Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Většinou beze srážek a přechodně i polojasno

Jaký byl rok 1922? Přinesl jediný tropický den, květen byl bez deště a v únoru Prahu sužovaly ledové povodně

Jaké počasí u nás panovalo přesně před 100 lety? V minulém roce jsme porovnávali rok 1921 a 2021 (viz článek), které se v mnohém podobaly. Hlavní odlišností byl celkový nárůst teplot. Naopak extrémy v podobě tornád či povodní se u nás vyskytovaly i tehdy. V dnešním článku se podíváme na to, jaké počasí u nás panovalo před 100 lety v roce 1922. Rok 1922 byl na našem území hlavně ve znamení rozšiřování pozorovatelské sítě poměrně nově zřízeným národním meteorologickým ústavem (vznikl na rozhraní let 1919 a 1920). Jako velmi důležitá se na začátku roku ukázala být hydrologická služba (v únoru totiž na řadě toků došlo k ledovým dřenicím - viz níže), která se v roce 1922 začala plně věnovat výzkumu a vydávat opět pravidelné hydrologické ročenky po delší přestávce způsobené válkou a organizačními změnami (poslední ročenka pocházela z předválečného roku 1913).

Nejchladnější rok za 20 let
Jako celek byl rok 1922 velmi chladný. V Praze Klementinu měl průměrnou roční teplotu jen 8,3 °C. Jednalo se o nejchladnější rok od roku 1902 (tedy za posledních 20 let). Průměrná roční teplota se v uplynulých 30 letech před rokem 1922 pohybovala v Praze kolem 9,2 °C. Pro srovnání v posledních 30 letech je průměrná roční teplota v Klementinu již 11,4 °C. Navíc předchozí rok 1921 byl naopak teplotně výrazně nadprůměrný (třetí nejteplejší za zmíněných 30 let). Šlo tak o výrazný kontrast, kdy počasí nabídlo zcela opačný extrém. Celkově je rok 1922 v Praze Klementinu uvedený jako 23. nejchladnější od roku 1775 a jako 5. nejchladnější ve 20. století.

Mrazivá zima, v únoru ledové povodně
Rok 1922 začal teplotně podprůměrným lednem. Ve více než polovině dnů v lednu se teplota celý den udržovala pod bodem mrazu. Srážky přinesla první polovina měsíce a to převážně ve formě deště. Velmi vydatný déšť se vyskytl na jihu Čech hned 2. ledna. Ve Zvonkové u Českého Krumlova tu za pouhý den spadlo 102,3 mm srážek, což je na leden neobvykle vysoká hodnota. Vydatné deště na začátku ledna způsobily na řadě míst i povodně, například v Litovli: Najednou se však hráze v tzv. Stružce v novozámeckých lesích opět protrhly a voda se valila mocným proudem na Olomoucké předměstí. Zaplavila zde pole a zahrady i též nádraží Litovel Chořelice, neboť byla železniční hrází zadržena a nemohouc úzkými propustkami protékati. Komárov byl celý pod vodou a na Pavlince u č. 2 podemlela voda hráz tak, že čtvrtina domku zřítila se do řeky. (litovel.eu).

Zima vrcholila v první polovině února. Hned v několika dnech i v Praze teploty ráno klesaly k -20 °C. Ve druhé polovině měsíce naopak přišlo rychlé oteplení a odpolední maxima se v Praze dostala až na 12 °C. Výrazné oteplení způsobilo problém na řekách. Do pohybu se totiž daly ledy ze zamrzlých řek. V Praze na Vltavě dosáhla tloušťka ledu až 80 cm a při dřenici se pod Vyšehradem vytvořily několik metrů vysoké bariéry (prameny udávají 12–15 metrů vysoké). Kritická byla situace hlavně 25. února. Do akce tehdy úřady povolaly i vojáky. Hrozilo dokonce zřícení Libeňského mostu. Problémy s ledem hlásily i další řeky (např. Sázava). I přes oteplení v závěru února se celkově jednalo o nejchladnější únor za posledních 21 let (od roku 1901).

Dřenice
Ledové kry u Karlova mostu v roce 1922, zdroj: blesk.cz

Dřenice
Ledové kry pod Barrandovem v roce 1922, zdroj: blesk.cz

Začátek března byl neobvykle teplý. Denní maxima se dostávala na jarních 15 °C. Ve druhé polovině měsíce se ovšem opět ochladilo a denní maxima klesla na podprůměrné hodnoty kolem 5 °C. Do vyšších poloh se vrátil sníh a to v poměrně velkém množství. Duben byl spíše chladnější, ale v polovině měsíce se při přechodném přílivu teplého vzduchu teploty poprvé dostaly nad 20 °C.

Květen beze srážek
Teplotně nadprůměrné počasí přinesl květen. Ten byl i rekordně suchý. Za celý měsíc téměř nepršelo. V Praze Klementinu jde o nejsušší květen za dobu měření od roku 1804. Za celý měsíc spadly jen 3 mm srážek (průměr je přitom 57 mm). To se dramaticky projevilo na přírodě, která právě v květnu potřebuje nejvíce vláhy: Pro sucho tráva nerostla a obilí zůstalo řídké a slabé. Nebylo čím krmit, dobytek se musel prodávat. Nejhorší bylo, že nastal nedostatek vody, kterou se muselo velmi šetřit (zdetinzblizka.eu).

Sucho
Denní úhrny srážek v Praze Klementinu v květnu 1922, zdroj: in-pocasi.cz

V červenci katastrofické povodně
V červnu konečně zapršelo a situace se suchem se mírně zlepšila. Teplotně byl červen na tehdejší dobu teplotně nadprůměrný. Přinesl celou řadu letních dnů. Červenec byl už chladnější. Začátek měsíce byl ještě teplý. Dne 6. července bylo dokonce v Praze Klementinu naměřeno 35,1 °C (což je i zatím platný rekord pro tento den). Potom se ale citelněji ochladilo a v několika dnech maxima nepřekročila ani 20 °C. Často také pršelo a bouřilo. Dne 12. července zasáhla přívalová povodeň tok Besének na Tišnovsku: Povodeň vznikla hlavní průtrží mračen nad Kozárovským vrchem. Brzy valily se spousty vodní krásným údolím žlebským. Diváci stáli ohromeni v Ulici Pod Starou farou. Silnice celá zatopena, moře špinavých vod se rozlévalo až k protější stráni. Přes 3 m tu voda vystoupila. V tom nese střechu i s trámy, které se opřely o most… tlak stoupá, již se most prohnul a mizí odnášen divokým proudem. Celé smrky 60leté jako stéblo slámy zmítají se ve vlnách… voda nese klady, dříví, stolky, židle, klavír (tisnovskenoviny.cz). Rozvodnění toku si vyžádalo 7 obětí a v kronice je popisováno jako největší povodeň za 300 let.

Povodně
Stržená železniční trať mezi Květnicí a Dřínovou na Tišnovsku, zdroj: tisnoviny.cz

Chladný závěr léta
Srpen byl teplotně podprůměrný. Až ve třetině dnů měsíce se teplota v Praze nedostala ani nad 20 °C. Tropický den zaznamenán nebyl a v Praze se tak za celý rok vyskytl jen jediný a to zmíněného 6. července.

Teploty
Graf zobrazuje nejvyšší a nejnižší denní teploty v Praze Klementinu v srpnu 1922, šedou čárou jsou znázorněny dlouhodobé průměry pro daný den, zdroj: in-pocasi.cz

Ještě více teplotně podprůměrné bylo září. Pouze v jediném dni se teplota dostala nad 20 °C. Šlo o 8. nejchladnější září v Praze Klementinu za dobu měření od roku 1775. Září bylo také velmi deštivé. V Praze spadlo až 90 mm srážek. Šlo tak o 7. nejdeštivější září v Praze Klementinu za dobu měření.

Teploty
Graf zobrazuje nejvyšší a nejnižší denní teploty v Praze Klementinu v září 1922, šedou čárou jsou znázorněny dlouhodobé průměry pro daný den, zdroj: in-pocasi.cz

Neobvykle chladné počasí pokračovalo také v říjnu. Jde dokonce o 4. nejchladnější říjen v Praze Klementinu od začátku měření. V závěru měsíce již na horách napadl sníh. V listopadu se již počasí umoudřilo a šlo o teplotně normální měsíc.

Rekordní výška sněhu v prosinci
Teplotně normální byl prosinec. Na severních horách ovšem napadlo nebývale brzy význačné množství sněhu. Na Smrku v Jizerských Horách dosáhla v polovině měsíce výška sněhu dokonce 198 cm. Na Ramzové v Jeseníkách leželo 180 cm a v Peci Pod Sněžkou 150 cm. Na Lysé hoře podle neoficiálních měření leželo dokonce 263 cm sněhu (cmes.cz). Jedná se o rekordní výšky sněhu pro prosinec. Na Vánoce byl sníh ve vyšších polohách, v nížinách nebyl a teploty se pohybovaly kolem 3 °C.

Z přehledu je patrné, že také před 100 lety lidé zažívali celou řadu význačných jevů, které se zapisovaly do historie. Je také zřejmé, že došlo k výraznému oteplení našeho klimatu (co bylo tehdy teplotně výjimečné, je dnes běžné). Avšak extrémní jevy v podobě sucha, povodní a vydatných dešťů zažívali i naši předci. Jen ledové povodně už jsou v poslední době výjimečné (díky oteplování a výstavbě přehrad).