Středomoří hlásí extrémní vedra, tamní meteorologické ústavy vydávají nejvyšší výstrahy
Poslední týdny jsou v Česku ve znamení opakovaných přílivů teplého vzduchu od jihozápadu. Teplé, nebo spíš horké dny zažívají ale i obyvatelé jižních oblastí kontinentu a Středomoří, odkud k nám tento vzduch proudí. Především Pyrenejský poloostrov už řadu dní hlásí vysoké teploty, které často šplhají nad 40 °C. Do španělského národního rekordu 47,6 °C ze srpna 2021 sice ještě pár stupňů chybí, přesto jsou hlášeny denní rekordy.

Odpolední teploty ve Španělsku v úterý 11. července - na jihu země se na řadě stanic dostaly přes 40 °C, zdroj: ogimet.com
Z jihozápadní části Evropy se teď ale horký vzduch začíná přesouvat směrem k východu nad centrální Středomoří a Balkán. Souvisí to s rozšířením mohutné tlakové výše Cleon (označení zavedla jihovýchodní skupina meteorologických evropských služeb), která se vytvořila nad severní Afrikou a přilehlou oblastí západního Středomoří. Tato výše je vyplněna mimořádně teplým vzduchem, původem z rozpálených oblastí africké Sahary, který se vlivem intenzivního slunečního záření při jasném nebi a taky sestupných pohybů vlastních zmíněné tlakové výši dál prohřívá. Důsledkem je mimo jiné i extrémní vlna veder na severu Afriky, od Maroka po západní Libyi. Alžírské město Chief blízko pobřeží zaznamenalo v pondělí rekordně vysoké minimum 34,5 °C i maximum 48,3 °C, v Tunisku teplota vystoupila na 48,9 °C.
Na Balkáně sice tak teplo nebude, přesto maxima v Chorvatsku ve středu ojediněle vyšplhají až k 37 °C, u pobřeží bude kolem 35 °C. Pro lidi trávící zde dovolenou a obyvatele bez klimatizace ale budou podstatně horší noci, kdy minima zůstanou nad 20 °C, v oblasti Istrie nad 24 °C a u Splitu dokonce nad 26 °C! I to je důvod, proč tamní povětrnostní služba vydala výstrahu dokonce s nejvyšším, extrémním stupněm nebezpečí (viz meteoalarm.org). Ta platí i pro velkou část Srbska, kde středeční maxima dokonce můžou přesáhnout 38 °C. Ze západního a středního Balkánu se v následujících dnech velmi teplý vzduch dostane i do Rumunska a Bulharska, kde teploty taky výjimečně vystoupí k 38 až 40 °C. Ještě tepleji ale bude v Řecku, s maximy často mezi 37 a 44 stupni. I na ostrovech v Egejském moři, kde touto dobou naopak díky větrům meltemi panuje spíš příjemnější teplota, budou maxima šplhat často nad 35 °C. Situaci může lokálně navíc zhoršit působení fénu v závětří hor, který teplotu vytlačí ještě o pár stupňů výš. V severní polovině Balkánu se sice koncem pracovního týdne mírně ochladí, ale pak by se měly vysoké teploty zase vrátit a můžou dosahovat ještě vyšších hodnot než ve dnech následujících.

Varování před vysokými teplota na středu 12. července ve Středomoří - žlutě nízký stupeň, červeně nejvyšší stupeň, zdroj: meteoalarm.org

Předpověď pátečních maxim podle modelu ICON EU - i v Řecku se dostanou ke 40 °C, zdroj: ventusky.com
Velmi urputně pak rozpálený vzduch setrvá v oblasti mezi jižní Itálií, severní Afrikou a Baleárskými ostrovy. Zejména nad Sicílií a Sardinií se bude nacházet vzduch o 7 až 10 stupňů teplejší, než je v této roční době, tedy během vrcholícího léta, obvyklé. Mimo pobřežní oblasti přesáhnou v nížinách teploty často 40 °C (pro Sardinii například už aktuálně taky platí výstraha s nejvyšším stupněm nebezpečí). A v nejteplejších lokalitách se nejspíš dostanou i nad 45 °C. I zde může díky kopcovitému terénu lokální fénové proudění vést k dalšímu dodatečnému oteplení. Teplé budou taky noci – minima často neklesnou pod 25 °C. Čtyřicet stupňů je teplota, na kterou jsou obyvatelé jižní Itálie občas sice zvyklí, ale pokud se naplní současné prognózy, čeká některé regiony jižní Itálie, Sicílie a Sardinie 7 až 10 dnů (a to většinou souvisle) s maximy přes 40 °C!

Předpověď pondělních maxim podle modelu ICON - na některých místech v Itálii mohou vystoupit ke 40 °C, zdroj: ventusky.com
A navíc toto extrémně horké počasí bude prakticky beze srážek (pouze na Balkáně se projeví vliv zvlněné studené fronty, která ve středu a ve čtvrtek ovlivní počasí u nás) – kromě prohlubujícího se sucha to povede ke zvýšení rizika vzniku požárů na nejvyšší stupeň, který znamená velmi extrémní nebezpečí. Konec mimořádně horkého počasí se zde rýsuje až po 22. červenci.

Předpověď nebezpečí požárů pro centrální Středomoří podle evropského modelu ECMWF pro příští čtvrtek, zdroj: effis.jrc.ec.europa.eu

Odpolední teploty ve Španělsku v úterý 11. července - na jihu země se na řadě stanic dostaly přes 40 °C, zdroj: ogimet.com
Z jihozápadní části Evropy se teď ale horký vzduch začíná přesouvat směrem k východu nad centrální Středomoří a Balkán. Souvisí to s rozšířením mohutné tlakové výše Cleon (označení zavedla jihovýchodní skupina meteorologických evropských služeb), která se vytvořila nad severní Afrikou a přilehlou oblastí západního Středomoří. Tato výše je vyplněna mimořádně teplým vzduchem, původem z rozpálených oblastí africké Sahary, který se vlivem intenzivního slunečního záření při jasném nebi a taky sestupných pohybů vlastních zmíněné tlakové výši dál prohřívá. Důsledkem je mimo jiné i extrémní vlna veder na severu Afriky, od Maroka po západní Libyi. Alžírské město Chief blízko pobřeží zaznamenalo v pondělí rekordně vysoké minimum 34,5 °C i maximum 48,3 °C, v Tunisku teplota vystoupila na 48,9 °C.
Na Balkáně sice tak teplo nebude, přesto maxima v Chorvatsku ve středu ojediněle vyšplhají až k 37 °C, u pobřeží bude kolem 35 °C. Pro lidi trávící zde dovolenou a obyvatele bez klimatizace ale budou podstatně horší noci, kdy minima zůstanou nad 20 °C, v oblasti Istrie nad 24 °C a u Splitu dokonce nad 26 °C! I to je důvod, proč tamní povětrnostní služba vydala výstrahu dokonce s nejvyšším, extrémním stupněm nebezpečí (viz meteoalarm.org). Ta platí i pro velkou část Srbska, kde středeční maxima dokonce můžou přesáhnout 38 °C. Ze západního a středního Balkánu se v následujících dnech velmi teplý vzduch dostane i do Rumunska a Bulharska, kde teploty taky výjimečně vystoupí k 38 až 40 °C. Ještě tepleji ale bude v Řecku, s maximy často mezi 37 a 44 stupni. I na ostrovech v Egejském moři, kde touto dobou naopak díky větrům meltemi panuje spíš příjemnější teplota, budou maxima šplhat často nad 35 °C. Situaci může lokálně navíc zhoršit působení fénu v závětří hor, který teplotu vytlačí ještě o pár stupňů výš. V severní polovině Balkánu se sice koncem pracovního týdne mírně ochladí, ale pak by se měly vysoké teploty zase vrátit a můžou dosahovat ještě vyšších hodnot než ve dnech následujících.

Varování před vysokými teplota na středu 12. července ve Středomoří - žlutě nízký stupeň, červeně nejvyšší stupeň, zdroj: meteoalarm.org

Předpověď pátečních maxim podle modelu ICON EU - i v Řecku se dostanou ke 40 °C, zdroj: ventusky.com
Velmi urputně pak rozpálený vzduch setrvá v oblasti mezi jižní Itálií, severní Afrikou a Baleárskými ostrovy. Zejména nad Sicílií a Sardinií se bude nacházet vzduch o 7 až 10 stupňů teplejší, než je v této roční době, tedy během vrcholícího léta, obvyklé. Mimo pobřežní oblasti přesáhnou v nížinách teploty často 40 °C (pro Sardinii například už aktuálně taky platí výstraha s nejvyšším stupněm nebezpečí). A v nejteplejších lokalitách se nejspíš dostanou i nad 45 °C. I zde může díky kopcovitému terénu lokální fénové proudění vést k dalšímu dodatečnému oteplení. Teplé budou taky noci – minima často neklesnou pod 25 °C. Čtyřicet stupňů je teplota, na kterou jsou obyvatelé jižní Itálie občas sice zvyklí, ale pokud se naplní současné prognózy, čeká některé regiony jižní Itálie, Sicílie a Sardinie 7 až 10 dnů (a to většinou souvisle) s maximy přes 40 °C!

Předpověď pondělních maxim podle modelu ICON - na některých místech v Itálii mohou vystoupit ke 40 °C, zdroj: ventusky.com
A navíc toto extrémně horké počasí bude prakticky beze srážek (pouze na Balkáně se projeví vliv zvlněné studené fronty, která ve středu a ve čtvrtek ovlivní počasí u nás) – kromě prohlubujícího se sucha to povede ke zvýšení rizika vzniku požárů na nejvyšší stupeň, který znamená velmi extrémní nebezpečí. Konec mimořádně horkého počasí se zde rýsuje až po 22. červenci.

Předpověď nebezpečí požárů pro centrální Středomoří podle evropského modelu ECMWF pro příští čtvrtek, zdroj: effis.jrc.ec.europa.eu