V roce 2026 nás čeká 13 úplňků a dvě úžasná zatmění
V roce 2026 nastane celkem 13 úplňků a hned čtyři různá zatmění. Ani jedno z nich u nás sice nebude pozorovatelné jako úplné, přesto si je z České republiky (dá-li počasí) opravdu užijeme. Podrobnosti o tom, co pro nás Měsíc na obloze v příštím roce chystá, najdete v článku.
Obvykle se v jednom kalendářním roce stihne vystřídat 12 úplňků, ovšem rok 2026 jich přinese hned 13. Taková situace není ničím neobvyklá, protože nastává průměrně jednou za 2,5 až 3 roky. Jak je to možné? Délka lunárního cyklu (přibližně 29,5 dne) je kratší než většina kalendářních měsíců (30–31 dní), takže když úplněk nastane hned na začátku měsíce, je dost času, aby se další úplněk ve stejném měsíci objevil znovu. A právě to se odehraje příští rok v květnu, kdy nastanou dva úplňky: první 1. května a druhý 31. května. Druhý květnový úplněk proto dostane přezdívku modrý Měsíc, což je podle jedné z definic druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci. Naposledy jsme takový „extra“ úplněk zažili v roce 2023, kdy nastaly dva úplňky v srpnu a příště až v roce 2028, kdy ke dvou úplňkům dojde v prosinci, přičemž ten poslední úplněk roku připadne rovnou na Silvestra 31. prosince 2028.
Přehled úplňků v roce 2026, zdroj: Pavel Gabzdyl
Zatímco počet úplňků v jednom kalendářním roce je spíše jen statistickou perličkou, postavení Měsíce vůči Slunci a Zemi pro nás v příštím roce sehraje hned dvě nebeská představení. První z těchto událostí nastane už 17. února, kdy dojde k tzv. prstencovému zatmění Slunce. Půjde však o úkaz pozorovatelný pouze z části Antarktidy. Ani úplné zatmění Měsíce, které nastane 3. března, se nás bohužel týkat nebude – po celou dobu úkazu bude Měsíc u nás pod obzorem. V plné kráse si tento úkaz užijí zejména pozorovatelé ze severovýchodních částí Severní Ameriky, západní Asie, Austrálie a z Nového Zélandu. O to zajímavější pro nás bude dvojice zatmění, která nastane v srpnu. Ve středu 12. srpna 2026 nás totiž čeká nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do roku 2075 a zároveň také k Česku nejbližší úplné zatmění Slunce až do roku 2081. Půjde o natolik významný úkaz, že se mu budeme podrobně věnovat v samostatném článku.
Aby toho nebylo málo, srpen roku 2026 si pro nás připraví i velmi fotogenické zatmění Měsíce, které se odehraje 28. srpna brzy ráno. Nepůjde sice o zatmění úplné, při němž by se Měsíc ponořil celým svým diskem do plného zemského stínu, ale v maximu zatmění se do zemského stínu dostane až 93 % jeho průměru. Půjde tedy o téměř úplné zatmění, kterému se budeme podrobněji věnovat v samostatném článku.
V lunárním rozpisu nám tak zbývají už jen dvě položky: největší a nejmenší úplněk. Úhlově největší úplněk roku 2026 připadne na Štědrý den, tedy 24. prosince 2026 ve 2:30 SEČ. K největšímu přiblížení Měsíce k Zemi pak dojde o zhruba sedm hodin později, v 9:31 SEČ, kdy bude mít disk našeho nejbližšího souputníka na obloze úhlový průměr 33 minut a 35 vteřin. Ideální podmínky pro pozorování u nás nastanou v noci z 23. na 24. prosince – Měsíc bude v té době zářit velmi vysoko nad obzorem a díky své blízkosti bude přibližně o 14 % úhlově větší než při nejmenším úplňku. Ten naopak nastane už při zmíněném modrém Měsíci, tedy 31. května, kdy bude jeho úhlový průměr pouhých 29 minut a 28 vteřin.
Nejmenší a nejtvětší úplněk v roce 2026, zdroj: Pavel Gabzdyl
Rok 2026 nám tedy nepřinese jen 13 úplňků, ale také několik parádních zatmění. Už v první čtvrtině roku se navíc po více než 50 letech chystá pilotovaný oblet Měsíce v rámci americké mise Artemis II. K jeho jižnímu pólu se pak plánuje hned několik automatických misí. U Měsíce tedy bude příští rok opravdu rušno. Doufejme, že se díky tomu o něm dozvíme něco nového a že se nám bude zdát zase o něco zajímavějším tělesem než dříve.
Obvykle se v jednom kalendářním roce stihne vystřídat 12 úplňků, ovšem rok 2026 jich přinese hned 13. Taková situace není ničím neobvyklá, protože nastává průměrně jednou za 2,5 až 3 roky. Jak je to možné? Délka lunárního cyklu (přibližně 29,5 dne) je kratší než většina kalendářních měsíců (30–31 dní), takže když úplněk nastane hned na začátku měsíce, je dost času, aby se další úplněk ve stejném měsíci objevil znovu. A právě to se odehraje příští rok v květnu, kdy nastanou dva úplňky: první 1. května a druhý 31. května. Druhý květnový úplněk proto dostane přezdívku modrý Měsíc, což je podle jedné z definic druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci. Naposledy jsme takový „extra“ úplněk zažili v roce 2023, kdy nastaly dva úplňky v srpnu a příště až v roce 2028, kdy ke dvou úplňkům dojde v prosinci, přičemž ten poslední úplněk roku připadne rovnou na Silvestra 31. prosince 2028.
Přehled úplňků v roce 2026, zdroj: Pavel Gabzdyl
Zatímco počet úplňků v jednom kalendářním roce je spíše jen statistickou perličkou, postavení Měsíce vůči Slunci a Zemi pro nás v příštím roce sehraje hned dvě nebeská představení. První z těchto událostí nastane už 17. února, kdy dojde k tzv. prstencovému zatmění Slunce. Půjde však o úkaz pozorovatelný pouze z části Antarktidy. Ani úplné zatmění Měsíce, které nastane 3. března, se nás bohužel týkat nebude – po celou dobu úkazu bude Měsíc u nás pod obzorem. V plné kráse si tento úkaz užijí zejména pozorovatelé ze severovýchodních částí Severní Ameriky, západní Asie, Austrálie a z Nového Zélandu. O to zajímavější pro nás bude dvojice zatmění, která nastane v srpnu. Ve středu 12. srpna 2026 nás totiž čeká nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do roku 2075 a zároveň také k Česku nejbližší úplné zatmění Slunce až do roku 2081. Půjde o natolik významný úkaz, že se mu budeme podrobně věnovat v samostatném článku.
Aby toho nebylo málo, srpen roku 2026 si pro nás připraví i velmi fotogenické zatmění Měsíce, které se odehraje 28. srpna brzy ráno. Nepůjde sice o zatmění úplné, při němž by se Měsíc ponořil celým svým diskem do plného zemského stínu, ale v maximu zatmění se do zemského stínu dostane až 93 % jeho průměru. Půjde tedy o téměř úplné zatmění, kterému se budeme podrobněji věnovat v samostatném článku.
V lunárním rozpisu nám tak zbývají už jen dvě položky: největší a nejmenší úplněk. Úhlově největší úplněk roku 2026 připadne na Štědrý den, tedy 24. prosince 2026 ve 2:30 SEČ. K největšímu přiblížení Měsíce k Zemi pak dojde o zhruba sedm hodin později, v 9:31 SEČ, kdy bude mít disk našeho nejbližšího souputníka na obloze úhlový průměr 33 minut a 35 vteřin. Ideální podmínky pro pozorování u nás nastanou v noci z 23. na 24. prosince – Měsíc bude v té době zářit velmi vysoko nad obzorem a díky své blízkosti bude přibližně o 14 % úhlově větší než při nejmenším úplňku. Ten naopak nastane už při zmíněném modrém Měsíci, tedy 31. května, kdy bude jeho úhlový průměr pouhých 29 minut a 28 vteřin.
Nejmenší a nejtvětší úplněk v roce 2026, zdroj: Pavel Gabzdyl
Rok 2026 nám tedy nepřinese jen 13 úplňků, ale také několik parádních zatmění. Už v první čtvrtině roku se navíc po více než 50 letech chystá pilotovaný oblet Měsíce v rámci americké mise Artemis II. K jeho jižnímu pólu se pak plánuje hned několik automatických misí. U Měsíce tedy bude příští rok opravdu rušno. Doufejme, že se díky tomu o něm dozvíme něco nového a že se nám bude zdát zase o něco zajímavějším tělesem než dříve.
