Je tu listopad a to znamená poslední měsíc podzimu, alespoň toho meteorologického. A to taky znamená, že se stále více lidí ptá, jaká bude blížící se zima. Nutno říct, že některé sdělovací prostředky a internetové stránky se už v minulých dnech či týdnech skoro předhánějí tu s katastrofickými scénáři, počítajícími s extrémně tuhou zimou (prý podle meteorologů britských, ruských, francouzských a amerických), tu naopak s navzájem rozporuplnými předpověďmi vycházejícími z lidových a ne vždy na reálném základě podložených pranostik. Podle fauny nás prý čeká zima tuhá, protože je hodně žaludů a zvířata si už v říjnu dělali velké zásoby tuku. Nechme teď stranou to, jak moc dobře jsou zvířata schopna předpovědět dlouhodobý vývoj počasí, a podívejme se, co o budoucí zimě říkají dostupné meteorologické modely.

Tak tedy můžeme nahlédnout na několik dlouhodobých předpovědí, které jsou teď pro Evropu dostupné. Například britská povětrnostní služba zveřejnila poslední předpověď v říjnu. Je ve formě pravděpodobnosti výskytu teplotně normální, nadnormální a podnormální zimy (obr. 1, srovnání je s obdobím 1996 až 2009) a to tak, že každé kategorii je přiřazeno procento pravděpodobnosti tak, aby součet za všechny tři dal 100 procent. Největší pravděpodobnost podle této předpovědi je, že nadcházející zima bude teplotně nadnormální (40 až 60 procent), to, že by zima byla teplotně normální nebo podnormální je vždy pravděpodobné jen z 20 až 30 procent. Správná interpretace není taková, že by nemohla být zima studenější, nicméně je to mnohem méně pravděpodobné než to, že zima bude teplejší.


Obr. 1: Pravděpodobnostní předpověď teplot pro zimu (první obrázek pravděpodobnost teplotně nadprůměrného období, druhý teplotně průměrného a dole teplotně podprůměrného období prosinec 2014 až únor 2015), zdroj: metoffice.gov.uk

Dále můžeme nahlédnout na předpověď Klimatického předpovědního centra americké organizace NOAA (Climate Forecasting System, Předpovědní klimatický systém). V tomto případě centrum zveřejňuje přímo předpověď různých prvků, nejen teploty, a k dispozici jsou vždy tři varianty předpovědi pro každé období – liší se od sebe tím, které desetidenní období předchozího měsíce se použije jako vstup pro následující výpočet. Poslední předpověď byla spočtena 6. listopadu a ve srovnání s obdobím 1999 až 2010 by všechny tři měsíce měly v prostoru střední Evropy být teplejší než je průměr za zmíněné roky (na obr. 2 jsou znázorněny předpovědi vycházející z období od 26. října do 5. listopadu). Všechny tři měsíce by měly podle tohoto běhu model být o 1 až 2 °C teplejší.


Obr. 2: Předpověď odchylky teploty pro jednotlivé měsíce podle modelu CFS, zdroj: NOAA

Pokud jde o srážky, jejich předpověď je obecně poněkud méně úspěšná, nicméně model CFS počítá hlavně v prosinci s nadprůměrným množstvím srážek, v lednu a únoru by jich mělo být spíš obvyklé množství.

Celkově tedy tyto dva globální předpovědní systémy s žádnou extrémně studenou zimou ve střední Evropě nepočítají, sice to neznamená, že nemůže přijít, nicméně šíření takových téměř poplašných zpráv není v tuto chvíli úplně v pořádku. Ostatně připomeňme, že i loni se objevovaly zprávy o tom, že zima bude velmi tuhá – nakonec jsme měli zimu, která byla všechno jen ne tuhá.

Závěrem je nutné zdůraznit, že úspěšnost sezónních předpovědí je samozřejmě podstatně menší ve srovnání s obvyklými předpověďmi počasí na následující dny. Zpravidla se jedná o 60 až 70 procent. Současně je nutné tyto předpovědi chápat pouze jako jakési vyjádření převažujícího charakteru daného období jako celku. Jinými slovy, v jednotlivých dnech může být počasí výrazně odlišné – i v teplotně nadprůměrné zimě není vyloučena vlna arktických mrazů a sněhová kalamita.


To, že se zatím předpověď na zimu jeví jako teplotně nadprůměrná, ještě neznamená, že nás v některých dnech nepotrápí přívaly sněhu nebo přechodně silné mrazy, autor: Petr