Na večerní obloze se objeví nejtenčí měsíční srpek za dlouhé roky
Ve čtvrtek 19. března večer se nám nabídne naprosto unikátní příležitost sledovat velice úzký měsíční srpek. Vhodná poloha Měsíce nahrává tomu, že pokud se vše zadaří, možná uvidíte nejtenčí měsíční srpek ve svém životě! Od novu jej bude dělit zhruba 16,5 hodiny, což rozhodně nepatří mezi snadné cíle!
Jistě jste jej už nejednou zahlédli. Často zdobí večerní nebo ranní oblohu a patří mezi ty nejpohlednější podoby, jaké nám náš nebeský soused nabízí. Ano, řeč je o tenkém měsíčním srpku. Pohled na úzký měsíční srpek, který Aztékům připomínal prohnuté stéblo trávy, se nám během lunárního cyklu nabízí hned dvakrát: pár dní po novu a pár dní před ním. V prvním případě jde o tzv. mladý měsíc, protože od počátku celého cyklu (novu) Měsíc „zestárnul“ jen o několik hodin nebo dnů. Ve druhém případě, kdy srpek „couvá“ a blíží se k závěru lunárního cyklu, pozorujeme naopak starý měsíc.
Vhodné podmínky ke spatření velmi tenkého srpku nám nabízí jen málo lunací. Novoluní totiž musí proběhnout v optimální době vůči místnímu času. Tak například, když dojde k novu ráno daného dne, jen stěží bychom mohli ještě tentýž večer spatřit jenom několik hodin starý Měsíc. Následující večer se však jeho stáří přiblíží čtyřiceti hodinám, a to už je srpek docela „obtloustlý“. Důležité je i roční období, ve kterém budete chtít mladý či starý měsíc vyhlížet.
Velmi mladý měsíční srpek, který vypadá jako „člunek“, protože růžky srpku jsou rovnoběžné s rovinou horizontu. Záběr pořídil 5. března 2011 Peter Rosén ze Stockholmu, jen 20 hodin a 40 minut po novu, zdroj: Peter Rosén
Optimální doba pro spatření mladého měsíce z našich zeměpisných šířek nastává poblíž jarní rovnodennosti. Tehdy totiž pomyslná dráha Měsíce mezi hvězdami svírá s horizontem největší úhel. Kolem března a dubna se krátce po setmění objeví měsíční srpek vysoko na soumrakovém nebi a pak strmě klesá k obzoru. V této době svižněji klesá k obzoru i Slunce, takže rychlejší nástup tmy umožňuje nenápadnému srpku, aby se zaskvěl v plné kráse. Vhodné pozorovací podmínky nastávají rovněž kolem podzimní rovnodennosti, avšak tentokrát pro starý srpek na ranním nebi. Pro zimní a letní měsíce bohužel není z našich zeměpisných šířek tenký Měsíc příliš obvyklou ozdobou. Tehdy se totiž srpek utápí jen nevysoko nad zakaleným horizontem.
A právě to všechno se zadaří letos v březnu. Ve čtvrtek 19. března 2026 ve 02:23 SEČ nastane nov. Večer téhož dne se nám při pohledu z České republiky na západní obzor naskytne ideální scénář pro spatření mladého Měsíce. Západ Slunce nastane zhruba v 18:00 SEČ, a v tu chvíli bude mít Měsíc stáří jen 15,5 hodiny. (Dodám, že držitelem českého rekordu je astrofotograf a popularizátor vědy Martin Gembec, který předloni v květnu zachytil Měsíc fotograficky jen 15 hodin 28 minut po novu). Tato neobyčejně nízká hodnota stáří je za normálních okolností zárukou neviditelnosti. Avšak rychlý pohyb Měsíce na dráze v kombinaci se strmostí ekliptiky posune úhlovou vzdálenost Slunce od Měsíce na nebi na hodnotu přesahující 8°. Zapomeňte však na vyhledávání takto tenkého srpku jen pouhýma očima! Měsíční srpek bude natolik nenápadný, že k jeho spatření bude potřeba využít dalekohled nebo fotoaparát.
Takto subtilní bude ve čtvrtek měsíční srpek. Více než samotný srpek osvětlený Sluncem je zde patrný popelavý svit, který je odraženým světlem naší Země
Měsíc zapadne zhruba v 19:10 SEČ. Jakmile tedy zapadne Slunce (kolem 18:00), začne běžet váš čas, protože čím dříve Měsíc vyhledáte, tím lepšího výsledku (mladšího srpku) dosáhnete. Bude to však nesmírně těžké, protože obloha bude ještě velmi světlá. Tím, jak se bude Slunce posouvat stále níž pod obzor, však bude Měsíc stále zřetelnější, jenže zároveň se bude blížit k obzoru, kde bude kvůli zemské atmosféře ztrácet svůj jas. Je to zkrátka závod s časem. Ideální příležitost ke sledování se tak otevře okolo 18:30 SEČ. V tu dobu bude Měsíc při pohledu z Brna jen 3 stupně nad horizontem, avšak v Praze 4,5 stupně. Čím západněji se tedy budete ve čtvrtek nacházet, tím větší šance na spatření úzkého srpku budete mít. Každopádně musíte počítat s velmi dobrým výhledem až k obzoru, nejlépe z nějakého vyvýšeného místa.
Pokud se vám nepodaří spatřit měsíční srpek ve čtvrtek večer, teoretická příležitost se naskytne i o den později, čili v pátek 20. března, kdy se navíc ukáže u jasné planety Venuše, která je v tomto období krásnou Večernicí. Máte-li rádi zajímavé pozorovatelské či fotografické výzvy, rozhodně si tuto příležitost nenechte ujít! Problém ale bude s oblačností. Ve čtvrtek večer bude většinou málo oblačnosti, ale v pátek už převládne oblačno až zataženo (viz předpověď).
Tenký měsíční srpek doprovodí 19. a 20. března planeta Venuše
Jistě jste jej už nejednou zahlédli. Často zdobí večerní nebo ranní oblohu a patří mezi ty nejpohlednější podoby, jaké nám náš nebeský soused nabízí. Ano, řeč je o tenkém měsíčním srpku. Pohled na úzký měsíční srpek, který Aztékům připomínal prohnuté stéblo trávy, se nám během lunárního cyklu nabízí hned dvakrát: pár dní po novu a pár dní před ním. V prvním případě jde o tzv. mladý měsíc, protože od počátku celého cyklu (novu) Měsíc „zestárnul“ jen o několik hodin nebo dnů. Ve druhém případě, kdy srpek „couvá“ a blíží se k závěru lunárního cyklu, pozorujeme naopak starý měsíc.
Vhodné podmínky ke spatření velmi tenkého srpku nám nabízí jen málo lunací. Novoluní totiž musí proběhnout v optimální době vůči místnímu času. Tak například, když dojde k novu ráno daného dne, jen stěží bychom mohli ještě tentýž večer spatřit jenom několik hodin starý Měsíc. Následující večer se však jeho stáří přiblíží čtyřiceti hodinám, a to už je srpek docela „obtloustlý“. Důležité je i roční období, ve kterém budete chtít mladý či starý měsíc vyhlížet.
Velmi mladý měsíční srpek, který vypadá jako „člunek“, protože růžky srpku jsou rovnoběžné s rovinou horizontu. Záběr pořídil 5. března 2011 Peter Rosén ze Stockholmu, jen 20 hodin a 40 minut po novu, zdroj: Peter Rosén
Optimální doba pro spatření mladého měsíce z našich zeměpisných šířek nastává poblíž jarní rovnodennosti. Tehdy totiž pomyslná dráha Měsíce mezi hvězdami svírá s horizontem největší úhel. Kolem března a dubna se krátce po setmění objeví měsíční srpek vysoko na soumrakovém nebi a pak strmě klesá k obzoru. V této době svižněji klesá k obzoru i Slunce, takže rychlejší nástup tmy umožňuje nenápadnému srpku, aby se zaskvěl v plné kráse. Vhodné pozorovací podmínky nastávají rovněž kolem podzimní rovnodennosti, avšak tentokrát pro starý srpek na ranním nebi. Pro zimní a letní měsíce bohužel není z našich zeměpisných šířek tenký Měsíc příliš obvyklou ozdobou. Tehdy se totiž srpek utápí jen nevysoko nad zakaleným horizontem.
A právě to všechno se zadaří letos v březnu. Ve čtvrtek 19. března 2026 ve 02:23 SEČ nastane nov. Večer téhož dne se nám při pohledu z České republiky na západní obzor naskytne ideální scénář pro spatření mladého Měsíce. Západ Slunce nastane zhruba v 18:00 SEČ, a v tu chvíli bude mít Měsíc stáří jen 15,5 hodiny. (Dodám, že držitelem českého rekordu je astrofotograf a popularizátor vědy Martin Gembec, který předloni v květnu zachytil Měsíc fotograficky jen 15 hodin 28 minut po novu). Tato neobyčejně nízká hodnota stáří je za normálních okolností zárukou neviditelnosti. Avšak rychlý pohyb Měsíce na dráze v kombinaci se strmostí ekliptiky posune úhlovou vzdálenost Slunce od Měsíce na nebi na hodnotu přesahující 8°. Zapomeňte však na vyhledávání takto tenkého srpku jen pouhýma očima! Měsíční srpek bude natolik nenápadný, že k jeho spatření bude potřeba využít dalekohled nebo fotoaparát.
Takto subtilní bude ve čtvrtek měsíční srpek. Více než samotný srpek osvětlený Sluncem je zde patrný popelavý svit, který je odraženým světlem naší Země
Měsíc zapadne zhruba v 19:10 SEČ. Jakmile tedy zapadne Slunce (kolem 18:00), začne běžet váš čas, protože čím dříve Měsíc vyhledáte, tím lepšího výsledku (mladšího srpku) dosáhnete. Bude to však nesmírně těžké, protože obloha bude ještě velmi světlá. Tím, jak se bude Slunce posouvat stále níž pod obzor, však bude Měsíc stále zřetelnější, jenže zároveň se bude blížit k obzoru, kde bude kvůli zemské atmosféře ztrácet svůj jas. Je to zkrátka závod s časem. Ideální příležitost ke sledování se tak otevře okolo 18:30 SEČ. V tu dobu bude Měsíc při pohledu z Brna jen 3 stupně nad horizontem, avšak v Praze 4,5 stupně. Čím západněji se tedy budete ve čtvrtek nacházet, tím větší šance na spatření úzkého srpku budete mít. Každopádně musíte počítat s velmi dobrým výhledem až k obzoru, nejlépe z nějakého vyvýšeného místa.
Pokud se vám nepodaří spatřit měsíční srpek ve čtvrtek večer, teoretická příležitost se naskytne i o den později, čili v pátek 20. března, kdy se navíc ukáže u jasné planety Venuše, která je v tomto období krásnou Večernicí. Máte-li rádi zajímavé pozorovatelské či fotografické výzvy, rozhodně si tuto příležitost nenechte ujít! Problém ale bude s oblačností. Ve čtvrtek večer bude většinou málo oblačnosti, ale v pátek už převládne oblačno až zataženo (viz předpověď).
Tenký měsíční srpek doprovodí 19. a 20. března planeta Venuše
