Kanada se v posledních letech pravidelně potýká s rozsáhlými lesními požáry, které ovlivňují nejen místní obyvatele, ale také kvalitu ovzduší ve Spojených státech. Kouř z hořících lesů se šíří na tisíce kilometrů a může představovat vážné zdravotní riziko. V červenci se například v kanadské provincii Ontario vyskytlo více než 190 lesních požárů, které dosud spálily až 735 000 hektarů subarktických lesů. V souvislosti se změnou klimatu je pravděpodobné, že podobných situací bude přibývat. Jednou z hlavních příčin vzniku největších požárů jsou údery blesků. I když lidé založí přibližně stejné množství požárů jako blesky, největší část spáleného území mají na svědomí právě požáry způsobené blesky. Důvodem je skutečnost, že požáry často vznikají v odlehlých oblastech, kde je obtížné tyto požáry hasit. V těchto místech se proto oheň často pouze sleduje a zasahuje se pouze tehdy, pokud začne ohrožovat lidská obydlí nebo infrastrukturu.


Obr. 1 Částice PM2,5 šířící se z kanadských požárů 17. 7. 2026, zdroj: ventusky.com

Vznik požáru závisí na kombinaci tří hlavních faktorů – musí být přítomen zdroj zapálení, dostatek suché vegetace, která může snadno vzplanout, a zároveň horké a větrné počasí, které umožňuje rychlé šíření ohně. Kanadské lesy jsou přirozeně přizpůsobeny tomu, že se zde požáry vyskytují. Oheň zde napomáhá k obnově lesa a vytváří prostor pro růst nové vegetace. Ne každý požár je tedy z ekologického hlediska škodlivý. Problém nastává ve chvíli, kdy se požáry stanou extrémně rozsáhlými a obtížně zvládnutelnými. Přestože tyto extrémní požáry představují pouze asi 3 % všech požárů v Kanadě, mají na svědomí přibližně 97 % celkové spálené plochy.


Obr. 2 Kouř z kanadských požárů je viditelný i na družicových snímcích , zdroj: ventusky.com

Extrémní požáry dosahují tak vysokých teplot, že si dokážou vytvářet vlastní počasí. Nad ohněm vzniká zvláštní bouřková oblačnost označovaná jako pyrocumulonimbus. Vzniká díky tomu, že horký vzduch spolu s kouřem prudce stoupá vzhůru, přičemž do sebe nasává okolní vzduch a vlhkost. Ve vyšších vrstvách atmosféry se ochlazuje a kondenzuje, čímž se vytvoří mohutný bouřkový oblak. Ten může přinášet silné poryvy větru, déšť, i blesky, které často zapalují další požáry v okolí. Tím se oheň může ještě rychleji šířit a jeho hašení je výrazně obtížnější. Dokonce tento kouř a další sloučeniny vzniklé při hoření se mohou dostat i do stratosféry, kde narušují ozonovou vrstvu.


Obr. 3 Vznik pyrokumulonimbu nad rozsáhlým lesním požárem. Horký vzduch a kouř stoupají vzhůru, kde vytvářejí bouřkovou oblačnost schopnou produkovat blesky, silný vítr a další požáry, zdroj: nesdis.noaa.gov

Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že za rozsáhlé požáry může špatná správa lesů. Toto tvrzení není správné, protože velká část kanadských lesů je prakticky nedotčenou divočinou, kde se běžné lesnické zásahy neprovádějí. V minulosti se tyto zásahy také neprováděly, takže nedává smysl, že by nedostatečná správa mohla být příčinou nedávného nárůstu extrémních požárů. Proto nelze současný nárůst extrémních požárů vysvětlovat péčí o les. Hlavní příčinou je stále teplejší a sušší klima, které vytváří ideální podmínky pro šíření ohně.

Kouř z lesních požárů obsahuje velmi jemné částice, které pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší zvyšuje riziko onemocnění dýchací soustavy, srdečních chorob i předčasného úmrtí. Nebezpečné jsou také další látky obsažené v kouři, například benzen, formaldehyd nebo přízemní ozon. Pokud se vysoké koncentrace kouře spojí s extrémními teplotami, zdravotní rizika se ještě zvyšují. Během silného znečištění ovzduší v důsledku kouře se velmi doporučuje pobývat v uzavřených prostorách s čistším vzduchem.


Obr. 4 Porovnání celkových emisí uhlíku z lesních požárů v Kanadě v roce 2023 s průměrem let 2003–2022. Červená křivka představuje rok 2023, který výrazně převyšuje hodnoty zaznamenané v předchozích letech., zdroj: atmosphere.copernicus.eu

Významnou roli při zhoršování situace hraje změna klimatu. Studie World Weather Attribution ukázala, že klimatická změna způsobená lidskou činností více než zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu extrémních podmínek pro vznik požárů ve východní Kanadě. Například požární sezóna v roce 2023 byla přibližně o 50 % intenzivnější než by byla bez vlivu klimatické změny a podobně extrémní podmínky jsou dnes mnohem pravděpodobnější než v minulosti. K jejich vzniku přispěly především rekordně vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu a dlouhodobý nedostatek srážek, které vytvořily ideální podmínky pro rychlé šíření požárů.

Intenzivní požáry v roce 2023 se projevily i na emisích uhlíku, který se uvolnil do atmosféry. To dobře ukazuje Obr. 4, který znázorňuje vývoj celkových emisí uhlíku vzniklých při lesních požárech v Kanadě. Zatímco černá křivka představuje průměrné hodnoty z let 2003–2022 a šedé křivky jednotlivé roky tohoto období, červená křivka zachycuje průběh roku 2023. Je patrné, že emise z požárů v roce 2023 prudce narůstaly již od května a během léta dosáhly několikanásobně vyšších hodnot než dlouhodobý průměr. Obr. 4 tak potvrzuje mimořádnou intenzitu požární sezóny v roce 2023, která byla spojena s rekordním rozsahem požárů a významným uvolněním oxidu uhličitého do atmosféry.

Smutnější zprávou je, že s dalším oteplováním planety budou podobné podmínky stále častější. Vyšší teploty způsobují rychlejší vysychání vegetace, zatímco nižší vlhkost vzduchu a častější období sucha zvyšují riziko vzniku i šíření požárů. Z tohoto důvodu bude nutné přizpůsobit strategie ochrany lesů a posílit kapacity hasičských a záchranných složek.