Ve středu nastane největší úplněk roku
Ve středu 5. listopadu ve 14:20 nastane tzv. superúplněk, který bude největší v letošním roce. Večer tak uvidíme Měsíc zhruba o 15 % větší než při nejmenším úplňku letoška, který nastal 12. května. Znamená to, že nás na obloze čeká něco opravdu mimořádného?

Na fotografii pořízené výkonným teleobjektivem je Měsíc nad observatoří Very Rubinové, zdroj: M. Hernández / H. Stockebrand
O tom, že superúplňky nejsou ve skutečnosti nic mimořádného, jste už nejspíš slyšeli. Všechno to souvisí s tím, že Měsíc neobíhá kolem Země po dokonale kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. Proto je někdy Zemi blíž – v přízemí – a jindy zase dál – v odzemí. Když se okamžik úplňku časově shodne s přízemím, nastává tzv. superúplněk. Záleží přitom na tom, jak přesně se tyto dva okamžiky kryjí a jak malá je v daném přízemí vzdálenost Měsíce od Země (ta se totiž při jednotlivých přízemích liší).

Srovnání nejmenšího a největšího úplňku roku 2025
Důležité je, že pojem superměsíc (ani superúplněk) není astronomickým termínem. Poprvé jej použil astrolog – ano, astrolog, nikoli astronom – Richard Nolle v roce 1979. Výraz proto nemá ani oficiální definici, a tak se může stát, že podle některých výkladů daný úplněk superúplňkem už je, zatímco podle jiných ještě ne.
Podle přesnější definice zesnulého amerického astronoma Freda Espenaka, známého mimo jiné výpočty zatmění Slunce, letos skutečně zažíváme tři superúplňky v řadě: 7. října, 5. listopadu a 5. prosince 2025.
Nepatrný rozdíl
Rozdíl ve velikosti největšího a nejmenšího úplňku letošního roku dosahuje přibližně 15 procent. Řečí čísel se to může zdát jako hodně – a pokud bychom oba úplňky postavili vedle sebe na jedné vizualizaci, rozdíl by byl opravdu nápadný. Problém je ale v tom, že tak velké rozdíly naším zrakem ve skutečnosti nevidíme.
Měsíční úplněk má totiž překvapivě malý úhlový rozměr. Rozdíl mezi vůbec největším a nejmenším úplňkem odpovídá tomu, jako kdybyste sledovali padesátikorunovou a desetikorunovou minci ze vzdálenosti tří metrů. A rozdíl mezi tzv. superúplňkem a běžným úplňkem? To je asi jako padesátikoruna a dvacetikoruna ze stejné vzdálenosti. Schválně, zkuste si to.

Srovnání velikostí letošních tří superúplňků v řadě
Abychom si rozdílu skutečně všimli, museli bychom pořídit fotografie s dostatečně velkým zvětšením a následně je přesně porovnat. Teprve pak by bylo možné rozdíl mezi květnovým a listopadovým úplňkem postřehnout. Pokud tedy patříte mezi hrstku lunárních nadšenců s velkými dalekohledy, kteří se snaží „nahnat“ každou úhlovou vteřinu rozlišení, pak vás to může zajímat. Pro 99,99999 % ostatních smrtelníků je ale tato informace spíše jen zajímavostí.
To ovšem neznamená, že bychom měli listopadový úplněk ignorovat. Každý úplněk – stejně jako každá fáze Měsíce – je zajímavým námětem k pozorování, fotografování i jen k letmému pohledu. Už jeho východ bude stát za to: v České republice vyjde Měsíc krátce před půl čtvrtou odpoledne. Listopadové úplňky se navíc vyznačují tím, že během noci vystoupí poměrně vysoko nad obzor – a v tomto směru nebude výjimkou ani ten letošní. Uvidíme ho v souhvězdí Býka, nedaleko rozptýlené skupinky hvězd známé jako otevřená hvězdokupa Plejády. Pokud počasí dovolí, rozhodně se na nadcházející úplněk podívejte.

Na fotografii pořízené výkonným teleobjektivem je Měsíc nad observatoří Very Rubinové, zdroj: M. Hernández / H. Stockebrand
O tom, že superúplňky nejsou ve skutečnosti nic mimořádného, jste už nejspíš slyšeli. Všechno to souvisí s tím, že Měsíc neobíhá kolem Země po dokonale kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. Proto je někdy Zemi blíž – v přízemí – a jindy zase dál – v odzemí. Když se okamžik úplňku časově shodne s přízemím, nastává tzv. superúplněk. Záleží přitom na tom, jak přesně se tyto dva okamžiky kryjí a jak malá je v daném přízemí vzdálenost Měsíce od Země (ta se totiž při jednotlivých přízemích liší).

Srovnání nejmenšího a největšího úplňku roku 2025
Důležité je, že pojem superměsíc (ani superúplněk) není astronomickým termínem. Poprvé jej použil astrolog – ano, astrolog, nikoli astronom – Richard Nolle v roce 1979. Výraz proto nemá ani oficiální definici, a tak se může stát, že podle některých výkladů daný úplněk superúplňkem už je, zatímco podle jiných ještě ne.
Podle přesnější definice zesnulého amerického astronoma Freda Espenaka, známého mimo jiné výpočty zatmění Slunce, letos skutečně zažíváme tři superúplňky v řadě: 7. října, 5. listopadu a 5. prosince 2025.
Nepatrný rozdíl
Rozdíl ve velikosti největšího a nejmenšího úplňku letošního roku dosahuje přibližně 15 procent. Řečí čísel se to může zdát jako hodně – a pokud bychom oba úplňky postavili vedle sebe na jedné vizualizaci, rozdíl by byl opravdu nápadný. Problém je ale v tom, že tak velké rozdíly naším zrakem ve skutečnosti nevidíme.
Měsíční úplněk má totiž překvapivě malý úhlový rozměr. Rozdíl mezi vůbec největším a nejmenším úplňkem odpovídá tomu, jako kdybyste sledovali padesátikorunovou a desetikorunovou minci ze vzdálenosti tří metrů. A rozdíl mezi tzv. superúplňkem a běžným úplňkem? To je asi jako padesátikoruna a dvacetikoruna ze stejné vzdálenosti. Schválně, zkuste si to.

Srovnání velikostí letošních tří superúplňků v řadě
Abychom si rozdílu skutečně všimli, museli bychom pořídit fotografie s dostatečně velkým zvětšením a následně je přesně porovnat. Teprve pak by bylo možné rozdíl mezi květnovým a listopadovým úplňkem postřehnout. Pokud tedy patříte mezi hrstku lunárních nadšenců s velkými dalekohledy, kteří se snaží „nahnat“ každou úhlovou vteřinu rozlišení, pak vás to může zajímat. Pro 99,99999 % ostatních smrtelníků je ale tato informace spíše jen zajímavostí.
To ovšem neznamená, že bychom měli listopadový úplněk ignorovat. Každý úplněk – stejně jako každá fáze Měsíce – je zajímavým námětem k pozorování, fotografování i jen k letmému pohledu. Už jeho východ bude stát za to: v České republice vyjde Měsíc krátce před půl čtvrtou odpoledne. Listopadové úplňky se navíc vyznačují tím, že během noci vystoupí poměrně vysoko nad obzor – a v tomto směru nebude výjimkou ani ten letošní. Uvidíme ho v souhvězdí Býka, nedaleko rozptýlené skupinky hvězd známé jako otevřená hvězdokupa Plejády. Pokud počasí dovolí, rozhodně se na nadcházející úplněk podívejte.