Většinu Česka zasáhl silný vítr, na Sněžce přesáhl i 130 km/h
Naše území už několik dní ovlivňuje tlaková níže se středem nad Baltským mořem, případně jižní Skandinávií a kolem ní se k nám dostává chladnější vzduch původem ze Skandinávie. Tato tlaková níže dostala jméno Anna. Jedná se o relativně hlubokou tlakovou níži s nízkým centrálním tlakem vzduchu, což je jednou z příčin silného větru. V dnešním článku si vysvětlíme, jak tento vítr vzniká a proč se nejednalo o přímo orkán (byť to některá média zmiňovala).
Obr. 1 Průběh meteorologických prvků na stanici Sněžka , zdroj: ČHMÚ
Nejsilnější náraz větru byl dnes zaznamenán na Sněžce, a to přes 135 km/h okolo 14 hod (Obr. 1). Silný vítr se vyskytl i na ostatních horách, nárazy však nedosahovaly takových hodnot jako na Sněžce. Například na Pradědu dosahoval vítr v nárazech rychlosti okolo 85 km/h, na Lysé hoře v Beskydech okolo 62 km/h nebo na Klínovci okolo 75 km/h. Ačkoliv se jedná zejména na Sněžce o silné nárazy větru, nejde v tomto případě o orkán. Orkán je termín používaný pro velmi silný vítr s průměrnou rychlostí 118 km/h a více (to odpovídá 12. stupni Beaufortovy stupnice větru). Orkán tedy neurčujeme podle nárazů větru, ale podle jeho průměrné rychlosti. Průměrnou rychlost větru znázorňuje na Obr. 1 zelená křivka, jejíž nejvyšší hodnoty se pohybují okolo 95 km/h, což podle Beaufortovy stupnice odpovídá silné vichřici (89 až 102 km/h).
Nárazy větru (podle kterých orkán neurčujeme) představují krátkodobé zvýšení rychlosti větru nad hodnotu jeho desetiminutového průměru, trvající zpravidla několik sekund. Během nárazu může dojít i k dočasné změně směru proudění. Obvykle se uvažuje délka nárazu v rozmezí přibližně 1 až 20 sekund. Na Obr. 1 ukazuje nárazy větru hnědá křivka.
Obr. 2 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou v pátek odpoledne, zdroj: ventusky.com
Nyní se pojďme podívat, co je příčinou tohoto silného větru. Obr. 2 ukazuje rozložení tlakových útvarů nad Evropou v pátek odpoledne, kde je patrná hluboká tlaková níže se středem nad Baltským mořem, s centrálním tlakem vzduchu pod 980 hPa. Nad západní Evropou se zároveň nachází rozsáhlá oblast vyššího tlaku vzduchu a výběžek vyššího tlaku vzduchu, který se nachází nad Francií a zasahuje do Středozemního moře. Nad střední Evropou se tak vytváří výrazný horizontální tlakový gradient, tedy horizontální rozdíl v tlaku vzduchu mezi tlakovou níží a tlakovou výší, což je patrné z hustých izobar (černé čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu).
Důsledkem velkého rozdílu tlaku vzduchu mezi tlakovou níží a oblastí vyššího tlaku je vznik silného proudění v nižších (ale i vyšších) vrstvách troposféry, což se v podmínkách České republiky projevuje jako silný západní až jihozápadní vítr. V horských oblastech je vítr dále zesilován vlivem orografického zesílení proudění a menšího tření, proto zde dochází k nejvyšším nárazům, jak jsme mohli vidět na Sněžce.
Obr. 3 Předpověď nárazů větru na sobotní odpoledne (3. 1. 2025) , zdroj: ventusky.com
Čerstvé jihozápadní proudění očekáváme také v sobotu (Obr. 3; předpověď nárazů větru). Hlavně na horách na severu (v Krkonoších, Orlických horách a Hrubém Jeseníku) mohou nárazy větru přesáhnout 70 km/h. V dalších dnech se však bude tlaková níže nad Skandinávií vyplňovat, takže i horizontální tlakový gradient bude slábnout a postupně tak zeslábne i vítr.
Dodejme, že na horách dnes napadlo i větší množství nového sněhu. V Krkonoších i kolem 30 cm, v Jeseníkách, na Šumavě a v Jizerských horách od 10 do 20 cm, což v kombinaci se silným větrem vytvářelo závěje a horské cesty na hřebenech byly většinou neschůdné. Velké problémy byly hlášeny také v dopravě v horských oblastech hlavně v Krkonoších.
Obr. 1 Průběh meteorologických prvků na stanici Sněžka , zdroj: ČHMÚ
Nejsilnější náraz větru byl dnes zaznamenán na Sněžce, a to přes 135 km/h okolo 14 hod (Obr. 1). Silný vítr se vyskytl i na ostatních horách, nárazy však nedosahovaly takových hodnot jako na Sněžce. Například na Pradědu dosahoval vítr v nárazech rychlosti okolo 85 km/h, na Lysé hoře v Beskydech okolo 62 km/h nebo na Klínovci okolo 75 km/h. Ačkoliv se jedná zejména na Sněžce o silné nárazy větru, nejde v tomto případě o orkán. Orkán je termín používaný pro velmi silný vítr s průměrnou rychlostí 118 km/h a více (to odpovídá 12. stupni Beaufortovy stupnice větru). Orkán tedy neurčujeme podle nárazů větru, ale podle jeho průměrné rychlosti. Průměrnou rychlost větru znázorňuje na Obr. 1 zelená křivka, jejíž nejvyšší hodnoty se pohybují okolo 95 km/h, což podle Beaufortovy stupnice odpovídá silné vichřici (89 až 102 km/h).
Nárazy větru (podle kterých orkán neurčujeme) představují krátkodobé zvýšení rychlosti větru nad hodnotu jeho desetiminutového průměru, trvající zpravidla několik sekund. Během nárazu může dojít i k dočasné změně směru proudění. Obvykle se uvažuje délka nárazu v rozmezí přibližně 1 až 20 sekund. Na Obr. 1 ukazuje nárazy větru hnědá křivka.
Obr. 2 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou v pátek odpoledne, zdroj: ventusky.com
Nyní se pojďme podívat, co je příčinou tohoto silného větru. Obr. 2 ukazuje rozložení tlakových útvarů nad Evropou v pátek odpoledne, kde je patrná hluboká tlaková níže se středem nad Baltským mořem, s centrálním tlakem vzduchu pod 980 hPa. Nad západní Evropou se zároveň nachází rozsáhlá oblast vyššího tlaku vzduchu a výběžek vyššího tlaku vzduchu, který se nachází nad Francií a zasahuje do Středozemního moře. Nad střední Evropou se tak vytváří výrazný horizontální tlakový gradient, tedy horizontální rozdíl v tlaku vzduchu mezi tlakovou níží a tlakovou výší, což je patrné z hustých izobar (černé čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu).
Důsledkem velkého rozdílu tlaku vzduchu mezi tlakovou níží a oblastí vyššího tlaku je vznik silného proudění v nižších (ale i vyšších) vrstvách troposféry, což se v podmínkách České republiky projevuje jako silný západní až jihozápadní vítr. V horských oblastech je vítr dále zesilován vlivem orografického zesílení proudění a menšího tření, proto zde dochází k nejvyšším nárazům, jak jsme mohli vidět na Sněžce.
Obr. 3 Předpověď nárazů větru na sobotní odpoledne (3. 1. 2025) , zdroj: ventusky.com
Čerstvé jihozápadní proudění očekáváme také v sobotu (Obr. 3; předpověď nárazů větru). Hlavně na horách na severu (v Krkonoších, Orlických horách a Hrubém Jeseníku) mohou nárazy větru přesáhnout 70 km/h. V dalších dnech se však bude tlaková níže nad Skandinávií vyplňovat, takže i horizontální tlakový gradient bude slábnout a postupně tak zeslábne i vítr.
Dodejme, že na horách dnes napadlo i větší množství nového sněhu. V Krkonoších i kolem 30 cm, v Jeseníkách, na Šumavě a v Jizerských horách od 10 do 20 cm, což v kombinaci se silným větrem vytvářelo závěje a horské cesty na hřebenech byly většinou neschůdné. Velké problémy byly hlášeny také v dopravě v horských oblastech hlavně v Krkonoších.
