Výšková tlaková níže nad východním Středomořím přinesla do Řecka extrémní srážky
Silné bouřky a přívalové deště zasáhly v úterý 13. a ve středu 14. října rozsáhlé oblasti Řecka. Největší problémy hlásily Rhodos, Severní Sporady, ostrov Evia a okolí Athén. Prudké lijáky způsobily bleskové povodně, zaplavily silnice, domy i obchody a na některých místech narušily dopravu. Situaci komplikoval také silný vítr s nárazy přesahujícími v některých oblastech 100 km/h. Řecká meteorologická služba vydala pro několik regionů nejvyšší, červený stupeň výstrahy. Mimořádnou intenzitu srážek dokládají údaje meteorologické sítě Národní observatoře v Athénách. Na Rhodu spadlo během pouhých šesti a půl hodiny přibližně 202 mm srážek, zatímco na stanici Steni na ostrově Evia dosáhl celkový úhrn za úterý a středu 295 mm. Vysoké úhrny zaznamenaly také další oblasti středního Řecka, Severních Sporad a Chalkidiki. Pro představu, úhrn kolem 200 mm odpovídá 200 litrům vody na metr čtvereční. Pokud takové množství srážek spadne během krátké doby, může výrazně překročit schopnost krajiny i městské infrastruktury vodu odvádět.
Obr. 1 Rozložení srážek nad jihovýchodní Evropou ve středu 14. 10. 2026 ráno, zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje rozložení srážek v oblasti jihovýchodní Evropy ve středu nad ránem, ze kterého je patrné, že nejintenzivnější srážky byly ve východních částech Řecka, ale také v pobřežních oblastech Turecka. Nyní se pojďme podívat detailněji na meteorologickou situaci, která k těmto intenzivním srážkám vedla. Obr. 2 ukazuje rozložení tlakových útvarů ve vyšších vrstvách troposféry (přibližně ve výšce 5,5 km). Tyto talkové útvary vyjadřujeme zjednodušeně řečeno pomocí geopotenciální výšky. Nad Řeckem je patrná výšková brázda nižšího tlaku vzduchu, která se oddělila od hlavního západního proudění. To se nachází na severní a severovýchodní Evropou. Pokud se pak cirkulace uzavře, tak hovoříme o výškové tlakové níži, kterou označujeme jako cut-off low, což by se dalo volně do češtiny přeložit jako "odstřižená tlaková níže" (tento termín se však nepoužívá).
Obr. 2 Rozložení výškových tlakových útvarů v tlakové hladině 500 hPa (cca 5,5 km) nad Evropou ve středu 14. 10. 2026 ráno, zdroj: ventusky.com
Proces vzniku této tlakové níže začíná prohlubováním Rossbyho vln v západním proudění, při němž se studený vzduch z vyšších zeměpisných šířek dostává na jih (Obr. 3 vlevo nahoře). Pokud se vlna dostatečně vychýlí a uzavře, část cirkulace se oddělí od hlavního proudění a vytvoří samostatný útvar se studeným vzduchem ve vyšších vrstvách atmosféry (Obr. 3 vpravo nahoře a vlevo dole). Ten se často pohybuje jen pomalu, případně zůstává několik dní téměř na místě. V tomto případě je nad východním Středomořím patrné výrazné vyklenutí proudění směrem na jih, což přivádí chladnější vzduch ve výšce nad oblast stále relativně teplého moře. V konečném stádiu pak cut off low splyne se západní prouděním nebo se vyplní (Obr. 3 vpravo dole).
Obr. 3 Schéma vývoje cut off low, zdroj: idlcc.fc.ul.pt
Silné deště nad jihovýchodní Evropou pak byly způsobeny právě kombinací studeného vzduchu ve vyšších hladinách a teplého, vlhkého vzduchu v oblasti Středomoří. To vytváří podmínky pro vznik intenzivních srážek, protože výrazný teplotní rozdíl s výškou podporuje instabilitu atmosféry, a tím i výstupné proudy, které vynášejí vlhký vzduch do vyšších vrstev atmosféry. To vede ke kondenzaci vodní páry a k vzniku mohutné (často i bouřkové) oblačnosti. Pokud se navíc níže pohybuje pomalu, mohou se jednotlivé bouřky opakovaně vytvářet nad stejnými oblastmi nebo přes ně přecházet jedna za druhou. Srážky se tak v daném místě postupně sčítají a během několika hodin mohou dosáhnout mimořádných úhrnů. V členitém terénu řeckých ostrovů se navíc může uplatnit zesílení výstupných pohybů vlivem orografie.
Obr. 1 Rozložení srážek nad jihovýchodní Evropou ve středu 14. 10. 2026 ráno, zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje rozložení srážek v oblasti jihovýchodní Evropy ve středu nad ránem, ze kterého je patrné, že nejintenzivnější srážky byly ve východních částech Řecka, ale také v pobřežních oblastech Turecka. Nyní se pojďme podívat detailněji na meteorologickou situaci, která k těmto intenzivním srážkám vedla. Obr. 2 ukazuje rozložení tlakových útvarů ve vyšších vrstvách troposféry (přibližně ve výšce 5,5 km). Tyto talkové útvary vyjadřujeme zjednodušeně řečeno pomocí geopotenciální výšky. Nad Řeckem je patrná výšková brázda nižšího tlaku vzduchu, která se oddělila od hlavního západního proudění. To se nachází na severní a severovýchodní Evropou. Pokud se pak cirkulace uzavře, tak hovoříme o výškové tlakové níži, kterou označujeme jako cut-off low, což by se dalo volně do češtiny přeložit jako "odstřižená tlaková níže" (tento termín se však nepoužívá).
Obr. 2 Rozložení výškových tlakových útvarů v tlakové hladině 500 hPa (cca 5,5 km) nad Evropou ve středu 14. 10. 2026 ráno, zdroj: ventusky.com
Proces vzniku této tlakové níže začíná prohlubováním Rossbyho vln v západním proudění, při němž se studený vzduch z vyšších zeměpisných šířek dostává na jih (Obr. 3 vlevo nahoře). Pokud se vlna dostatečně vychýlí a uzavře, část cirkulace se oddělí od hlavního proudění a vytvoří samostatný útvar se studeným vzduchem ve vyšších vrstvách atmosféry (Obr. 3 vpravo nahoře a vlevo dole). Ten se často pohybuje jen pomalu, případně zůstává několik dní téměř na místě. V tomto případě je nad východním Středomořím patrné výrazné vyklenutí proudění směrem na jih, což přivádí chladnější vzduch ve výšce nad oblast stále relativně teplého moře. V konečném stádiu pak cut off low splyne se západní prouděním nebo se vyplní (Obr. 3 vpravo dole).
Obr. 3 Schéma vývoje cut off low, zdroj: idlcc.fc.ul.pt
Silné deště nad jihovýchodní Evropou pak byly způsobeny právě kombinací studeného vzduchu ve vyšších hladinách a teplého, vlhkého vzduchu v oblasti Středomoří. To vytváří podmínky pro vznik intenzivních srážek, protože výrazný teplotní rozdíl s výškou podporuje instabilitu atmosféry, a tím i výstupné proudy, které vynášejí vlhký vzduch do vyšších vrstev atmosféry. To vede ke kondenzaci vodní páry a k vzniku mohutné (často i bouřkové) oblačnosti. Pokud se navíc níže pohybuje pomalu, mohou se jednotlivé bouřky opakovaně vytvářet nad stejnými oblastmi nebo přes ně přecházet jedna za druhou. Srážky se tak v daném místě postupně sčítají a během několika hodin mohou dosáhnout mimořádných úhrnů. V členitém terénu řeckých ostrovů se navíc může uplatnit zesílení výstupných pohybů vlivem orografie.
