Západní Středomoří se v těchto dnech potýká s výrazným zhoršením počasí. Silné bouřky doprovázené intenzivními srážkami zasáhly nejprve části Španělska, kde během krátké doby napršely desítky milimetrů vody a na některých místech už došlo k lokálním záplavám. Nepříznivé počasí přitom ještě nekončí a v dalších dnech se bude postupně přesouvat směrem na severovýchod. Největší pozornost nyní směřuje k jižní Francii, zejména k oblasti Cévennes, kde se očekávají mimořádně vydatné srážky. V některých lokalitách mohou bouřkové systémy opakovaně přinášet velmi intenzivní déšť a podle některých modelů zde může spadnout do čtvrtku i několik stovek milimetrů vody (Obr. 1 a 4). Riziko bleskových povodní se proto týká nejen horských oblastí, ale také hustěji osídlených částí Provence a okolí dolního toku Rhôny. Situaci navíc komplikuje nadprůměrně teplé Středozemní moře, které dodává vznikajícím bouřkám značné množství vlhkosti. V dnešním článku se na tuto situaci podíváme podrobněji.


Obr. 1 Předpokládaný úhrn srážek do čtvrtečního večera (1. října 2026), zdroj: ventusky.com

Na severovýchodě Španělska a dále při pobřeží Francie budou během dneška a následujících dnů (přibližně až do čtvrtku) panovat velmi příznivé podmínky pro rozvoj silných (a hlavně na srážky bohatých) bouřek. Od moře bude do oblasti proudit teplý, velmi vlhký a zároveň instabilní vzduch, který bude podporovat vznik konvekce. Významnou roli přitom hraje silnější jižní proudění ve spodních vrstvách atmosféry, které označujeme jako low-level jet (Obr. 2). To přivádí další vlhkost nad pevninu a zároveň se může v průběhu dne měnit jeho směr. Nebezpečí spočívá především v tom, že bouřky nemusí oblastí pouze rychle projít. Proudění a sbíhání větru u pobřeží (konvergence) vytvářejí podmínky pro jejich opakovaný vznik na podobných místech. Jednotlivé bouřky se tak mohou přesouvat přes stejné oblasti jedna za druhou a během relativně krátké doby přinést velmi vysoké úhrny srážek. Tento jev, označovaný jako train effect, výrazně zvyšuje riziko přívalových povodní. Atmosféra má navíc k dispozici značné množství energie pro vznik konvekce, přičemž hodnoty CAPE dosahují kolem 2000 J/kg.


Obr. 2 Silnější proudění ze Středozemního moře nad pevninu v úterý (29. 9. 2026) k večeru, zdroj: ventusky.com

Jeden z faktorů, který může srážky dále zesilovat, představuje mechanismus teplého deště. V mimořádně vlhkém vzduchu mohou v oblaku vznikat velké koncentrace drobných vodních kapek, přičemž některé z nich postupně narůstají do větších rozměrů. Větší kapky padají rychleji než menší a při svém pádu je proto mohou zachycovat. Pokud při vzájemné srážce dojde ke spojení kapek, vzniká kapka ještě větší. Tento proces se označuje jako koalescence (konkrétně gravitační) a může vést k velmi rychlému růstu kapek až do velikosti, při které již vypadávají z oblaku jako déšť. Právě vysoký obsah vody v oblaku a účinná koalescence mohou přispět k vysoké intenzitě srážek. V nejsilnějších bouřkách tak mohou hodinové úhrny dosahovat 40 až 80 milimetrů, lokálně i více než 100 milimetrů. Celkové úhrny potom za středu a čtvrtek mohou dosahovat ojediněle 300 až 500 mm a vést k výrazným povodním.


Hned čtyři regionální modely v oblasti čekají extrémní srážky - za středu a čtvrtek zde může spadnout 300 až 500 mm srážek, zdroj: ventusky.com

K výrazné intenzitě srážek přispívá také nadprůměrně teplé Středozemní moře (Obr. 3). Teplejší hladina podporuje větší výpar, a do atmosféry se tak dostává více vodní páry, která následně vede k intenzivnější konvekci. V kombinaci s advekcí vlhkého vzduchu od jihu tak vznikají podmínky pro velmi vydatné srážky. Aktuální údaje (Obr. 3) ukazují, že Středomoří je i na konci září výrazně teplejší než obvykle, v oblasti západního Středomoří jsou odchylky od normálu dokonce až o 4 °C vyšší.


Obr. 3 Anomálie povrchové teploty Středozemního moře pro 28. 9. 2026, zdroj: cosmo.icm.csic.es