Země má za sebou nejteplejší léto od začátku měření (přesněji od roku 1880). To ale neznamená, že rekordně teplo bylo na celé planetě. Výrazně chladněji bylo totiž nad severním Atlantikem. Chladnější byl nejen vzduch, ale také povrch oceánu, a to v oblasti zhruba mezi 40. rovnoběžkou a Islandem (obr. 1).


Obr. 1: Rozdělení odchylek teploty podle percentilů do příslušných kategorií za leden až srpen 2015, Zdroj: NOAA

V současnosti v nejchladnějších místech teplotní odchylka od průměru přesahuje 2 °C. Vezme-li v úvahu poslední tři měsíce (obr. 2), platí, že pól studené vody se nachází zhruba podél 45. až 50. rovnoběžky severně od Azorských ostrovů.


Obr. 2: Průměrná odchylka povrchové teploty vody v severním Atlantiku za období od 1. července do 29. září 2015, Zdroj: NOAA

Severní Atlantik se přitom zvolna ochlazuje už od minulého roku. Pokud se podíváme na dlouhodobý trend obsahu tepla v horních 700 metrech mořské vody, zjistíme, že v Atlantiku se opravdu děje něco pozoruhodného. Zhruba od roku 2007 dochází k jasnému poklesu obsahu tepla, s čímž souvisí i ochlazování povrchové vrstvy vody.


Obr. 3: Měsíční odchylky obsahu tepla (GJ/m²) ve svrchních 700 metrech mořské vody severního Atlantiku (60-0 ° z.š., 30-65° s.d.). Tenká čára představuje měsíční průměry, tlustá čára pak 37měsíční klouzavý průměr, Zdroj: NOAA

Naskýtá se otázka, jaká je příčina ochlazování severního Atlantiku. Klimatologové nejsou úplně jednotní, nicméně jedno z možných vysvětlení spočívá ve zpomalení cirkulace v této části Atlantiku, kde dominantní úlohu hraje Golfský proud. Mořské proudy jsou záležitostí velmi citlivou na změnu teploty a slanosti vody. Za normálních okolností v severním Atlantiku studená slaná voda, která má větší hustotu a je tedy těžší, klesá do větší hloubky a je nahrazena teplejší vodou proudící z nižších zeměpisných šířek, tedy z jižnějších oblastí. Pokud ale vlivem vzestupu teplot vzduchu v Grónsku a Arktidě dojde ke zvýšení tání ledovců, dostává se velké množství sladké vody do severních částí Atlantiku. Tím pádem klesá salinita mořské vody v této oblasti a tato méně slaná studená voda, která je lehčí, neklesá do větších hloubek – výsledkem je právě zpomalení severoatlantické cirkulace včetně Golfského proudu.

Otázka je, jaký bude další vývoj s ohledem na pokračující globální oteplování – podle většiny studií by nemělo dojít k zeslabení oceánské cirkulace o víc než 30 % během tohoto století, úplný kolaps (tedy i zaniknutí Golfského proudu) je velmi nepravděpodobný. A důsledky na klima a počasí v Evropě? Očekává se oproti minulým letům menší ohřívání vzduchu, který proudí přes severní Atlantik do Evropy. To se projeví hlavně na Britských ostrovech, kde ostatně už letošní léto bylo podprůměrně chladné. Je možné, že vzhledem k menšímu teplotnímu kontrastu nad Atlantikem budou tlakové níže, které zde vznikají, o něco méně intenzivní. Určitý vliv by to mohlo mít i na dráhu tlakových níží. Nicméně přesné důsledky je v tuto chvíli poměrně obtížné odhadnout i s ohledem na to, že další vývoj této chladné anomálie není jednoduché předpovědět.

Závěrem jedna zajímavost, zatímco v severním Atlantiku je voda výrazně chladnější, než obvykle, v tropické oblasti severně od Baham naopak dosahuje rekordně vysokých hodnot – faktor, který přispěl k výraznému zesílení hurikánu Joaquin