Chování ryb výrazně souvisí s počasím, rybářům jeho znalost pomáha k lepším úlovkům
Počasí a rybolov spolu lidé spojují odedávna a oprávněně. Atmosféra a život pod hladinou jsou propojeny mnohem těsněji, než si obvykle uvědomujeme. Počasí totiž nekončí na hladině vody. Nicméně změny počasí se do vodního světa pod hladinou propisují podstatně pomaleji a méně intenzivně než v atmosféře. Právě proto bývají jezera a přehrady někdy označovány za jakousi paměť počasí. Poměrně dlouho po skončení horké epizody zůstává voda prohřátá, zatímco po chladném jaru může být i začátkem léta překvapivě studená. Ryby přitom žijí uvnitř tohoto pomalu se měnícího světa. Jejich metabolismus, aktivita i pohyb přitom závisejí na podmínkách, které atmosféra nad hladinou neustále mění.
Život ryb je úzce propojen s počasím , zdroj: visittabor.eu
Možná nejdůležitější je teplota vody. Ta ovlivňuje metabolismus, rychlost trávení, hladinu energie a celkovou aktivitu ryb. Ryby jsou typicky studenokrevní živočichové a nedokáží regulovat tělesnou teplotu. To znamená, že jsou nuceny přizpůsobit svůj metabolismus teplotě vody v okolí. V chladnějších vodách ryby obvykle zpomalují a obecně potřebují méně potravy k udržení života. V teplejších vodách jsou mnohem aktivnější, a proto potřebují k přežití podstatně více potravy. Když se teploty pohybují v rozmezí příjemném pro daný druh, ryby se krmí pravidelněji a volněji se pohybují. Teplota ale rozhoduje taky o množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Aby ryby dýchaly, spoléhají se na žábry, které jim z vody extrahují rozpuštěný kyslík. Množství rozpuštěného kyslíku ve vodě závisí téměř výhradně na její teplotě. Obecně platí, že chladnější voda obsahuje více rozpuštěného kyslíku a teplejší méně. Během dlouhých letních veder se tak některé mělké rybníky dostávají téměř na hranici obyvatelnosti. Pokud navíc několik dní nefouká vítr, voda se přestává promíchávat a hlubší vrstvy mohou zůstat téměř bez kyslíku. Ryby se pak stahují do omezených oblastí nebo se doslova dusí. Z výše uvedeného plyne, že každý druh ryby má minimální teplotu vody, pod kterou se nemůže krmit, a maximální teplotu vody, nad kterou nemůže dýchat. Vědět, proč a kdy se teplota vody mění proto může mít při rybolovu zásadní význam.
Teplota vody se může měnit mnoha způsoby. Existují pomalé, sezónní změny, které jsou ovlivněny především množstvím dopadajícího slunečního záření, které vodní plocha dostává po delší dobu, a samozřejmě i přechodem tepla ze vzduchu do vody, respektive obráceně. V krátkodobém horizontu mají ale podstatnější vliv na teplotu vody jiné faktory. Zejména u mělčích a menších vodních ploch jsou to dešťové srážky, které při intenzivnějších lijácích můžou snížit teplotu vody o pár stupňů během několika desítek minut. Srážky navíc mění průhlednost, případně slanost mořské vody (tu ale jen lokálně). Déšť může do vody často vnést velké množství živin. Pokud ke všem těmto změnám dojde současně, můžou výrazně ovlivnit chování ryb žijících ve vodě.
Aktuální teplota mořské vody je k dispozici v aplikaci Ventusky, zdroj: ventusky.com
Zásadní pro dění pod vodou je taky vítr. Promíchává její vrstvy, přináší kyslík, což podporuje aktivitu ryb, a taky přesouvá drobné organismy i plankton. Na návětrných stranách jezer se často hromadí potrava, za kterou připlouvají malé ryby a s nimi i dravci. A to je oblast, kde pak má cenu za takové situace rybařit. V některých případech může vítr dokonce narušit stabilní zvrstvení vody. Letní jezera bývají rozdělena na teplou svrchní vrstvu a chladnější hlubiny oddělené tenkou přechodovou zónou — termoklinou. Ta funguje téměř jako neviditelná hranice mezi dvěma světy — mezi teplejší smíšenou vodou nahoře a chladnější vodou ve spodní části vodní nádrže. Silnější ochlazení nebo několik větrných dnů však mohou tuto strukturu rozbít a celé jezero promíchat, což je ale pro ryby zásadní proměna prostředí. Silný vítr může ztížit rybolov taky proto, že může zakalit vodu a zhoršit viditelnost nástrahy, navíc se ryby často schovávají do úkrytu nebo hlubší vody, aby se vyhnuly turbulencím.
Mapa větru z regionálního modelu - právě regionální meteorologické modely jsou vzhledem ke svému rozlišení v řádu menších jednotek km schopny poměrně realisticky simulovat proudění v oblasti větších jezer, zdroj: ventusky.com
„Dneska to půjde, padá tlak.“ Podobné věty zaznívají mezi rybáři velmi často. Citlivost na změny tlaku souvisí s faktem, že ryby mají plynový měchýř, orgán regulující vztlak. Druhy ryb jako pstruh, kanic, chňapal a tarpon mají větší plovací měchýře a jsou citlivější na změny tlaku vzduchu. Na druhou stranu, druhy s menšími měchýři, jako je mahi-mahi, barakuda, wahoo a kranas, jsou postiženy mnohem méně. A pak jsou tu druhy jako žraloci a různé druhy tuňáků, které tento orgán vůbec nemají. Pokles tlaku tak může ovlivnit jejich chování nebo pohyb ve vodě. Změny atmosférického tlaku jsou ale ve srovnání s tlakem vody relativně malé. Poklesy tlaku se obvykle vyskytují před bouřkami a příchodem front a zvyšují aktivitu krmení, protože se ryby připravují na zhoršené podmínky. Při stálém tlaku se ryby chovají poměrně konzistentně, zatímco při rostoucím se obvykle zpomaluje krmení a ryby mají tendenci klesat více do hloubek, dokud se podmínky opět nestabilizují, v takovém případě je tedy šance na dobrý úlovek poměrně malá.
Termoklina ve vodní nádrži odděluje vyšší, teplejší a na kyslík bohatší vrstvu vody od níže ležící a chladnější vrstvy vody, která může obsahovat toxické plyny (pokud nedojde k intenzivnějšímu promíchání), zdroj: admirallakeandpondrestoration.com
Konečně, chování ryb do jisté míry ovlivňuje i sluneční svit, respektive oblačnost. Sluneční světlo má přímý vliv na viditelnost a teplotu pod vodou, což obojí ovlivňuje chování ryb. Za slunečných dnů ryby s větší pravděpodobností vyhledávají chladnější a tmavší části vody, aby se vyhnuly predátorům a regulovaly svou tělesnou teplotu. Naopak zatažené nebe, při kterém dominuje rozptýlené záření, znamená, že ryby se cítí bezpečněji a krmí se blíže k hladině, aniž by se musely příliš obávat predátorů, což usnadňuje rybolov.
Chování ryb tedy výrazně souvisí s počasím, což znamená, že jeho znalost může rybářům pomoci v lepších úlovcích.
Život ryb je úzce propojen s počasím , zdroj: visittabor.eu
Možná nejdůležitější je teplota vody. Ta ovlivňuje metabolismus, rychlost trávení, hladinu energie a celkovou aktivitu ryb. Ryby jsou typicky studenokrevní živočichové a nedokáží regulovat tělesnou teplotu. To znamená, že jsou nuceny přizpůsobit svůj metabolismus teplotě vody v okolí. V chladnějších vodách ryby obvykle zpomalují a obecně potřebují méně potravy k udržení života. V teplejších vodách jsou mnohem aktivnější, a proto potřebují k přežití podstatně více potravy. Když se teploty pohybují v rozmezí příjemném pro daný druh, ryby se krmí pravidelněji a volněji se pohybují. Teplota ale rozhoduje taky o množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Aby ryby dýchaly, spoléhají se na žábry, které jim z vody extrahují rozpuštěný kyslík. Množství rozpuštěného kyslíku ve vodě závisí téměř výhradně na její teplotě. Obecně platí, že chladnější voda obsahuje více rozpuštěného kyslíku a teplejší méně. Během dlouhých letních veder se tak některé mělké rybníky dostávají téměř na hranici obyvatelnosti. Pokud navíc několik dní nefouká vítr, voda se přestává promíchávat a hlubší vrstvy mohou zůstat téměř bez kyslíku. Ryby se pak stahují do omezených oblastí nebo se doslova dusí. Z výše uvedeného plyne, že každý druh ryby má minimální teplotu vody, pod kterou se nemůže krmit, a maximální teplotu vody, nad kterou nemůže dýchat. Vědět, proč a kdy se teplota vody mění proto může mít při rybolovu zásadní význam.
Teplota vody se může měnit mnoha způsoby. Existují pomalé, sezónní změny, které jsou ovlivněny především množstvím dopadajícího slunečního záření, které vodní plocha dostává po delší dobu, a samozřejmě i přechodem tepla ze vzduchu do vody, respektive obráceně. V krátkodobém horizontu mají ale podstatnější vliv na teplotu vody jiné faktory. Zejména u mělčích a menších vodních ploch jsou to dešťové srážky, které při intenzivnějších lijácích můžou snížit teplotu vody o pár stupňů během několika desítek minut. Srážky navíc mění průhlednost, případně slanost mořské vody (tu ale jen lokálně). Déšť může do vody často vnést velké množství živin. Pokud ke všem těmto změnám dojde současně, můžou výrazně ovlivnit chování ryb žijících ve vodě.
Aktuální teplota mořské vody je k dispozici v aplikaci Ventusky, zdroj: ventusky.com
Zásadní pro dění pod vodou je taky vítr. Promíchává její vrstvy, přináší kyslík, což podporuje aktivitu ryb, a taky přesouvá drobné organismy i plankton. Na návětrných stranách jezer se často hromadí potrava, za kterou připlouvají malé ryby a s nimi i dravci. A to je oblast, kde pak má cenu za takové situace rybařit. V některých případech může vítr dokonce narušit stabilní zvrstvení vody. Letní jezera bývají rozdělena na teplou svrchní vrstvu a chladnější hlubiny oddělené tenkou přechodovou zónou — termoklinou. Ta funguje téměř jako neviditelná hranice mezi dvěma světy — mezi teplejší smíšenou vodou nahoře a chladnější vodou ve spodní části vodní nádrže. Silnější ochlazení nebo několik větrných dnů však mohou tuto strukturu rozbít a celé jezero promíchat, což je ale pro ryby zásadní proměna prostředí. Silný vítr může ztížit rybolov taky proto, že může zakalit vodu a zhoršit viditelnost nástrahy, navíc se ryby často schovávají do úkrytu nebo hlubší vody, aby se vyhnuly turbulencím.
Mapa větru z regionálního modelu - právě regionální meteorologické modely jsou vzhledem ke svému rozlišení v řádu menších jednotek km schopny poměrně realisticky simulovat proudění v oblasti větších jezer, zdroj: ventusky.com
„Dneska to půjde, padá tlak.“ Podobné věty zaznívají mezi rybáři velmi často. Citlivost na změny tlaku souvisí s faktem, že ryby mají plynový měchýř, orgán regulující vztlak. Druhy ryb jako pstruh, kanic, chňapal a tarpon mají větší plovací měchýře a jsou citlivější na změny tlaku vzduchu. Na druhou stranu, druhy s menšími měchýři, jako je mahi-mahi, barakuda, wahoo a kranas, jsou postiženy mnohem méně. A pak jsou tu druhy jako žraloci a různé druhy tuňáků, které tento orgán vůbec nemají. Pokles tlaku tak může ovlivnit jejich chování nebo pohyb ve vodě. Změny atmosférického tlaku jsou ale ve srovnání s tlakem vody relativně malé. Poklesy tlaku se obvykle vyskytují před bouřkami a příchodem front a zvyšují aktivitu krmení, protože se ryby připravují na zhoršené podmínky. Při stálém tlaku se ryby chovají poměrně konzistentně, zatímco při rostoucím se obvykle zpomaluje krmení a ryby mají tendenci klesat více do hloubek, dokud se podmínky opět nestabilizují, v takovém případě je tedy šance na dobrý úlovek poměrně malá.
Termoklina ve vodní nádrži odděluje vyšší, teplejší a na kyslík bohatší vrstvu vody od níže ležící a chladnější vrstvy vody, která může obsahovat toxické plyny (pokud nedojde k intenzivnějšímu promíchání), zdroj: admirallakeandpondrestoration.com
Konečně, chování ryb do jisté míry ovlivňuje i sluneční svit, respektive oblačnost. Sluneční světlo má přímý vliv na viditelnost a teplotu pod vodou, což obojí ovlivňuje chování ryb. Za slunečných dnů ryby s větší pravděpodobností vyhledávají chladnější a tmavší části vody, aby se vyhnuly predátorům a regulovaly svou tělesnou teplotu. Naopak zatažené nebe, při kterém dominuje rozptýlené záření, znamená, že ryby se cítí bezpečněji a krmí se blíže k hladině, aniž by se musely příliš obávat predátorů, což usnadňuje rybolov.
Chování ryb tedy výrazně souvisí s počasím, což znamená, že jeho znalost může rybářům pomoci v lepších úlovcích.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
