Příliv chladného vzduchu do střední Evropy způsobuje meandrující tryskové proudění
Tryskové proudění představuje úzký pás s vysokými rychlostmi větru, který se vyskytuje ve vyšších vrstvách troposféry, přibližně ve výškách 9–12 km, a obvykle dosahuje rychlostí 100–400 km/h, v extrémních případech i přes 700 km/h. Obecně v mírných šířkách hraje tryskové proudění klíčovou roli při transportu vzduchových hmot a určování polohy tlakových útvarů. Jeho průběh není vždy rovný (zonální), ale často meandruje, což umožňuje střídání oblastí s teplejším nebo chladnějším vzduchem. Právě pohyb těchto vln tryskového proudění může vést k výraznějším výkyvům počasí, včetně přílivu chladnějšího arktického vzduchu do střední Evropy. V dnešním článku si nejprve vysvětlíme, co je to tryskové proudění a proč dochází k jeho meandrování a následně si připomeneme chladnější epizody v této roční době v předchozích letech.
Obr. 1 Rozložení teplot a výškových tlakových útvarů v tlakové hladině 500 hPa nad Evropou a severním Atlantikem ve čtvrtek 20. 11. 2025 , zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje rozložení teploty nad Evropou a severním Atlantikem ve čtvrtek 20. 11. 2025, kde je patrný příliv chladného vzduchu z Arktidy do západní a střední Evropy. Černé linie znázorňují rozložení výškových tlakových útvarů (jedná se o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa, přibližně 5,5 km) a zde je vyjádřen hřeben vyššího tlaku vzduchu, který se natahuje od Azorských ostrovů směrem k Islandu. Dále nad severní Evropou se nachází oblast nižšího tlaku vzduchu. Toto rozložení tlakových útvarů je pro vpády chladnějšího vzduchu do Evropy typické, protože chladnější vzduch sem může proudit mezi těmito tlakovými útvary. Na rozložení tlakových útvarů se významně podepisuje tryskové proudění, protože určuje jejich polohu a intenzitu, a tím usměrňuje přesuny vzduchových hmot. Vlnění tryskového proudění tak podporuje vznik oblastí vyššího a nižšího tlaku vzduchu, mezi nimiž může docházet pronikání chladnějšího arktického vzduchu.
Obr. 2 Průměrná rychlost zonálního větru na 60. rovnoběžce severní z. š. v tlakové hladině 10 hPa (přibližně 30 km) v letošní sezóně (červeně a růžově), zdroj: acd-ext.gsfc.nasa.gov
Tryskové proudění ovlivňuje samotná síla polárního víru. Polární vír (ve stratosféře) představuje klíčový faktor ovlivňující charakter tryskového proudění (v troposféře). Když je polární vír silný a kompaktní, udržuje tryskové proudění rychlé, převážně zonální a efektivně uzavírá chladný arktický vzduch ve vysokých zeměpisných šířkách. Naopak při jeho oslabení či narušení dochází k výraznějšímu zvlnění (nebo také meandrování) tryskového proudění a k posílení meridionální složky. V důsledku toho se mohou vytvářet hlubší výškové brázdy nižšího tlaku vzduchu zasahující do středních šířek (stejně tak i výškové hřebeny zasahující vyšších šířek), které umožňují pronikání chladného arktického vzduchu z Arktidy směrem k jihu, tedy např. do střední Evropy.
Obr. 2 ukazuje vývoj intenzity polárního víru v průběhu letošní sezóny (červená a růžová křivka, oranžová křivka značí predikci), který určujeme pomocí zonálních rychlostí větrů na 60. rovnoběžce severní z. š. v tlakové hladině 10 hPa (přibližně 33 km). V porovnání s dlouhodobým průměrem (černá křivka) je letošní polární vír slabší, což může mít zmíněný vliv na tryskové proudění v horní troposféře. Podrobněji jsme o letošním vývoji polárního víru psali zde.
Obr. 3 Vývoj teplot na stanici Praha-Libuš v listopadu 2010 , zdroj: in-pocasi.cz
Důležité je však zmínit, že meandrování tryskového proudění je běžná záležitost a podobně chladné počasí ve druhé polovině listopadu se vyskytlo i v předchozích letech. Za zmínku stojí např. listopad 2010. Obr. 3 ukazuje vývoj teplot na stanici Praha-Libuš v listopadu 2010, kde je patrná jeho chladnější druhá polovina. Při této události hrálo významnou roli také meandrování tryskového proudění s hřebenem vyššího tlaku vzduchu nad východním severním Atlantikem a brázdou nižšího tlaku vzduchu nad severní Evropou. Avšak pro tyto události nemusíme chodit ani tak daleko do historie a zmiňme ještě chladný konec listopadu 2023, kdy na horách leželo i větší množství sněhu (jak jsme psali zde). Další sněhová nadílka pak přišla na začátku prosince, kdy střední Evropu zasáhlo mimořádně vydatné sněžení spojené s tlakovou níží Ciro. V pásu od Bavorska přes jižní Čechy a Českomoravskou vrchovinu až po jižní Polsko napadlo 20 až 40 cm sněhu, místy i více, přičemž sněžení dosahovalo intenzity až 3–4 cm za hodinu i mimo horské oblasti. Na řadě stanic tehdy padly prosincové rekordy.
Obr. 4 Rozložení teplot v tlakové hladině 850 hPa nad Evropou 2. 12. 2023, zdroj: ventusky.com
Situace začátkem prosince 2023 byla však zajímavá (mimo jiné) ostrým kontrastem v teplotách vzduchu mezi severozápadní části Evropy a jihovýchodní Evropou. Obr. 4 tento horizontální teplotní gradient ukazuje na příkladu teplot v tlakové hladině 850 hPa (přibližně 1,5 km). Ostré teplotní rozhraní, na kterém se setkal arktický vzduch s teplým a vlhkým středomořským vzduchem, vedlo ke vzniku tlakové níže a intenzivním srážkotvorným procesům. Na této situaci bylo zajímavé, že relativně vysoké teploty nad jihovýchodní Evropou (kde padaly teplotní rekordy) spolu s abnormálně teplým středozemním mořem vedly k intenzivnímu sněžení ve střední Evropě. Z toho vyplývá, že i důsledky globálního oteplování mohou vést k intenzivnímu sněžení (o tom ale podrobněji v jiném článku).
Závěrem uveďme, že podobná avšak ne tak intenzivní situace jako na přelomu listopadu a prosince 2023 se vyskytla také v tomto týdnu. Ale i tato situace způsobila zejména ve východní a centrální části Slovenska sněhovou kalamitu. V neděli očekáváme sněžení také na východě našeho území, kde může zejména v Beskydech napadnout až 10 cm sněhu.
Obr. 1 Rozložení teplot a výškových tlakových útvarů v tlakové hladině 500 hPa nad Evropou a severním Atlantikem ve čtvrtek 20. 11. 2025 , zdroj: ventusky.com
Obr. 1 ukazuje rozložení teploty nad Evropou a severním Atlantikem ve čtvrtek 20. 11. 2025, kde je patrný příliv chladného vzduchu z Arktidy do západní a střední Evropy. Černé linie znázorňují rozložení výškových tlakových útvarů (jedná se o izolinie geopotenciální výšky v tlakové hladině 500 hPa, přibližně 5,5 km) a zde je vyjádřen hřeben vyššího tlaku vzduchu, který se natahuje od Azorských ostrovů směrem k Islandu. Dále nad severní Evropou se nachází oblast nižšího tlaku vzduchu. Toto rozložení tlakových útvarů je pro vpády chladnějšího vzduchu do Evropy typické, protože chladnější vzduch sem může proudit mezi těmito tlakovými útvary. Na rozložení tlakových útvarů se významně podepisuje tryskové proudění, protože určuje jejich polohu a intenzitu, a tím usměrňuje přesuny vzduchových hmot. Vlnění tryskového proudění tak podporuje vznik oblastí vyššího a nižšího tlaku vzduchu, mezi nimiž může docházet pronikání chladnějšího arktického vzduchu.
Obr. 2 Průměrná rychlost zonálního větru na 60. rovnoběžce severní z. š. v tlakové hladině 10 hPa (přibližně 30 km) v letošní sezóně (červeně a růžově), zdroj: acd-ext.gsfc.nasa.gov
Tryskové proudění ovlivňuje samotná síla polárního víru. Polární vír (ve stratosféře) představuje klíčový faktor ovlivňující charakter tryskového proudění (v troposféře). Když je polární vír silný a kompaktní, udržuje tryskové proudění rychlé, převážně zonální a efektivně uzavírá chladný arktický vzduch ve vysokých zeměpisných šířkách. Naopak při jeho oslabení či narušení dochází k výraznějšímu zvlnění (nebo také meandrování) tryskového proudění a k posílení meridionální složky. V důsledku toho se mohou vytvářet hlubší výškové brázdy nižšího tlaku vzduchu zasahující do středních šířek (stejně tak i výškové hřebeny zasahující vyšších šířek), které umožňují pronikání chladného arktického vzduchu z Arktidy směrem k jihu, tedy např. do střední Evropy.
Obr. 2 ukazuje vývoj intenzity polárního víru v průběhu letošní sezóny (červená a růžová křivka, oranžová křivka značí predikci), který určujeme pomocí zonálních rychlostí větrů na 60. rovnoběžce severní z. š. v tlakové hladině 10 hPa (přibližně 33 km). V porovnání s dlouhodobým průměrem (černá křivka) je letošní polární vír slabší, což může mít zmíněný vliv na tryskové proudění v horní troposféře. Podrobněji jsme o letošním vývoji polárního víru psali zde.
Obr. 3 Vývoj teplot na stanici Praha-Libuš v listopadu 2010 , zdroj: in-pocasi.cz
Důležité je však zmínit, že meandrování tryskového proudění je běžná záležitost a podobně chladné počasí ve druhé polovině listopadu se vyskytlo i v předchozích letech. Za zmínku stojí např. listopad 2010. Obr. 3 ukazuje vývoj teplot na stanici Praha-Libuš v listopadu 2010, kde je patrná jeho chladnější druhá polovina. Při této události hrálo významnou roli také meandrování tryskového proudění s hřebenem vyššího tlaku vzduchu nad východním severním Atlantikem a brázdou nižšího tlaku vzduchu nad severní Evropou. Avšak pro tyto události nemusíme chodit ani tak daleko do historie a zmiňme ještě chladný konec listopadu 2023, kdy na horách leželo i větší množství sněhu (jak jsme psali zde). Další sněhová nadílka pak přišla na začátku prosince, kdy střední Evropu zasáhlo mimořádně vydatné sněžení spojené s tlakovou níží Ciro. V pásu od Bavorska přes jižní Čechy a Českomoravskou vrchovinu až po jižní Polsko napadlo 20 až 40 cm sněhu, místy i více, přičemž sněžení dosahovalo intenzity až 3–4 cm za hodinu i mimo horské oblasti. Na řadě stanic tehdy padly prosincové rekordy.
Obr. 4 Rozložení teplot v tlakové hladině 850 hPa nad Evropou 2. 12. 2023, zdroj: ventusky.com
Situace začátkem prosince 2023 byla však zajímavá (mimo jiné) ostrým kontrastem v teplotách vzduchu mezi severozápadní části Evropy a jihovýchodní Evropou. Obr. 4 tento horizontální teplotní gradient ukazuje na příkladu teplot v tlakové hladině 850 hPa (přibližně 1,5 km). Ostré teplotní rozhraní, na kterém se setkal arktický vzduch s teplým a vlhkým středomořským vzduchem, vedlo ke vzniku tlakové níže a intenzivním srážkotvorným procesům. Na této situaci bylo zajímavé, že relativně vysoké teploty nad jihovýchodní Evropou (kde padaly teplotní rekordy) spolu s abnormálně teplým středozemním mořem vedly k intenzivnímu sněžení ve střední Evropě. Z toho vyplývá, že i důsledky globálního oteplování mohou vést k intenzivnímu sněžení (o tom ale podrobněji v jiném článku).
Závěrem uveďme, že podobná avšak ne tak intenzivní situace jako na přelomu listopadu a prosince 2023 se vyskytla také v tomto týdnu. Ale i tato situace způsobila zejména ve východní a centrální části Slovenska sněhovou kalamitu. V neděli očekáváme sněžení také na východě našeho území, kde může zejména v Beskydech napadnout až 10 cm sněhu.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
