Oceány a moře na severu Evropy jsou neobvykle teplé
Začátek prázdnin je obdobím, kdy desetitisíce lidí vyrážejí za sluncem a teplou mořskou vodou na jih Evropy. Teplota voda tam po chladnějších květnových týdnech už většinou dosáhla 25 °C, na jihu a východě Středomoří i 27 °C, Černé moře má kolem 24 °C.
Teploty moře na jihu Evropy dnes odpoledne, zdroj: ventusky.com
Někdo ale možná zamíří na sever, k Baltu nebo Severnímu moři. Teplota vody v těchto oblastech je celkem logicky samozřejmě nižší než na jihu kontinentu, nicméně ve srovnání s obvyklými hodnotami na konci června je nezvykle vysoká. V Baltu má voda většinou 17 až 19 °C, výjimečně i 20 °C, a to se netýká jen chráněných zálivů, ale i širého moře, a to dokonce i v oblasti finského Oulu, tedy dosti daleko na severu. Teplotní odchylka vody se pohybuje od +2 do +4, místy přesahuje +5 a na severovýchodě Baltu má dokonce kolem +8 stupňů! Severní moře je nepatrně chladnější, i když belgické Ostende hlásí taky 20 °C. A odchylky v něm, podobně jako v dalších vodních plochách kolem Britských ostrovů, dosahují hodnot většinou mezi plus 2 a 4 stupni. Současné teploty mořské vody zde tak dosahují spíš úrovně obvyklé v srpnu, kdy je dosahováno ročního maxima.
Mořská voda kolem Britských ostrovů, v Severním a hlavně Baltském moři je aktuálně výrazně teplejší ve srovnání s dlouhodobým průměrem, zdroj: charts.ecmwf.int
Teplota mořské vody v této části Evropy se začala výrazněji zvyšovat od poloviny května, což souviselo s rozložením tlakových útvarů, kdy počasí nad Britskými ostrovy a Skandinávií po řadu týdnů ovlivňovala tlaková výše. Ta přinášela slunečné počasí se slabým větrem, díky čemuž se povrchové vrstvy moře při dlouhých dnech (o 1 až 3 hodiny delších než u nás v Česku) intenzivně prohřívaly. Slabý vítr totiž znamená jen malé vlny, a povrchová vrstva se tak moc nepromíchává. Při obvyklých podmínkách počasí, a tedy i větších vlnách se na povrch dostává studené voda z hlubin a ohřev je tak výrazně pomalejší a méně intenzivní. Nicméně nadprůměrně teplá je prakticky celá oblast severního Atlantiku už dlouho a od začátku letošního března registrujeme dokonce nejteplejší vodu od roku 1981, kdy jsou k dispozici příslušná satelitní data.
Teplota vody severního Atlantiku – čáry ukazují jednotlivé roky od roku 1981, letošní rok je znázorněn tlustou černou čárou a je nejteplejší za dobu pozorování, zdroj: climatereanalyzer.org
V některých oblastech severní a severozápadní Evropy tedy pozorujeme mimořádně intenzivní mořskou horkou vlnu, kdy teploty vody dosahují výrazně nadprůměrných hodnot. A protože mořská voda se zejména v oceánech a otevřených moří ohřívá relativně pomalu, představuje už dvou až třístupňová odchylka výrazné vychýlení. Na základě dostupných dat lze pak zejména u Britských ostrovů aktuální situaci lze hodnotit jako extrémně intenzivní mořskou horkou vlnu, tedy mimořádně výjimečnou událost.
To, co na jedné straně může vypadat jako příjemná záležitost pro turisty hledající teplejší vodu ke koupání, znamená ale velký problém pro podmořský život. Mořské horké vlny můžou narušit křehkou rovnováhu ekosystémů. Pro oblasti severní Evropy je hlavním problémem šíření škodlivých řas, které samozřejmě zhoršují kvalitu vody pro koupání, ale současně mohou poškodit mořský život. Horké vlny můžou dále vést k migraci některých druhů do chladnějších oblastí, zatímco jiné se měnícím se podmínkám přizpůsobit nezvládnou a hynou. To může mít dopad na rybolov a celkovou biologickou rozmanitost regionu. Je vhodné připomenout i nižší obsah kyslíku v teplejší vodě. Jinými slovy, výsledkem může být narušení rybářského a turistického průmyslu. A konečně je tu i efekt klimatické zpětné vazby – teplejší voda totiž uvolňuje oxid uhličitý a další skleníkové plyny uložené v oceánu zpět do atmosféry, čímž se dále zhoršuje globální oteplování a prohlubuje změna klimatu.
Současné mimořádně vysoké teploty mořské vody by se díky změně cirkulace nad severní Evropou měly hlavně v oblasti Baltu výrazně zmírnit, nicméně v okolí Britských ostrovů lze očekávat i mírné až výrazné kladné odchylky teploty vody i v dalších týdnech.
Teploty moře na jihu Evropy dnes odpoledne, zdroj: ventusky.com
Někdo ale možná zamíří na sever, k Baltu nebo Severnímu moři. Teplota vody v těchto oblastech je celkem logicky samozřejmě nižší než na jihu kontinentu, nicméně ve srovnání s obvyklými hodnotami na konci června je nezvykle vysoká. V Baltu má voda většinou 17 až 19 °C, výjimečně i 20 °C, a to se netýká jen chráněných zálivů, ale i širého moře, a to dokonce i v oblasti finského Oulu, tedy dosti daleko na severu. Teplotní odchylka vody se pohybuje od +2 do +4, místy přesahuje +5 a na severovýchodě Baltu má dokonce kolem +8 stupňů! Severní moře je nepatrně chladnější, i když belgické Ostende hlásí taky 20 °C. A odchylky v něm, podobně jako v dalších vodních plochách kolem Britských ostrovů, dosahují hodnot většinou mezi plus 2 a 4 stupni. Současné teploty mořské vody zde tak dosahují spíš úrovně obvyklé v srpnu, kdy je dosahováno ročního maxima.
Mořská voda kolem Britských ostrovů, v Severním a hlavně Baltském moři je aktuálně výrazně teplejší ve srovnání s dlouhodobým průměrem, zdroj: charts.ecmwf.int
Teplota mořské vody v této části Evropy se začala výrazněji zvyšovat od poloviny května, což souviselo s rozložením tlakových útvarů, kdy počasí nad Britskými ostrovy a Skandinávií po řadu týdnů ovlivňovala tlaková výše. Ta přinášela slunečné počasí se slabým větrem, díky čemuž se povrchové vrstvy moře při dlouhých dnech (o 1 až 3 hodiny delších než u nás v Česku) intenzivně prohřívaly. Slabý vítr totiž znamená jen malé vlny, a povrchová vrstva se tak moc nepromíchává. Při obvyklých podmínkách počasí, a tedy i větších vlnách se na povrch dostává studené voda z hlubin a ohřev je tak výrazně pomalejší a méně intenzivní. Nicméně nadprůměrně teplá je prakticky celá oblast severního Atlantiku už dlouho a od začátku letošního března registrujeme dokonce nejteplejší vodu od roku 1981, kdy jsou k dispozici příslušná satelitní data.
Teplota vody severního Atlantiku – čáry ukazují jednotlivé roky od roku 1981, letošní rok je znázorněn tlustou černou čárou a je nejteplejší za dobu pozorování, zdroj: climatereanalyzer.org
V některých oblastech severní a severozápadní Evropy tedy pozorujeme mimořádně intenzivní mořskou horkou vlnu, kdy teploty vody dosahují výrazně nadprůměrných hodnot. A protože mořská voda se zejména v oceánech a otevřených moří ohřívá relativně pomalu, představuje už dvou až třístupňová odchylka výrazné vychýlení. Na základě dostupných dat lze pak zejména u Britských ostrovů aktuální situaci lze hodnotit jako extrémně intenzivní mořskou horkou vlnu, tedy mimořádně výjimečnou událost.
To, co na jedné straně může vypadat jako příjemná záležitost pro turisty hledající teplejší vodu ke koupání, znamená ale velký problém pro podmořský život. Mořské horké vlny můžou narušit křehkou rovnováhu ekosystémů. Pro oblasti severní Evropy je hlavním problémem šíření škodlivých řas, které samozřejmě zhoršují kvalitu vody pro koupání, ale současně mohou poškodit mořský život. Horké vlny můžou dále vést k migraci některých druhů do chladnějších oblastí, zatímco jiné se měnícím se podmínkám přizpůsobit nezvládnou a hynou. To může mít dopad na rybolov a celkovou biologickou rozmanitost regionu. Je vhodné připomenout i nižší obsah kyslíku v teplejší vodě. Jinými slovy, výsledkem může být narušení rybářského a turistického průmyslu. A konečně je tu i efekt klimatické zpětné vazby – teplejší voda totiž uvolňuje oxid uhličitý a další skleníkové plyny uložené v oceánu zpět do atmosféry, čímž se dále zhoršuje globální oteplování a prohlubuje změna klimatu.
Současné mimořádně vysoké teploty mořské vody by se díky změně cirkulace nad severní Evropou měly hlavně v oblasti Baltu výrazně zmírnit, nicméně v okolí Britských ostrovů lze očekávat i mírné až výrazné kladné odchylky teploty vody i v dalších týdnech.
