Islandská sopka Fagradalsfjall začala znovu chrlit lávu
V loňském roce jsme vás informovali o erupci islandské sopky Fagradalsfjall (viz článek). Tato sopka byla aktivní od loňského března, kdy došlo k erupci, až do podzimních dnů, kdy výlevy magmatu skončily. Oblast však od té doby byla stále neklidná a vyskytovala se zde častá zemětřesení. Dne 3. 8. 2022 došlo po zhruba půlroční pauze k nové erupci.
Živé záběry na sopku Fagradalsfjall
Hora Fagradalsfjall je sopkou na islandském poloostrově Reykjanes. Do roku 2021 zde byla poslední vulkanická aktivita registrována zhruba před 780–750 lety. V březnu 2021 se po četných zemětřeseních otevřela trhlina nedaleko hory Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir. Vulkanická aktivita následně v průběhu podzimu 2021 ustala, častá zemětřesení v této oblasti však pokračovala nadále. Po sérii zemětřesení (největší otřes měl magnitudo 5,5), která proběhla od 30. 7. 2022 směrem k datu erupce, se dne 3. 8. nedaleko od místa loňské erupce otevřela nová trhlina, čímž se sopečná aktivita obnovila. Erupce v této oblasti byla vzhledem k zemětřesení a také jeho zmenšující se hloubce očekávaná.
Opět se jedná se o efuzivní typ erupce, kterou charakterizuje klidné vytékání relativně fluidního a méně viskózního magmatu. Toto magma je především silikátového složení (s obsahem 45 – 52 %) a označujeme jej jako mafické (též čedičové). Díky svému chemickému složení (mafické minerály jako slídy, amfiboly, pyroxeny, olivín) získává láva (magma na povrchu se označuje jako láva) po ztuhnutí černou barvu (Obr. 1).
Obr. 1 Nová trhlina, která se 3. 8. 2022 objevila v blízkosti sopky Fagradalsfjall, zdroj: en.vedur.is
Obr. 2 Červeně je označeno místo nové erupce v údolí Meradalir. Oranžovým odstínem je vyznačeno lávové pole z loňské erupce, zdroj: en.vedur.is
Tato erupce je relativně malá a poklidná. Vzhledem ke své poloze existuje jen malé riziko ohrožení obydlených oblastí nebo kritické infrastruktury. Jediné nebezpečí může spočívat v úniku sopečných plynů z místa erupce a z lávy, takže lidem se nedoporučuje místo navštěvovat.
Únik sopečných plynů patří mezi typický průvodní jev sopečných erupcí. Plyny se uvolňují z roztaveného magmatu při jeho výstupu k povrchu nebo při jeho interakci s podzemní vodou. Množství uvolňovaných plynů vzrůstá se zvětšujícím se rozdílem tlaku, který je mezi magmatem a jeho okolím. Ve větších hloubkách planety panují velké litostatické tlaky, které neumožňují plynu uniknout z magmatu. Jakmile však magma stoupá směrem k povrchu, litostatický tlak postupně klesá, což umožňuje vznik bublinek v tavenině. Tyto bublinky se označují jako vesikuly. Na povrchu se pak bublinky uvolňují do atmosféry.
Sopečné plyny jsou tvořeny majoritně vodní párou. Dále bychom zde mohli jmenovat především oxid siřičitý a další oxidy síry. Při silnějších erupcích se oxidy síry dostanou až do stratosféry, kde odrážejí sluneční záření a způsobují tak krátkodobé ochlazení planety. V případě sopky Fagradalsfjall však nic takového nehrozí. Mezi další sopečné plyny se řadí také fluorovodík, který vzniká přímým slučování vodíku a fluoru při vysokých teplotách, chlorovodík, oxid uhelnatý, methan, fluorid křemičitý, amoniak, oxid uhličitý a další plyny. Směs těchto sopečných plynů je velmi nebezpečná pro zdraví člověka. Mohou poškodit oči a sliznice dýchacího ústrojí. V extrémních případech mohou tyto plyny způsobit i úmrtí.
V souvislosti s touto erupcí je důležité podtrhnout ohrožení sopečnými plyny, protože místo erupce se nachází v údolí. Sopečné plyny jsou charakteristické mnohdy vyšší hustotou než okolní vzduch, v důsledku čehož se akumulují v dolinách nebo tečou údolími. Nebezpečí některých plynů spočívá v jejich bezbarvosti, čímž se stávají pro člověka neidentifikovatelné. Při pohybu v blízkosti místa erupce je tak velmi důležité si předem zjistit rychlost (kvůli rozptylovým podmínkám) a směr větru.
Obr. 3 Nová trhlina v údolí Meradalir. Patrné je větší množství unikajících sopečných plynů. Na levé straně trhliny jsou patrné spatter cones, zdroj: visiticeland.com
Podél trhliny se vytvářejí tzv. spatter cones. Jedná se o menší sopečné kužely, které vzniky z dopadajících lávových úlomků. Na Obr. 3 jsou vznikající spatter cones patné v levé části trhliny. Jejich výška se obvykle pohybuje mezi 3-5 m. V případě lineární trhliny, jako například v pravé části Obr. 3, se mohou po obou stranách této trhliny vytvářet spatter ramparts, což představuje jakési dva valy po bocích trhliny. Tyto vulkanické kužely jsou typické právě pro mafické fluidní lávy.
Závěrem uveďme, že tato erupce je odhadem 5krát až 10krát silnější než ta loňská, především co se týče objemu vytékajícího magmatu. Ze sopky aktuálně vytéká přibližně okolo 30 m3/s taveniny.
Živé záběry na sopku Fagradalsfjall
Hora Fagradalsfjall je sopkou na islandském poloostrově Reykjanes. Do roku 2021 zde byla poslední vulkanická aktivita registrována zhruba před 780–750 lety. V březnu 2021 se po četných zemětřeseních otevřela trhlina nedaleko hory Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir. Vulkanická aktivita následně v průběhu podzimu 2021 ustala, častá zemětřesení v této oblasti však pokračovala nadále. Po sérii zemětřesení (největší otřes měl magnitudo 5,5), která proběhla od 30. 7. 2022 směrem k datu erupce, se dne 3. 8. nedaleko od místa loňské erupce otevřela nová trhlina, čímž se sopečná aktivita obnovila. Erupce v této oblasti byla vzhledem k zemětřesení a také jeho zmenšující se hloubce očekávaná.
Opět se jedná se o efuzivní typ erupce, kterou charakterizuje klidné vytékání relativně fluidního a méně viskózního magmatu. Toto magma je především silikátového složení (s obsahem 45 – 52 %) a označujeme jej jako mafické (též čedičové). Díky svému chemickému složení (mafické minerály jako slídy, amfiboly, pyroxeny, olivín) získává láva (magma na povrchu se označuje jako láva) po ztuhnutí černou barvu (Obr. 1).
Obr. 1 Nová trhlina, která se 3. 8. 2022 objevila v blízkosti sopky Fagradalsfjall, zdroj: en.vedur.is
Obr. 2 Červeně je označeno místo nové erupce v údolí Meradalir. Oranžovým odstínem je vyznačeno lávové pole z loňské erupce, zdroj: en.vedur.is
Tato erupce je relativně malá a poklidná. Vzhledem ke své poloze existuje jen malé riziko ohrožení obydlených oblastí nebo kritické infrastruktury. Jediné nebezpečí může spočívat v úniku sopečných plynů z místa erupce a z lávy, takže lidem se nedoporučuje místo navštěvovat.
Únik sopečných plynů patří mezi typický průvodní jev sopečných erupcí. Plyny se uvolňují z roztaveného magmatu při jeho výstupu k povrchu nebo při jeho interakci s podzemní vodou. Množství uvolňovaných plynů vzrůstá se zvětšujícím se rozdílem tlaku, který je mezi magmatem a jeho okolím. Ve větších hloubkách planety panují velké litostatické tlaky, které neumožňují plynu uniknout z magmatu. Jakmile však magma stoupá směrem k povrchu, litostatický tlak postupně klesá, což umožňuje vznik bublinek v tavenině. Tyto bublinky se označují jako vesikuly. Na povrchu se pak bublinky uvolňují do atmosféry.
Sopečné plyny jsou tvořeny majoritně vodní párou. Dále bychom zde mohli jmenovat především oxid siřičitý a další oxidy síry. Při silnějších erupcích se oxidy síry dostanou až do stratosféry, kde odrážejí sluneční záření a způsobují tak krátkodobé ochlazení planety. V případě sopky Fagradalsfjall však nic takového nehrozí. Mezi další sopečné plyny se řadí také fluorovodík, který vzniká přímým slučování vodíku a fluoru při vysokých teplotách, chlorovodík, oxid uhelnatý, methan, fluorid křemičitý, amoniak, oxid uhličitý a další plyny. Směs těchto sopečných plynů je velmi nebezpečná pro zdraví člověka. Mohou poškodit oči a sliznice dýchacího ústrojí. V extrémních případech mohou tyto plyny způsobit i úmrtí.
V souvislosti s touto erupcí je důležité podtrhnout ohrožení sopečnými plyny, protože místo erupce se nachází v údolí. Sopečné plyny jsou charakteristické mnohdy vyšší hustotou než okolní vzduch, v důsledku čehož se akumulují v dolinách nebo tečou údolími. Nebezpečí některých plynů spočívá v jejich bezbarvosti, čímž se stávají pro člověka neidentifikovatelné. Při pohybu v blízkosti místa erupce je tak velmi důležité si předem zjistit rychlost (kvůli rozptylovým podmínkám) a směr větru.
Obr. 3 Nová trhlina v údolí Meradalir. Patrné je větší množství unikajících sopečných plynů. Na levé straně trhliny jsou patrné spatter cones, zdroj: visiticeland.com
Podél trhliny se vytvářejí tzv. spatter cones. Jedná se o menší sopečné kužely, které vzniky z dopadajících lávových úlomků. Na Obr. 3 jsou vznikající spatter cones patné v levé části trhliny. Jejich výška se obvykle pohybuje mezi 3-5 m. V případě lineární trhliny, jako například v pravé části Obr. 3, se mohou po obou stranách této trhliny vytvářet spatter ramparts, což představuje jakési dva valy po bocích trhliny. Tyto vulkanické kužely jsou typické právě pro mafické fluidní lávy.
Závěrem uveďme, že tato erupce je odhadem 5krát až 10krát silnější než ta loňská, především co se týče objemu vytékajícího magmatu. Ze sopky aktuálně vytéká přibližně okolo 30 m3/s taveniny.
