Letošní léto v Evropě je nejen ve znamení opakujících se vln veder, ale taky prohlubujícího se sucha. To má celou řadu důsledků, jedním z nich jsou nízké hladiny řek. Současné hydrologické sucho má přitom kořeny už v předchozích jarních měsících. Posledním nadprůměrně vlhkým měsícem byl únor. Poté už nastoupily na většině území západní, střední i východní Evropy srážkově podprůměrné měsíce. Samotný nedostatek deště je ale jen částečnou příčinou. Opakované vlny veder výrazně zvýšily výpar vody z půdy i vegetace. Půda postupně ztrácela vodu, a proto i tam, kde přišly bouřky nebo přeháňky, značná část srážek tento půdní deficit doplnila nebo se následně při vysokých teplotách rychle vypařila. Do řek se tak dostává podstatně menší část srážkové vody. S ohledem na délku trvání nepříznivého charakteru počasí dosahují hladiny řek často mimořádné nízkých vodních stavů, kdy jimi protéká i výrazně méně než polovina obvyklého letního průtoku. A platí to nejen o menších řekách, ale i hlavních evropských veletocích.


Úseky evropských řek s mírně až extrémně nízkým průtokem (v polovině července), zdroj: joint-research-centre.ec.europa.eu

Velmi závažná situace je na Rýně. Na přelomu července a srpna klesla jeho hladina ve více profilech v Německu a Nizozemsku až na rekordně nízký stav, mimo jiné i v Kolíně nad Rýnem. Hladina klesla pod dosavadní minimum 68 centimetrů z roku 2018 a aktuálně je výška vody v tomto městě pouhých 60 cm. Rýn přitom slouží jako důležitá dopravní tepna nejen pro Německo, ale i okolní státy, po které se převáží uhlí, ropné produkty, chemikálie, rudy ale i další suroviny. Za současné situace už nákladní lodě nemohou využívat běžný ponor a musejí naložit méně nákladu (v některých úsecích jen pětinu), což zvyšuje náklady na přepravu a snižuje její efektivitu. Rekordně nízká hladina Rýna souvisí i s rekordně nízkým stavem vodní hladiny na Bodamském jezeře, pro které je Rýn hlavním přítokem. Na vodočtu v Kostnici je aktuálně hladina o 126 cm (!) níže než odpovídá dlouhodobému průměru (410 cm), a to je současně o 20 cm méně než dosud rekordně nízká úroveň.


Vývoj hladiny Rýna v Kolíně během posledních 4 týdnů, zdroj: wetteronline.de (přeloženo do češtiny)

Velmi nepříznivá je rovněž situace na Dunaji. Velmi malé průtoky a nízká hladina se týká většiny toku od Rakouska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko. Na mnoha místech teče zhruba třetina obvyklého množství vody - například v Devíně u Bratislavy je to 850 metrů krychlových za sekundu, zatímco srpnový průměr činí asi 2285 kubíků za sekundu. A u Železných vrat, kde Dunaj vstupuje na území Rumunska, je aktuální průtok pouhých 1400 m³/s, což už odpovídá rekordně nízké hodnotě z roku 1985. I na Dunaji je pochopitelně na řadě úseků výrazně omezena vodní doprava, zejména pak na spodní části v Rumunsku. Nízké průtoky Dunaje ale zásadně ovlivňují taky energetiku. Hodně medializována byla v posledních týdnech situace v maďarské jaderné elektrárně Paks, která bere vodu z Dunaje k chlazení a v současnosti už nízká hladiny čerpání vody takřka neumožňuje. Podobná situace ale panuje taky v Rumunsku. A výrazně nižší výrobu vodní elektřiny hlásí i Rakousko, což však nesouvisí jen s Dunajem, ale obecně nízkými průtoky řek v této alpské zemi.


Vývoj průtok Dunaje v Bazias u hranic Rumunska a Srbska od začátku července, zdroj: danubehis.org

Nedostatek vody se týká rovněž francouzských řek. Zvlášť sledovaná je Garonna na jihozápadě země, kde se nízké průtoky objevovaly už na začátku léta. Situace se během července dále zhoršovala a v některých profilech se průtok přiblížil historicky nízkým hodnotám. Voda v Garonně je přitom důležitá nejen pro ekosystémy a závlahy, ale také pro energetiku a hospodaření s vodou v celé jihozápadní Francii. A kritická situace panuje také na Pádu, největší italské řece. V povodí byl vyhlášen střední stupeň nedostatku vody a místy bylo nutné používat mobilní čerpadla, aby se voda vůbec dostala do zavlažovacích systémů. U Pádu navíc není problémem jen množství vody. Při malém průtoku může slaná voda z Jaderského moře pronikat deltou dále proti proudu, což pak komplikuje odběr vody pro zemědělství a představuje problém pro sladkovodní ekosystémy.


Snímky z družice Copernicus Sentinel-2 pořízené začátkem srpnem ukazují mimořádně nízké hladiny vody v úsecích čtyř největších evropských řek: Loiry poblíž Saumuru ve Francii, Pádu u Cremony v Itálii, Rýna u Boppardu v Německu a Dunaje poblíž Paksu v Maďarsku. Dobře patrné rozsáhlé písečné a štěrkové mělčiny, obvykle skryté pod vodou, zdroj: eu-space.europa.eu

Méně nápadné, ale ekologicky velmi důležité jsou taky změny přímo v řekách. Malé množství vody se během horkých dnů rychleji ohřívá a teplejší voda obsahuje méně rozpuštěného kyslíku. Ryby a další vodní organismy jsou proto vystaveny kombinaci tepelného a kyslíkového stresu - důsledkem můžou být masivní úhyny ryb. Menší množství vody navíc znamená nižší schopnost řek ředit znečištění – stejná dávka odpadních látek se ocitá v menším objemu vody. Problém nastává taky u zásobování pitnou vodou, a to v regionech závislých na odběrech z povrchových toků.

Zásadní otázkou teď je, jaký lze očekávat vývoj v příštích dnech a týdnech. Aktuálně se sice nad střední Evropou vytvářejí ojedinělé bouřky, které můžou během jediného dne výrazně zlepšit lokálně srážkovou bilanci, průtok velké řeky ale reaguje na stav celého povodí. Nejprve se tak musí doplnit voda v půdě, následně v menších tocích. Teprve déletrvající a hlavně plošně rozsáhlejší a vydatnější srážky dokážou výrazněji zvýšit průtoky velkých řek jako jsou Rýn nebo Dunaj. A právě takový scénář zatím není příliš pravděpodobný. Zejména v horských oblastech se sice lokální bouřky občas objeví, současné modelové předpovědi ale nenaznačují žádnou významnou a plošně rozsáhlou srážkovou epizodu minimálně v nejbližších 10 dnech. Je tak velmi pravděpodobné, že mimořádně nízké průtoky přetrvají i během druhé poloviny srpna se všemi z toho plynoucími negativními důsledky a situace se výrazněji zlepší až během podzimu.


V následujících 10 dnech se žádné významné srážky nad většinou Evropy nečekají, zdroj: ventusky.com