Meteorologická měření v Jeseníkách mají poměrně dlouhou a problematickou historii. Naše druhé nejvyšší hory vždy přitahovaly pozornost meteorologů, ale měření zde nebyla snadná. Jako první probíhala měření nepravidelně na nově otevíraných horských chatách. Vůbec první měření zřejmě probíhala na Alfrédově chatě jižně pod Pradědem v letech 1896 až 1920. Několik let se také měřilo na Šeráku. První významná meteorologická stanice v Jeseníkách byla zřízena na Ovčárně pod Pradědem. I zde ale byla stanice o pár let později uzavřena. Měření v Jeseníkách negativně ovlivnila také válka. Až v roce 1951 byla na Pradědu zřízena plnohodnotná meteorologická stanice, která zde vydržela delší dobu. V roce 1968 byla na Pradědu ovšem zahájena výstavba mohutného vysílače, který byl dokončen až v roce 1980. Jeho výstavba si vyžádala i přemístění meteorologické stanice, která ovšem stále zůstala na vrcholu Pradědu. Po dostavbě vysílače bylo ovšem měření (zejména větru) ovlivňováno stavbou, a tak bylo v roce 1997 rozhodnuto o ukončení měření na Pradědu a nejvyšší hora Jeseníků přišla o cennou meteorologickou stanici.


Umístění meteorologické zahrádky na Pradědu - dříve byla na jihu, později se přesunula na západ od vrcholu

Jako náhrada za měření na Pradědu byla zřízena profesionální meteorologická stanice na Šeráku. Ten byl vybrán díky vhodným podmínkám včetně částečné infrastruktury a zázemí Jiřího chaty, v jejíchž prostorách byla služebna stanice umístěna. Od 1. ledna 2004 stanice zahájila provoz. Meteorologická zahrádka se nachází ve výšce 1 328 m a jedná se o nejvýše položenou synoptickou stanici s obsluhou v Česku (stanice v Krkonoších jsou sice výše umístěné, ale nemají stálou obsluhu a jsou plně automatizované).

Podle původního návrhu měla mít stanice i vlastní budovu, ve které budou pracovat pozorovatelé. K její realizaci ovšem nakonec nedošlo a pozorovatelé ze stanice tak sídlí v turistické chatě Jiřího na Šeráku. Na vrchol se dostávají díky nedaleké lanovce poměrně snadno. Problémy jsou jen v zimě, když kvůli nepříznivému počasí nejezdí lanovka a cesty na vrchol jsou zaváty sněhem.


Nerealizovaný návrh budovy meteorologické stanice na Šeráku, zdroj: chmi.cz

Na stanici je k dispozici měření všech důležitých meteorologických prvků (viz aktuální data), včetně sněhové pokrývky. Stanice leží lehce pod hřebeny, a tak zde nedochází k vyfoukávání sněhové pokrývky, ale spíše k její akumulaci. Umístění pod vrcholem ale není úplně vhodné pro měření větru, nárazy jsou zde často o poznání nižší než na samotných hřebenech Jeseníků. Na stanici nechybí ani webová kamera, díky které se každý může dozvědět, jaké je aktuální počasí na vrcholu. Kamera nabízí krásný výhled na město Jeseník, které leží severovýchodně pod vrcholem.


Umístění meteorologické stanice na Šeráku


Umístění meteorologické stanice na Šeráku


Výhled ze Šeráku směrem na město Jeseník

Ačkoliv stanice na Šeráku ještě neměří ani 30 let, můžeme zde najít několik zajímavých hodnot. Vůbec nejnižší teplota byla naměřena 22. ledna 2006, kdy tu klesla na -26,8 °C. Nejtepleji bylo naopak 8. srpna 2013, kdy se teplota dostala na 27,1 °C. Nejvíce srážek za den zde spadlo během povodní v září 2024 a to 248,8 mm. Nejvyšší sněhová pokrývka zde byla naměřená 19. března 2006, kdy tu sníh dosáhl 225 cm. V průměru zde sníh leží 160 dní v roce. V roce 2006 zde vydržel až do poloviny května. Obvykle ale hřebeny Jeseníků nepatří k těm sněhově nejbohatším u nás. Překonává je Šumava (která je v zimě obvykle srážkově bohatší než Jeseníky) a Krkonoše (zde je totiž chladněji a plochy s nadmořskou výškou nad 1300 metrů zde zabírají mnohem větší území).


Vývoj teploty na Šeráku v lednu 2006, kdy zde teplota klesla i pod -26 °C, zdroj: in-pocasi.cz

Vrcholy Šerák a nedaleký Keprník patří do národní přírodní rezervace (nejstarší na Moravě) a lákají řadu turistů. Zejména nedaleký vrchol Keprník (1423 metrů nad mořem) nabízí jedny z nejhezčích výhledů na Jeseníky.


Výhled na Praděd z vrcholu Keprník

V posledních letech jsou v Jeseníkách instalovány další stanice. Nejvýznamnější je meteorologická stanice na Švýcárně ve výšce 1306 metrů nad mořem, kterou provozuje společnost EMS Brno (viz data). Nedaleko se ve výšce 1367 metrů nad mořem na Malém Dědu nachází ještě od roku 2024 automatizovaná sněhoměrná stanice od ČHMÚ. Na Švýcárně byl během 14. září zaznamenán i nový rekord denního úhrnu srážek na území České republiky, kdy spadlo 386 milimetrů srážek. Tím byl překonán více než stoletý rekord ze stanice Bedřichov z roku 1897. Extrémní deště, které trvaly několik dní, způsobily ničivé povodně v Jeseníkách, na Šumpersku a v dalších částech Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Zároveň ukázaly, že měření v Jeseníkách jsou velmi důležitá.

Další stanice na hřebenech Jeseníků instalují výzkumné organizace nebo soukromé spolky. Například na vrcholu Velký Máj (1385 metrů nad mořem) měří společnost Agdata (viz data). Ve vrcholové partii Jeseníků také provozuje Masarykova univerzita stanici Vysoká hole (1 464 metrů nad mořem), která byla uvedena do provozu 7. října 2017. Stanice je umístěna na vrcholu nad horní hranicí lesa a je obklopená alpinským bezlesím. Jedním z účelů stanice je získání mikroklimatických v rámci výzkumného projektu. Stanice měří průměrnou, maximální a minimální teplotu vzduchu (°C) ve výšce 2 metry nad zemí v 10minutových intervalech (data však nejsou dostupná veřejnosti). V těchto případech ale nejde o profesionální stanice, které garantují vysokou kvalitu měření všech důležitých veličin jako na Šeráku nebo Švýcárně. Data z nich tak například nevstupují do výpočtu předpovědí numerických modelů.


Stanice na Vysoké holi (1465 metrů nad mořem) v Jeseníkách, zdroj: David Tichopád