Zima se projevila hlavně v lednu, byla ale sušší a k rekordům měla daleko
O víkendu skončila klimatologická zima, která trvala od 1. prosince 2025 do 28. února 2026. Po delší době jsme se dočkali častější sněhové pokrývky i v nížinách a vyskytla se taky delší období s celodenními mrazy. Je sice pravda, že v kontextu zim z posledních let šlo o zimu poněkud chladnější, přesto do významných rekordů měla daleko.
Vůbec nejnižší teplotu zaznamenala stanice Kvilda-Perla, která je pověstná nízkými minimy, a to 5. ledna, kdy tam pomyslná rtuť teploměru klesla na -30,6 °C. "Mínus třicítka" byla pokořena ještě jednou, a to na Hliništi o týden později s minimem -30,2 °C. Vloni bylo zimní maximum o 2 desetiny stupně nižší než letos a naměřila ho Horní Jizera. Na Šumavě ale teplota pod -30 °C klesla poprvé od února 2021. Naopak nejvyšší teplotu přinesl samotný závěr zimy, kdy minulý pátek teplota v Českých Budějovicích - Rožnově vyšplhala na 20,7 °C, čímž byl překonán i staniční denní rekord.
Z pohledu měsíčních průměrných teplot byl prosinec teplotně na hranici normálního a nadnormálního měsíce s odchylkou +1,5 °C (vůči průměru 1991-2020), leden se umístil naopak na hranici měsíce teplotně normálního a podnormálního s odchylkou -1,5 °C. Únor skončil jako teplotně průměrný, přesto odchylka vůči poslednímu třicetiletí dosáhla +1,7 °C. Pokud bychom srovnali uplynulé zimní měsíce s obdobím 1961-1990, půjde - kromě ledna - o měsíce nadprůměrně teplé. A například v Brně šlo o 31. nejteplejší zimu od začátku 19. století a o 0,7 °C teplejší než je průměr za období 1991-2020, přitom to byla nejchladnější zima do roku 2017.
V Brně byla zima sice nejchladnější od roku 2017, přesto byla teplotně nadprůměrná, zdroj: pbs.twimg.com
Z hlediska srážek přinesla letošní zima na většinu území podprůměrné množství vláhy. Zejména prosinec byl silně podnormální, kdy spadlo jen něco málo přes třetinu obvyklého množství sněhu a vody. V lednu dosáhly srážky necelých 60 %. V únoru pak spadlo zhruba o 15 % více srážek. Díky nižším teplotám padal od poslední prosincové dekády často i v nižších polohách sníh. Sněhová pokrývka se na konci prosince díky tomu vytvořila právě i v nížinách včetně měst. A během ledna dokonce sníh na řadě míst přetrval po většinu měsíce. V únoru se už sněhová pokrývka v nižších polohách vyskytla jen ve dvou oddělených vlnách - jednak na začátku měsíce a pak ve druhé poloviny druhé dekády. Právě déletrvající výskyt sněhové pokrývky i v nižších polohách mohl vést k pocitu sněhově bohaté zimy.
V Třebenicích (200 metrů nad mořem) u Lovosic napadlo 10. ledna 27 cm sněhu, zdroj: Štěpán Patrovský
Nicméně množství celkově napadlého sněhu za zimní sezónu na většině území bylo podprůměrné, a to jak v nižších, tak i v horských polohách. Sezónní sumy nového sněhu dosáhly kolem poloviny obvyklého množství. Na druhou stranu, z pohledu sněhu stojí za zmínku především vydatné sněžení na konci první lednové dekády, kdy v nížinách severozápadní poloviny Čech napadlo výraznější množství sněhu. 10. ledna tak v Ústeckém a Karlovarském kraji leželo v nižších polohách lokálně kolem 20 cm, a to i v Karlových Varech nebo Ústí nad Labem. V nížinách poslední sníh roztál s nástupem teplého počasí kolem 22. února. Nezvykle vydatné ale bylo sněžení ještě před vlastním začátkem zimy, 26. listopadu, které zasáhlo Ostravu a Prahu. Během pár hodin napadlo 10 až 15 cm sněhu, v Praze se to týkalo hlavně výše položených částí města.
Na Labské boudě v Krkonoších pouze jeden den za celou sezónu výška sněhu přesáhla 1 metr, zdroj: in-pocasi.cz
Sněhu bylo málo i na horách, včetně hřebenových poloh. Zejména v Krkonoších sice nasněžilo už koncem října, ale začátkem listopadu sníh roztál. Víc ho dorazilo koncem listopadu, kdy lokálně leželo nadprůměrné množství, ale ne dlouho. Kolem 10. prosince s nástupem masivního oteplení a oblevy i na hřebenech Krkonoš roztál. Pak sice od konce prosince občas padal, takže se souvislá sněhová pokrývka na horách vytvořila, ale na její výška kromě hraničního hřebenu Šumavy a jednoho dne i na Labské boudě nedosáhla jednoho metru. Nejvyšší výšku sněhu zaznamenal šumavský Blatný vrch, kde 18. února sněhová pokrývka dosáhla 132 cm, aktuálně už tam ale zase leží méně než metr.
Mnoho lidí si během letošní zimy stěžovalo na nedostatek slunečních paprsků. Z celorepublikového pohledu ale prosinec i leden přinesly průměrné množství slunečního svitu, v únoru však slunce nasvítilo asi o třetinu méně. Příčinou byly jednak časté teplotní inverze spojené s mlhami a nízkou oblačnosti, ale i vliv tlakových níží s velkou oblačností. Na druhou stranu panovaly napříč Českem poměrně velké rozdíly. Zejména na Moravě zažili poměrně dlouhá souvislá období, kdy slunce po řadu dnů nesvítilo vůbec. Jednak se to týkalo většiny prosince před Vánocemi, a dále zhruba období od poslední lednové dekády do poloviny února. Poměrně slunečný byl hlavně závěr prosince od Vánoc a především konec února.
Z hlediska zajímavých a z hlediska dopadů významných povětrnostních situací stojí - kromě výše uvedených epizod spojených se sněžením - za zmínku jednak výrazné oteplení spojené s přílivem teplého oceánského vzduchu kolem 8. prosince, kdy v Českých Budějovicích naměřili 16,4 °C a zejména v Čechách padaly teplotní rekordy.
12. ledna ráno bylo v Doksanech nejchladněji od ledna 2010, zdroj: in-pocasi.cz
Po nadprůměrně teplých dnech pak právě na Štědrý den začal do Česka pronikat studený vzduch a následovalo podstatně chladnější období. Zejména při vyjasnění a utišení větru klesaly při sněhové pokrývce teploty v první polovině ledna i v nížinách často pod -10 °C. Mrazy vyvrcholily 12. ledna, kdy i v nižších polohách teploty klesly ojediněle pod -20 °C , například Doksanech v Ústeckém kraji na -23,1 °C.
Silné mrazy vzápětí vystřídal mrznoucí déšť s tvorbou silné ledovky, která ráno 13. ledna hlavně v Čechách výrazně paralyzovala dopravu. Po přechodném oteplení se kolem 20. ledna vrátily celodenní, ale už ne tak silné mrazy. Koncem ledna se začalo oteplovat a sněžení postupně střídal déšť. Ten se na začátku druhé únorové dekády objevil i na horách.
13. února klesla tlak vzduchu v Plzni pod 980 hPa, nejnižší hodnotu od roku 2015, zdroj: in-pocasi.cz
Zajímavou situaci přinesla tlaková níže Niels. Zejména v západní polovině Čech se postarala o nejnižší hodnoty tlaku vzduchu, které klesly až k 980 hPa. A poslední vydatné sněžení dorazilo kolem poloviny února. O pár dnů později se proudění nad střední Evropou výrazně změnilo, od západu dorazil déšť a výrazné oteplení střídané následně anticyklonálním počasím s teplými a slunečnými dny.
Vůbec nejnižší teplotu zaznamenala stanice Kvilda-Perla, která je pověstná nízkými minimy, a to 5. ledna, kdy tam pomyslná rtuť teploměru klesla na -30,6 °C. "Mínus třicítka" byla pokořena ještě jednou, a to na Hliništi o týden později s minimem -30,2 °C. Vloni bylo zimní maximum o 2 desetiny stupně nižší než letos a naměřila ho Horní Jizera. Na Šumavě ale teplota pod -30 °C klesla poprvé od února 2021. Naopak nejvyšší teplotu přinesl samotný závěr zimy, kdy minulý pátek teplota v Českých Budějovicích - Rožnově vyšplhala na 20,7 °C, čímž byl překonán i staniční denní rekord.
Z pohledu měsíčních průměrných teplot byl prosinec teplotně na hranici normálního a nadnormálního měsíce s odchylkou +1,5 °C (vůči průměru 1991-2020), leden se umístil naopak na hranici měsíce teplotně normálního a podnormálního s odchylkou -1,5 °C. Únor skončil jako teplotně průměrný, přesto odchylka vůči poslednímu třicetiletí dosáhla +1,7 °C. Pokud bychom srovnali uplynulé zimní měsíce s obdobím 1961-1990, půjde - kromě ledna - o měsíce nadprůměrně teplé. A například v Brně šlo o 31. nejteplejší zimu od začátku 19. století a o 0,7 °C teplejší než je průměr za období 1991-2020, přitom to byla nejchladnější zima do roku 2017.
V Brně byla zima sice nejchladnější od roku 2017, přesto byla teplotně nadprůměrná, zdroj: pbs.twimg.com
Z hlediska srážek přinesla letošní zima na většinu území podprůměrné množství vláhy. Zejména prosinec byl silně podnormální, kdy spadlo jen něco málo přes třetinu obvyklého množství sněhu a vody. V lednu dosáhly srážky necelých 60 %. V únoru pak spadlo zhruba o 15 % více srážek. Díky nižším teplotám padal od poslední prosincové dekády často i v nižších polohách sníh. Sněhová pokrývka se na konci prosince díky tomu vytvořila právě i v nížinách včetně měst. A během ledna dokonce sníh na řadě míst přetrval po většinu měsíce. V únoru se už sněhová pokrývka v nižších polohách vyskytla jen ve dvou oddělených vlnách - jednak na začátku měsíce a pak ve druhé poloviny druhé dekády. Právě déletrvající výskyt sněhové pokrývky i v nižších polohách mohl vést k pocitu sněhově bohaté zimy.
V Třebenicích (200 metrů nad mořem) u Lovosic napadlo 10. ledna 27 cm sněhu, zdroj: Štěpán Patrovský
Nicméně množství celkově napadlého sněhu za zimní sezónu na většině území bylo podprůměrné, a to jak v nižších, tak i v horských polohách. Sezónní sumy nového sněhu dosáhly kolem poloviny obvyklého množství. Na druhou stranu, z pohledu sněhu stojí za zmínku především vydatné sněžení na konci první lednové dekády, kdy v nížinách severozápadní poloviny Čech napadlo výraznější množství sněhu. 10. ledna tak v Ústeckém a Karlovarském kraji leželo v nižších polohách lokálně kolem 20 cm, a to i v Karlových Varech nebo Ústí nad Labem. V nížinách poslední sníh roztál s nástupem teplého počasí kolem 22. února. Nezvykle vydatné ale bylo sněžení ještě před vlastním začátkem zimy, 26. listopadu, které zasáhlo Ostravu a Prahu. Během pár hodin napadlo 10 až 15 cm sněhu, v Praze se to týkalo hlavně výše položených částí města.
Na Labské boudě v Krkonoších pouze jeden den za celou sezónu výška sněhu přesáhla 1 metr, zdroj: in-pocasi.cz
Sněhu bylo málo i na horách, včetně hřebenových poloh. Zejména v Krkonoších sice nasněžilo už koncem října, ale začátkem listopadu sníh roztál. Víc ho dorazilo koncem listopadu, kdy lokálně leželo nadprůměrné množství, ale ne dlouho. Kolem 10. prosince s nástupem masivního oteplení a oblevy i na hřebenech Krkonoš roztál. Pak sice od konce prosince občas padal, takže se souvislá sněhová pokrývka na horách vytvořila, ale na její výška kromě hraničního hřebenu Šumavy a jednoho dne i na Labské boudě nedosáhla jednoho metru. Nejvyšší výšku sněhu zaznamenal šumavský Blatný vrch, kde 18. února sněhová pokrývka dosáhla 132 cm, aktuálně už tam ale zase leží méně než metr.
Mnoho lidí si během letošní zimy stěžovalo na nedostatek slunečních paprsků. Z celorepublikového pohledu ale prosinec i leden přinesly průměrné množství slunečního svitu, v únoru však slunce nasvítilo asi o třetinu méně. Příčinou byly jednak časté teplotní inverze spojené s mlhami a nízkou oblačnosti, ale i vliv tlakových níží s velkou oblačností. Na druhou stranu panovaly napříč Českem poměrně velké rozdíly. Zejména na Moravě zažili poměrně dlouhá souvislá období, kdy slunce po řadu dnů nesvítilo vůbec. Jednak se to týkalo většiny prosince před Vánocemi, a dále zhruba období od poslední lednové dekády do poloviny února. Poměrně slunečný byl hlavně závěr prosince od Vánoc a především konec února.
Z hlediska zajímavých a z hlediska dopadů významných povětrnostních situací stojí - kromě výše uvedených epizod spojených se sněžením - za zmínku jednak výrazné oteplení spojené s přílivem teplého oceánského vzduchu kolem 8. prosince, kdy v Českých Budějovicích naměřili 16,4 °C a zejména v Čechách padaly teplotní rekordy.
12. ledna ráno bylo v Doksanech nejchladněji od ledna 2010, zdroj: in-pocasi.cz
Po nadprůměrně teplých dnech pak právě na Štědrý den začal do Česka pronikat studený vzduch a následovalo podstatně chladnější období. Zejména při vyjasnění a utišení větru klesaly při sněhové pokrývce teploty v první polovině ledna i v nížinách často pod -10 °C. Mrazy vyvrcholily 12. ledna, kdy i v nižších polohách teploty klesly ojediněle pod -20 °C , například Doksanech v Ústeckém kraji na -23,1 °C.
Silné mrazy vzápětí vystřídal mrznoucí déšť s tvorbou silné ledovky, která ráno 13. ledna hlavně v Čechách výrazně paralyzovala dopravu. Po přechodném oteplení se kolem 20. ledna vrátily celodenní, ale už ne tak silné mrazy. Koncem ledna se začalo oteplovat a sněžení postupně střídal déšť. Ten se na začátku druhé únorové dekády objevil i na horách.
13. února klesla tlak vzduchu v Plzni pod 980 hPa, nejnižší hodnotu od roku 2015, zdroj: in-pocasi.cz
Zajímavou situaci přinesla tlaková níže Niels. Zejména v západní polovině Čech se postarala o nejnižší hodnoty tlaku vzduchu, které klesly až k 980 hPa. A poslední vydatné sněžení dorazilo kolem poloviny února. O pár dnů později se proudění nad střední Evropou výrazně změnilo, od západu dorazil déšť a výrazné oteplení střídané následně anticyklonálním počasím s teplými a slunečnými dny.
