Monzunová sezona se v jihovýchodní Asii chýlí ke konci. Letos přinesla méně srážek
Monzun patří k nejvýraznějším sezónním klimatickým jevům na Zemi. Nejvíce je spojován s jižní a jihovýchodní Asií, kde každoročně výrazně ovlivňuje počasí od Indie přes Bangladéš a Myanmar až po Thajsko, Vietnam a další části regionu. Jeho podstatou je sezónní změna převládajícího proudění vzduchu, která souvisí především s rozdílným ohříváním rozsáhlých pevninských oblastí a okolních oceánů. Během léta se asijská pevnina silně prohřívá a vzniká nad ní rozsáhlá oblast nižšího tlaku. Z okolních oceánů proto proudí do vnitrozemí teplý a velmi vlhký vzduch, který při výstupu v atmosféře vytváří rozsáhlou oblačnost, vydatné srážky a časté bouřky. Letní monzun tak v mnoha oblastech představuje hlavní zdroj ročních srážek a zásadně ovlivňuje vodní zdroje, zemědělství i každodenní život stovek milionů lidí. V zimní části roku se tlakové poměry mění a proudění se do značné míry obrací, přičemž z pevniny převažuje sušší vzduch směrem k oceánu. Letošní letní monzun byl v porovnání s předchozími lety na srážky míň bohatý. V dnešním článku se proto podíváme na to, co stálo za jeho letošním slabším průběhem a proč přinesl méně srážek.
Obr. 1 Schematické znázornění monzunové cirkulace v létě a v zimě , zdroj: globe.gov
Letošní monzunová sezóna (zejména tedy letní monzun) se nyní postupně chýlí ke svému závěru. V některých částech jihovýchodní Asie již dochází k ústupu vlhkého monzunového proudění. Celkový průběh letošní sezóny byl přitom poměrně nevyrovnaný. Zatímco některé oblasti zasáhly epizody vydatných srážek, jinde se déšť objevoval méně často a sezónní úhrny zůstávají pod dlouhodobým průměrem (Obr. 1). Například v Indii, která představuje jednu z hlavních oblastí působení asijského monzunu, dosáhl úhrn srážek od začátku června do druhé poloviny září pouze 695,6 mm, což je přibližně o 15 % méně než dlouhodobý průměr. Pokud se podíváme podrobněji na jednotlivé státy, nejvýraznější srážkový deficit zaznamenala Meghalaya (severovýchodní Indie), kde bylo oproti dlouhodobému průměru o 59 % méně srážek. Výrazně podprůměrné úhrny byly také v Ándhrapradéši (jihovýchodní Indie), Arunáčalpradéši a Biháru (oboje severovýchodní Indie), kde deficit dosahoval přibližně 36 až 43 % (podrobnější informace zde). Letos zůstávaly sezónní srážky většinou pod normálem během června, srpna a září (dosud), zatímco červencové srážky byly jen asi o 1 % nad normálem.
Obr. 2 Měsíční anomálie srážek v jihovýchodní Asii pro 21. 9. 2026, zdroj: ventusky.com
Na letošní průběh indického monzunu působilo několik faktorů, přičemž jedním z nejvýznamnějších je ENSO (El Niño–Southern Oscillation). Jde o přirozené kolísání teploty povrchových vod v tropickém Pacifiku, které je spojeno se změnami atmosférické cirkulace v celé tropické oblasti. V teplé fázi ENSO, tedy při jevu El Niño, se mění rozložení oblastí s výstupnými a sestupnými pohyby vzduchu nad jihovýchodní Asií se tím mohou vytvářet méně příznivé podmínky pro vznik srážek. El Niño proto zvyšuje pravděpodobnost slabšího monzunu (v případě jihovýchodní Asie), neznamená však automaticky suchou sezónu. V letošním roce se v tropickém Pacifiku rozvinul jev El Niño, který přispěl ke zvýšení pravděpodobnosti srážkově chudšího letního monzunu v jižní a jihovýchodní Asii. Dalším důležitým faktorem je oscilace v Indickém oceánu, kterou označujeme jako Indian Ocean Dipole (IOD). Velice zjednodušeně řečeno se jedná o oscilaci podobnou ENSO akorát v Indickém oceánu. Ta charakterizuje rozdíl teplot povrchových vod mezi západní a východní částí tropického Indického oceánu. Při pozitivní fázi IOD bývá západní část oceánu teplejší a může do oblasti Indie podporovat větší přísun vlhkosti. Letos však oscilace IOD neposkytovala výraznou podporu monzunové cirkulace, protože byla převážně v neutrální nebo jen ve slabě pozitivní fázi.
Obr. 3 Dopady El Niño na přilehlé regiony v letní sezóně , zdroj: en.wikipedia.org
Na kratších časových škálách ovlivňuje monzun také Maddenova–Julianova oscilace (MJO). Jde o putující oblast zesílené tropické konvekce, výstupných pohybů vzduchu a srážek, která se pohybuje kolem rovníku a celý cyklus obvykle trvá několik týdnů. Když se její aktivní fáze dostane nad Indický oceán a dále k Indii, může monzun dočasně výrazně zesílit. V opačné fázi naopak srážková aktivita slábne. MJO tak pomáhá vysvětlit výrazné střídání vlhčích a sušších období během jedné sezóny. Významná je také monzunová cyklona, tedy rozsáhlá oblast nižšího tlaku táhnoucí se přes severní Indii. Její poloha určuje, kam se soustředí vlhký vzduch a kde budou vznikat nejvýraznější srážky. Pokud se cyklona posune mimo příznivou polohu, mohou některé oblasti zůstat několik dní až týdnů relativně suché, zatímco jinde mohou srážky zesílit.
Určitou, i když méně významnou roli může hrát také sněhová pokrývka v Eurasii. Větší rozsah sněhové pokrývky v jarním období může prostřednictvím vyšší odrazivosti a spotřeby energie (latentního tepla) při tání zpomalovat oteplování pevniny a ovlivňovat teplotní kontrast mezi pevninou a oceánem. Vztah mezi eurasijskou sněhovou pokrývkou a indickým monzunem je však složitý. Obecně tak letošní průběh monzunu ovlivňuje několik faktorů. Významnou roli hraje El Niño a vývoj IOD, k tomu se přidává variabilita atmosférické cirkulace spojená s MJO, poloha monzunové cyklony a vývoj tlakových níží nad Bengálským zálivem. Jejich vliv se během sezóny projevuje střídáním období s vydatnými srážkami a delších přestávek, kdy déšť na řadě míst výrazně slábne.
Obr. 1 Schematické znázornění monzunové cirkulace v létě a v zimě , zdroj: globe.gov
Letošní monzunová sezóna (zejména tedy letní monzun) se nyní postupně chýlí ke svému závěru. V některých částech jihovýchodní Asie již dochází k ústupu vlhkého monzunového proudění. Celkový průběh letošní sezóny byl přitom poměrně nevyrovnaný. Zatímco některé oblasti zasáhly epizody vydatných srážek, jinde se déšť objevoval méně často a sezónní úhrny zůstávají pod dlouhodobým průměrem (Obr. 1). Například v Indii, která představuje jednu z hlavních oblastí působení asijského monzunu, dosáhl úhrn srážek od začátku června do druhé poloviny září pouze 695,6 mm, což je přibližně o 15 % méně než dlouhodobý průměr. Pokud se podíváme podrobněji na jednotlivé státy, nejvýraznější srážkový deficit zaznamenala Meghalaya (severovýchodní Indie), kde bylo oproti dlouhodobému průměru o 59 % méně srážek. Výrazně podprůměrné úhrny byly také v Ándhrapradéši (jihovýchodní Indie), Arunáčalpradéši a Biháru (oboje severovýchodní Indie), kde deficit dosahoval přibližně 36 až 43 % (podrobnější informace zde). Letos zůstávaly sezónní srážky většinou pod normálem během června, srpna a září (dosud), zatímco červencové srážky byly jen asi o 1 % nad normálem.
Obr. 2 Měsíční anomálie srážek v jihovýchodní Asii pro 21. 9. 2026, zdroj: ventusky.com
Na letošní průběh indického monzunu působilo několik faktorů, přičemž jedním z nejvýznamnějších je ENSO (El Niño–Southern Oscillation). Jde o přirozené kolísání teploty povrchových vod v tropickém Pacifiku, které je spojeno se změnami atmosférické cirkulace v celé tropické oblasti. V teplé fázi ENSO, tedy při jevu El Niño, se mění rozložení oblastí s výstupnými a sestupnými pohyby vzduchu nad jihovýchodní Asií se tím mohou vytvářet méně příznivé podmínky pro vznik srážek. El Niño proto zvyšuje pravděpodobnost slabšího monzunu (v případě jihovýchodní Asie), neznamená však automaticky suchou sezónu. V letošním roce se v tropickém Pacifiku rozvinul jev El Niño, který přispěl ke zvýšení pravděpodobnosti srážkově chudšího letního monzunu v jižní a jihovýchodní Asii. Dalším důležitým faktorem je oscilace v Indickém oceánu, kterou označujeme jako Indian Ocean Dipole (IOD). Velice zjednodušeně řečeno se jedná o oscilaci podobnou ENSO akorát v Indickém oceánu. Ta charakterizuje rozdíl teplot povrchových vod mezi západní a východní částí tropického Indického oceánu. Při pozitivní fázi IOD bývá západní část oceánu teplejší a může do oblasti Indie podporovat větší přísun vlhkosti. Letos však oscilace IOD neposkytovala výraznou podporu monzunové cirkulace, protože byla převážně v neutrální nebo jen ve slabě pozitivní fázi.
Obr. 3 Dopady El Niño na přilehlé regiony v letní sezóně , zdroj: en.wikipedia.org
Na kratších časových škálách ovlivňuje monzun také Maddenova–Julianova oscilace (MJO). Jde o putující oblast zesílené tropické konvekce, výstupných pohybů vzduchu a srážek, která se pohybuje kolem rovníku a celý cyklus obvykle trvá několik týdnů. Když se její aktivní fáze dostane nad Indický oceán a dále k Indii, může monzun dočasně výrazně zesílit. V opačné fázi naopak srážková aktivita slábne. MJO tak pomáhá vysvětlit výrazné střídání vlhčích a sušších období během jedné sezóny. Významná je také monzunová cyklona, tedy rozsáhlá oblast nižšího tlaku táhnoucí se přes severní Indii. Její poloha určuje, kam se soustředí vlhký vzduch a kde budou vznikat nejvýraznější srážky. Pokud se cyklona posune mimo příznivou polohu, mohou některé oblasti zůstat několik dní až týdnů relativně suché, zatímco jinde mohou srážky zesílit.
Určitou, i když méně významnou roli může hrát také sněhová pokrývka v Eurasii. Větší rozsah sněhové pokrývky v jarním období může prostřednictvím vyšší odrazivosti a spotřeby energie (latentního tepla) při tání zpomalovat oteplování pevniny a ovlivňovat teplotní kontrast mezi pevninou a oceánem. Vztah mezi eurasijskou sněhovou pokrývkou a indickým monzunem je však složitý. Obecně tak letošní průběh monzunu ovlivňuje několik faktorů. Významnou roli hraje El Niño a vývoj IOD, k tomu se přidává variabilita atmosférické cirkulace spojená s MJO, poloha monzunové cyklony a vývoj tlakových níží nad Bengálským zálivem. Jejich vliv se během sezóny projevuje střídáním období s vydatnými srážkami a delších přestávek, kdy déšť na řadě míst výrazně slábne.
