovat a začíná posilovat vnější stěna oka. V této fázi bouře zeslábne, dojde ke zvýšení centrálního tlaku vzduchu a rychlosti větru se sníží. Dále během tohoto stádia, byť je bouře slabší, se zvětší její horizontální průměr. Je také patrné, že v případě hurikánu Erin se v centru bouře nevyskytovalo dobře definované oko. Po rozptýlení vnitřní stěny oka začíná v dalším vývoji rychle posilovat vnější stěna oka (Obr. 6d). Na tomto obrázku je také patrná horká věž východně od nově se formujícího oka. Obr. 6e a 6f ukazují znovu posilující hurikán. Protože však nová stěna oka má větší průměr než ta původní, rychlosti větru jsou slabší, ale rozprostírají se na větší ploše.
Obr. 6 Cyklus obměny stěny oka (ERC) v případě hurikánu Erin ve 4hodinové sekvenci mezi 17. 8. 11:00 UTC a 18. 8. 07:00 UTC. Na obrázcích jsou družicové snímky z GOES-19 v tepelném pásmu atmosférického okna (kanál IR 10.3). Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Na závěr shrňme, že hurikán Erin, první významný hurikán atlantické sezóny 2025, se vyznačoval extrémně rychlou intenzifikací, která vyvolává obavy z rostoucí frekvence a síly podobných jevů v důsledku klimatických změn. Jeho přechod z tropické bouře na hurikán kategorie 5 během pouhých 24 hodin je nejrychlejším zaznamenaným nárůstem tlaku před 1. zářím v historii Atlantiku. Tento jev byl umožněn vysokými oceánskými teplotami, které byly až 200krát pravděpodobnější díky lidskému vlivu na klima (zdroj zde). Vzhledem k pokračujícímu oteplování oceánů se očekává, že rychlá intenzifikace tropických cyklón bude častější.
I když Erin přímo nezasáhl obydlené oblasti, jeho okrajové bouřkové pásy a silné větry způsobily značné škody v Karibiku a na východním pobřeží USA. Na Bahamách a v Portoriku došlo k výpadkům elektřiny a záplavám, zatímco v Severní Karolíně byly vyhlášeny evakuace kvůli nebezpečným přílivovým vlnám.
Jedná se o pátou pojmenovanou bouři, první hurikán a rovněž i první významný hurikán (z angl. major hurricane) atlantické hurikánové sezóny 2025. Nejprve došlo k vývoji tropické bouře Erin, která vznikla z tropické vlny 11. srpna západně od Kapverd. O této tropické vlně jsme psali v článku zde. Dne 15. srpna východně od Malých Antil zesílila tropická bouře na hurikán. Velmi příznivé podmínky umožnily hurikánu podstoupit explozivní intenzifikaci, takže 16. srpna dosáhl kategorie 5 na Saffir-Simpsonově stupnici (Obr. 1). Rapidní intenzifikace byla na základě poklesu centrálního tlaku nejrychlejší ze všech zaznamenaných atlantických hurikánů před 1. zářím. V dnešním článku se tomuto hurikánu budeme věnovat podrobněji.
Obr. 1 Hurikán Erin (True Colour RGB produkt) zachycený geostacionární družicí GOES-19 (přístroj ABI - Advanced Baseline Imager) 16. 8. 2025 v 18:00 UTC. Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Dráhu bouře ukazuje Obr. 2, ze kterého vyplývá, že po přechodu bouře přes tropický Atlantik došlo západně od Velkých Antil k rapidní intenzifikaci, kdy se během 16. srpna stal z hurikánu 1. kategorie hurikán 5. kategorie. V této době dosáhl své maximální intenzity s rychlostmi větru okolo 260 km/h a minimálním atmosférickým tlakem 915 hPa v centru bouře. Nejvyšší rychlosti větru jsou dosahovány v centru bouře okolo oka (v oku bouře je klidno). Pro zajímavost uveďme, že větry o síle hurikánu se rozšířily až do vzdálenosti 45 km od středu cyklóny a větry o síle tropické bouře expandovaly až do vzdálenosti 260 km. Tento hurikán je rekordní, protože jak už jsme zmínili výše, rapidní 24hodinová intenzifikace hurikánu Erin byla největší ze všech zaznamenaných atlantických hurikánů na základě poklesu centrálního tlaku před 1. zářím. O rapidní intenzifikaci jsme psali podrobněji zde.
Obr. 2 Dráha a intenzita bouře podle Saffir-Simpsonovy stupnice. Body ukazují polohu bouře v 6hodinových intervalech, zdroj: en.wikipedia.org
Pro představu zmiňme, že na rapidní intenzifikaci tropických cyklón se majoritně podílejí vysoké a rotující konvektivní věže v centru bouře. V anglicky psané literatuře se tyto jevy označují jako horké věže (z angl. hot towers). Tyto věže představují vertikálně mohutný konvekční oblak v rámci tropické cirkulace, který se zasahuje od spodních vrstev troposféry až k tropopauze (případně i do stratosféry). Označení „horké“ je kvůli velkému množství latentního tepla, které se uvolňuje při kondenzaci vodní páry, čímž jsou horké věže relativně teplejší než jejich okolí. Horké věže se vyskytují v centru tropických cyklón v mohutné kupovité oblačnosti stěny oka. Tato horká věž byla patrná také v rámci ještě tropické bouře Erin při vývoji na hurikán 1. kategorie dne 15. srpna ve 13:00 UTC (Obr. 3).
Obr. 3 Tropická bouře Erin (Sandwich produkt) zachycená geostacionární družicí GOES-19 dne 15. 8. v 13:00 UTC. Bílá šipka ukazuje polohu horké věže. Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Obr. 5 ukazuje 3D model (v té době ještě) tropické bouře Erin, který byl zpracován na základě satelitního snímku z Obr. 3. Na 3D modelu je patrné, že nejvýše se nachází nejchladnější (červená) oblačnost, přičemž horká věž v centru bouře ještě tuto oblačnost o kousek převyšuje. Znepokojivé je, že např. tato studie, která se zabývala analýzou pozorovaných maximálních změn rychlosti větru v atlantických tropických cyklónách v období 1971–2020, došla k důležitému závěru. Ukázala, že míra intenzifikace tropických cyklón se v důsledku globálního oteplování způsobeného antropogenními emisemi skleníkových plynů zvýšila. Průměrné maximální míry intenzifikace tropických cyklón jsou v období 2001–2020 až o 28,7 % vyšší než v předchozím období 1971–1990. V novějším období je zhruba stejně pravděpodobné, že se tropické cyklóny zesílí alespoň o 93 km/h během 24 h, a zároveň je pravděpodobnější, že zesílí alespoň o 37 km/h během 24 hodin, než bylo v předchozím období, kdy k takovému zesílení docházelo během 36 hodin. Studie dále uvádí, že počet tropických cyklón, které zesílily z hurikánu kategorie 1 (nebo slabšího) na významný hurikán (kategorie 3 a vyšší) během 36 h, se v období 2001–2020 více než zdvojnásobil ve srovnání s obdobím 1971–1990.Obr. 4 ukazuje vývoj počtu významných hurikánů v severním Atlantiku v období 1851–2024. Z grafu vyplývá, že dochází ke statisticky významnému nárůstu, a to s trendem v průměru 1,41 významného hurikánu za 100 let.
Obr. 4 Roční počty významných hurikánů v severním Atlantiku v období 1851–2024 doplněné o lineární trend. Zpracování: Programovací jazyk R., zdroj: tropical.atmos.colostate.edu
Výhled do budoucna s ohledem na pokračující oteplování atmosféry a oceánů není nijak příznivý co se týče rapidní intenzifikace tropických cyklón. Tato studie zabývající se severoatlantskými tropickými cyklónami zjistila, že podíl tropických cyklón, které projdou rapidní intenzifikací, se v budoucím klimatu podstatně zvýší v celé oblasti Atlantiku a zejména v blízkosti východního pobřeží USA a pobřeží Mexického zálivu. Znepokojivé na základě těchto závěrů je, že v budoucnu bude mít pobřežní obyvatelstvo od začátku rychlé intenzifikace po dosažení pevniny méně času na přípravu a evakuaci před tropickou cyklónou.
Obr. 5 3D model Erin zpracovaný ze satelitního snímku z Obr. 3. Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Vraťme se však k hurikánu Erin. Během 17. srpna došlo k cyklu obměny stěny oka (z angl. eyewall replacement cycle, zkráceně ERC), při kterém hurikán zeslábl z kategorie 5 na kategorii 3. Toto zeslabení je patrné také na obrázku 2. Fenomény ERC se přirozeně vyskytují v intenzivních tropických cyklónách s rychlostmi větru vyššími než 33 m/s nebo ve významných hurikánech. V takových bouřích mohou některé z vnějších dešťových pásů zesílit a zorganizovat se do prstence konvekčních bouří, čímž začnou vytvářet novou vnější stěnu oka. Nová stěna oka se pomalu pohybuje dovnitř a „okrádá“ původní, vnitřní stěnu oka o její potřebnou vlhkost a moment hybnosti. Vzhledem k tomu, že nejsilnější větry jsou ve stěně oka tropické cyklóny, bouře během této fáze obvykle slábne, protože vnitřní stěna je utlumena vnější stěnou. Nakonec vnější stěna oka zcela nahradí vnitřní a bouře může znovu zesílit. Zesílení bylo pozorováno také u hurikánu Erin, který po ERC zesílil z kategorie 3 na kategorii 4.
Proces ERC v případě hurikánu Erin ukazuje Obr. 6. Obrázek 6a zachycuje hurikán Erin 17. 8. v 11:00 UTC (další snímky jsou ve 4hodinové sekvenci), kdy se ještě vyznačoval intenzitou kategorie 5. Je však patrné v jeho středu relativně malé okolo. Pokud se průměr oka příliš zmenší, konvekce ve stěně oka není schopná dále zůstávat organizovaná. To může vést ke vzniku nové konvekce v rámci vnější stěny oka, kde je pro ni více prostoru a energie. Na Obr. 6b je patrná vyvíjející se nová stěna oka (v severozápadní části bouře) okolo původní, která postupně slábne. Při příliš velkých rychlostech větru dochází k turbulentnímu rozpadu vnitřní stěny oka, a pokud větrné pole zůstane méně turbulentní okolo vnitřní stěny oka, vyvine se nová vnější stěna oka. Obr. 6c ukazuje, že vnitřní stěna oka přestala existovat a začíná posilovat vnější stěna oka. V této fázi bouře zeslábne, dojde ke zvýšení centrálního tlaku vzduchu a rychlosti větru se sníží. Dále během tohoto stádia, byť je bouře slabší, se zvětší její horizontální průměr. Je také patrné, že v případě hurikánu Erin se v centru bouře nevyskytovalo dobře definované oko. Po rozptýlení vnitřní stěny oka začíná v dalším vývoji rychle posilovat vnější stěna oka (Obr. 6d). Na tomto obrázku je také patrná horká věž východně od nově se formujícího oka. Obr. 6e a 6f ukazují znovu posilující hurikán. Protože však nová stěna oka má větší průměr než ta původní, rychlosti větru jsou slabší, ale rozprostírají se na větší ploše.
Obr. 6 Cyklus obměny stěny oka (ERC) v případě hurikánu Erin ve 4hodinové sekvenci mezi 17. 8. 11:00 UTC a 18. 8. 07:00 UTC. Na obrázcích jsou družicové snímky z GOES-19 v tepelném pásmu atmosférického okna (kanál IR 10.3). Zpracování: QGIS, zdroj: coliveir-aer.github.io
Na závěr shrňme, že hurikán Erin, první významný hurikán atlantické sezóny 2025, se vyznačoval extrémně rychlou intenzifikací, která vyvolává obavy z rostoucí frekvence a síly podobných jevů v důsledku klimatických změn. Jeho přechod z tropické bouře na hurikán kategorie 5 během pouhých 24 hodin je nejrychlejším zaznamenaným nárůstem tlaku před 1. zářím v historii Atlantiku. Tento jev byl umožněn vysokými oceánskými teplotami, které byly až 200krát pravděpodobnější díky lidskému vlivu na klima (zdroj zde). Vzhledem k pokračujícímu oteplování oceánů se očekává, že rychlá intenzifikace tropických cyklón bude častější.
I když Erin přímo nezasáhl obydlené oblasti, jeho okrajové bouřkové pásy a silné větry způsobily značné škody v Karibiku a na východním pobřeží USA. Na Bahamách a v Portoriku došlo k výpadkům elektřiny a záplavám, zatímco v Severní Karolíně byly vyhlášeny evakuace kvůli nebezpečným přílivovým vlnám.
#/media/File:Erin_2025_path.png){kind=link}