Sněžení v Beskydech a Jeseníkách zesílil návětrný efekt
V podmínkách střední Evropy už několik týdnů panuje zimní charakter počasí a zejména na horách se oproti prosinci významně zlepšily sněhové podmínky. V Beskydech však, v porovnání s ostatními pohořími v Česku, bylo sněhu stále relativně málo, protože v posledních týdnech převažovalo zejména proudění ze západních směrů, které obvykle přináší sněžení spíše do hor v Čechách, případně Jeseníků. V průběhu tohoto víkendu se však i v Beskydech situace se sněhem zlepšila. Nad naše území se totiž dostává mezi tlakovou níží nad východní Evropou a výběžkem vyššího tlaku vzduchu nad jihozápadní Evropou (Obr. 1) chladný a také relativně vlhký vzduch od severu, původem ze Skandinávie. Při této situaci, pokud nastane v zimním období, jsou typické vydatnější sněhové srážky právě v Beskydech a Jeseníkách zejména díky tzv. návětrnému efektu. Tomuto jevu se budeme v dnešním článku věnovat podrobněji.
Obr. 1 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou a množství srážek podle modelu ICON v neděli večer. Písmeno N označuje tlakovou níži, V výběžek vyššího tlaku vzduchu. Červené šipky ukazují směr proudění, zdroj: ventusky.com
Obr. 2 ukazuje množství srážek za uplynulých 24 hodin (k nedělnímu večeru). Z obrázku je patrné, že nejvíce srážek spadlo právě v Beskydech, případně pak v Jeseníkách. Ačkoliv ještě nemáme k dispozici údaje o výšce nového sněhu za neděli (měření se provádí vždy v 7 hodin ráno), můžeme z množství srážek odvodit, že na hřebenech Beskyd napadlo okolo 20 cm nového sněhu. Na hřebenech Jeseníků pak napadlo přibližně o 10 cm míň. Obrázek také dobře ukazuje kontrast v množství srážek mezi horami a okolními oblastmi, což je právě typické pro orografické zesílení srážek díky návětrnému efektu.
Obr. 2 Množství srážek za posledních 24 hodin (k nedělnímu večeru), zdroj: ČHMÚ
Nyní si pojďme vysvětlit zmíněný návětrný efekt. Tento jev se v Beskydech výrazně projevuje, pokud v nižších hladinách troposféry vane vítr od severu, což nastalo právě při této situaci, jak je naznačeno na Obr. 1. Při tomto směru proudění vzduch narazí na horský masiv a je nucen po svazích kopců stoupat vzhůru. Při výstupu se vzduch ochladí (ve výšce k nám navíc proudí velmi studený vzduch) a dojde tak ke kondenzaci a vzniku oblaků, protože chladný vzduch je schopen pojmout méně vlhkosti než vzduch teplý. Při ochlazování vzduchu tím pádem dochází k nárůstu relativní vlhkosti a při dosažení (nebo přiblížení) relativní vlhkosti 100 %, dochází ke kondenzaci. Nad kopci tak vzniká oblak, ze kterého vypadávají srážky v důsledku orograficky ovlivněného proudění. Z toho vyplývá, že pokud by zde horský masiv nebyl, nedocházelo by k výstupným pohybům a srážková oblačnost by nevznikala.
Z Obr. 2 je také patrné, že v Čechách se téměř žádné srážky nevyskytly, protože se zde nasouvá oblast vyššího tlaku vzduchu od jihozápadu. Oblast vyššího tlaku vzduchu je charakteristická sestupnými pohyby vzduchu (tzv. subsidencí), které tvorbě oblačnosti zamezují. Tato oblast se bude v průběhu noci a v pondělí dopoledne přesouvat přes střední Evropu dále k východu, takže v průběhu noci bude docházet k ubývání srážek také v Beskydech. Dodejme však, že díky sněžení lze v Beskydech vyrazit na běžecké lyže už od středních poloh (Obr. 3).
Obr. 3 Běžecká trasa v Beskydech poblíž obce Veřovice, zdroj: D. Tichopád
Obr. 4 Běžecká trasa pod Pancířem na Šumavě, kde naopak bylo dnes celý den slunečno vlivem tlakové výše
Na závěr zmiňme, že v následujících dnech dojde k výrazné změně v průběhu počasí. V pondělí a v noci na úterý nás ovlivní teplá fronta, která přinese na mnoho míst v Česku kromě severovýchodu nebezpečnou ledovku (viz. článek). V dalších dnech k nám začne proudit ve vyšších vrstvách atmosféry teplejší vzduch z jižních směrů, který jen v noci ze středy na čtvrtek částečně přeruší slábnoucí studená fronta. Tato situace tak přinese spíše inverzní charakter počasí s výskytem mlh a nízké oblačnosti v nižších polohách, zatímco na horách bude obloha často polojasná s vyššími teplotami.
Obr. 1 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou a množství srážek podle modelu ICON v neděli večer. Písmeno N označuje tlakovou níži, V výběžek vyššího tlaku vzduchu. Červené šipky ukazují směr proudění, zdroj: ventusky.com
Obr. 2 ukazuje množství srážek za uplynulých 24 hodin (k nedělnímu večeru). Z obrázku je patrné, že nejvíce srážek spadlo právě v Beskydech, případně pak v Jeseníkách. Ačkoliv ještě nemáme k dispozici údaje o výšce nového sněhu za neděli (měření se provádí vždy v 7 hodin ráno), můžeme z množství srážek odvodit, že na hřebenech Beskyd napadlo okolo 20 cm nového sněhu. Na hřebenech Jeseníků pak napadlo přibližně o 10 cm míň. Obrázek také dobře ukazuje kontrast v množství srážek mezi horami a okolními oblastmi, což je právě typické pro orografické zesílení srážek díky návětrnému efektu.
Obr. 2 Množství srážek za posledních 24 hodin (k nedělnímu večeru), zdroj: ČHMÚ
Nyní si pojďme vysvětlit zmíněný návětrný efekt. Tento jev se v Beskydech výrazně projevuje, pokud v nižších hladinách troposféry vane vítr od severu, což nastalo právě při této situaci, jak je naznačeno na Obr. 1. Při tomto směru proudění vzduch narazí na horský masiv a je nucen po svazích kopců stoupat vzhůru. Při výstupu se vzduch ochladí (ve výšce k nám navíc proudí velmi studený vzduch) a dojde tak ke kondenzaci a vzniku oblaků, protože chladný vzduch je schopen pojmout méně vlhkosti než vzduch teplý. Při ochlazování vzduchu tím pádem dochází k nárůstu relativní vlhkosti a při dosažení (nebo přiblížení) relativní vlhkosti 100 %, dochází ke kondenzaci. Nad kopci tak vzniká oblak, ze kterého vypadávají srážky v důsledku orograficky ovlivněného proudění. Z toho vyplývá, že pokud by zde horský masiv nebyl, nedocházelo by k výstupným pohybům a srážková oblačnost by nevznikala.
Z Obr. 2 je také patrné, že v Čechách se téměř žádné srážky nevyskytly, protože se zde nasouvá oblast vyššího tlaku vzduchu od jihozápadu. Oblast vyššího tlaku vzduchu je charakteristická sestupnými pohyby vzduchu (tzv. subsidencí), které tvorbě oblačnosti zamezují. Tato oblast se bude v průběhu noci a v pondělí dopoledne přesouvat přes střední Evropu dále k východu, takže v průběhu noci bude docházet k ubývání srážek také v Beskydech. Dodejme však, že díky sněžení lze v Beskydech vyrazit na běžecké lyže už od středních poloh (Obr. 3).
Obr. 3 Běžecká trasa v Beskydech poblíž obce Veřovice, zdroj: D. Tichopád
Obr. 4 Běžecká trasa pod Pancířem na Šumavě, kde naopak bylo dnes celý den slunečno vlivem tlakové výše
Na závěr zmiňme, že v následujících dnech dojde k výrazné změně v průběhu počasí. V pondělí a v noci na úterý nás ovlivní teplá fronta, která přinese na mnoho míst v Česku kromě severovýchodu nebezpečnou ledovku (viz. článek). V dalších dnech k nám začne proudit ve vyšších vrstvách atmosféry teplejší vzduch z jižních směrů, který jen v noci ze středy na čtvrtek částečně přeruší slábnoucí studená fronta. Tato situace tak přinese spíše inverzní charakter počasí s výskytem mlh a nízké oblačnosti v nižších polohách, zatímco na horách bude obloha často polojasná s vyššími teplotami.
