Řeky po delší době kompletně zamrzají, bezpečná tloušťka ledu ale závisí nejen na teplotě vzduchu
Letošní zima přeje řadě zimních sportů, po delší době pak především bruslení na přírodních vodních plochách. Zamrzají nejen rybníky a přehrady, ale i tekoucí řeky. V posledních dnech byla například kvůli ledu uzavřena labská vodní cesta od Střekova v Ústí po hranice s Německem, což ses stalo poprvé po 14 letech. A po delší době - podle některých zdrojů dokonce po 60 letech - Labe kompletně zamrzlo i u Hřenska. A zamrzají taky vodní plochy v sousedních zemích, například po 9 letech se vytvořil kompletně led i na největším středoevropském jezeru Balatonu.
Otava v Anníně v Pošumaví dne 18. ledna 2026 - letošní zalednění je zde výrazné (zaslal Francois), zdroj: diskuse.in-pocasi.cz
Na zamrzlé vodní plochy a toky vyrazili s nadšením dospělí i děti, přesto je na místě určitá opatrnost, neboť riziko prolomení ledu a pádu do vody bývá často podceňováno. Jde přitom o situaci, která může být i životu nebezpečná. Zásadní otázkou je, kdy už je bezpečné bruslit nebo procházet se po zamrzlé vodní ploše? To závisí na řadě okolností.
Při teplotě vody nad 4 °C vzniká konvekce promíchávající vodu, zdroj: rmets.org
Pokud se voda v celém objemu ochladí pod 4 °C, promíchávání vody ustává, zdroj: rmets.org
Postupně se povrchová vrstva vody ochladí na 0 °C a začne se tvořit led, zdroj: rmets.org
Primárním je nutnost dostatečného ochlazení, kdy teplota vody klesne pod 4 °C (viz aktuální teploty vod na našem území). Dokud jsou totiž ve vodě vrstvy s teplotou nad 4 °C, pak v důsledku anomálie hustoty vody (která je nejvyšší právě při 4 stupních) tyto vrstvy stoupají a vytlačují chladnější vodu z povrchu na dno. V zásadě jde o konvektivní promíchávání vody. Proto se na mnoha jezerech na začátku zimy netvoří led, a to ani po několika dnech nepřetržitého mrazu. Teprve když se voda v celém objemu vody ochladí na přibližně 4 stupně Celsia, promíchání ustane. Studená povrchová voda pak už zůstává na povrchu a může se dále ochladit a zamrznout, pokud teplota vzduchu zůstává pod nulou. Čím delší a intenzivnější mráz panuje, tím silnější je ledová pokrývka.
V praxi však tvorba ledu závisí na dalších faktorech. Jedním z nich je hloubka jezera. Hluboká jezera mají větší zásobu teplejší a hlubší vody, která zpožďuje zamrzání. Protivníkem tvorby ledu může být i vítr, ale jen u velkých jezer, kdy na hladinu pak přicházejí z hloubky teplejší hmoty vody, zatímco v mělčích nádržích se ochlazování větrem urychluje. V případě, kdy do nádrže přitéká voda z podzemního zdroje, působí proti zamrzání, neboť mívá teplotu obvykle vyšší než 4 °C. Čím je tento přítok silnější, tím se tvorba ledu zpožďuje. Proto třeba jezera ve štěrkovnách nebo v prohlubních po povrchových dolech zamrzají výrazně později nebo dokonce vůbec. Problémem je taky sníh, pokud padá krátce po vzniku ledu. Působí jako tepelná izolace a zpomaluje další růst ledové vrstvy. Dodejme, že proti zamrzání působí i případný přítok teplých odpadních vod, případně obsah soli nebo různých znečišťujících příměsí v těchto vodách.
Nosnost ledu pak závisí nejen na jeho tloušťce, ale především na jeho kvalitě. Tvorba ledu je optimální za klidného počasí během vlivu tlakových výší, beze srážek a při slabém větru. Pak vzniká tzv. „černý led“., který je hladký, homogenní a téměř bez vzduchových kapes. A ten má obzvláště vysokou nosnost. Někdy se uvádí pravidlo nosnosti černého ledu ve formě 5násobku kvadrátu tloušťky ledu. Například led o tloušťce 5 cm by měl mít nosnost asi 75 kilogramů a unést lehčího dospělého člověka.Jenže předpoklad homogennosti ledu v přírodě je poněkud přehnaný, takže raději je vhodné u stojatých vod počkat na tloušťku ledu dosahující asi 10-15 cm a u tekoucích spíše až 20 cm. Současně je žádoucí u tenčího ledu dodržovat odstup od ostatních lidí,aby lokální zatížení nepřesáhlo nosnost ledu.
Potenciálně nebezpečný led s prasklinami a různou barvou i tloušťkou ledu, zdroj: facebook.com
Mnohem častěji vzniká led s mléčným vzhledem. K tomu dochází, když na led padá sníh a v důsledku tání, deště nebo stoupající vody se změní na břečku, která poté znovu mrzne. Mléčný led obsahuje mnoho vzduchových bublinek nebo kapes, je tedy nehomogenní a má výrazně menší nosnost, v extrémním případě až 10krát nižší ve srovnání s černým ledem stejné tloušťky.
Chování vrstvy ledu při ochlazení, resp. oteplení, zdroj: icefishing.ch
Při pohybu na ledu je dobré být opatrný v oblasti vtékající nebo vytékající vody, dále pod mosty, případně v oblasti rostoucího rákosu, kde může být led lokálně výrazně zeslaben. Led je citlivý taky na změny teploty - když klesají, ledový příkrov se smršťuje; když se otepluje, roztahuje se. Tím vznikají trhliny, které obvykle znovu zamrzají, dokud mráz trvá. Je-li led přetížen, může se prolomit, přičemž nejprve se na spodní straně objeví radiální trhliny, poté na povrchu tangenciální trhliny – to už ale bezprostředně hrozí zhroucení ledu.
Důsledek působení tlaků ve vrstvě ledu v důsledku oteplování a ochlazování, zdroj: unsplash.com
Radiální a tangenciální trhliny v ledu způsobené nadměrnou zátěží, zdroj: icefishing.ch
Pokud při pohybu po ledu cítíme, resp. slyšíme praskání nebo vrzání, pak bychom měli nejlépe okamžitě zaujmout ležící polohu, aby se váha rozložila do plochy, a poté se pomalu plazením po břiše vracet ke břehu. Pokud už dojde k prolomení ledu a propadnutí do vody, je prvních několik sekund klíčových. Je důležité zachovat klid i přes šok z chladu a hlasitě volat o pomoc, vyhnout se zběsilému zmítání sebou. Dále okamžitě roztáhnout ruce, aby nedošlo ke sklouznutí pod led. Případně se doporučuje opatrně odštípnout tenký led směrem ke stabilnějšímu povrchu a poté se po břiše vysoukat na led a následně se odplazit z nebezpečné zóny. Zejména na tekoucích hlubších vodách je důležité riziko prolomení ledu rozhodně nepodceňovat.
Otava v Anníně v Pošumaví dne 18. ledna 2026 - letošní zalednění je zde výrazné (zaslal Francois), zdroj: diskuse.in-pocasi.cz
Na zamrzlé vodní plochy a toky vyrazili s nadšením dospělí i děti, přesto je na místě určitá opatrnost, neboť riziko prolomení ledu a pádu do vody bývá často podceňováno. Jde přitom o situaci, která může být i životu nebezpečná. Zásadní otázkou je, kdy už je bezpečné bruslit nebo procházet se po zamrzlé vodní ploše? To závisí na řadě okolností.
Při teplotě vody nad 4 °C vzniká konvekce promíchávající vodu, zdroj: rmets.org
Pokud se voda v celém objemu ochladí pod 4 °C, promíchávání vody ustává, zdroj: rmets.org
Postupně se povrchová vrstva vody ochladí na 0 °C a začne se tvořit led, zdroj: rmets.org
Primárním je nutnost dostatečného ochlazení, kdy teplota vody klesne pod 4 °C (viz aktuální teploty vod na našem území). Dokud jsou totiž ve vodě vrstvy s teplotou nad 4 °C, pak v důsledku anomálie hustoty vody (která je nejvyšší právě při 4 stupních) tyto vrstvy stoupají a vytlačují chladnější vodu z povrchu na dno. V zásadě jde o konvektivní promíchávání vody. Proto se na mnoha jezerech na začátku zimy netvoří led, a to ani po několika dnech nepřetržitého mrazu. Teprve když se voda v celém objemu vody ochladí na přibližně 4 stupně Celsia, promíchání ustane. Studená povrchová voda pak už zůstává na povrchu a může se dále ochladit a zamrznout, pokud teplota vzduchu zůstává pod nulou. Čím delší a intenzivnější mráz panuje, tím silnější je ledová pokrývka.
V praxi však tvorba ledu závisí na dalších faktorech. Jedním z nich je hloubka jezera. Hluboká jezera mají větší zásobu teplejší a hlubší vody, která zpožďuje zamrzání. Protivníkem tvorby ledu může být i vítr, ale jen u velkých jezer, kdy na hladinu pak přicházejí z hloubky teplejší hmoty vody, zatímco v mělčích nádržích se ochlazování větrem urychluje. V případě, kdy do nádrže přitéká voda z podzemního zdroje, působí proti zamrzání, neboť mívá teplotu obvykle vyšší než 4 °C. Čím je tento přítok silnější, tím se tvorba ledu zpožďuje. Proto třeba jezera ve štěrkovnách nebo v prohlubních po povrchových dolech zamrzají výrazně později nebo dokonce vůbec. Problémem je taky sníh, pokud padá krátce po vzniku ledu. Působí jako tepelná izolace a zpomaluje další růst ledové vrstvy. Dodejme, že proti zamrzání působí i případný přítok teplých odpadních vod, případně obsah soli nebo různých znečišťujících příměsí v těchto vodách.
Nosnost ledu pak závisí nejen na jeho tloušťce, ale především na jeho kvalitě. Tvorba ledu je optimální za klidného počasí během vlivu tlakových výší, beze srážek a při slabém větru. Pak vzniká tzv. „černý led“., který je hladký, homogenní a téměř bez vzduchových kapes. A ten má obzvláště vysokou nosnost. Někdy se uvádí pravidlo nosnosti černého ledu ve formě 5násobku kvadrátu tloušťky ledu. Například led o tloušťce 5 cm by měl mít nosnost asi 75 kilogramů a unést lehčího dospělého člověka.Jenže předpoklad homogennosti ledu v přírodě je poněkud přehnaný, takže raději je vhodné u stojatých vod počkat na tloušťku ledu dosahující asi 10-15 cm a u tekoucích spíše až 20 cm. Současně je žádoucí u tenčího ledu dodržovat odstup od ostatních lidí,aby lokální zatížení nepřesáhlo nosnost ledu.
Potenciálně nebezpečný led s prasklinami a různou barvou i tloušťkou ledu, zdroj: facebook.com
Mnohem častěji vzniká led s mléčným vzhledem. K tomu dochází, když na led padá sníh a v důsledku tání, deště nebo stoupající vody se změní na břečku, která poté znovu mrzne. Mléčný led obsahuje mnoho vzduchových bublinek nebo kapes, je tedy nehomogenní a má výrazně menší nosnost, v extrémním případě až 10krát nižší ve srovnání s černým ledem stejné tloušťky.
Chování vrstvy ledu při ochlazení, resp. oteplení, zdroj: icefishing.ch
Při pohybu na ledu je dobré být opatrný v oblasti vtékající nebo vytékající vody, dále pod mosty, případně v oblasti rostoucího rákosu, kde může být led lokálně výrazně zeslaben. Led je citlivý taky na změny teploty - když klesají, ledový příkrov se smršťuje; když se otepluje, roztahuje se. Tím vznikají trhliny, které obvykle znovu zamrzají, dokud mráz trvá. Je-li led přetížen, může se prolomit, přičemž nejprve se na spodní straně objeví radiální trhliny, poté na povrchu tangenciální trhliny – to už ale bezprostředně hrozí zhroucení ledu.
Důsledek působení tlaků ve vrstvě ledu v důsledku oteplování a ochlazování, zdroj: unsplash.com
Radiální a tangenciální trhliny v ledu způsobené nadměrnou zátěží, zdroj: icefishing.ch
Pokud při pohybu po ledu cítíme, resp. slyšíme praskání nebo vrzání, pak bychom měli nejlépe okamžitě zaujmout ležící polohu, aby se váha rozložila do plochy, a poté se pomalu plazením po břiše vracet ke břehu. Pokud už dojde k prolomení ledu a propadnutí do vody, je prvních několik sekund klíčových. Je důležité zachovat klid i přes šok z chladu a hlasitě volat o pomoc, vyhnout se zběsilému zmítání sebou. Dále okamžitě roztáhnout ruce, aby nedošlo ke sklouznutí pod led. Případně se doporučuje opatrně odštípnout tenký led směrem ke stabilnějšímu povrchu a poté se po břiše vysoukat na led a následně se odplazit z nebezpečné zóny. Zejména na tekoucích hlubších vodách je důležité riziko prolomení ledu rozhodně nepodceňovat.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
