Tlaková níže Nils přinesla mimořádně nízký tlak vzduchu
Nad územím České republiky se během čtvrtka projevila výrazná cyklonální situace, která vedla k mimořádně nízkým hodnotám přízemního tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře. Zejména v Čechách tlak klesl k hodnotám okolo 980 hPa, přičemž průměr přízemního tlaku vzduchu se pohybuje okolo 1013,25 hPa. Příčinou byla hluboká tlaková níže Nils, jejíž střed se nacházel nad Německem. Tato tlaková níže svým okrajem právě zasáhla i naše území.
Obr. 1 Poloha tlakové níže Nils nad Německem ve čtvrtek okolo 15 UTC, zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje polohu tlakové níže během čtvrtka nad Německem, přičemž ve středu této níže klesl tlak až k 976 hPa. Z obrázku je také patrné, že tlaková níže zasáhla naše území svým jihovýchodním okrajem, což znamená, že u nás už byl tlak nepatrně vyšší. V případě tlakových níží totiž platí, že nejnižší tlak se nachází v jejich středu. To dokládají i staniční měření v ČR, kde například v Plzni (Obr. 2) klesl tlak vzduchu během čtvrtečního odpoledne k 980 hPa (černá křivka v grafu). Podle ČHMÚ zde byly takto nízké hodnoty naposledy před více než 10 lety, a to 30. 1. 2015.
Obr. 2 Průběh meteorologických prvků v Plzni v posledních dnech. Tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře znázorňuje černá linie, zdroj: ČHMÚ
Důležité je poznamenat, že samotné mimořádně nízké hodnoty přízemního tlaku nejsou rozhodujícím faktorem pro vznik významných povětrnostních jevů. Rozhodující roli totiž nehrají konkrétní hodnoty tlaku, ale vlastnosti tlakových útvarů, zejména jejich fáze vývoje a vertikální struktura atmosféry. Významná je rovněž velikost teplotních gradientů vázaných na tlakovou níži a její interakce s orografií. V daném případě se hluboká tlaková níže sice vyznačovala nízkým středovým tlakem, avšak dynamicky se již nacházela ve fázi okludované cyklóny (bez výraznějších horizontálních teplotních gradientů), která obvykle není spojena s výraznějšími projevy počasí. Tyto slabší teplotní gradienty v tlakové níži ukazuje i rozložení teplot v tlakové hladině 850 hPa (přibližně 1,5 km; Obr. 3)
Obr. 3 Poloha tlakové níže Nils nad Německem ve čtvrtek okolo 15 UTC s polem teplot v tlakové hladině 850 hPa, zdroj: ventusky.com
Když se podíváme na další vývoj, tak tlaková níže se začala vyplňovat (centrální tlak začal růst) a přesouvat se nad Polsko. Aktuální hodnoty centrálního tlaku v tlakové níži se pohybují okolo 983 hPa, což je přibližně o 10 hPa více než včera. Naše území naopak začal ovlivňovat výběžek vyššího tlaku vzduchu od jihu až jihozápadu (Obr. 4), což je patrné i na vzestupu tlaku vzduchu na stanici v Plzni. Zajímavé je, že i tento výběžek je charakteristicky relativně nízkým tlakem vzduchu, jen okolo 995 hPa, což jsou stále podprůměrné hodnoty.
Obr. 4 Poloha tlakové níže Nils nad Polskem v pátek okolo 11 UTC, zdroj: ventusky.com
Obr. 1 Poloha tlakové níže Nils nad Německem ve čtvrtek okolo 15 UTC, zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje polohu tlakové níže během čtvrtka nad Německem, přičemž ve středu této níže klesl tlak až k 976 hPa. Z obrázku je také patrné, že tlaková níže zasáhla naše území svým jihovýchodním okrajem, což znamená, že u nás už byl tlak nepatrně vyšší. V případě tlakových níží totiž platí, že nejnižší tlak se nachází v jejich středu. To dokládají i staniční měření v ČR, kde například v Plzni (Obr. 2) klesl tlak vzduchu během čtvrtečního odpoledne k 980 hPa (černá křivka v grafu). Podle ČHMÚ zde byly takto nízké hodnoty naposledy před více než 10 lety, a to 30. 1. 2015.
Obr. 2 Průběh meteorologických prvků v Plzni v posledních dnech. Tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře znázorňuje černá linie, zdroj: ČHMÚ
Důležité je poznamenat, že samotné mimořádně nízké hodnoty přízemního tlaku nejsou rozhodujícím faktorem pro vznik významných povětrnostních jevů. Rozhodující roli totiž nehrají konkrétní hodnoty tlaku, ale vlastnosti tlakových útvarů, zejména jejich fáze vývoje a vertikální struktura atmosféry. Významná je rovněž velikost teplotních gradientů vázaných na tlakovou níži a její interakce s orografií. V daném případě se hluboká tlaková níže sice vyznačovala nízkým středovým tlakem, avšak dynamicky se již nacházela ve fázi okludované cyklóny (bez výraznějších horizontálních teplotních gradientů), která obvykle není spojena s výraznějšími projevy počasí. Tyto slabší teplotní gradienty v tlakové níži ukazuje i rozložení teplot v tlakové hladině 850 hPa (přibližně 1,5 km; Obr. 3)
Obr. 3 Poloha tlakové níže Nils nad Německem ve čtvrtek okolo 15 UTC s polem teplot v tlakové hladině 850 hPa, zdroj: ventusky.com
Když se podíváme na další vývoj, tak tlaková níže se začala vyplňovat (centrální tlak začal růst) a přesouvat se nad Polsko. Aktuální hodnoty centrálního tlaku v tlakové níži se pohybují okolo 983 hPa, což je přibližně o 10 hPa více než včera. Naše území naopak začal ovlivňovat výběžek vyššího tlaku vzduchu od jihu až jihozápadu (Obr. 4), což je patrné i na vzestupu tlaku vzduchu na stanici v Plzni. Zajímavé je, že i tento výběžek je charakteristicky relativně nízkým tlakem vzduchu, jen okolo 995 hPa, což jsou stále podprůměrné hodnoty.
Obr. 4 Poloha tlakové níže Nils nad Polskem v pátek okolo 11 UTC, zdroj: ventusky.com
