Studie zkoumala, kde má špatné ovzduší největší vliv na úmrtnost, Karviná je třetí nejhorší v EU
Minulý rok na našem území díky většímu množství srážek a omezení ekonomiky v důsledku pandemie byla pozorována nejlepší kvalita ovzduší za několik let. V předchozích letech ovšem situace zdaleka tak dobrá nebyla. To se potvrdilo i v těchto dnech v nově publikované studii, která hodnotí dopady kvality ovzduší v rámci Evropské unie (včetně několika zemí mimo) na úmrtnost. Studie se především snaží vyhodnotit, jaký počet obětí (resp. předčasných úmrtí) způsobí v daných oblastech vyšší hodnoty jemného prachu (PM 2.5) a oxidu dusičitého (NO2). Studie hodnotí data za rok 2015 a 2018.
Výsledky uvedené na isglobalranking.org jsou pro Českou republiku značně alarmující. Do studie bylo zahrnuto přes 1000 měst z 31 zemí Evropy, přičemž za nejhorší země z pohledu kvality ovzduší jsou označeny Polsko, sever Itálie a Česko (především Slezsko). Vůbec nejvíce předčasných úmrtí vzhledem k počtu obyvatel způsobí jemný prach (PM 2.5) ve městě Brescia na severu Itálie. Na druhém místě se umístilo město Bergamo opět na severu Itálie. Hned na třetím místě následuje Karviná. Z českých měst se dále v první desítce umístila také Ostrava a Havířov. Studie dále uvádí, že kdyby hodnoty prachu v těchto městech dosahovaly limitů stanovených WHO, počet předčasně zemřelých by se ročně snížil o 389 lidí. Další města z Česka se již vyskytují až od 50. místa. Studie dále hodnotí vliv oxidu dusičitého (NO2) na předčasná úmrtí. Zde je v čele statistik Madrid. Česká města se v první stovce vůbec nevyskytují. Obecně ovšem platí, že NO2 nemá takový výrazný vliv na předčasná úmrtí jako jemných prach.
Přehled 10 měst s největší úmrtností (relativně k velikosti měst) kvůli vysokým hodnotám jemného prachu v ovzduší (PM 2.5) v Evropské unii, zdroj: isglobalranking.org
Přehled 10 měst s největší úmrtností (relativně k velikosti měst) kvůli vysokým hodnotám jemného prachu v ovzduší (PM 2.5) v Česku, zdroj: isglobalranking.org
Zmíněná nejhorší města na severu Itálie Brescia a Bergamo byla také na jaře výrazně zasažena první vlnou pandemie koronaviru, která si zde vyžádala značné množství obětí. Ostatně studie již dlouho spojují nekvalitní ovzduší s vyšší úmrtností na koronavirus (Znečištěný vzduch významně zvyšuje počty obětí kor...).
Výsledky uvedené na isglobalranking.org jsou pro Českou republiku značně alarmující. Do studie bylo zahrnuto přes 1000 měst z 31 zemí Evropy, přičemž za nejhorší země z pohledu kvality ovzduší jsou označeny Polsko, sever Itálie a Česko (především Slezsko). Vůbec nejvíce předčasných úmrtí vzhledem k počtu obyvatel způsobí jemný prach (PM 2.5) ve městě Brescia na severu Itálie. Na druhém místě se umístilo město Bergamo opět na severu Itálie. Hned na třetím místě následuje Karviná. Z českých měst se dále v první desítce umístila také Ostrava a Havířov. Studie dále uvádí, že kdyby hodnoty prachu v těchto městech dosahovaly limitů stanovených WHO, počet předčasně zemřelých by se ročně snížil o 389 lidí. Další města z Česka se již vyskytují až od 50. místa. Studie dále hodnotí vliv oxidu dusičitého (NO2) na předčasná úmrtí. Zde je v čele statistik Madrid. Česká města se v první stovce vůbec nevyskytují. Obecně ovšem platí, že NO2 nemá takový výrazný vliv na předčasná úmrtí jako jemných prach.
Přehled 10 měst s největší úmrtností (relativně k velikosti měst) kvůli vysokým hodnotám jemného prachu v ovzduší (PM 2.5) v Evropské unii, zdroj: isglobalranking.org
Přehled 10 měst s největší úmrtností (relativně k velikosti měst) kvůli vysokým hodnotám jemného prachu v ovzduší (PM 2.5) v Česku, zdroj: isglobalranking.org
Zmíněná nejhorší města na severu Itálie Brescia a Bergamo byla také na jaře výrazně zasažena první vlnou pandemie koronaviru, která si zde vyžádala značné množství obětí. Ostatně studie již dlouho spojují nekvalitní ovzduší s vyšší úmrtností na koronavirus (Znečištěný vzduch významně zvyšuje počty obětí kor...).
