Možná jste již zaregistrovali informaci o pokračujícím zmenšování ledové plochy v nejsevernější oblasti naší planety, zvané Arktida (Nejnižší maximum mořského ledu v Arktidě). Jaký je ale stav na opačné straně Země? Je zde situace podobná nebo se podle monitoringu naopak zlepšuje?

Antarktida je kontinent, na kterém se celoročně vyskytuje sněhová (ledová) pokrývka, která na mnoha místech dosahuje tloušťky i více než kilometr. Otázkou řady odborníků však díky často zmiňovanému tématu globálního oteplování může být, jak dlouho zde led vydrží a jak se jeho objem bude měnit. Podle nového výzkumu, jejž prováděli vědci z univerzity v San Diegu, je na tom šelfový led (souvislá vrstva ledu na moři spojená s přilehlým pobřežím) nacházející se na mořské hladině okolo Antarktidy poměrně špatně. Výrazně se prý v posledním desetiletí zvýšilo jeho odtávání, které se projevilo zmenšením průměrné tloušťky ledu. Bádání bylo umožněno díky zkoumání z vesmíru prostřednictvím družic a odhalilo ztenčení ledu až o 18 procent během posledních téměř dvaceti let, přičemž nejrapidněji k úbytku došlo po roce 2003, a to o 310 km³ za rok. Zmenšení objemu šelfového ledu má pak za následek větší odtok ledu pevninského (šelfový ledovec působí jako jakási brzda toku pevninského ledovce do moře), což může způsobit zvyšování hladiny oceánů. Výsledkem výzkumu byl také výpočet, který předpovídá v oblasti západní Antarktidy úbytek téměř poloviny objemu zmíněného ledu během následujících 200 let, pokud bude ztenčování pokračovat ve stejném tempu. Další bádání by mělo směřovat k vysvětlení, proč k tomuto značně znepokojivému faktu dochází.


Rossův šelfový ledovec u břehů Antarktidy, zdroj: Wikipedia

Pokud bychom se ovšem podívali celkově na plochu mořského ledu kolem nejjižnějšího kontinentu a srovnali ji s loňským rokem, zjistíme, že se drží přibližně na stejné úrovni. Při pohledu na průměry dané oblasti jde dokonce o hodnoty nadprůměrné. Tloušťka zalednění se snižuje, ale celková plocha zalednění je větší.


Plocha mořského ledu okolo Antarktidy v letošním a minulém roce a srovnání s průměrnými hodnotami, zdroj: Nsidc.org


Porovnání výskytu mořského ledu 4. dubna 2015, oranžově vyznačen medián (nejčastější rozloha) zaledněné oblasti, zdroj: Nsidc.org

Rekordně vysoká teplota v březnu

V měsíci březnu letošního roku byla v Antarktidě naměřena nejvyšší teplota vzduchu pro tento kontinent (prozatím neoficiální). Došlo k tomu na stanici Esperanza, která je pod argentinským velením v nejsevernější části bílého kontinentu. Stalo se tak 24. března, kdy se nad oblastí vyskytoval hřeben vysokého tlaku vzduchu, jenž zde transportoval teplý vzduch pocházející z oblasti Jižní Ameriky. Celou situaci podpořil foehnový efekt, který proudící vzduch na závětrné straně místních hor ještě více ohřál. Teplota vzduchu se tak dostala až na 17,5°C. Zajímavý je i fakt, že na Antarktidě právě probíhá podzim a je to také téměř tři měsíce od nejteplejšího období v roce. Nejteplejší je na zmíněné stanici měsíc prosinec s průměrnými maximy 3,2 °C. Prozatímní oficiální rekord má dle WMO hodnotou 15 °C a pochází z 5. ledna 1974 ze stanice Vanda. Záznam z letošního 24. března se může stát oficiálním až po podrobnějším zkoumání WMO.