Blíží se evropské úplné zatmění Slunce, naposledy na kontinentu nastalo v roce 1999
Ve středu 12. srpna u nás nastane při západu Slunce jeho výrazné částečné zatmění. Pokud se však vydáte západně od našich hranic, konkrétně např. do Španělska, čeká vás mnohem impozantnější kosmické divadlo než „jen“ částečné zatmění. Po dlouhé době bude totiž z kontinentální Evropy viditelné úplné zatmění Slunce. Kam za ním vyrazit a na co se připravit?
Viděli jste někdy úplné zatmění Slunce? Pokud moc necestujete, tak nejspíš ne. Přímo z kontinentální Evropy bylo totiž úplné zatmění naší denní hvězdy naposledy pozorovatelné 11. srpna 1999. Pás úplného zatmění tehdy procházel i přes blízké Německo, Rakousko, Maďarsko nebo Rumunsko. Z našeho území bylo tehdy viditelné jen jako výrazné částečné, přičemž Měsíc ukrojil až 99 % průměru slunečního disku. Možná si teď řeknete, že když už jsme u nás byli k úplnému zatmění tak blízko, tak přece mezi tím velkým částečným a úplným už žádný velký rozdíl není. Tak tomu ale není. Úplné zatmění Slunce je totiž úkaz zcela odlišných kvalit než byť i velmi výrazné částečné zatmění.
Průběh úplného zatmění Slunce 12. srpna 2026 přes kontinentální Evropu, zdroj: Vizualizace: Google Earth / Pavel Gabzdyl
Vy, kteří se na tento mimořádný úkaz chystáte, už nejspíš máte dávno zajištěné ubytování nebo letenky a také dobře víte, kde bude zatmění vidět. Přesto si pojďme trasu, kterou plný měsíční stín 12. srpna 2026 po zemském povrchu urazí, projít. Plný měsíční stín zahájí svou pouť po zemském povrchu v mrazivé ruské Arktidě (v 18:59 SELČ), odkud zamíří k břehům východního Grónska. Velký grónský ostrov Milne Land (v 19:33 SELČ) tak nabídne jednu z prvních lokalit, kde se úplné zatmění předvede ve výšce solidních 25 stupňů nad obzorem. O pár minut později už stín přelétne přes Island. Samotný střed zatmění se protáhne nedaleko rybářské vesničky Arnarstapi (v 19:45 SELČ), kde se Slunce schová za Měsíc na celé dvě minuty. Hlavní město Reykjavík se už ocitne na samém okraji plného stínu, takže si tamní diváci užijí úplné zatmění (v 19:48 SELČ) jen na 59 sekund.
Poté čeká měsíční stín dlouhá cesta vodami Atlantského oceánu, aby se konečně dotkl Pyrenejského poloostrova (především Asturie a Galicie) mezi 20:26 a 20:27 SELČ. Stín jej přejede svižným tempem od severního pobřeží směrem k jihovýchodu. Na severu Španělska si lovci zatmění v centrální linii užijí zhruba 1 minutu a 49 sekund temnoty, zatímco na Mallorce, poblíž které plný měsíční stín svou pouť po Zemi zakončí, bude úkaz o více než 10 sekund kratší. Má to ale jeden háček: celé tohle prchavé představení se odehraje v době, kdy už se bude Slunce povážlivě sklánět k západnímu obzoru. Na severu Španělska to bude ještě snesitelných 10 stupňů, u pobřeží Středozemního moře už jen čtyři a na Baleárských ostrovech pouhé dva stupně.
Simulace pohledu ze španělské Valencie během úplného zatmění Slunce směrem k západnímu obzoru. Jasný objekt vlevo nahoře od zatmělého Slunce je Venuše., zdroj: Vizualizace: Pavel Gabzdyl
Pro úspěšné pozorování proto bude důležité najít si místo s dokonalým, ničím nerušeným výhledem k západnímu obzoru. Stačí totiž jedna hora nebo nešikovně postavená budova, a ze zatmění máte jen pěknou historku o tom, jak jste zírali do zdi. Co se ale počasí týče, Španělsko je jasným favoritem. Srpnové klima Pyrenejského poloostrova je totiž v moci subtropické azorské tlakové výše, která do oblasti přináší převážně stabilní a suché počasí. Jako nejpříznivější útočiště se jeví vnitrozemí severního a středního Španělska – ideálně se nabízejí zejména rovinaté nížiny kolem řeky Ebro. Naopak zvýšené riziko oblačnosti hrozí u severního pobřeží Biskajského zálivu a pochopitelně v horách, jako jsou Sierra de Guadarrama nebo Iberské pohoří. Tam by se vám mohlo snadno stát, že místo zatmělého Slunce na nebi uvidíte jen docela obyčejný, stoprocentně pozemský mrak.
A pokud vše dopadne dobře, na co se můžete během úplného zatmění těšit? Během úplného zatmění Slunce obloha potemní tak výrazně, že na nebeské scéně nesměle vykouknou nejjasnější hvězdy a planety. Kolem naší denní hvězdy se rozzáří úchvatná stříbřitě namodralá obálka – koróna. Na pár prchavých minut se tak okolní krajina i s oblohou změní v amfiteátr nebeského představení. Jakmile se za měsíční disk schová oslnivá sluneční záře, je čas popadnout malý dalekohled se širokým zorným polem – klidně turistický triedr. Kolem Slunce totiž neuvidíte jen stříbřitou korónu, ale i narůžovělé plazmatické chomáčky protuberancí.
A nakonec ještě jedno obligátní, leč vážně míněné varování: Důrazně vás upozorňuji, abyste se na Slunce nedívali během částečné fáze dalekohledem napřímo! Mohli byste si tak trvale poškodit zrak. Oči totiž nemají detektor bolesti, takže jakmile zjistíte, že je něco špatně, bývá už pozdě. K bezpečnému pozorování proto bezpodmínečně využijte speciální brýle či certifikované filtry, případně si obraz Slunce z dalekohledu promítněte na papír.
Viděli jste někdy úplné zatmění Slunce? Pokud moc necestujete, tak nejspíš ne. Přímo z kontinentální Evropy bylo totiž úplné zatmění naší denní hvězdy naposledy pozorovatelné 11. srpna 1999. Pás úplného zatmění tehdy procházel i přes blízké Německo, Rakousko, Maďarsko nebo Rumunsko. Z našeho území bylo tehdy viditelné jen jako výrazné částečné, přičemž Měsíc ukrojil až 99 % průměru slunečního disku. Možná si teď řeknete, že když už jsme u nás byli k úplnému zatmění tak blízko, tak přece mezi tím velkým částečným a úplným už žádný velký rozdíl není. Tak tomu ale není. Úplné zatmění Slunce je totiž úkaz zcela odlišných kvalit než byť i velmi výrazné částečné zatmění.
Průběh úplného zatmění Slunce 12. srpna 2026 přes kontinentální Evropu, zdroj: Vizualizace: Google Earth / Pavel Gabzdyl
Vy, kteří se na tento mimořádný úkaz chystáte, už nejspíš máte dávno zajištěné ubytování nebo letenky a také dobře víte, kde bude zatmění vidět. Přesto si pojďme trasu, kterou plný měsíční stín 12. srpna 2026 po zemském povrchu urazí, projít. Plný měsíční stín zahájí svou pouť po zemském povrchu v mrazivé ruské Arktidě (v 18:59 SELČ), odkud zamíří k břehům východního Grónska. Velký grónský ostrov Milne Land (v 19:33 SELČ) tak nabídne jednu z prvních lokalit, kde se úplné zatmění předvede ve výšce solidních 25 stupňů nad obzorem. O pár minut později už stín přelétne přes Island. Samotný střed zatmění se protáhne nedaleko rybářské vesničky Arnarstapi (v 19:45 SELČ), kde se Slunce schová za Měsíc na celé dvě minuty. Hlavní město Reykjavík se už ocitne na samém okraji plného stínu, takže si tamní diváci užijí úplné zatmění (v 19:48 SELČ) jen na 59 sekund.
Poté čeká měsíční stín dlouhá cesta vodami Atlantského oceánu, aby se konečně dotkl Pyrenejského poloostrova (především Asturie a Galicie) mezi 20:26 a 20:27 SELČ. Stín jej přejede svižným tempem od severního pobřeží směrem k jihovýchodu. Na severu Španělska si lovci zatmění v centrální linii užijí zhruba 1 minutu a 49 sekund temnoty, zatímco na Mallorce, poblíž které plný měsíční stín svou pouť po Zemi zakončí, bude úkaz o více než 10 sekund kratší. Má to ale jeden háček: celé tohle prchavé představení se odehraje v době, kdy už se bude Slunce povážlivě sklánět k západnímu obzoru. Na severu Španělska to bude ještě snesitelných 10 stupňů, u pobřeží Středozemního moře už jen čtyři a na Baleárských ostrovech pouhé dva stupně.
Simulace pohledu ze španělské Valencie během úplného zatmění Slunce směrem k západnímu obzoru. Jasný objekt vlevo nahoře od zatmělého Slunce je Venuše., zdroj: Vizualizace: Pavel Gabzdyl
Pro úspěšné pozorování proto bude důležité najít si místo s dokonalým, ničím nerušeným výhledem k západnímu obzoru. Stačí totiž jedna hora nebo nešikovně postavená budova, a ze zatmění máte jen pěknou historku o tom, jak jste zírali do zdi. Co se ale počasí týče, Španělsko je jasným favoritem. Srpnové klima Pyrenejského poloostrova je totiž v moci subtropické azorské tlakové výše, která do oblasti přináší převážně stabilní a suché počasí. Jako nejpříznivější útočiště se jeví vnitrozemí severního a středního Španělska – ideálně se nabízejí zejména rovinaté nížiny kolem řeky Ebro. Naopak zvýšené riziko oblačnosti hrozí u severního pobřeží Biskajského zálivu a pochopitelně v horách, jako jsou Sierra de Guadarrama nebo Iberské pohoří. Tam by se vám mohlo snadno stát, že místo zatmělého Slunce na nebi uvidíte jen docela obyčejný, stoprocentně pozemský mrak.
A pokud vše dopadne dobře, na co se můžete během úplného zatmění těšit? Během úplného zatmění Slunce obloha potemní tak výrazně, že na nebeské scéně nesměle vykouknou nejjasnější hvězdy a planety. Kolem naší denní hvězdy se rozzáří úchvatná stříbřitě namodralá obálka – koróna. Na pár prchavých minut se tak okolní krajina i s oblohou změní v amfiteátr nebeského představení. Jakmile se za měsíční disk schová oslnivá sluneční záře, je čas popadnout malý dalekohled se širokým zorným polem – klidně turistický triedr. Kolem Slunce totiž neuvidíte jen stříbřitou korónu, ale i narůžovělé plazmatické chomáčky protuberancí.
A nakonec ještě jedno obligátní, leč vážně míněné varování: Důrazně vás upozorňuji, abyste se na Slunce nedívali během částečné fáze dalekohledem napřímo! Mohli byste si tak trvale poškodit zrak. Oči totiž nemají detektor bolesti, takže jakmile zjistíte, že je něco špatně, bývá už pozdě. K bezpečnému pozorování proto bezpodmínečně využijte speciální brýle či certifikované filtry, případně si obraz Slunce z dalekohledu promítněte na papír.
