Amazonský prales čelí krizi, sucho a požáry v roce 2024 dramaticky zrychlily jeho degradaci
Amazonský prales býval dlouhou dobu – díky vysoké vlhkosti vzduchu a pravidelným dešťům – poměrně odolný vůči lesním požárům. Jenže bezprecedentní sucho způsobené jak výrazným deficitem srážek, tak i dlouhými a intenzivními vlnami veder, které oblast zasáhlo v letech 2023–2024 a které překonalo rekordy z let 2010 a 2015–2016, vážně narušilo křehkou ekologickou rovnováhu regionu. Tyto faktory vedly ke zmenšení rozsahu i vydatnosti zdrojů povrchové vody a snížení půdní vlhkosti. To zvýšilo stres vegetace, který následně vyústil v podmínky, které výrazně zvyšují pravděpodobnost a závažnost lesních požárů. Již tak problematickou situaci dále zhoršuje degradovaný stav lesa, který je důsledkem rozsáhlého odlesňování a fragmentace částí pralesa, selektivní těžby dřeva i minulých požárů. To ho činí stále náchylnějším k budoucím, potenciálně katastrofálním lesním požárům. Tento nepříznivý stav navíc uvádí do pohybu řadu negativních zpětných vazeb. Vyšší míra odumírání stromů v důsledku zmíněných efektů zvyšuje množství snadno dostupného paliva pro oheň, zatímco fragmentace usnadňuje přístup k těžbě zdrojů. A to obojí přímo přispívá k dalšímu odumírání stromů a četnějším požárům.
Přírodní požáry způsobené například bleskem jsou v Amazonii extrémně vzácné. Většina je vyvolána lidskou činností. Důsledky lesních požárů jsou mnohostranné, přímo poškozují rostlinný a živočišný život, ovlivňují integritu kdysi nedotčených pralesů a způsobují další škody v již degradovaných oblastech. Degradace způsobená požáry narušuje integritu lesa, aniž by nutně vedla k jeho zániku. Degradované lesy se mohou na první pohled jevit jako nedotčené, ale ztrácejí značnou část své biomasy a ekologických funkcí. Klesá hustota nadzemní biomasy ve srovnání s nedotčenými lesy, což uvolňuje značné množství skleníkových plynů a urychluje globální oteplování.
Velikost plochy narušeného lesa v panamazonské oblasti s rozlišením části připadajícím na odlesnění (šedá) a degradaci (malo-prostorová oranžově, velko-prostorová tmavě červeně) , červenou křivkou je vyznačena velikost spálené plochy, zdroj: bg.copernicus.org
Vzhledem k rostoucí hrozbě požárů v Amazonii je jejich rychlá a přesná detekce zásadní. Na základě družicových dat lze detekovat oblasti narušení lesů a klasifikovat je buď jako odlesňování nebo degradaci. Degradaci lze dále dělit na malo-prostorovou (jde zhruba o důsledek větrných vývratů a selektivní těžby dřeva) a velko-prostorovou (zhruba dopad lesních požárů a sucha). Výsledky čerstvé studie ukazují, že plocha narušených lesů v panamazonské oblasti se od roku 2023 do roku 2024 dramaticky zvýšila o více než 150 % a dosáhla nejvyšší hodnoty za dvě dekády, a to 6,64 milionů hektarů. Celková degradace lesů více než 4krát překonala dopady odlesňování, přičemž velko-prostorová se pak týkala 3,31 miliónů hektarů, což představuje neuvěřitelný nárůst o 1077 % ve srovnání s 5letým průměrem za období 2019–2023.
Mapa Pan-Amazonie ukazující nově detekované oblasti velko-prostorové degradace lesa v roce 2024 (červeně), primárně způsobené požáry, zobrazeny jsou i grafy dokumentující 3letý vývoj odlesnění a degradace v příslušných státech, zdroj: egu.eu
Vůbec nejrozsáhlejší degradaci v loňském roce utrpěla Brazílie s 50procentním podílem v Pan-Amazonii. Bolívie zaznamenala nejvyšší relativní podíl – shořelo tam 9 % zbývajícího nedotčeného lesa. V menší míře byl nárůst lesních požárů v roce 2024 pozorován také v dříve méně postižených regionech, jako jsou země Guyanského štítu a Venezuela, kde velko-prostorová degradace 6krát, respektive 19krát přesáhla předchozí 5letý průměr.
Spálené lesy v důsledku požárů podpořených degradací vloni uvolnily odhadem skoro 800 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého – přibližně 7krát více než činil roční průměr za předchozí 2 roky. Největším přispěvatelem byla Brazílie, která se na těchto emisích podílela 61 %, následovaná Bolívií s 32 %. Emise vzniklé odlesňováním naopak klesly z 1044 miliónů tun v roce 2022 na 625 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého v roce 2024. Poprvé se tak hlavním zdrojem uhlíku staly emise z požárů způsobených degradací lesa, a nikoliv odlesňováním.
Zdroj emisí uhlíku v jednotlivých letech – červeně z požárů, šedě z odlesňování , zdroj: bg.copernicus.org
Masivní degradace lesů v Pan-Amazonii se vyznačuje posuny ve složení lesů, které jsou způsobené omezenými schopnostmi adaptace amazonských druhů na požáry a dlouhodobě vysokou mírou odumírání stromů. V důsledku toho mohou postižené lesy fungovat jako čistý zdroj emisí uhlíku až 7 let nebo i déle po požáru. Degradace lesů mimochodem potenciálně vede i k trvalým změnám v chování srážek, včetně intenzivnějších období sucha na jižní, východní a severní hranice Amazonie. To vše vyžaduje další pečlivé monitorování, ale hlavně aktivní a neprodlené změny v přístupu k pralesům. Pokud budou současné trendy pokračovat, dospěje amazonský prales ke katastrofickému bodu zlomu, což nenapravitelně poškodí ekosystém i globální klimatickou stabilitu.
Přírodní požáry způsobené například bleskem jsou v Amazonii extrémně vzácné. Většina je vyvolána lidskou činností. Důsledky lesních požárů jsou mnohostranné, přímo poškozují rostlinný a živočišný život, ovlivňují integritu kdysi nedotčených pralesů a způsobují další škody v již degradovaných oblastech. Degradace způsobená požáry narušuje integritu lesa, aniž by nutně vedla k jeho zániku. Degradované lesy se mohou na první pohled jevit jako nedotčené, ale ztrácejí značnou část své biomasy a ekologických funkcí. Klesá hustota nadzemní biomasy ve srovnání s nedotčenými lesy, což uvolňuje značné množství skleníkových plynů a urychluje globální oteplování.
Velikost plochy narušeného lesa v panamazonské oblasti s rozlišením části připadajícím na odlesnění (šedá) a degradaci (malo-prostorová oranžově, velko-prostorová tmavě červeně) , červenou křivkou je vyznačena velikost spálené plochy, zdroj: bg.copernicus.org
Vzhledem k rostoucí hrozbě požárů v Amazonii je jejich rychlá a přesná detekce zásadní. Na základě družicových dat lze detekovat oblasti narušení lesů a klasifikovat je buď jako odlesňování nebo degradaci. Degradaci lze dále dělit na malo-prostorovou (jde zhruba o důsledek větrných vývratů a selektivní těžby dřeva) a velko-prostorovou (zhruba dopad lesních požárů a sucha). Výsledky čerstvé studie ukazují, že plocha narušených lesů v panamazonské oblasti se od roku 2023 do roku 2024 dramaticky zvýšila o více než 150 % a dosáhla nejvyšší hodnoty za dvě dekády, a to 6,64 milionů hektarů. Celková degradace lesů více než 4krát překonala dopady odlesňování, přičemž velko-prostorová se pak týkala 3,31 miliónů hektarů, což představuje neuvěřitelný nárůst o 1077 % ve srovnání s 5letým průměrem za období 2019–2023.
Mapa Pan-Amazonie ukazující nově detekované oblasti velko-prostorové degradace lesa v roce 2024 (červeně), primárně způsobené požáry, zobrazeny jsou i grafy dokumentující 3letý vývoj odlesnění a degradace v příslušných státech, zdroj: egu.eu
Vůbec nejrozsáhlejší degradaci v loňském roce utrpěla Brazílie s 50procentním podílem v Pan-Amazonii. Bolívie zaznamenala nejvyšší relativní podíl – shořelo tam 9 % zbývajícího nedotčeného lesa. V menší míře byl nárůst lesních požárů v roce 2024 pozorován také v dříve méně postižených regionech, jako jsou země Guyanského štítu a Venezuela, kde velko-prostorová degradace 6krát, respektive 19krát přesáhla předchozí 5letý průměr.
Spálené lesy v důsledku požárů podpořených degradací vloni uvolnily odhadem skoro 800 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého – přibližně 7krát více než činil roční průměr za předchozí 2 roky. Největším přispěvatelem byla Brazílie, která se na těchto emisích podílela 61 %, následovaná Bolívií s 32 %. Emise vzniklé odlesňováním naopak klesly z 1044 miliónů tun v roce 2022 na 625 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého v roce 2024. Poprvé se tak hlavním zdrojem uhlíku staly emise z požárů způsobených degradací lesa, a nikoliv odlesňováním.
Zdroj emisí uhlíku v jednotlivých letech – červeně z požárů, šedě z odlesňování , zdroj: bg.copernicus.org
Masivní degradace lesů v Pan-Amazonii se vyznačuje posuny ve složení lesů, které jsou způsobené omezenými schopnostmi adaptace amazonských druhů na požáry a dlouhodobě vysokou mírou odumírání stromů. V důsledku toho mohou postižené lesy fungovat jako čistý zdroj emisí uhlíku až 7 let nebo i déle po požáru. Degradace lesů mimochodem potenciálně vede i k trvalým změnám v chování srážek, včetně intenzivnějších období sucha na jižní, východní a severní hranice Amazonie. To vše vyžaduje další pečlivé monitorování, ale hlavně aktivní a neprodlené změny v přístupu k pralesům. Pokud budou současné trendy pokračovat, dospěje amazonský prales ke katastrofickému bodu zlomu, což nenapravitelně poškodí ekosystém i globální klimatickou stabilitu.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
