Hory v Maroku zasáhla sněhová bouře, oblast sužují i povodně
O víkendu se v Maroku vyskytlo vydatné sněžení v pohoří Atlas, zatímco v nižších polohách převládal déšť. Ve Vysokém Atlasu napadlo místy přes 50 cm sněhu, což vedlo k uzavírkám silnic a dočasné izolaci některých oblastí. V nižších polohách se vyskytl vydatný déšť, který kvůli nasycené půdě po předchozích srážkách způsobil povodně. Další srážky, které Maroko zasáhnou během dneška a ve středu, mohou situaci v postižených oblastech dále zhoršit. Na hory však přinesou další desítky cm sněhu. V dnešním článku se na tuto situaci podíváme podrobněji.
Obr. 1 Produkt Day Snow Fog RGB zachycený družicí MTG 15. 12. 2025 v 11:30 UTC, zdroj: view.eumetsat.int
Obr. 1 ukazuje produkt Day Snow Fog RGB z pondělí, kdy se nad pohořím Atlas obloha částečně protrhala. Sněhová pokrývka, která se v pohoří Atlas nachází, je patrná červenou barvou. Na tomto RGB produktu mají mlhy a nízká oblačnost bělavé odstíny, zatímco ledové oblaky s malými částicemi se zobrazují oranžově. Z obrázku vyplývá, že kromě pohoří Atlas se sněhová pokrývka dále nikde nevyskytuje.
Pojďme se nyní podrobněji podívat, jaké jsou meteorologické příčiny této situace. Tento chladný vzduch pochází až z Kanady, kde v předchozích týdnech došlo k několika vpádům velmi chladného vzduchu z Arktidy. Obr. 2 zachycuje teplotu vzduchu v tlakové hladině 700 hPa, což přibližně odpovídá výšce 3 km, a geopotenciální výšku v tlakové hladině 500 hPa (5,5 km; černými izoliniemi), která poskytuje představu o rozmístění výškových tlakových útvarů. Vlevo nahoře je situace v pondělí 8. 12., kdy se chladný vzduch vyskytoval nad východní Kanadou (žlutý ovál). Při dalším vývoji se díky tryskovému proudění, které proudí ze západu na východ, posunul nad Atlantik. Ve čtvrtek 11. 12. (vlevo dole) začalo tryskové proudění nad Atlantikem meandrovat, jak naznačuje červená linie. K meandrování došlo díky působení výškového hřebene vyššího tlaku vzduchu, který vycházel z azorské tlakové výše a propagoval se směrem k severu. Na přední straně tohoto hřebene má tryskové proudění severozápadní složku, a rovněž se zde nachází chladnější vzduch z Kanady. Toto severozápadní proudění následně dopravilo chladnější vzduch ve vyšších vrstvách směrem k Maroku (vpravo dole).
Obr. 2 Rozložení teploty vzduchu v tlakové hladině 700 hPa (barevně) doplněné o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa (černé izolinie) mezi 8. až 13. prosincem , zdroj: ventusky.com
Záměrně jsme vybrali teplotu ve výšce 3 km, protože to jednak přibližně odpovídá nadmořským výškám pohoří Atlas, ale především pak kvůli přechodu této vzduchové hmoty přes Atlantik. Nad Kanadou byl tento vzduch extrémně chladný ve výšce ale i v přízemních vrstvách. Jenomže při přechodu přes teplejší oceán se spodní vrstvy vzduchové hmoty výrazně transformovaly (ohřály se) a původní chladný vzduch zůstal už jen ve vyšších vrstvách troposféry.
Situace ukázána na Obr. 2 způsobila vydatné srážky v Maroku zejména v pátek a v průběhu víkendu, protože spolu s chladnějším vzduchem sem postoupila okluzní fronta. Tato fronta se nad Marokem, respektive Atlasem "zasekla", což vedlo k trvalejším srážkám. Výstupné pohyby vzduchu vedoucí k tvorbě oblačnosti a srážek zde byly navíc podpořeny výškovou tlakovou níží, která je spojena už se zmíněným chladným vzdechem ve vyšších vrstvách troposféry. Tento chladný vzduch podporuje právě vzestup relativně teplejšího vzduchu z nižších vrstev.
Obr. 3 Rozložení teploty vzduchu v tlakové hladině 700 hPa (barevně) doplněné o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa (černé izolinie) mezi 14. až 19. prosincem , zdroj: ventusky.com
Během pondělí se však tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry začala vyplňovat a odsouvat směrem na východ, jak naznačuje Obr. 3. Z dalšího vývoje je patrné, že z Atlantiku sem během dneška dorazí další vlna chladného vzduchu ve vyšších vrstvách troposféry (oranžový ovál na Obr. 3). Tento chladný vzduch je sem transportován díky podobnému mechanismu, jako u předchozí, víkendové situace, a to kvůli meandrování tryskového proudění nad Atlantikem. Situace opět přinese vydatné srážky především do pobřežních částí Maroka, kde může do čtvrtečního večera napršet až okolo 90 mm srážek. V pohoří Atlas se očekává další sněžení, přičemž zde může připadnout lokálně až 50 cm sněhu (Obr. 4).
Obr. 4 Předpokládané srážkové úhrny (vlevo) a výško nového sněhu (vpravo) do čtvrtečního večera , zdroj: ventusky.com
Obě tyto situace způsobila výšková tlaková níže, kterou označujeme obvykle anglickým termínem cut-off low. Jedná se o výškovou tlakovou níži, která se odtrhne od tryskového proudění (zpravidla od polárního jet streamu) a vytvoří izolovaný systém nízkého tlaku. Vzniká obvykle při meandrování tryskového proudění, kdy se jedna vlna s vrcholem na jihu oddělí a její cirkulace se uzavře, čímž vzniká izolovaná níže, tedy cut-off low. Tyto tlakové níže jsou charakteristické chladnějším vzduchem ve vyšších vrstvách troposféry a na danou lokalitu přináší vydatné srážky, bouřky nebo v zimě sníh. Pohyb cut-off low je pomalý a obtížně předvídatelný. Její životnost končí buď opětovným napojením na tryskové proudění, nebo postupným vyplněním.
Na závěr uveďme, že je trochu paradoxní, že v pohoří Atlas (tedy v Africe) sněhová pokrývka leží, naopak na našem území na horách sníh není. To je opět způsobeno meandrujícím tryskovým prouděním, které v podmínkách střední Evropy způsobuje vznik blokující tlakové výše, která je vyplněna zejména ve vyšších vrstvách troposféry teplejším vzduchem. Dodejme, že sněhová pokrývka je v pohoří Atlas v zimním období běžná, jsou zde i lyžařské areály.
Obr. 1 Produkt Day Snow Fog RGB zachycený družicí MTG 15. 12. 2025 v 11:30 UTC, zdroj: view.eumetsat.int
Obr. 1 ukazuje produkt Day Snow Fog RGB z pondělí, kdy se nad pohořím Atlas obloha částečně protrhala. Sněhová pokrývka, která se v pohoří Atlas nachází, je patrná červenou barvou. Na tomto RGB produktu mají mlhy a nízká oblačnost bělavé odstíny, zatímco ledové oblaky s malými částicemi se zobrazují oranžově. Z obrázku vyplývá, že kromě pohoří Atlas se sněhová pokrývka dále nikde nevyskytuje.
Pojďme se nyní podrobněji podívat, jaké jsou meteorologické příčiny této situace. Tento chladný vzduch pochází až z Kanady, kde v předchozích týdnech došlo k několika vpádům velmi chladného vzduchu z Arktidy. Obr. 2 zachycuje teplotu vzduchu v tlakové hladině 700 hPa, což přibližně odpovídá výšce 3 km, a geopotenciální výšku v tlakové hladině 500 hPa (5,5 km; černými izoliniemi), která poskytuje představu o rozmístění výškových tlakových útvarů. Vlevo nahoře je situace v pondělí 8. 12., kdy se chladný vzduch vyskytoval nad východní Kanadou (žlutý ovál). Při dalším vývoji se díky tryskovému proudění, které proudí ze západu na východ, posunul nad Atlantik. Ve čtvrtek 11. 12. (vlevo dole) začalo tryskové proudění nad Atlantikem meandrovat, jak naznačuje červená linie. K meandrování došlo díky působení výškového hřebene vyššího tlaku vzduchu, který vycházel z azorské tlakové výše a propagoval se směrem k severu. Na přední straně tohoto hřebene má tryskové proudění severozápadní složku, a rovněž se zde nachází chladnější vzduch z Kanady. Toto severozápadní proudění následně dopravilo chladnější vzduch ve vyšších vrstvách směrem k Maroku (vpravo dole).
Obr. 2 Rozložení teploty vzduchu v tlakové hladině 700 hPa (barevně) doplněné o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa (černé izolinie) mezi 8. až 13. prosincem , zdroj: ventusky.com
Záměrně jsme vybrali teplotu ve výšce 3 km, protože to jednak přibližně odpovídá nadmořským výškám pohoří Atlas, ale především pak kvůli přechodu této vzduchové hmoty přes Atlantik. Nad Kanadou byl tento vzduch extrémně chladný ve výšce ale i v přízemních vrstvách. Jenomže při přechodu přes teplejší oceán se spodní vrstvy vzduchové hmoty výrazně transformovaly (ohřály se) a původní chladný vzduch zůstal už jen ve vyšších vrstvách troposféry.
Situace ukázána na Obr. 2 způsobila vydatné srážky v Maroku zejména v pátek a v průběhu víkendu, protože spolu s chladnějším vzduchem sem postoupila okluzní fronta. Tato fronta se nad Marokem, respektive Atlasem "zasekla", což vedlo k trvalejším srážkám. Výstupné pohyby vzduchu vedoucí k tvorbě oblačnosti a srážek zde byly navíc podpořeny výškovou tlakovou níží, která je spojena už se zmíněným chladným vzdechem ve vyšších vrstvách troposféry. Tento chladný vzduch podporuje právě vzestup relativně teplejšího vzduchu z nižších vrstev.
Obr. 3 Rozložení teploty vzduchu v tlakové hladině 700 hPa (barevně) doplněné o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa (černé izolinie) mezi 14. až 19. prosincem , zdroj: ventusky.com
Během pondělí se však tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry začala vyplňovat a odsouvat směrem na východ, jak naznačuje Obr. 3. Z dalšího vývoje je patrné, že z Atlantiku sem během dneška dorazí další vlna chladného vzduchu ve vyšších vrstvách troposféry (oranžový ovál na Obr. 3). Tento chladný vzduch je sem transportován díky podobnému mechanismu, jako u předchozí, víkendové situace, a to kvůli meandrování tryskového proudění nad Atlantikem. Situace opět přinese vydatné srážky především do pobřežních částí Maroka, kde může do čtvrtečního večera napršet až okolo 90 mm srážek. V pohoří Atlas se očekává další sněžení, přičemž zde může připadnout lokálně až 50 cm sněhu (Obr. 4).
Obr. 4 Předpokládané srážkové úhrny (vlevo) a výško nového sněhu (vpravo) do čtvrtečního večera , zdroj: ventusky.com
Obě tyto situace způsobila výšková tlaková níže, kterou označujeme obvykle anglickým termínem cut-off low. Jedná se o výškovou tlakovou níži, která se odtrhne od tryskového proudění (zpravidla od polárního jet streamu) a vytvoří izolovaný systém nízkého tlaku. Vzniká obvykle při meandrování tryskového proudění, kdy se jedna vlna s vrcholem na jihu oddělí a její cirkulace se uzavře, čímž vzniká izolovaná níže, tedy cut-off low. Tyto tlakové níže jsou charakteristické chladnějším vzduchem ve vyšších vrstvách troposféry a na danou lokalitu přináší vydatné srážky, bouřky nebo v zimě sníh. Pohyb cut-off low je pomalý a obtížně předvídatelný. Její životnost končí buď opětovným napojením na tryskové proudění, nebo postupným vyplněním.
Na závěr uveďme, že je trochu paradoxní, že v pohoří Atlas (tedy v Africe) sněhová pokrývka leží, naopak na našem území na horách sníh není. To je opět způsobeno meandrujícím tryskovým prouděním, které v podmínkách střední Evropy způsobuje vznik blokující tlakové výše, která je vyplněna zejména ve vyšších vrstvách troposféry teplejším vzduchem. Dodejme, že sněhová pokrývka je v pohoří Atlas v zimním období běžná, jsou zde i lyžařské areály.
