Meteorologické stanice - dělení a význam
Pod pojmem meteorologická stanice se v meteorologickém slovníku skrývá tato definice: Místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých mezinárodních nebo vnitrostátních postupů. Jedná se tedy o místo, kde se pozorují určité meteorologické prvky a veličiny v daném čase pozorování, které se kódují do předem dohodnutých zpráv a ty se posléze odesílají do vnitrostátní či mezinárodní výměny. Ze získaných dat se pak vykreslují synoptické mapy, výškové mapy, aerologické diagramy a mnoho dalších výstupů, dále pak informace vstupují do numerických modelů a slouží jako podklady ke tvorbě předpovědí. Právě čím hustší je síť meteorologických stanic, tím přesnější předpověď numerický model vypočte.
Meteorologická pozorování
Meteorologická pozorování spočívají v měření teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, atmosférického tlaku, délky slunečního svitu, srážek, výšky sněhové pokrývky, rychlosti a směru větru, dohlednosti, sledování oblačnosti, bouřek či dalších jevů, které mohou být různé podle specializace. K měření těchto jevů a prvků slouží celá řada přístrojů, z nichž mnohé mají speciální název, případně některé jevy určuje pozorovatel. V dnešní době, kdy světu vládnou výpočetní technologie, se však mnoho veličin přestalo odečítat lidským okem a zapisovat do deníků, jako tomu bývalo v minulosti. Jsou měřeny automaticky, automaticky se také odesílají (například teplota vzduchu). Daná meteorologická stanice by také měla být postavena tak, aby byla reprezentativní pro své okolí a aby byla co nejméně ovlivněna rušivými vlivy. Nevhodné je například umístit observatoř uprostřed panelového sídliště, kde je proudění větru zástavbou výrazně ovlivněno. Provozovatelem většiny meteorologických stanic na našem území je Český hydrometeorologický ústav.
Nejstarší meteorologická stanice na našem území
Již s vývojem prvních meteorologických tezí přišla nutnost měřit meteorologické veličiny. Nejstarší česká meteorologická observatoř u nás se nachází v Praze Klementinu, přičemž stanice zahájila pravidelná měření roku 1752. Dříve samozřejmě existovala i jiná měření, ale ta nebyla úplná anebo jejich existence není plně dokázána. Ani v Klementinu neměli vždy kompletní data, za počátek klementinské řady je považován rok 1775.
Dělení meteorologických stanic
Každá stanice může plnit úkoly různého odborného zaměření a rozsahu. Meteorologické stanice lze dělit:
Mapa různých typů meteorologických stanic v České republice barevně rozdělena dle převažujícího zaměření pracoviště (zobrazeny jen ty nejvýznamnější), zdroj: ČHMÚ (upravil In-počasí)
Synoptické stanice
Synoptické stanice, kde se provádějí běžná měření, slouží pro přehled aktuálního počasí a vypracovávání předpovědí. Právě synoptické stanice disponují špičkovým vybavením, lidskou obsluhou a zpravidla i dlouhou dobou pozorování. V Česku je jich 18. Data jsou téměř v reálném čase k dispozici celému světu.
Observatoře
Dalšími stanicemi jsou observatoře, kde se vedle meteorologických měření zpravidla provádí další specializovaná měření nebo výzkum, například zabezpečují provoz jaderných elektráren po stránce meteorologických měření (Temelín, Dukovany), provádí solární měření (Hradec Králové), zaměřují se na agrometeorologii a fenologii (Doksany) nebo vypouští meteorologický balón (Prostějov, Praha Libuš). Meteorologický balón má pod sebou sondu a ta při stoupání vzhůru zaznamenává například teplotu či směr a rychlost větru (jedná se o tzv. aerologická měření). S ohledem na svoji nákladnost se tato měření provádí jen 3x denně v termínech 02:00, 08:00 a 14:00 letního času.
Letecké stanice
Důležitou roli hrají i letecké stanice, které například předávají informace potřebné k hlášení pilotům letadel o stavu i pravděpodobném vývoji počasí. Umístěny jsou na letištích (Brno - Tuřany, Praha - Ruzyně, Ostrava - Mošnov, Holešov, Karlovy Vary nebo Liberec).
Observatoře, synoptické a letecké stanice jsou někdy souhrnně označovány jako profesionální stanice, protože často poskytují měření celé řady veličin na nejvyšší úrovni.
Klimatologické stanice
Dále jsou důležité klimatologické stanice, jež jsou zapotřebí pro analýzy klimatu, různé typizace počasí nebo pozorují pouze jeden prvek (například srážkoměrné). Klimatologických stanic, které měří většinu důležitých meteorologických prvků, je v Česku přes 150 (zobrazit mapu). Nejvíce je ovšem srážkoměrných stanic. Jejich počet přesahuje 600 (zobrazit mapu), ale naprostá většina těchto stanic zatím nebyla automatizována.
Srážkoměrná stanice na Šumavě, která umožňuje měřit srážky
Agrometeorologické stanice
Agrometeorologické (zemědělsko-meteorologické) stanice jsou zapotřebí zejména pro zemědělce, protože měří například i teplotu půdy v různých hloubkách.
Silniční stanice
Silniční stanice, jak už název napovídá, provádí měření poblíž silnic a následně mohou řidiče varovat například před tvorbou námrazy. Především ovšem slouží silničářům, kteří podle nich v zimě udržují komunikace sjízdné.
Soukromé stanice
V neposlední řadě bychom neměli zapomenout zmínit se o soukromých stanicích, protože plní taktéž svůj nezastupitelný informační účel při sdělování aktuálního počasí pro širokou veřejnost. Tyto stanici si zřizují podniky nebo sami lidé. Kvalita měření se může odlišovat na jednotlivých stanicích.
Meteorologická bóje v Atlantském oceánu během opravy Zdroj: Wikipedia
Meteorologická pozorování
Meteorologická pozorování spočívají v měření teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, atmosférického tlaku, délky slunečního svitu, srážek, výšky sněhové pokrývky, rychlosti a směru větru, dohlednosti, sledování oblačnosti, bouřek či dalších jevů, které mohou být různé podle specializace. K měření těchto jevů a prvků slouží celá řada přístrojů, z nichž mnohé mají speciální název, případně některé jevy určuje pozorovatel. V dnešní době, kdy světu vládnou výpočetní technologie, se však mnoho veličin přestalo odečítat lidským okem a zapisovat do deníků, jako tomu bývalo v minulosti. Jsou měřeny automaticky, automaticky se také odesílají (například teplota vzduchu). Daná meteorologická stanice by také měla být postavena tak, aby byla reprezentativní pro své okolí a aby byla co nejméně ovlivněna rušivými vlivy. Nevhodné je například umístit observatoř uprostřed panelového sídliště, kde je proudění větru zástavbou výrazně ovlivněno. Provozovatelem většiny meteorologických stanic na našem území je Český hydrometeorologický ústav.
Nejstarší meteorologická stanice na našem území
Již s vývojem prvních meteorologických tezí přišla nutnost měřit meteorologické veličiny. Nejstarší česká meteorologická observatoř u nás se nachází v Praze Klementinu, přičemž stanice zahájila pravidelná měření roku 1752. Dříve samozřejmě existovala i jiná měření, ale ta nebyla úplná anebo jejich existence není plně dokázána. Ani v Klementinu neměli vždy kompletní data, za počátek klementinské řady je považován rok 1775.
Dělení meteorologických stanic
Každá stanice může plnit úkoly různého odborného zaměření a rozsahu. Meteorologické stanice lze dělit:
- Podle zaměření pracoviště – meteorologické stanice synoptické, klimatologické, speciální (observatoře), letecké, agrometeorologické a silniční
- Podle umístění - pozemní, námořní a letounové
- Podle charakteru získávání dat – přízemní a aerologické (měří ve volné atmosféře)
- Podle stupně součinnosti s člověkem - automatické a s lidskou obsluhou.
Meteorologické stanice podle zaměření pracoviště
Mapa různých typů meteorologických stanic v České republice barevně rozdělena dle převažujícího zaměření pracoviště (zobrazeny jen ty nejvýznamnější), zdroj: ČHMÚ (upravil In-počasí)
Synoptické stanice
Synoptické stanice, kde se provádějí běžná měření, slouží pro přehled aktuálního počasí a vypracovávání předpovědí. Právě synoptické stanice disponují špičkovým vybavením, lidskou obsluhou a zpravidla i dlouhou dobou pozorování. V Česku je jich 18. Data jsou téměř v reálném čase k dispozici celému světu.
Observatoře
Dalšími stanicemi jsou observatoře, kde se vedle meteorologických měření zpravidla provádí další specializovaná měření nebo výzkum, například zabezpečují provoz jaderných elektráren po stránce meteorologických měření (Temelín, Dukovany), provádí solární měření (Hradec Králové), zaměřují se na agrometeorologii a fenologii (Doksany) nebo vypouští meteorologický balón (Prostějov, Praha Libuš). Meteorologický balón má pod sebou sondu a ta při stoupání vzhůru zaznamenává například teplotu či směr a rychlost větru (jedná se o tzv. aerologická měření). S ohledem na svoji nákladnost se tato měření provádí jen 3x denně v termínech 02:00, 08:00 a 14:00 letního času.
Letecké stanice
Důležitou roli hrají i letecké stanice, které například předávají informace potřebné k hlášení pilotům letadel o stavu i pravděpodobném vývoji počasí. Umístěny jsou na letištích (Brno - Tuřany, Praha - Ruzyně, Ostrava - Mošnov, Holešov, Karlovy Vary nebo Liberec).
Observatoře, synoptické a letecké stanice jsou někdy souhrnně označovány jako profesionální stanice, protože často poskytují měření celé řady veličin na nejvyšší úrovni.
Klimatologické stanice
Dále jsou důležité klimatologické stanice, jež jsou zapotřebí pro analýzy klimatu, různé typizace počasí nebo pozorují pouze jeden prvek (například srážkoměrné). Klimatologických stanic, které měří většinu důležitých meteorologických prvků, je v Česku přes 150 (zobrazit mapu). Nejvíce je ovšem srážkoměrných stanic. Jejich počet přesahuje 600 (zobrazit mapu), ale naprostá většina těchto stanic zatím nebyla automatizována.
Srážkoměrná stanice na Šumavě, která umožňuje měřit srážky
Agrometeorologické stanice
Agrometeorologické (zemědělsko-meteorologické) stanice jsou zapotřebí zejména pro zemědělce, protože měří například i teplotu půdy v různých hloubkách.
Silniční stanice
Silniční stanice, jak už název napovídá, provádí měření poblíž silnic a následně mohou řidiče varovat například před tvorbou námrazy. Především ovšem slouží silničářům, kteří podle nich v zimě udržují komunikace sjízdné.
Soukromé stanice
V neposlední řadě bychom neměli zapomenout zmínit se o soukromých stanicích, protože plní taktéž svůj nezastupitelný informační účel při sdělování aktuálního počasí pro širokou veřejnost. Tyto stanici si zřizují podniky nebo sami lidé. Kvalita měření se může odlišovat na jednotlivých stanicích.
Meteorologické stanice podle umístění
Další důležité dělení stanic je dle polohy. Nejvíce rozšířené jsou pozemní stanice, které běžně známe - ty mohou být například na letišti či v meteorologické zahrádce. Pak to jsou stanice námořní, které bývají umístěny na různých bójkách nebo přímo na lodích, v neposlední řadě také letounové, nacházející se na samotných letounech. Všechny stanice na mořích a letadlech poskytují důležité údaje pro numerické modely, neboť pokrytí těchto oblastí je velmi řídké a každý další údaj zpřesňuje předpověď.Meteorologická bóje v Atlantském oceánu během opravy Zdroj: Wikipedia
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
