Kvůli hurikánu Humberto nad Atlantikem vzniká hluboká níže. Přinese vichřici na severozápad Evropy
Podle dnešních předpovědí dorazí během pátku k Britským ostrovům hluboká tlaková níže, která v dalších dnech zesílí nad severním Atlantikem. Nejvíce postiženy budou západní části ostrovů, kde mohou nárazy větru dosahovat až kolem 150 km/h (obr. 1). V ostatních oblastech Britských ostrovů se očekávají nárazy větru mezi 110 a 130 km/h, přičemž silný vítr zasáhne také severní pobřeží Francie, Nizozemsko, belgické pobřeží a místy i jižní Norsko. Hlavně na severozápadě Skotska se vyskytnou vydatné srážky, které mohou vést k lokálním záplavám. V dnešním článku si rozebereme meteorologické podmínky, které povedou k vzniku této větrné bouře.
Obr. 1 Předpověď nárazů větru na pátek 3. 10. 2025 17:00 UTC podle modelu ECMWF, zdroj: ventusky.com
Z meteorologického hlediska jde o situaci, kdy nejprve cirkulace hurikánu Humberto splyne s výrazným teplotním rozhraním nad severním Atlantikem. Nad tímto rozhraním se nachází také polární jet stream, který způsobuje výraznější vertikální střih větru, což tropickou cyklónu oslabuje. Cirkulace hurikánu Humberto se tak sloučí s cirkulací na výrazném teplotním rozhraní, kde panují tzv. baroklinní podmínky. Baroklinní podmínky představují situaci, kdy se v atmosféře setkávají vzduchové hmoty s rozdílnou (v některých případech i velmi rozdílnou) teplotou. Například nad severním Atlantikem se často potkává studený arktický vzduch a teplý subtropický vzduch. Na hranici těchto vzduchových hmot vznikají silné teplotní kontrasty, které poskytují energii při vzniku tlakových níží a umožňují jejich další zesílení. Následně tak na tomto rozhraní zesílí tlaková níže, která se pak začne přibližovat k Evropě. K tomuto vývoji ještě uveďme, že díky slynutí cirkulace hurikánu a cirkulace na teplotním rozhraní nebude možné tyto dvě cirkulace od sebe odlišit a nejde tedy tvrdit, že se bude jednat o post-tropickou tlakovou níži. Cirkulace hurikánu tak zřejmě posílila cirkulaci na teplotním rozhraní a napomohla formaci nové tlakové níže.
Vzduchové hmoty se od sebe v atmosféře odlišují nejen podle původu, ale i podle svých fyzikálních vlastností. Jedním z užitečných ukazatelů je tzv. adiabatická ekvivalentní potenciální teplota (Obr. 2). Tuto teplotu můžeme zjistit např. z termodynamického diagramu: myšlenou vzduchovou částici nejprve „zvedneme“ do vyšších vrstev po suché adiabatě, tedy necháme ji ochladit bez výměny tepla s okolím až do výšky, kde se vzduch stane nasyceným (relativní vlhkost vzduchu se přiblíží nebo vyrovná 100 %) a začne kondenzovat (vytváří se kapičky vody). Od tohoto bodu pokračujeme po nasycené adiabatě, která zohledňuje uvolňované teplo při kondenzaci, až vzduch „zcela vysušíme“. Následně částici vrátíme zpět na výchozí hladinu (zpravidla se standardním tlakem 1000 hPa) po suché adiabatě a teplotu v tomto bodě označíme jako adiabatickou ekvivalentní potenciální teplotu. Vyšší hodnoty této teploty značí teplejší a vlhčí vzduch, nižší hodnoty naopak chladnější a sušší. Tato veličina nám pomáhá snadno odlišit různé vzduchové hmoty.
Na Obr. 2 jde vidět celkem ostrý gradient adiabatické ekvivalentní potenciální teploty západně od Britských ostrovů, kde se rovněž nachází i tlaková níže, která bude vznikat na tomto rozhraní a s níž se sloučila cirkulace hurikánu Humberto (ve čtvrtek večer). Ostrý gradient je zde kvůli vpádu chladného vzduchu do severního Atlantiku mezi tlakovou níží jižně od Grónska a tlakovou výší nad Severní Amerikou.
Obr. 2 Rozložení adiabatické ekvivalentní potenciální teploty nad Evropou a severním Atlantikem ve čtvrtek 2. 10. 2025 v 18:00 UTC, zdroj: wetter3.de
Při dalším vývoji do pátečního rána se nad severním Atlantikem vytvoří meandr jet streamu díky výškové brázdě nižšího tlaku vzduchu, přičemž tlakování níže nacházející se západně od Britských ostrovů se dostane na její přední stranu. Tato situace velmi pomůže jejímu dalšímu vývoji a prohloubení. Jet stream bude díky výraznějšímu teplotnímu rozhraní relativně (na poměry začátku října) silný (Obr. 3). Na přední straně této brázdy bude díky tomu docházet k divergenci proudění ve výšce, což podporuje sbíhavé (konvergentní) proudění v přízemních vrstvách a tím podporuje cyklogenezi a následné prohlubování tlakových níží. Na obrázku je divergence patrná znakem „plus“ západně od Britských ostrovů. Obecně platí, že silnější (rychlejší) jet stream vytváří intenzivnější divergenci ve výšce, a tedy může podporovat rychlejší prohlubování níže (v některých případech i explozivní cyklogenezi), ale záleží také na ostatních faktorech, a ne v každém případě tomu tak je.
Obr. 3 Poloha jet streamu (barevně) a horizontální divergence (bílé linie) v tlakové hladině 300 hPa, zdroj: wetter3.de
Výšková divergence je patrná také v tlakové hladině 500 hPa (Obr. 4). Tyto podmínky mohou vést i k tzv. explozivní cyklogenezi. Tento termín označuje rychlé a výrazné prohlubování tlakové níže, které se vyskytuje několikrát ročně (hlavně na podzim a v zimě), například nad severním Atlantikem nebo u východního pobřeží USA. Za orientační kritérium se považuje rychlý pokles tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře, kde se zohledňuje zeměpisná šířka dané oblasti. Tomuto rychlému prohlubování cyklony napomáhají v předchozích odstavcích zmíněné podmínky, tedy výrazné teplotní rozdíly mezi vzduchovými hmotami (silná baroklinita), výšková divergence na přední straně výškové brázdy nižšího tlaku vzduchu a dostatek vlhkosti.
Obr. 4 Rozložení přízemních (bílé linie) a výškových (černé linie) tlakových útvarů nad Evropou a severním Atlantikem v pátek 3. 10. 2025 v 6:00 UTC, zdroj: wetter3.de
Cyklóny, které projdou explozivní cyklogenezí zpravidla díky silnému tlakovému gradientu mezi centrem a okolím způsobují silné větry, jinými slovy silné okrajové proudění, které tlakový rozdíl vyrovnává. V některých případech se může vyskytnou obzvláště nebezpečný jev označovaný jako sting jet. Jedná se o úzké pásy velmi silných až extrémních větrů, které klesají přibližně z hladiny 700 hPa směrem k povrchu. Velmi silné větry se nacházejí v blízkosti špičky oblačného systému na konci teplé fronty (obecně v severozápadní části tlakové níže). Sting jety se vyskytují často u cyklón, které prošly vývojem podle Shapiro-Keyserova modelu (o těchto cyklónách podrobněji někdy příště), ale mohou se vyskytnout i u jiných mimotropických cyklón.
Cyklónu po velmi rychlém zesílení a prohloubení na severozápadě Britských ostrovů ukazuje Obr. 5 (v pátek večer podle modelu ECMWF). Podle tohoto předpokladu poklesne tak v centru cyklóny na 940 hPa, což je velmi nízká hodnota pro tlakovou níži v této oblasti. Obecně tedy platí, že čím nižší bude centrální tlak, tím výraznější bude tlakový gradient mezi centrem a okolím cyklóny a tím silnější bude okrajové proudění.
Obr. 5 Tlak vzduchu nad severozápadní Evropou v pátek 3. 10. 2025 ve 23:00 UTC, zdroj: ventusky.com
Pokud dnešní předpoklady vyjdou, bude se jednat o meteorologicky zajímavou situaci, kdy se Hurikán Humberto dostane do interakce s výrazným teplotním rozhraním nad severním Atlantikem a silným jet streamem. S cirkulací na tomto teplotním rozhraní se následně sloučí cirkulace tohoto oslabujícího hurikánu. Při dalším vývoji zřejmě tyto podmínky povedou k následnému rychlému zesílení cyklóny, která ve formě větrné bouře zasáhne západní Evropu. Tato zajímavá situace však může přinést nebezpečné jevy spojené hlavně se silným větrem a srážkami.
Obr. 1 Předpověď nárazů větru na pátek 3. 10. 2025 17:00 UTC podle modelu ECMWF, zdroj: ventusky.com
Z meteorologického hlediska jde o situaci, kdy nejprve cirkulace hurikánu Humberto splyne s výrazným teplotním rozhraním nad severním Atlantikem. Nad tímto rozhraním se nachází také polární jet stream, který způsobuje výraznější vertikální střih větru, což tropickou cyklónu oslabuje. Cirkulace hurikánu Humberto se tak sloučí s cirkulací na výrazném teplotním rozhraní, kde panují tzv. baroklinní podmínky. Baroklinní podmínky představují situaci, kdy se v atmosféře setkávají vzduchové hmoty s rozdílnou (v některých případech i velmi rozdílnou) teplotou. Například nad severním Atlantikem se často potkává studený arktický vzduch a teplý subtropický vzduch. Na hranici těchto vzduchových hmot vznikají silné teplotní kontrasty, které poskytují energii při vzniku tlakových níží a umožňují jejich další zesílení. Následně tak na tomto rozhraní zesílí tlaková níže, která se pak začne přibližovat k Evropě. K tomuto vývoji ještě uveďme, že díky slynutí cirkulace hurikánu a cirkulace na teplotním rozhraní nebude možné tyto dvě cirkulace od sebe odlišit a nejde tedy tvrdit, že se bude jednat o post-tropickou tlakovou níži. Cirkulace hurikánu tak zřejmě posílila cirkulaci na teplotním rozhraní a napomohla formaci nové tlakové níže.
Vzduchové hmoty se od sebe v atmosféře odlišují nejen podle původu, ale i podle svých fyzikálních vlastností. Jedním z užitečných ukazatelů je tzv. adiabatická ekvivalentní potenciální teplota (Obr. 2). Tuto teplotu můžeme zjistit např. z termodynamického diagramu: myšlenou vzduchovou částici nejprve „zvedneme“ do vyšších vrstev po suché adiabatě, tedy necháme ji ochladit bez výměny tepla s okolím až do výšky, kde se vzduch stane nasyceným (relativní vlhkost vzduchu se přiblíží nebo vyrovná 100 %) a začne kondenzovat (vytváří se kapičky vody). Od tohoto bodu pokračujeme po nasycené adiabatě, která zohledňuje uvolňované teplo při kondenzaci, až vzduch „zcela vysušíme“. Následně částici vrátíme zpět na výchozí hladinu (zpravidla se standardním tlakem 1000 hPa) po suché adiabatě a teplotu v tomto bodě označíme jako adiabatickou ekvivalentní potenciální teplotu. Vyšší hodnoty této teploty značí teplejší a vlhčí vzduch, nižší hodnoty naopak chladnější a sušší. Tato veličina nám pomáhá snadno odlišit různé vzduchové hmoty.
Na Obr. 2 jde vidět celkem ostrý gradient adiabatické ekvivalentní potenciální teploty západně od Britských ostrovů, kde se rovněž nachází i tlaková níže, která bude vznikat na tomto rozhraní a s níž se sloučila cirkulace hurikánu Humberto (ve čtvrtek večer). Ostrý gradient je zde kvůli vpádu chladného vzduchu do severního Atlantiku mezi tlakovou níží jižně od Grónska a tlakovou výší nad Severní Amerikou.
Obr. 2 Rozložení adiabatické ekvivalentní potenciální teploty nad Evropou a severním Atlantikem ve čtvrtek 2. 10. 2025 v 18:00 UTC, zdroj: wetter3.de
Při dalším vývoji do pátečního rána se nad severním Atlantikem vytvoří meandr jet streamu díky výškové brázdě nižšího tlaku vzduchu, přičemž tlakování níže nacházející se západně od Britských ostrovů se dostane na její přední stranu. Tato situace velmi pomůže jejímu dalšímu vývoji a prohloubení. Jet stream bude díky výraznějšímu teplotnímu rozhraní relativně (na poměry začátku října) silný (Obr. 3). Na přední straně této brázdy bude díky tomu docházet k divergenci proudění ve výšce, což podporuje sbíhavé (konvergentní) proudění v přízemních vrstvách a tím podporuje cyklogenezi a následné prohlubování tlakových níží. Na obrázku je divergence patrná znakem „plus“ západně od Britských ostrovů. Obecně platí, že silnější (rychlejší) jet stream vytváří intenzivnější divergenci ve výšce, a tedy může podporovat rychlejší prohlubování níže (v některých případech i explozivní cyklogenezi), ale záleží také na ostatních faktorech, a ne v každém případě tomu tak je.
Obr. 3 Poloha jet streamu (barevně) a horizontální divergence (bílé linie) v tlakové hladině 300 hPa, zdroj: wetter3.de
Výšková divergence je patrná také v tlakové hladině 500 hPa (Obr. 4). Tyto podmínky mohou vést i k tzv. explozivní cyklogenezi. Tento termín označuje rychlé a výrazné prohlubování tlakové níže, které se vyskytuje několikrát ročně (hlavně na podzim a v zimě), například nad severním Atlantikem nebo u východního pobřeží USA. Za orientační kritérium se považuje rychlý pokles tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře, kde se zohledňuje zeměpisná šířka dané oblasti. Tomuto rychlému prohlubování cyklony napomáhají v předchozích odstavcích zmíněné podmínky, tedy výrazné teplotní rozdíly mezi vzduchovými hmotami (silná baroklinita), výšková divergence na přední straně výškové brázdy nižšího tlaku vzduchu a dostatek vlhkosti.
Obr. 4 Rozložení přízemních (bílé linie) a výškových (černé linie) tlakových útvarů nad Evropou a severním Atlantikem v pátek 3. 10. 2025 v 6:00 UTC, zdroj: wetter3.de
Cyklóny, které projdou explozivní cyklogenezí zpravidla díky silnému tlakovému gradientu mezi centrem a okolím způsobují silné větry, jinými slovy silné okrajové proudění, které tlakový rozdíl vyrovnává. V některých případech se může vyskytnou obzvláště nebezpečný jev označovaný jako sting jet. Jedná se o úzké pásy velmi silných až extrémních větrů, které klesají přibližně z hladiny 700 hPa směrem k povrchu. Velmi silné větry se nacházejí v blízkosti špičky oblačného systému na konci teplé fronty (obecně v severozápadní části tlakové níže). Sting jety se vyskytují často u cyklón, které prošly vývojem podle Shapiro-Keyserova modelu (o těchto cyklónách podrobněji někdy příště), ale mohou se vyskytnout i u jiných mimotropických cyklón.
Cyklónu po velmi rychlém zesílení a prohloubení na severozápadě Britských ostrovů ukazuje Obr. 5 (v pátek večer podle modelu ECMWF). Podle tohoto předpokladu poklesne tak v centru cyklóny na 940 hPa, což je velmi nízká hodnota pro tlakovou níži v této oblasti. Obecně tedy platí, že čím nižší bude centrální tlak, tím výraznější bude tlakový gradient mezi centrem a okolím cyklóny a tím silnější bude okrajové proudění.
Obr. 5 Tlak vzduchu nad severozápadní Evropou v pátek 3. 10. 2025 ve 23:00 UTC, zdroj: ventusky.com
Pokud dnešní předpoklady vyjdou, bude se jednat o meteorologicky zajímavou situaci, kdy se Hurikán Humberto dostane do interakce s výrazným teplotním rozhraním nad severním Atlantikem a silným jet streamem. S cirkulací na tomto teplotním rozhraní se následně sloučí cirkulace tohoto oslabujícího hurikánu. Při dalším vývoji zřejmě tyto podmínky povedou k následnému rychlému zesílení cyklóny, která ve formě větrné bouře zasáhne západní Evropu. Tato zajímavá situace však může přinést nebezpečné jevy spojené hlavně se silným větrem a srážkami.
