Sahara patří k nejznámějším a taky nejsušším pouštím na světě. Množství srážek za rok na řadě míst v dlouhodobém průměru nepřesáhne 25 mm. V posledních týdnech tam ale prší mnohem častěji a vydatněji, než je obvyklé. A podobná situace by měla ještě pár týdnů pokračovat. Výsledkem tak může být až 5násobné množství srážek za letošní září ve srovnání s dlouhodobým normálem. 500procentní anomálie zní ze středoevropského pohledu velmi výjimečně, nicméně v absolutních hodnotách to představuje nejvýše desítky milimetrů – samotný zářijový úhrn totiž zpravidla dosahuje několika mm. Nejvýraznější anomálie se týkají západní poloviny Sahary, tedy Mauritánie, Alžírska a západní Libye a částečně i Mali. Výjimečně tam může za celé období spadnout i několikanásobek obvyklého ročního množství.


Družicový snímek z minulého čtvrtka ukazuje zvýšenou bouřkovou aktivitu nad západní polovinou Sahary, zdroj: eumetsat.int

Co je vlastně příčinou této nezvyklé situace? Je to především severněji ležící intertropická zóna konvergence, což je oblast, ve které dochází ke sbíhání, tedy konvergenci proudění ve spodních vrstvách troposféry. Tato konvergence následně vede k výstupným pohybům a tvorbě i vertikálně mohutných kupovitých oblaků a s nimi spojených tropických dešťů a bouřek. V průběhu roku dochází k posunu této zóny v pásu kolem rovníku, přičemž nad Afrikou se během tamního léta dostává v průměru k 18. stupni severní zeměpisné šířky. Letos se ale dostala asi o dva stupně severněji. A to znamená poměrně zásadní dopad na režim počasí v této části Afriky. Podél této zóny se taky pohybují vlny ve východním proudění doprovázené bouřkovou a srážkovou činností, které tak v posledních týdnech putují severnější drahou a zasahují právě především západní Saharu. Část této vlhkosti se pak snadněji dostává i dál na sever. A ze západního Alžírska i Maroka přicházejí v posledních dnech zprávy o lokálních přívalových povodních – i když v tomto případě se to týká spíše okrajových částí Sahary, kde jsou srážkové úhrny obecně vyšší. Častější srážky ale taky vedou k rychlému rozvoji vegetace, jak dokumentují i družicové snímky z oblastí Sahary a bezprostředního okolí. Mimochodem, severnější postup tropických vln ve východním proudění má taky dopad na hurikány v Atlantiku – právě z těchto vln hurikány často vznikají. Při severnějším postupu ale putují nad chladnějšími vodami oceánu, což znamená méně energie pro příslušný rozvoj dané vlny v tropickou bouři a hurikán. Proto byl letošní srpen tak klidný, pokud jde o hurikány nad Atlantikem.


Vliv zvýšených srážek na vývoj vegetace pohledem z družice Sentinel-2 – srovnán loňské a letošní situace, zdroj: copernicus.eu


Očekávaná odchylka srážek (v % normálu) za 21denní období od 9. září do konce září, zdroj: weathermodels.com

Intenzivnější srážky s tak výraznými odchylkami od průměru jako letos se v oblasti Sahary vyskytují mimořádně výjimečně – v podobném rozsahu se to od roku 1970 stalo jen jednou, před 30 lety, v roce 1994. Nabízí se samozřejmě taky otázka, jak moc tato situace souvisí se změnou klimatu. Zde platí, že u tak výjimečné záležitosti je otázka dopadu změny klimatu velmi problematická. Na druhé straně, jak vyplývá ze studie z loňského roku, lze najít i souvislost mezi posunem intertropické zóny konvergence a nadprůměrně teplou vodou v centrální části severního Atlantiku a ve Středozemním moři. Obě tyto vodní plochy přitom v posledních týdnech měly vodu výrazně teplejší, druhé jmenované dokonce rekordně teplou. V příštích týdnech by ještě srážkové nadprůměrné počasí mělo zejména v západní polovině Sahary pokračovat, v říjnu se nejspíš situace už vrátí do normálu.