Srážky v Beskydech a Jeseníkách zesílil návětrný efekt
Poslední dny byly zejména v Beskydech a v Jeseníkách velmi deštivé. Od pátku (25. 7.) do pondělí (28. 7.) zde napršelo i přes 100 mm srážek (Obr. 1). Nejvíce srážek zaznamenala stanice Lysá hora, a to necelých 152 mm a Vidnava s úhrnem 127,3 mm. V těchto místech byly srážky zesíleny díky tzv. návětrnému efektu, který se projevoval zejména na severních návětřích Beskyd a Jeseníků. Zatímco tedy na severním návětří byly srážky zesíleny, na opačné straně hor došlo k zeslabení srážek, což je velmi dobře vidět např. na Šumpersku nebo Bruntálsku. V dnešním článku si podrobněji vysvětlíme, co to návětrný efekt je a proč vede k významnějšímu zesílení srážek.
Obr. 1 Suma srážkových úhrnů od pátku 25. 7. do pondělí 28. 7. 2025, zdroj: ČHMÚ
Srážky souvisely s tlakovou níží (cyklónou), která vznikla během pátku v oblasti nad Balkánem a následně postupovala přes Maďarsko a Slovensko dále k severu. Zejména pak během víkendu a pondělka zasáhla východ České republiky, kam přinesla extrémní srážky. Tlaková níže nad Balkánem vznikla díky teplotnímu rozhraní, kdy horizontální gradienty teploty, a tedy i hustoty vzduchu představují vhodné prostředí pro vznik cyklóny. Dále se nad středomořím vyskytovala brázda nižšího tlaku vzduchu ve vyšších vrstvách troposféry (okolo 5,5 km), jak naznačují černé izolinie na Obr. 2. Na přední brázdy dochází k rozbíhání (divergenci) proudnic, což podporuje sbíhavé (konvergentní) proudění v přízemních vrstvách troposféry. Tyto podmínky na předních stranách výškových brázd nízkého tlaku vzduchu jsou rovněž velmi vhodné pro vznik cyklón. Dalším zdrojem energie pro tuto cyklónu bylo latentní teplo uvolněné při kondenzaci vodní páry, která se do atmosféry dostala výparem ze Středozemního moře. Toto moře má nyní odchylku povrchových teplot přibližně 1–2 °C (v závislosti na konkrétní oblasti). Cyklónu následně odnášelo z oblasti jihovýchodní Evropy směrem na sever až severovýchod výškové proudění, které je na Obr. 2 znázorněno černými izoliniemi.
Obr. 2 Rozložení přízemních (bílé izolinie) a výškových (černé izolinie) tlakových útvarů nad Evropou dne 25. 7. 2025, zdroj: wetter3.de
Jak jsme avizovali, tlaková níže se postupně přesouvala k severu až severovýchodu a v noci z neděle na pondělí měla svůj střed nad východním Polskem (Obr. 3). A právě po její zadní straně docházelo v nižších vrstvách troposféry do východní poloviny ČR k advekci chladnějšího a vlhčího vzduchu od severu, jak naznačují bílé izolinie. Ve vyšších vrstvách troposféry bylo proudění slabé kvůli nevýrazným horizontálním tlakovým gradientům. Chladnější a vlhčí vzduch v nižších vrstvách je nucen při kontaktu s horskou překážkou stoupat vzhůru. Při vzestupu se vzduch ochlazuje a dochází k jeho kondenzaci, a tedy k vzniku oblačnosti. Nad kopcovitým terénem se tak v důsledku vynucených výstupných pohybů po svazích vrcholů vyskytuje orografická oblačnost. Může se jednat o nesrážkovou vrstevnatou nebo kupovitou oblačnost, která se vyvíjí v mezní vrstvě. Nad touto orografickou oblačností se (jako třeba teď o víkendu) vyskytuje srážková oblačnost (nimbostratus). Srážky se vytvářejí ve výše položeném srážkovém oblaku, který leží nad nesrážkovou orografickou oblačností. Tyto srážky následně propadávají do spodního orografického oblaku, čímž je umožněn další růst srážkových částic sběrem oblačné vody z orografického oblaku. Tento proces označujeme jako přirozená infekce a srážky při něm mohou výrazně zesílit.
Obr. 3 Rozložení přízemních (bílé izolinie) a výškových (černé izolinie) tlakových útvarů nad střední Evropou dne 28. 7. 2025, zdroj: wetter3.de
Při přetékání vzduchu přes horskou překážku může vynucený výstup do svahu způsobit vznik srážkového orografického oblaku. Tato situace může nastat i při stabilním teplotním zvrstvení a projevuje se ve vrstvě o větším vertikálním rozsahu. Orografická oblačnost je v tomto případě vertikálně mohutnější než v předchozím případě, kde se jednalo o mělkou oblačnost mezní vrstvy. Pokud se spolu s orografickým oblakem vyskytuje také frontální srážková oblačnost, dochází k orografickému zesílení frontální srážky vlivem vynucených pohybů do návětrných svahů. Na protilehlé, tedy závětrné, straně kopce má tento proces opačný účinek. Dochází zde k sestupným pohybům, čímž se vzduch adiabaticky otepluje a vysouší frontální oblačnost. Z toho důvodu byly např. na závětrné straně Jeseníků (Šumpersko, Bruntálsko) srážky jen slabé s úhrny okolo 10 mm (Obr. 1). Orografie tak může způsobit významné rozdíly v horizontálním rozložení srážek.
Na závěr uveďme, že tyto situace se obtížně předpovídají, protože výsledný srážkový úhrn závisí na spoustě faktorů. Zejména na poloze středu tlakové níže. Pokud by byl střed takové níže položen západněji, registrovaly by vydatnější srážky zejména Jeseníky a Orlické hory, přičemž v Beskydech by byly srážkové úhrny významně nižší v důsledku slabšího návětrného efektu. Pokud by ale střed tlakové níže byl lokalizován východněji, srážky by se pravděpodobně vyskytly pouze v Beskydech a nebyly by tak intenzivní v důsledku větší vzdálenosti od tlakové níže. Množství srážek ovlivňuje i rychlost přesouvání cyklóny, která je řízena výškovým prouděním. Při jejím pomalejším postupu by se srážky mohly vyskytovat delší dobu a jejich úhrny by byly samozřejmě vyšší (jako například při povodních v září 2024). Významným faktorem, který ovlivňuje množství srážek a intenzitu návětrného efektu je i rychlost větru. Při vyšších rychlostech větru dochází k intenzivnějšímu návětrnému efektu, což na návětrné straně kopců vede k zesilování srážek. Rychlost větru závisí zejména na tom, jak se cyklóna nakonec prohloubí (jak moc v jejím středu klesne tlak). Kolem hlubší cyklóny se vyskytuje i intenzivnější horizontální tlakový gradient, který se vyrovnává právě větrem. Při tvorbě předpovědí je tak potřeba zvážit celou řadu faktorů.
Obr. 1 Suma srážkových úhrnů od pátku 25. 7. do pondělí 28. 7. 2025, zdroj: ČHMÚ
Srážky souvisely s tlakovou níží (cyklónou), která vznikla během pátku v oblasti nad Balkánem a následně postupovala přes Maďarsko a Slovensko dále k severu. Zejména pak během víkendu a pondělka zasáhla východ České republiky, kam přinesla extrémní srážky. Tlaková níže nad Balkánem vznikla díky teplotnímu rozhraní, kdy horizontální gradienty teploty, a tedy i hustoty vzduchu představují vhodné prostředí pro vznik cyklóny. Dále se nad středomořím vyskytovala brázda nižšího tlaku vzduchu ve vyšších vrstvách troposféry (okolo 5,5 km), jak naznačují černé izolinie na Obr. 2. Na přední brázdy dochází k rozbíhání (divergenci) proudnic, což podporuje sbíhavé (konvergentní) proudění v přízemních vrstvách troposféry. Tyto podmínky na předních stranách výškových brázd nízkého tlaku vzduchu jsou rovněž velmi vhodné pro vznik cyklón. Dalším zdrojem energie pro tuto cyklónu bylo latentní teplo uvolněné při kondenzaci vodní páry, která se do atmosféry dostala výparem ze Středozemního moře. Toto moře má nyní odchylku povrchových teplot přibližně 1–2 °C (v závislosti na konkrétní oblasti). Cyklónu následně odnášelo z oblasti jihovýchodní Evropy směrem na sever až severovýchod výškové proudění, které je na Obr. 2 znázorněno černými izoliniemi.
Obr. 2 Rozložení přízemních (bílé izolinie) a výškových (černé izolinie) tlakových útvarů nad Evropou dne 25. 7. 2025, zdroj: wetter3.de
Jak jsme avizovali, tlaková níže se postupně přesouvala k severu až severovýchodu a v noci z neděle na pondělí měla svůj střed nad východním Polskem (Obr. 3). A právě po její zadní straně docházelo v nižších vrstvách troposféry do východní poloviny ČR k advekci chladnějšího a vlhčího vzduchu od severu, jak naznačují bílé izolinie. Ve vyšších vrstvách troposféry bylo proudění slabé kvůli nevýrazným horizontálním tlakovým gradientům. Chladnější a vlhčí vzduch v nižších vrstvách je nucen při kontaktu s horskou překážkou stoupat vzhůru. Při vzestupu se vzduch ochlazuje a dochází k jeho kondenzaci, a tedy k vzniku oblačnosti. Nad kopcovitým terénem se tak v důsledku vynucených výstupných pohybů po svazích vrcholů vyskytuje orografická oblačnost. Může se jednat o nesrážkovou vrstevnatou nebo kupovitou oblačnost, která se vyvíjí v mezní vrstvě. Nad touto orografickou oblačností se (jako třeba teď o víkendu) vyskytuje srážková oblačnost (nimbostratus). Srážky se vytvářejí ve výše položeném srážkovém oblaku, který leží nad nesrážkovou orografickou oblačností. Tyto srážky následně propadávají do spodního orografického oblaku, čímž je umožněn další růst srážkových částic sběrem oblačné vody z orografického oblaku. Tento proces označujeme jako přirozená infekce a srážky při něm mohou výrazně zesílit.
Obr. 3 Rozložení přízemních (bílé izolinie) a výškových (černé izolinie) tlakových útvarů nad střední Evropou dne 28. 7. 2025, zdroj: wetter3.de
Při přetékání vzduchu přes horskou překážku může vynucený výstup do svahu způsobit vznik srážkového orografického oblaku. Tato situace může nastat i při stabilním teplotním zvrstvení a projevuje se ve vrstvě o větším vertikálním rozsahu. Orografická oblačnost je v tomto případě vertikálně mohutnější než v předchozím případě, kde se jednalo o mělkou oblačnost mezní vrstvy. Pokud se spolu s orografickým oblakem vyskytuje také frontální srážková oblačnost, dochází k orografickému zesílení frontální srážky vlivem vynucených pohybů do návětrných svahů. Na protilehlé, tedy závětrné, straně kopce má tento proces opačný účinek. Dochází zde k sestupným pohybům, čímž se vzduch adiabaticky otepluje a vysouší frontální oblačnost. Z toho důvodu byly např. na závětrné straně Jeseníků (Šumpersko, Bruntálsko) srážky jen slabé s úhrny okolo 10 mm (Obr. 1). Orografie tak může způsobit významné rozdíly v horizontálním rozložení srážek.
Na závěr uveďme, že tyto situace se obtížně předpovídají, protože výsledný srážkový úhrn závisí na spoustě faktorů. Zejména na poloze středu tlakové níže. Pokud by byl střed takové níže položen západněji, registrovaly by vydatnější srážky zejména Jeseníky a Orlické hory, přičemž v Beskydech by byly srážkové úhrny významně nižší v důsledku slabšího návětrného efektu. Pokud by ale střed tlakové níže byl lokalizován východněji, srážky by se pravděpodobně vyskytly pouze v Beskydech a nebyly by tak intenzivní v důsledku větší vzdálenosti od tlakové níže. Množství srážek ovlivňuje i rychlost přesouvání cyklóny, která je řízena výškovým prouděním. Při jejím pomalejším postupu by se srážky mohly vyskytovat delší dobu a jejich úhrny by byly samozřejmě vyšší (jako například při povodních v září 2024). Významným faktorem, který ovlivňuje množství srážek a intenzitu návětrného efektu je i rychlost větru. Při vyšších rychlostech větru dochází k intenzivnějšímu návětrnému efektu, což na návětrné straně kopců vede k zesilování srážek. Rychlost větru závisí zejména na tom, jak se cyklóna nakonec prohloubí (jak moc v jejím středu klesne tlak). Kolem hlubší cyklóny se vyskytuje i intenzivnější horizontální tlakový gradient, který se vyrovnává právě větrem. Při tvorbě předpovědí je tak potřeba zvážit celou řadu faktorů.
