Velké rozdíly sněhu v Alpách - hlavně v Rakousku je ho na tuto dobu až rekordně málo
Začátek jara je obdobím, kdy se v nížinách ve větší míře souvislá sněhová pokrývka většinou už nevyskytuje. Na horách ale ještě sníh přetrvává, zejména ve vyšších polohách pak i v poměrně tlusté vrstvě. V Česku je aktuálně sněhu ale i na horách málo, jen výjimečně celková pokrývka přesahuje 50 cm - mimochodem před 21 lety leželo na Labské boudě o 270 cm sněhu více. Řada lidí v této době spoléhá na sníh v Alpách, kde je vzhledem k jejich podstatně vyšší nadmořské výšce pravděpodobnost mohutnější sněhové pokrývky v březnu samozřejmě výrazně vyšší.
Aktuální výška sněhu v Alpách, zdroj: ventusky.com
Aktuální situace je ale v různých částech Alp poměrně rozdílná. V polohách mezi 1500 a 2000 metry většinou sníh leží, často jde o podpůrměrnou výšku sněhu. Zejména většina rakouských Alp hlásí výšky sněhu dokonce výrazně podprůměrné až rekordně nízké (na danou roční dobu). Příkladem může být i sněhová pokrývka na observatoři Sonnblick ležící ve výšce přes 3100 metrů nad mořem - od začátku března zde leží jen 1 metr sněhu nebo o něco méně, což jsou rekordně nízké hodnoty pro začátek března od začátku pozorování před téměř 90 lety. A zejména v severních a východních Alpách v oblastech pod 1500 metrů často leží jen minimum sněhu nebo dokonce sníh zcela roztál. O mnoho lepší není ani situace v sousedních německých Alpách, kde v posledních dnech na jižních svazích ležel sníh místy až od výšek kolem 1700 metrů.
Výhled z observatoře Sonnblick 9. března - sněhu je zde na březen rekordně málo, zdroj: foto-webcam.eu
Výška sněhové pokrývky na observatoři Sonnblick pro 1. března od roku 1938. Letošek se 100 cm má nejnižší výšku sněhu za dobu měření, zdroj: facebook.com
Většinou 50 až 80 procent obvyklé tloušťky sněhové pokrývky hlásí většina oblastí ve švýcarských Alpách, i když lokálně je situace o něco lepší. Zejména jih země u hranic s Itálií má lokálně i přes 150 procent průměru výšky sněhu pro polovinu března. Relativně nejpříznivější situace panuje právě v jihozápadních až západních Alpách, tedy v oblasti Piemonte navazující na jihošvýcarský kanton Wallis (Valais) a dále v přilehlé oblasti Dauphine ve Francii. Významnější množství sněhu (tedy alespoň 50 až 100 cm) leží už ve výškách kolem 1400 metrů, přičemž s rostoucí nadmořskou výškou přírodního sněhu významně přibývá.
Relativní srovnání aktuální výšky sněhu ve Švýcarsku s dlouhodobým průměrem pro 15. březen, zdroj: whiterisk.ch
Za výraznými rozdíly sněhové pokrývky stojí především průběh počasí během uplynulé zimy. Většina Alp zažila srážkově výrazně podprůměrný prosinec a leden, kdy díky opakovaným situacím s tlakovými výšemi panovalo ve většině horských oblastí počasí s malou oblačností, i když údolí se občas halila do mlhy a nízkých oblaků. Zejména prosinec byl lokálně extrémně podnormální s úhrny i pod 30 % dlouhodobého průměru. O něco víc srážek spadlo na západě Alp. V lednu, který byl oproti prosinci o poznání studenější, se sice srážkové úhrny mírně zvýšily, kromě jihozápadních a západních Alp ale zůstaly nadále pod průměrem. V únoru se situace výrazně změnila - zatímco hlavně na jihu Alp srážek ubylo, v ostatních oblastech, zejména centrálních a severních, spadlo výrazně nadprůměrné množství srážek, často v podobě sněhu. Tím skončilo do té doby panující sněhové "sucho", během několika dnů ale s výrazným nárůstem sněhové pokrývky stouplo taky lavinové nebezpečí. Po chladném začátku února se však teploty ve druhé polovině měsíce dostaly opět většinou do - občas až výrazně - nadprůměrných hodnot. Koncem zimy vystřídaly tlakové níže obnovující se tlakové výše, které se postaraly o slunečné počasí s podstatně vyššími - spíše dubnovými - teplotami, což vedlo k tání a v kombinaci se suchým počasím pak i v současnou nepříliš pozitivní sněhovou situaci.
V polovině ledna leželo ve většina Alp výrazně podprůměrné množství sněhu, zdroj: ventusky.com
Výška sněhu v Alpách 22. února po dnech s vydatným sněžením, zdroj: ventusky.com
V současné době se sice teploty vrátily k hodnotám obvyklým pro polovinu března a zejména v západní polovině Alp místy připadlo 10 až 40 cm sněhu, v jižním Švýcarsku a přilehlých oblastech severní Itálie i přes 80 cm sněhu, nicméně na sníh nejchudší oblasti na východě Alp dostaly sněhu nejméně, většinou jen pár centimetrů. Do rakouských Alp sice výšková níže začátkem týdne přinese sněžení, většinou ale nenapadne více než 10 cm. Další srážky lze čekat v pátek a v sobotu na studené frontě od severu, ale ani pak nepůjde o významnější sněžení. Podprůměrné množství (nejen v rakouské) části Alp není příznivá zpráva pro průtoky řek pramenící v horách během jara a ani pro tamní ledovce, pro které je dostatek zimního sněhu tou nejlepší ochranou před táním v letní polovině roku. Velmi suchou zimu přitom zejména ve východních Alpách měli i loni.
Očekáváná suma nového sněhu do pátečního rána podle modelu ICON, zdroj: ventusky.com
Aktuální výška sněhu v Alpách, zdroj: ventusky.com
Aktuální situace je ale v různých částech Alp poměrně rozdílná. V polohách mezi 1500 a 2000 metry většinou sníh leží, často jde o podpůrměrnou výšku sněhu. Zejména většina rakouských Alp hlásí výšky sněhu dokonce výrazně podprůměrné až rekordně nízké (na danou roční dobu). Příkladem může být i sněhová pokrývka na observatoři Sonnblick ležící ve výšce přes 3100 metrů nad mořem - od začátku března zde leží jen 1 metr sněhu nebo o něco méně, což jsou rekordně nízké hodnoty pro začátek března od začátku pozorování před téměř 90 lety. A zejména v severních a východních Alpách v oblastech pod 1500 metrů často leží jen minimum sněhu nebo dokonce sníh zcela roztál. O mnoho lepší není ani situace v sousedních německých Alpách, kde v posledních dnech na jižních svazích ležel sníh místy až od výšek kolem 1700 metrů.
Výhled z observatoře Sonnblick 9. března - sněhu je zde na březen rekordně málo, zdroj: foto-webcam.eu
Výška sněhové pokrývky na observatoři Sonnblick pro 1. března od roku 1938. Letošek se 100 cm má nejnižší výšku sněhu za dobu měření, zdroj: facebook.com
Většinou 50 až 80 procent obvyklé tloušťky sněhové pokrývky hlásí většina oblastí ve švýcarských Alpách, i když lokálně je situace o něco lepší. Zejména jih země u hranic s Itálií má lokálně i přes 150 procent průměru výšky sněhu pro polovinu března. Relativně nejpříznivější situace panuje právě v jihozápadních až západních Alpách, tedy v oblasti Piemonte navazující na jihošvýcarský kanton Wallis (Valais) a dále v přilehlé oblasti Dauphine ve Francii. Významnější množství sněhu (tedy alespoň 50 až 100 cm) leží už ve výškách kolem 1400 metrů, přičemž s rostoucí nadmořskou výškou přírodního sněhu významně přibývá.
Relativní srovnání aktuální výšky sněhu ve Švýcarsku s dlouhodobým průměrem pro 15. březen, zdroj: whiterisk.ch
Za výraznými rozdíly sněhové pokrývky stojí především průběh počasí během uplynulé zimy. Většina Alp zažila srážkově výrazně podprůměrný prosinec a leden, kdy díky opakovaným situacím s tlakovými výšemi panovalo ve většině horských oblastí počasí s malou oblačností, i když údolí se občas halila do mlhy a nízkých oblaků. Zejména prosinec byl lokálně extrémně podnormální s úhrny i pod 30 % dlouhodobého průměru. O něco víc srážek spadlo na západě Alp. V lednu, který byl oproti prosinci o poznání studenější, se sice srážkové úhrny mírně zvýšily, kromě jihozápadních a západních Alp ale zůstaly nadále pod průměrem. V únoru se situace výrazně změnila - zatímco hlavně na jihu Alp srážek ubylo, v ostatních oblastech, zejména centrálních a severních, spadlo výrazně nadprůměrné množství srážek, často v podobě sněhu. Tím skončilo do té doby panující sněhové "sucho", během několika dnů ale s výrazným nárůstem sněhové pokrývky stouplo taky lavinové nebezpečí. Po chladném začátku února se však teploty ve druhé polovině měsíce dostaly opět většinou do - občas až výrazně - nadprůměrných hodnot. Koncem zimy vystřídaly tlakové níže obnovující se tlakové výše, které se postaraly o slunečné počasí s podstatně vyššími - spíše dubnovými - teplotami, což vedlo k tání a v kombinaci se suchým počasím pak i v současnou nepříliš pozitivní sněhovou situaci.
V polovině ledna leželo ve většina Alp výrazně podprůměrné množství sněhu, zdroj: ventusky.com
Výška sněhu v Alpách 22. února po dnech s vydatným sněžením, zdroj: ventusky.com
V současné době se sice teploty vrátily k hodnotám obvyklým pro polovinu března a zejména v západní polovině Alp místy připadlo 10 až 40 cm sněhu, v jižním Švýcarsku a přilehlých oblastech severní Itálie i přes 80 cm sněhu, nicméně na sníh nejchudší oblasti na východě Alp dostaly sněhu nejméně, většinou jen pár centimetrů. Do rakouských Alp sice výšková níže začátkem týdne přinese sněžení, většinou ale nenapadne více než 10 cm. Další srážky lze čekat v pátek a v sobotu na studené frontě od severu, ale ani pak nepůjde o významnější sněžení. Podprůměrné množství (nejen v rakouské) části Alp není příznivá zpráva pro průtoky řek pramenící v horách během jara a ani pro tamní ledovce, pro které je dostatek zimního sněhu tou nejlepší ochranou před táním v letní polovině roku. Velmi suchou zimu přitom zejména ve východních Alpách měli i loni.
Očekáváná suma nového sněhu do pátečního rána podle modelu ICON, zdroj: ventusky.com
