Družicová meteorologie
K tomu, aby si člověk mohl udělat dobrou představu o počasí nestačí jen pozemní pozorování. Zapotřebí je podívat se na řadu dalších pomocníků, mezi které můžeme mimo jiné zařadit i družicové snímky.
Satelitní snímky
Snímky z geostacionárních družic zpracované ČHMÚ. Vyberte typ produktu, oblast a čas, případně obec pro Česko.
Barevné zvýraznění typů vzduchových hmot a struktury oblačnosti. Hodí se pro rychlou orientaci, kde proudí suchý vzduch (tmavě fialová), kde je vysoká oblačnost (bílá nebo šedá) nebo vlhkost (žlutá až červená) ve vyšších vrstvách. Často pomůže odhalit rozhraní vzduchových hmot. V kombinaci s animací snadno uvidíte postup front nebo níží.
Infračervený kanál (≈10,8 µm). Zobrazuje teplotu vrcholků oblačnosti, takže funguje ve dne i v noci. Světlejší odstíny značí chladnější (vyšší) oblačnost, tmavší odstíny teplejší (nižší) vrstvy nebo povrch. Vysoká / studená oblačnost je výraznější, nízká oblačnost bývá méně kontrastní. Skvělé pro sledování bouřek a konvekce v noci. Studenější vrcholy obvykle značí vyšší oblaka.
Brightness temperature (jasová teplota) pro IR 10.8. Podobné jako IR 10.8, ale s důrazem na teplotní škálu, která je přidána od modré po červenou pro teploty od 240 K (-33 °C) do 200 K (-73 °C) – užitečné pro odhad výšky a intenzity konvekce (bouřkových vrcholů). Čím nižší teplota (červená), tím zpravidla vyšší vrchol oblačnosti. Pomáhá rychle rozlišit slabší přeháňky od výrazných bouřek.
Vodní pára (≈6,2 µm). Zvýrazňuje vlhkost a proudění v horní části troposféry v hladinách 400 až 300 hPa (10 km). Je zde patrné tryskové proudění a výborný je pro čtení dynamiky atmosféry. Tmavé odstíny odpovídají suché a bezoblačné horní vrstvě troposféry. Čím světlejší odstín, tím více vodní páry tato vrstva obsahuje. Nízká a střední oblačnost nebo mlhy se v tomto kanálu neukazují. Patrná je zde jen vysoká oblačnost a vrcholy bouřkových oblaků.
Kombinovaná vrstva, která ve dne používá viditelný kanál (oblačnost tak, jak je vidět z vesmíru), v noci se automaticky přepne na noční kompozit, aby byl snímek čitelný i po setmění. V noci je potom žlutě nízká oblačnost, tmavě vysoká a růžově je zemský povrch. Je to nejuniverzálnější volba pro běžné sledování oblačnosti během dne.
Celodenní mikrofyzikální produkt kombinující informace z termálních kanálů (IR 12.0 − IR 8.7). Bouřková oblačnost je na snímku zobrazena tmavě červeně, cirry tmavě modře, střední a nízká oblačnost okrově, nejnižší oblačnost přechází až do zelena. Terén je podle teploty zobrazen růžově nebo modře, vodní hladina modře.
-
O satelitu
Geostacionární meteorologické družice obíhají Zemi ve výšce přibližně 36 000 km nad rovníkem a pohybují se stejnou úhlovou rychlostí jako rotace Země. Díky tomu visí stále nad stejným místem a nepřetržitě sledují stejnou oblast (viz článek). To umožňuje velmi časté snímkování počasí – typicky v intervalu několika minut – a detailní sledování vývoje oblačnosti, bouřek, mlh nebo frontálních systémů.
Geostacionární družice pořizují snímky v různých spektrálních pásmech, zejména ve viditelné oblasti a v infračerveném záření. Viditelné snímky jsou vhodné hlavně ve dne a ukazují strukturu oblačnosti podobně jako lidské oko, zatímco infračervené snímky umožňují sledovat teplotu oblaků i zemského povrchu ve dne i v noci. Díky tomu lze odhadovat výšku oblaků, intenzitu bouřkové činnosti, šíření saharského prachu nebo výskyt nízké oblačnosti a mlh (viz nápověda). Snímky z geostacionárních družic tak patří mezi klíčová data pro krátkodobou předpověď počasí.
Zdroj originálních dat z geostacionárních družic Meteosat je EUMETSAT a zde uvedené snímky zpracovává ČHMÚ a nabízí přes Otevřená data. Podléhají licenci CC BY 4.0.
Satelitní snímky dostupné pro celý svět (nejen z družic Meteosat, ale i z družic GEOS nebo Himawari) jsou k dispozici na Ventusky.
Více informací o satelitních snímcích naleznete v níže uvedených článcích.
Bouřková oblačnost z vesmíru
Ve viditelném spektru záření (VIS) se bouřková oblačnost jeví jako opticky hustá bílá oblast, která směrem od jádra bouře zvyšuje svou propustnost díky řídnutí cirrovité oblačnosti.
Sledování hurikánů z meteorologických družic
Obyvatele pobřeží a ostrovů ve vodách severního Atlantiku trápí hurikány, které mohou spustošit poměrně rozsáhlé oblasti. K tomu, aby byly prognózy meteorologů těchto fenoménů přesnější, se využívají jak data z pozemních stanic a průletů letadel Hurricane Hunters oky hurikánů, tak i družicová data.