V Česku se prohlubuje půdní i hydrologické sucho
Vývoj srážek během letošního roku není zatím moc příznivý. Únor byl sice srážkově normální, ale v lednu spadlo jen něco málo přes polovinu dlouhodobého průměru a v březnu to bylo dokonce jen asi 40 procent. Ani během první poloviny dubna jsme se na většině území vydatnějších srážkových úhrnů nedočkali. Březen byl navíc teplotně nadprůměrným měsícem, což znamená i vyšší výpar vody z půdy, resp. povrchu rostlin. V dubnu se sice občas vyskytly i teplotně podprůměrné dny, výpar ale občas zvyšují taky situace se silným větrem, jako tomu bylo během teplé velikonoční neděle. Důsledkem zmíněného vývoje počasí je postupně se rozšiřující a prohlubující sucho.
Aktuálně je zhruba na polovině území ve srovnání s obvyklými hodnotami v polovině dubna alespoň mírné sucho, na zhruba 15 procentech pak jde dokonce o sucho výjimečné až extrémní. Obecně nejhorší situace panuje v podhůřích Novohradských hor, Šumavy a severních hor a taky na Českomoravské vrchovině. Naopak relativně obvyklou situace ohledně sucha mají na jihozápadní Moravě a ve středních až západních Čechách.
Sucho se aktuálně projevuje především ve svrchní vrstvě půdy několika desítek centimetrů. Zejména v Čechách už tato situace dopadá i na stav vegetace, která se tak postupně dostává do horší kondice. Naproti tomu hlavně na severu Česka je stav vegetace po zimě zatím většinou velmi dobrý.
Odchylka sucha od dlouhodobého stavu v Česku, zdroj: intersucho.cz
Z hlediska dalšího vývoje půdního sucha je předpověď aspoň mírně optimistická - v neděli by měla dorazit srážkově významná studená fronta, na počátku příštího týdne by nás měla ovlivňovat výšková tlaková níže - a ta by se taky mohla místy projevit úhrny přesahujícími 10 milimetrů. Na druhou stranu, často se stává, že původní očekávání významnějších srážek se nakonec úplně nenaplní.
Očekávané srážkové úhrny do poloviny příštího týdne podle modelu ICON, zdroj: ventusky.com
Je ale zřejmé, že očekávané srážky zatím nijak významně nezlepší situaci na poli hydrologického sucha. Srážkově podprůměrné měsíce a taky zima, která na sníh - především na horách - rozhodně nebyla nijak bohatá, nejsou dobrým východiskem pro dostatečné průtoky ve vodních tocích nebo výšku hladiny podzemních vod. Spíš naopak. V řekách teče vesměs podprůměrné až výrazně podpůrměrné množství vody ve srovnání s dubnovými hodnotami, což znamená často méně než 50 % normálu. A týká se to i velkých řek jako jsou Morava, Labe nebo Ohře. Mimochodem podprůměrné průtoky panují po většinu tohoto roku. Na horách už prakticky není významnější množství sněhu, jehož tání by tuto situaci významněji ovlivnilo. Nižší průtoky vody mají samozřejmě celou řadu negativních dopadů, mimo jiné se pomaleji ředí různé znečišťující látky, které se do řek dostávají. A za zmínku stojí i menší množství elektrické energie, které se vyrobí ve vodních turbínách na našich tocích.
Výška hladiny Moravy v Lanžhotě - oproti dlouhodobému průměru (šedivá křivka) je hladina asi o metr níže, zdroj: in-pocasi.cz
Zejména v Čechách jsou na tom poměrně špatně i podzemní vody. Hladiny v mělkých vrtech jsou většinou silně podnormální, v severovýchodní polovině Čech i mimořádně podnormální. O něco lepší je místy situace na Moravě a ve Slezsku. Ještě hůř je na tom vlastní vydatnost pramenů - ta je totiž často mimořádně podnormální. Označení "mimořádně podnormální" přitom odpovídá 5 procentům nejnižších pozorovaných případů. S ohledem na už zmíněnou malou sněhovou pokrývku by bylo potřeba k výraznějšímu zlepšení situace s podzemními vodami vícedenní období s trvalými srážkami nebo aspoň časté přechody srážkově bohatých front. Na to ale zatím prodloužené střednědobé výhledy počasí moc nesázejí.
Většina pramenů je často mimořádně podnormální, zdroj: intranet.chmi.cz
Závěrem dodejme, že výrazné sucho hlásí taky většina Slovenska (asi 50 až 60 procent území), nicméně horší situace ve srovnání s Českem panuje aktuálně v Polsku. Významné sucho je záležitostí drtivé většiny tamního území a s ohledem na aktuální předpovědi počasí se nejspíš nezmírní, spíše se bude nadále prohlubovat. A to by už mohlo mít poměrně významné dopady na vegetaci včetně zemědělských plodin.
Aktuálně je zhruba na polovině území ve srovnání s obvyklými hodnotami v polovině dubna alespoň mírné sucho, na zhruba 15 procentech pak jde dokonce o sucho výjimečné až extrémní. Obecně nejhorší situace panuje v podhůřích Novohradských hor, Šumavy a severních hor a taky na Českomoravské vrchovině. Naopak relativně obvyklou situace ohledně sucha mají na jihozápadní Moravě a ve středních až západních Čechách.
Sucho se aktuálně projevuje především ve svrchní vrstvě půdy několika desítek centimetrů. Zejména v Čechách už tato situace dopadá i na stav vegetace, která se tak postupně dostává do horší kondice. Naproti tomu hlavně na severu Česka je stav vegetace po zimě zatím většinou velmi dobrý.
Odchylka sucha od dlouhodobého stavu v Česku, zdroj: intersucho.cz
Z hlediska dalšího vývoje půdního sucha je předpověď aspoň mírně optimistická - v neděli by měla dorazit srážkově významná studená fronta, na počátku příštího týdne by nás měla ovlivňovat výšková tlaková níže - a ta by se taky mohla místy projevit úhrny přesahujícími 10 milimetrů. Na druhou stranu, často se stává, že původní očekávání významnějších srážek se nakonec úplně nenaplní.
Očekávané srážkové úhrny do poloviny příštího týdne podle modelu ICON, zdroj: ventusky.com
Je ale zřejmé, že očekávané srážky zatím nijak významně nezlepší situaci na poli hydrologického sucha. Srážkově podprůměrné měsíce a taky zima, která na sníh - především na horách - rozhodně nebyla nijak bohatá, nejsou dobrým východiskem pro dostatečné průtoky ve vodních tocích nebo výšku hladiny podzemních vod. Spíš naopak. V řekách teče vesměs podprůměrné až výrazně podpůrměrné množství vody ve srovnání s dubnovými hodnotami, což znamená často méně než 50 % normálu. A týká se to i velkých řek jako jsou Morava, Labe nebo Ohře. Mimochodem podprůměrné průtoky panují po většinu tohoto roku. Na horách už prakticky není významnější množství sněhu, jehož tání by tuto situaci významněji ovlivnilo. Nižší průtoky vody mají samozřejmě celou řadu negativních dopadů, mimo jiné se pomaleji ředí různé znečišťující látky, které se do řek dostávají. A za zmínku stojí i menší množství elektrické energie, které se vyrobí ve vodních turbínách na našich tocích.
Výška hladiny Moravy v Lanžhotě - oproti dlouhodobému průměru (šedivá křivka) je hladina asi o metr níže, zdroj: in-pocasi.cz
Zejména v Čechách jsou na tom poměrně špatně i podzemní vody. Hladiny v mělkých vrtech jsou většinou silně podnormální, v severovýchodní polovině Čech i mimořádně podnormální. O něco lepší je místy situace na Moravě a ve Slezsku. Ještě hůř je na tom vlastní vydatnost pramenů - ta je totiž často mimořádně podnormální. Označení "mimořádně podnormální" přitom odpovídá 5 procentům nejnižších pozorovaných případů. S ohledem na už zmíněnou malou sněhovou pokrývku by bylo potřeba k výraznějšímu zlepšení situace s podzemními vodami vícedenní období s trvalými srážkami nebo aspoň časté přechody srážkově bohatých front. Na to ale zatím prodloužené střednědobé výhledy počasí moc nesázejí.
Většina pramenů je často mimořádně podnormální, zdroj: intranet.chmi.cz
Závěrem dodejme, že výrazné sucho hlásí taky většina Slovenska (asi 50 až 60 procent území), nicméně horší situace ve srovnání s Českem panuje aktuálně v Polsku. Významné sucho je záležitostí drtivé většiny tamního území a s ohledem na aktuální předpovědi počasí se nejspíš nezmírní, spíše se bude nadále prohlubovat. A to by už mohlo mít poměrně významné dopady na vegetaci včetně zemědělských plodin.
