Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Teploty většinou nad 20 °C a od západu přibývání oblačnosti

Katalánsko zasáhly extrémní srážky. Za pár hodin spadlo přes 200 mm

Katalánsko zasáhly mimořádně vydatné přívalové srážky, které způsobily povodně a výrazně zkomplikovaly dopravu. Největší problémy hlásí především oblast Barcelony a okolní regiony, kde se během noci rychle zvyšovaly hladiny řek a menších vodních toků. Situace zůstává vážná také na pobřeží a v některých částech vnitrozemí. Déšť navíc pokračuje a během dneška se rozšiřuje směrem k oblasti Girony. Silné srážky si zatím vyžádaly nejméně jednu oběť. Hasiči zároveň během noci a rána zasahovali u stovek případů, včetně záchrany osob uvězněných ve vozidlech.

Satelitní snímek
Obr. 1 Infračervený snímek (IR 10,5 μm) z družice MTG pořízený 4. října 2026 ve 02:50 UTC. Snímek zachycuje výraznou konvektivní oblačnost nad severovýchodním Španělskem a přilehlým Středozemním mořem, zdroj: view.eumetsat.int

Mimořádné jsou především naměřené srážkové úhrny. Do páté hodiny ranní spadlo v Cabrils 226 mm, v Granollers 224 mm a v Mataró 220 mm. V Granollers přitom během pouhých 30 minut napršelo 68 mm. Velmi vysoké úhrny zaznamenala také samotná Barcelona, přičemž stanice Raval naměřila 192 mm. Tato stanice navíc během soboty zaznamenala nejdeštivější den za posledních 20 let. Stanice Museu de Badalona pak s úhrnem 152 mm zaznamenala nejdeštivější den za posledních 21 let. Extrémní množství vody rychle zvedlo také hladiny řek (podrobněji např. zde).

Meteorologická situace
Obr. 2 Rozložení přízemních (černé izolinie) a výškových tlakových útvarů v tlakové hladině 500 hPa (přibližně 5,5 km; barevně) v neděli v 5:00 UTC, zdroj: ventusky.com

Pojďme se ještě podívat na meteorologické podmínky, které k těmto vydatným srážkám vedou. Silné srážky v Katalánsku byly výsledkem kombinace výrazně instabilního zvrstvení vzduchu hlavně ve středních a vyšších vrstvách troposféry a mimořádně vlhkého vzduchu proudícího ze Středozemního moře. Do oblasti totiž pronikl chladnější vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry, díky kterému se zde ve vyšších hladinách (okolo 5,5 km) udržuje tlaková níže. Ta je patrná světle žlutou barvou na Obr. 2 v oblasti jihozápadní Evropy. Tato výšková tlaková níže spojená s chladnějším vzduchem se vyskytuje nad velmi teplým a vlhkým vzduchem v oblasti západního Středomoří, čímž vznikly vhodné podmínky pro konvekci. Nad západním Středomořím je také patrná brázda nižšího tlaku vzduchu v přízemních vrstvách, po jejíž přední straně se právě k pobřeží Španělska dostává velmi vlhký vzduch od Středozemního moře.

V těchto podmínkách vznikaly konvekční bouře, které se spojily do rozsáhlejšího tzv. mezoměřítkového konvektivního systému (MCS), který postupoval jen pomalu (patrný na satelitním snímku na Obr. 1). V důsledku toho docházelo nad Katalánskem k opakovanému vývoji intenzivních srážek. K extrémním úhrnům tak přispěla nejen vysoká intenzita srážek, ale především jejich dlouhé trvání a pomalý postup systému. Výraznou roli následně sehrává také orografie Katalánska. Vlhký vzduch proudící od Středozemního moře je při postupu k pobřeží a dále do vnitrozemí nucen vystupovat po svazích pohoří, což podporuje jeho ochlazování, kondenzaci vodní páry a zesilování konvekce. Návětrné svahy tak mohou výrazně zvyšovat srážkové úhrny a v kombinaci s pomalým postupem konvektivních systémů vést k lokálně extrémním srážkám.

Předpověď srážek
Obr. 3 Předpokládané srážkové úhrny do pondělního večera , zdroj: ventusky.com

Silné srážky přitom nejsou v oblasti Katalánska u konce. Během dneška a v průběhu zítřka se očekává další výrazná srážková činnost především v oblasti Girony a přilehlého pobřeží (Obr. 3). K pokračování intenzivních srážek přispívá především přísun velmi vlhkého vzduchu od Středozemního moře, přičemž významnou roli sehrává také nadprůměrně vysoká teplota mořské hladiny v západním Středomoří v letošním roce. Teplejší moře znamená vyšší výpar a tedy i větší množství vodní páry dostupné pro vznik a další zesilování konvektivních srážek. V kombinaci s přetrvávající instabilitou atmosféry a orografickým efektem tak mohou být i nadále zaznamenávány velmi intenzivní, lokálně až extrémní srážky.