Jihovýchodní Španělsko zasáhly vydatné deště. Podobná situace loni způsobila ničivé povodně
Jihovýchod Španělska aktuálně zasahují intenzivní srážky spojené s bouří Alice, na což reagovala španělská meteorologická agentura AEMET vydáním vysokého stupně výstrahy. Při setrvání bouře nad regionem se očekávají intenzivní a pomalu se pohybující konvekční srážky spojené i s bouřkami s úhrny až mezi 250–300 mm. Takto vysoké úhrny zvyšují riziko záplav, bleskových povodní a sesuvů půdy, zejména v pobřežních a horských oblastech. Kvůli nepříznivému počasí byly zrušeny lety a některé oblasti evakuovány, přičemž obyvatelé jsou vyzýváni k opatrnosti. V dnešním článku si rozebereme meteorologické příčiny takto vydatných srážek a podíváme se na analogie s loňskou ničivou povodňovou situací.
Obr. 1 Oblasti ve Španělsku s aktuálně platnou výstrahou před vydatnými srážkami, zdroj: meteoalarm.org
Meteorologický jev, který způsobuje vydatné srážky ve Španělsku, se v české literatuře označuje jako odtržená cyklona, častěji se však používá anglický termín cut-off low (Obr. 2). Jedná se o výškovou tlakovou níži vyjádřenou např. na mapách absolutní topografie pro tlakovou hladinu 500 hPa (přibližně 5 km), takže ji lze označit také jako výškovou cyklonu. Tento meteorologický jev vzniká oddělením jižní části (na jižní polokouli severní části) meridionálně orientované hluboké brázdy nízkého tlaku vzduchu. K oddělení dochází často vlivem rozšiřujícího se hřebene vysokého tlaku vzduchu, který „blokuje“ původní proudění. Tento proces vede k izolaci odtržené brázdy nízkého tlaku vzduchu, tedy výškové tlakové níže, která se začne pohybovat nezávisle na okolním proudění.
V teplotním poli odpovídá cut-off low tvaru kapky studeného vzduchu, jež je ve vyšších hladinách atmosféry výrazně chladnější než okolní prostředí. Chladnější vzduch ve výšce podporuje instabilitu atmosféry, protože kontrast mezi chladným vzduchem ve výšce a relativně teplým povrchem zvyšuje vertikální pohyby vzduchu a tím i potenciál pro tvorbu intenzivních srážek a bouřek.
V Evropě se odtržené cyklony nejčastěji vytvářejí nad severozápadním Středomořím a severní Itálií. Tyto systémy mohou setrvávat nad oblastí několik dní a vyvolávat dlouhotrvající deště, přívalové srážky a riziko záplav, zejména pokud se pohybují pomalu nebo jsou dočasně „uvězněny“ okolními blokujícími oblastmi vysokého tlaku. Díky své izolované povaze jsou tyto cyklony obtížně předvídatelné a vyžadují pečlivé sledování numerickými modely.
Obr. 2 Rychlosti větru nad Evropou a severovýchodní Atlantikem 9. 10. 2025 ve 14:00 UTC. Poloho výškové tlakové níže (cut-off low) je znázorněna černou elipsou, zdroj: ventusky.com
Na severní polokouli se tyto cut-off low otáčejí stejně jako ostatní tlakové níže proti směru hodinových ručiček. Při pohledu na satelitní snímky pak přítomnost tohoto tlakového útvaru může pomoci poodhalit oblačnost, která se v tomto směru otáčí. Otáčející se oblačnost nad Španělskem, západní Středomořím a částí severní Afriky ukazuje satelitní snímek na Obr. 3. Na tomto RGB produktu má vertikálně mohutná konvektivní oblačnost často světle modrou nebo azurovou barvu.
Obr. 3 Satelitní snímek (Cloud Phase RGB) pořízený satelitem MTG 11. 10. 2025 v 9:10 UTC, zdroj: view.eumetsat.int
Klíčovou roli při vzniku oblačnosti a srážek hrají teplé vody Středozemního moře. V období pozdního léta a podzimu zůstává moře často velmi teplé. Tento teplý povrch představuje významný zdroj vlhkosti a energie pro atmosféru. Když se nad oblast dostane studený vzduch ve vyšších hladinách v souvislosti např. s cut-off low, vzniká silný vertikální teplotní gradient, který podporuje vývoj konvektivních bouří. Teplé moře tak zvyšuje výpar, který při kondenzaci v bouřkových oblacích uvolňuje latentní teplo a dále tak posiluje výstupné proudy. Obr. 4 ukazuje, že v těchto dnech je zejména západní Středomoří přibližně o 1–2 °C v porovnání s dlouhodobým průměrem.
Obr. 4 Anomálie teploty povrchu Středozemního moře pro 11. 10. 2025, zdroj: apps.socib.es
Meteorologicky podobná, avšak mnohem horší situace nastala v této oblasti v říjnu a listopadu 2024, kdy jihovýchodní oblasti Španělska (zejména Valencie, Albacete a Málaga) byly zasaženy katastrofálními povodněmi, které způsobila cut-off low. V roce 2024 byla situace horší kvůli kombinaci několika environmentálních faktorů. Klíčovým faktorem v tomto případě byly, v důsledku antropogenní klimatické změny, rekordně vysoké teploty moře po létě 2024 (pro konec října), které podstatně zvýšily výpar a poskytly významný zdroj vlhkosti pro konvektivní oblačnost. Dalším významným faktorem, který vedl k zesílení srážek, byla pohoří ve vnitrozemí Valencie, protože vlhký vzduch postupující od moře byl těmito pohořími zadržován a nucen po jejich svazích stoupat vzhůru, kde v chladnějším vzduchu došlo k jeho kondenzaci a vzniku srážkové oblačnosti. Jinými slovy zde došlo k návětrnému efektu.
Rozložení přízemních (bílé izolinie) a výškových (černí izolinie) v době povodní ve Španělsku na konci října 2024 ukazuje Obr. 5. Jižně od Pyrenejského poloostrova je patrná cut-off low, která se oddělila od brázdy nižšího tlaku vzduchu a tryskového proudění, které se vyskytuje severně od Britských ostrovů. K oddělení došlo v důsledku nasouvajícího se hřebene vyššího tlaku vzduchu z Atlantiku směrem k Britským ostrovům. Tato situace je tak podobná letošní situaci ukázané na Obr. 2. Důležité je však zmínit, že v případě loňských povodní byla výšková tlaková níže významnější a intenzivnější v porovnání s letošní situací. Silnější výšková tlaková níže zde byla v důsledku chladnějšího vzduchu ve výšce původem až z Arktidy, a to následně vedlo také k intenzivnější konvekci.
Obr. 5 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou 29. 10. 2024 ve 12:00 UTC, zdroj: wetter3.de
Na závěr tedy shrňme, že letošní intenzivní srážky v jihovýchodním Španělsku ukazují možnost opakování podobných nebezpečných situací i po roce 2024. Bouře Alice přinesla vydatné a pomalu se pohybující srážky s úhrny přes 200 mm, což zvyšuje riziko záplav, bleskových povodní a sesuvů půdy, zejména v pobřežních a horských oblastech. Hlavním meteorologickým faktorem je výšková tlaková níže (cut-off low), která nad regionem udržuje chladný vzduch ve vyšších hladinách a podporuje silnou instabilitu. Teplé vody Středozemního moře navíc poskytují významný zdroj vlhkosti a latentního tepla, což srážky zesiluje. Zesílení srážek díky návětrnému efektu dále podporují místní pohoří. Letošní události připomínají loňské ničivé povodně a ukazují, že region stále zůstává citlivý na působení popsaných meteorologických jevů.
Obr. 1 Oblasti ve Španělsku s aktuálně platnou výstrahou před vydatnými srážkami, zdroj: meteoalarm.org
Meteorologický jev, který způsobuje vydatné srážky ve Španělsku, se v české literatuře označuje jako odtržená cyklona, častěji se však používá anglický termín cut-off low (Obr. 2). Jedná se o výškovou tlakovou níži vyjádřenou např. na mapách absolutní topografie pro tlakovou hladinu 500 hPa (přibližně 5 km), takže ji lze označit také jako výškovou cyklonu. Tento meteorologický jev vzniká oddělením jižní části (na jižní polokouli severní části) meridionálně orientované hluboké brázdy nízkého tlaku vzduchu. K oddělení dochází často vlivem rozšiřujícího se hřebene vysokého tlaku vzduchu, který „blokuje“ původní proudění. Tento proces vede k izolaci odtržené brázdy nízkého tlaku vzduchu, tedy výškové tlakové níže, která se začne pohybovat nezávisle na okolním proudění.
V teplotním poli odpovídá cut-off low tvaru kapky studeného vzduchu, jež je ve vyšších hladinách atmosféry výrazně chladnější než okolní prostředí. Chladnější vzduch ve výšce podporuje instabilitu atmosféry, protože kontrast mezi chladným vzduchem ve výšce a relativně teplým povrchem zvyšuje vertikální pohyby vzduchu a tím i potenciál pro tvorbu intenzivních srážek a bouřek.
V Evropě se odtržené cyklony nejčastěji vytvářejí nad severozápadním Středomořím a severní Itálií. Tyto systémy mohou setrvávat nad oblastí několik dní a vyvolávat dlouhotrvající deště, přívalové srážky a riziko záplav, zejména pokud se pohybují pomalu nebo jsou dočasně „uvězněny“ okolními blokujícími oblastmi vysokého tlaku. Díky své izolované povaze jsou tyto cyklony obtížně předvídatelné a vyžadují pečlivé sledování numerickými modely.
Obr. 2 Rychlosti větru nad Evropou a severovýchodní Atlantikem 9. 10. 2025 ve 14:00 UTC. Poloho výškové tlakové níže (cut-off low) je znázorněna černou elipsou, zdroj: ventusky.com
Na severní polokouli se tyto cut-off low otáčejí stejně jako ostatní tlakové níže proti směru hodinových ručiček. Při pohledu na satelitní snímky pak přítomnost tohoto tlakového útvaru může pomoci poodhalit oblačnost, která se v tomto směru otáčí. Otáčející se oblačnost nad Španělskem, západní Středomořím a částí severní Afriky ukazuje satelitní snímek na Obr. 3. Na tomto RGB produktu má vertikálně mohutná konvektivní oblačnost často světle modrou nebo azurovou barvu.
Obr. 3 Satelitní snímek (Cloud Phase RGB) pořízený satelitem MTG 11. 10. 2025 v 9:10 UTC, zdroj: view.eumetsat.int
Klíčovou roli při vzniku oblačnosti a srážek hrají teplé vody Středozemního moře. V období pozdního léta a podzimu zůstává moře často velmi teplé. Tento teplý povrch představuje významný zdroj vlhkosti a energie pro atmosféru. Když se nad oblast dostane studený vzduch ve vyšších hladinách v souvislosti např. s cut-off low, vzniká silný vertikální teplotní gradient, který podporuje vývoj konvektivních bouří. Teplé moře tak zvyšuje výpar, který při kondenzaci v bouřkových oblacích uvolňuje latentní teplo a dále tak posiluje výstupné proudy. Obr. 4 ukazuje, že v těchto dnech je zejména západní Středomoří přibližně o 1–2 °C v porovnání s dlouhodobým průměrem.
Obr. 4 Anomálie teploty povrchu Středozemního moře pro 11. 10. 2025, zdroj: apps.socib.es
Meteorologicky podobná, avšak mnohem horší situace nastala v této oblasti v říjnu a listopadu 2024, kdy jihovýchodní oblasti Španělska (zejména Valencie, Albacete a Málaga) byly zasaženy katastrofálními povodněmi, které způsobila cut-off low. V roce 2024 byla situace horší kvůli kombinaci několika environmentálních faktorů. Klíčovým faktorem v tomto případě byly, v důsledku antropogenní klimatické změny, rekordně vysoké teploty moře po létě 2024 (pro konec října), které podstatně zvýšily výpar a poskytly významný zdroj vlhkosti pro konvektivní oblačnost. Dalším významným faktorem, který vedl k zesílení srážek, byla pohoří ve vnitrozemí Valencie, protože vlhký vzduch postupující od moře byl těmito pohořími zadržován a nucen po jejich svazích stoupat vzhůru, kde v chladnějším vzduchu došlo k jeho kondenzaci a vzniku srážkové oblačnosti. Jinými slovy zde došlo k návětrnému efektu.
Rozložení přízemních (bílé izolinie) a výškových (černí izolinie) v době povodní ve Španělsku na konci října 2024 ukazuje Obr. 5. Jižně od Pyrenejského poloostrova je patrná cut-off low, která se oddělila od brázdy nižšího tlaku vzduchu a tryskového proudění, které se vyskytuje severně od Britských ostrovů. K oddělení došlo v důsledku nasouvajícího se hřebene vyššího tlaku vzduchu z Atlantiku směrem k Britským ostrovům. Tato situace je tak podobná letošní situaci ukázané na Obr. 2. Důležité je však zmínit, že v případě loňských povodní byla výšková tlaková níže významnější a intenzivnější v porovnání s letošní situací. Silnější výšková tlaková níže zde byla v důsledku chladnějšího vzduchu ve výšce původem až z Arktidy, a to následně vedlo také k intenzivnější konvekci.
Obr. 5 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou 29. 10. 2024 ve 12:00 UTC, zdroj: wetter3.de
Na závěr tedy shrňme, že letošní intenzivní srážky v jihovýchodním Španělsku ukazují možnost opakování podobných nebezpečných situací i po roce 2024. Bouře Alice přinesla vydatné a pomalu se pohybující srážky s úhrny přes 200 mm, což zvyšuje riziko záplav, bleskových povodní a sesuvů půdy, zejména v pobřežních a horských oblastech. Hlavním meteorologickým faktorem je výšková tlaková níže (cut-off low), která nad regionem udržuje chladný vzduch ve vyšších hladinách a podporuje silnou instabilitu. Teplé vody Středozemního moře navíc poskytují významný zdroj vlhkosti a latentního tepla, což srážky zesiluje. Zesílení srážek díky návětrnému efektu dále podporují místní pohoří. Letošní události připomínají loňské ničivé povodně a ukazují, že region stále zůstává citlivý na působení popsaných meteorologických jevů.
