Počasí
Středozemní moře letos zažívá mimořádně intenzivní mořskou vlnu veder s teplotami hladiny přesahujícími na některých místech 30 °C. Nejnovější studie ukazují, že její vznik podporují dlouhotrvající tlakové výše, slabý vítr a souběh s atmosférickými vlnami veder. Extrémně teplé moře může v dalších týdnech přispívat ke vzniku silnějších bouřek a vydatnějších srážek i ve střední Evropě.
V novém týdnu nás čeká růst teplot. Pondělí sice ještě přinese podprůměrné teploty s větrem a deštěm, ale potom se začne rychle oteplovat a na konci týdne hned dva globální modely ECMWF i GFS čekají opět teploty až u 40 °C. Přesné hodnoty se ale v průběhu týdne budou upřesňovat. Nástup vlny veder je nicméně již jistý.
Neobvykle silné bouřky včera zasáhly Jaderské moře. Po celý den se silná bouřková jádra tvořila nad Itálií, odkud mířila přímo nad moře. Zde se obvykle rozpadnou, ale vlivem oblasti nízkého tlaku vzduchu a teplého moře zde tentokrát dále zesilovala a i přímo nad mořem přinesly bohatou bleskovou aktivitu.
Ve středu 12. srpna u nás nastane při západu Slunce jeho výrazné částečné zatmění. Pokud se však vydáte západně od našich hranic, konkrétně např. do Španělska, čeká vás mnohem impozantnější kosmické divadlo než jen částečné zatmění. Po dlouhé době bude totiž z kontinentální Evropy viditelné úplné zatmění Slunce.
Po velmi teplém týdnu nás v nadcházejících dnech čeká citelné ochlazení. Do střední Evropy bude od severozápadu proudit chladnější oceánský vzduch. Srážky ale přinese hlavně ve čtvrtek. Na konci týdne se však začne počasí zlepšovat a během víkendu se zřejmě opět vrátí letní teploty.
Možnost identifikace supercelárních bouří se v posledních desetiletích výrazně zlepšila díky rozvoji meteorologických radarů, družicových měření a terénních pozorování. Přestože jsou supercely často spojovány s extrémními projevy počasí, jejich hlavním rozpoznávacím znakem je přítomnost rotujícího výstupného proudu (mezocyklony), nikoliv velikost nebo intenzita samotné bouře.
Včera odpoledne a v noci na dnešek bouřky nebyly příliš časté, přesto zasáhly hned dvě naše největší města. Včera odpoledne nejsilnější bouřka zasáhla přímo centrum Brna, v noci na dnešek naopak Prahu. V Praze a okolí lokálně spadlo za několik hodin více než 50 mm srážek.
Západní polovina Středozemního moře letos zažívá intenzivní mořskou vlnu veder. Nejvyšší teploty se nyní nevyskytují ve východní části Středomoří, jak bývá v polovině léta obvyklé, ale v jeho západní a centrální části. Nejteplejší voda se nachází západně od Itálie, kde teplota mořské hladiny dosahuje až 30 °C.
Včera k nám po delší době dorazil plošnější a vydatnější déšť. Na řadě míst napršelo od 5 do 20 mm srážek. Na Vysočině, Krušných horách, Krkonoších a některých oblastech Moravy to bylo lokálně i přes 30 mm. Na dvou stanicích dokonce napršelo lehce přes 60 mm za krátkou dobu.
Vlny veder je termín, který v posledních měsících v Evropě skloňují média velmi často. Ostatně zejména Francie zažila už tři opravdu masivní vlny horkého počasí. K tomu, aby vznikla taková epizoda s výrazně nadprůměrnými teplotaim, je nutné splnění několika podmínek. Tou zásadní je povětrnostní situace, typicky v podobě mohutné tlakové výše v podobě ...
