Máme za sebou – z meteorologického hlediska – poměrně „nudné“ týdny, kdy se v počasí nad střední Evropou většinou nic moc podstatného nedělo, za což mohla zejména tlaková výše udržující se nad střední a východní Evropou. Ta je ale minulostí a dnešní studená fronta je první výraznou frontou, která po dlouhé době přinesla nejen citelné ochlazení, ale taky silný vítr a – hlavně do horských oblastí – vydatné srážky. Další zajímavou a z hlediska dopadů i významnou situaci přinese víkend a poslední říjnové dny, a to z celoevropského pohledu. Mohutná tlaková výše nad Britskými ostrovy bude během čtvrtka výrazně slábnout a s tím skončí i poměrně teplé počasí v této části Evropy. Tím se ale uvolní cesta velmi studenému (obr. 1), původem arktickému vzduchu, který pronikne přes Francii až nad Pyrenejský poloostrov (obr. 2).


Předpověď teploty vzduchu v hladině 850 hPa v neděli ráno - na západ Evropy pronikne původem arktický vzduch


Obr. 2: Předpověď odchylky teploty vzduchu v hladině 850 hPa od dlouhodobého průměru (barevně s bílými čarami) a přízemní pole tlaku vzduchu (černé čáry) na sobotu 27. 10. 20 h SELČ, zdroj: wxcharts.eu

Na západ a jihozápad Evropy přinese studený vzduch výrazné ochlazení (například v Madridu očekávaná maxima ve čtvrtek 23 °C, v neděli jen 10 °C), a taky povede ke vzniku a prohloubení poměrně rozsáhlé oblasti nízkého tlaku vzduchu zasahující ze západního Středomoří přes Alpy až k nám do střední Evropy. V ní se vytvoří výrazné teplotní rozhraní oddělující velmi studený vzduch na západě od nadnormálně teplého vzduchu na východě – v něm například v Rumunsku v neděli teploty vyšplhají až k 27 °C, což jsou na konec října už rekordně vysoké teploty.

Toto frontální rozhraní přinese místy velmi vydatné srážky. V západním Středomoří nejsou vyloučeny další bouře doprovázené kroupami a přívalovými lijáky, které povedou opět k rychlým povodním. V horských oblastech Alp a severozápadního Balkánu může na návětří do konce měsíce spadnout ojediněle přes 200 mm srážek, začátkem příštího týdne jsou tak i v těchto oblastech možné výrazné vzestupy hladin a taky sesuvy půdy. Ve výše položených oblastech hor, zejména v západních Alpách, spadne velká část díky ochlazení ve sněhu, v polohách nad 2 km by to na návětřích mohlo ojediněle být kolem 1 metru sněhu.

A co to znamená pro Česko? Především vzhledem k charakteru zvlněného frontálního rozhraní obtížnou předpověď počasí od soboty do úterý, tedy zrovna na období, kdy veřejnost vzhledem k oslavám 100letého výročí Československa a podzimním prázdninám sleduje předpověď výrazně víc než obvykle. Zatím to vypadá, že od soboty do úterý nás bude provázet převážně zatažené nebe s občasným deštěm, který by měl být nejčastější a nejvydatnější v neděli a první polovině pondělí, další příděl zřejmě dorazí i v úterý. Přechodně půjde i o trvalý déšť a do úterního večera by mělo spadnout většinou od 20 do 50 mm srážek. Vzhledem k ochlazení bude hlavně na horách v Čechách občas sněžit, přičemž v neděli může na západě hranice sněžení přechodně klesnout i pod 700 metrů. Teploty na západě čekejme často jen kolem 5-7 °C, tepleji bude na východě, v závislosti na konkrétní poloze frontálního rozhraní může být na jihovýchodě Moravy přechodně i výrazně nad 10 °C. Nicméně na přesnou předpověď je v této situaci raději lepší počkat, až se dané dny více přiblíží.

Tip: Ventusky - předpověď sněhové pokrývky v Evropě


Obr. 3: Očekávaná suma srážek do konce měsíce podle modelu GFS, v oblasti Středomoří a Alp spadne mezi 100 až 200 mm srážek.


Obr. 4: Sněhová pokrývka v sobotu - na západě Evropy napadne sníh i v nižších polohách, Alpy může podle modelu GFS zasypat i přes metr sněhu.

Výrazné teplotní rozdíly vydrží nad Evropou zhruba do úterý, pak se začnou vyrovnávat, tlaková níže se bude vyplňovat a její projevy počasí budou postupně ztrácet na intenzitě.