Sucho je termín, který - kromě meteorologů a hydrologů - v posledních týdnech stále častěji skloňují taky zemědělci a zahrádkáři, ale i vodohospodáři nebo třeba lesníci. V minulém týdnu se sice objevily bouřky s vydatnějšími lijáky a zejména v Čechách i častěji a významněji zapršelo, nicméně na Moravě spadlo srážek výrazně méně. Současná situace je na jedné straně důsledkem delšího a značného srážkového deficitu. Ten začal narůstat už během poslední zimy, kdy v průměru spadlo na území Česka asi 72 procent obvyklého množství srážek. A i když část z toho byla i v nížinách ve sněhu, mohutnější vrstva sněhové pokrývky se během zimy ani na horách nevytvořila, což pak zhoršilo doplňování zásob podzemní vody z tajícího sněhu.

Následoval březen s 41 procenty normálu let 1991–2020 (5. nejsušší od roku 1961) a duben, který byl ještě sušší - spadlo jen 13 milimetrů, přibližně třetina běžného množství (a šlo o druhý nejsušší duben). Květen byl sice z pohledu celorepublikového úhrnu srážkově normální, nedokázal však předchozí deficit vyrovnat. Výsledkem bylo nejsušší jaro od roku 1961. V červnu sice spadlo srážek více (v průměru asi 87 procent normálu), byly ale regionálně značně nerovnoměrné, nejméně jich zaznamenali v Jihomoravském kraji.


Množství srážek od začátku roku ve srovnání s průměrem 1991 až 2020, zdroj: intranet.chmi.cz

Druhým faktorem, který zhoršuje dopady letošní sucha, jsou nadprůměrné teploty. Ty se vyskytovaly už začátkem jara v březnu, a poté se častěji vrátily v květnu. Velmi výrazně pak výpar vody z půdy i vegetace zesílila druhá polovina června, ve které jsme zažili extrémní vlnu veder. Ani první dekáda července na většině území významnější srážky nepřinesla, navíc se k vysušujícímu efektu vysokých teplot a slunečního svitu přidává občas i mírný až čerstvý vítr.

Srážky ze začátku července sice pomohly zlepšit situaci v povrchové vrstvě půdy na většině území Čech, ale dlouhodobý deficit nevyrovnaly. V hlubších vrstvách půdy se situace ani v Čechách významně nezlepšila. Aktuálně už se sucho navíc opět zhoršuje i v místech zasažených srážkami, na více než polovině území tak podle portálu intersucho.cz panuje alespoň výrazné, zhruba na třetině pak extrémní sucho. Nejnižší nasycení půdy je aktuálně na většině území Jihomoravského a velké části Olomouckého kraje (především v oblasti Hané). Velmi málo vláhy už ale registrují taky v nižších polohách Čech nebo v západním Slezsku. Bez umělého zavlažování dochází k vadnutí vegetace.


Intenzita sucha v půdě se bude v následujících dnech na většině území zvyšovat, zdroj: intersucho.cz

Z pohledu hydrologického sucha zůstává dlouhodobě nepříznivá situace u podzemních vod. V mělkých vrtech převažuje mimořádně podnormální situace (což je nejhorší kategorie), podobné je to i s vydatností pramenů. Nicméně zde panují určité regionální rozdíly (obecně je hladina o něco výše na Moravě a prameny jsou na tom lépe ve středním Povltaví a v Poodří). A podprůměrné, často i výrazně jsou pak taky průtoky v našich řekách. Na žádném ze sledovaných profilů neteče více 100 % obvyklého červencového průměru, většinou je to naopak pod 50 %. Například Moravou pod Olomoucí protéká sotva čtvrtina tohoto průměru, podobně je na tom taky Labe v Přelouči. V hlavní vodácké sezóně je tak jen velmi málo úseků řek, na které se dá vyrazit, aniž bychom narazily na problém se sjízdností.


Hladina podzemní vody v mělkých vrtech byla uplynulém týdnu převážně mimořádně podnormální, zdroj: intranet.chmi.cz

Ještě horší situace než v Česku panuje místy v západní Evropě, především ve Francii. Země zažila velmi suché jaro, v jehož závěru přišla první výrazná vlna veder. Další následovala ve druhé polovině června a třetí zažívá země nyní. Extrémní půdní sucho panuje na většině území Francie, a to nejen pod povrchem, ale i v hlubší vrstvě. Sucho se výrazně projevuje na nízkých průtocích, což platí hlavně pro povodí Loiry a Garonny. Rovněž hladina podzemních vod v posledních týdnech klesá, nejhorší situace panuje v centrálních a východních částech země. Důsledkem jsou četná omezení odběrů vody, přičemž nejhorší stupeň se týká 37 departementů. Významné dopady hlásí tamní zemědělci, propady úrody očekávají taky vinaři v Bordeaux, Burgundsku i Champagne, navíc sklizeň vína začne zřejmě výrazně dříve.

Sucho s sebou nese taky zvýšené riziko vzniku a šíření požárů. Nejen ve Francii, ale i ve Španělsku v posledních týdnech panuje často extrémní až velmi extrémní situace z hlediska hodnot indexu požárního počasí, což se bohužel projevuje i tragickými přírodními požáry. Riziko požárů bude v příštích dnech stoupat i v západní polovině střední Evropy včetně Česka, naopak ve Francii by se situace od poloviny týdne měla začít aspoň částečně zlepšovat.


Předpovídané hodnoty indexu požárního počasí pro neděli 12. července 2026 - ve Francii a Španělsku jsou opět očekávany až velmi extrémní hodnoty , zdroj: forest-fire.emergency.copernicus.eu

V Česku se nejspíš až do pátku významnějších srážek nedočkáme, nadále bude převažovat slunečné počasí s postupně výrazně nadprůměrnými teplotami, což povede k dalšímu prohlubování půdního sucha a zhoršování stavu vegetace, o nízkých říčních průtocích nemluvě. Na příští víkend už sice modely určité srážky slibují, nicméně zatím to vypadá spíše na výskyt přeháněk a bouřek, které sice lokálně situaci zlepší, ale nejsou zárukou plošného zmírnění sucha. Navíc i dlouhodobější výhledy do druhé poloviny srpna počítají s pokračujícím nadprůměrně teplým a srážkově spíše podprůměrným počasím. Což ale znamená, že se se suchem budeme nejspíš potýkat ještě delší dobu.


Do konce příštího pracovního týdne pravděpodobně v Česku významnější srážky čekat nelze (očekávaná suma srážek podle model ICON), zdroj: ventusky.com